Marianne von Werefkin - Marianne von Werefkin
Marianne von Werefkin | |
---|---|
Autoportrét, kolem roku 1910 | |
narozený | Marianna Wladimirowna Werewkina 10. září 1860 |
Zemřel | 6. února 1938 | (ve věku 77)
Známý jako | malování |
Hnutí | Expresionismus |
Marianne von Werefkin, narozený Marianna Wladimirowna Werewkina (Ruština: Марианна Владимировна Верёвкина, tr. Mariánna Vladímirovna Verëvkina, IPA:[mərʲɪˈanːə vlɐˈdʲimʲɪrəvnə vʲɪˈrʲɵfkʲɪnə]; 10. září [OS 29. srpna] 1860 - 6. února 1938), byl rusko-německo-švýcarský Expresionistický malíř.
Život a kariéra
Marianne von Werefkin se narodila v ruském městě Tula jako dcera velitele Jekatěrinaburského pluku. První soukromé akademické lekce kreslení měla ve čtrnácti letech. V roce 1880 se stala studentkou Ilya Repin, nejdůležitější malíř ruského jazyka Realismus. Její pokrok byl vyřešen neúspěchem při lovecké nehodě v roce 1888, při které omylem střelila pravou ruku, která zůstala po dlouhé době zotavení zmrzačená. Vytrvalou praxí se jí nakonec podařilo znovu používat pravou ruku nástroje pro kreslení a malování.
V roce 1892 se setkala Alexej von Jawlensky, která si přála být jejím chráněncem, a v roce 1896 se do ní přestěhovala Jawlensky a jejich služebník Mnichov. Werefkin studoval u dalších Rusů v Mnichově na umělecké škole v režii slovinského Antona Ažbe.[1]
Kvůli Jawlenskyho malbě Werefkin přerušil svůj obraz téměř na deset let.
S malováním začala znovu v roce 1906. V roce 1907 vytvořila svá první expresionistická díla; v těchto následovala Paul Gauguin a Louis Anquetin styl "povrchové malby" a zároveň ukazuje vliv Edvard Munch. Ona a Jawlensky strávili v roce 1908 několik období prací s Kandinským a Münterem po objevení malebného venkovského města Murnau nedaleko Mnichova, kde Gabriele Münter vlastnil dům. Čtyři umělci často malovali společně pod širým nebem v Murnau a okolí.
Ve svém mnichovském bytě Werefkin zahájil Salon, který se brzy stal centrem živé umělecké výměny mezi členy německé a ruské avantgardy, kteří by později byli zakladateli Neue Künstlervereinigung München (New Association of Artists in Munich, NKVM) a Blaue Reiter.[1] NKVM, která byla založena v roce 1909, se stala fórem výstav a programování. Na první putovní výstavě NKVM vystavoval Werefkin Pračky (1909) a Bouře (1907). Zjednodušená forma a psychologický obsah děl souvisí se zdroji, které Werefkin v této době obdivoval, včetně umělce Paula Gauguina, japonských dřevorytů a expresivních děl Nabis ve Francii.[2]
Werefkin také založil „Lukasbruderschaft“, jehož členem byl také Kandinsky.[3]
Oba ředitelé Blaue Reiter, Kandinsky a Marc, se setkali v domě Werefkina a Jawlensky na Silvestra v roce 1911.[1] Po několika letech se Wassily Kandinsky a Franz Marc distancovali od NKVM a založili Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). Skupina byla založena řadou ruských emigrantů, včetně Vasilij Kandinskij, Alexej von Jawlensky a řada rodilých německých umělců, jako např Franz Marc, August Macke a Gabriele Münter. Werefkin začal vystavovat společně s Blaue Reiterem v roce 1913.
Při vypuknutí První světová válka, Werefkin a Jawlensky přistěhovali do Švýcarska poblíž Ženeva. Později se přestěhovali do Curych. V roce 1918 se rozešli a Werefkin se přestěhoval sám Ascona, na Lago Maggiore kde namalovala mnoho barevných krajin v expresionistickém stylu. V roce 1924 založila uměleckou skupinu „Großer Bär“ (tj. Velký medvěd, Majorka ).
V pozdějších letech malovala plakáty. Její přátelé „Carmen“ a „Diego Hagmann“ ji chránili před chudobou.
Marianne von Werefkin zemřela v Asconě dne 6. února 1938. Byla pohřbena na ruském hřbitově v Asconě.
Galerie obrazů
Autoportrét v námořnické halence, 1893, olej na plátně
V divadle I, 1906, tempera a kvaš na papíře
Pád, škola (Herbst, Schule), c. 1907, tempera na kartonu
Černé ženy (Schwarze Frauen), 1910, kvaš na kartonu
Bruslaři (I pattinatori), 1911, tempera na papíře
Bouřkové větry (Sturmwind), 1915–17, olej na plátně
Policejní hlídka ve Vilniusu, 1917, tempera na plátně, Museo Comunale d'Arte Moderna, Ascona
Fantastická noc, 1917, olej a tempera na kartonu
Rodina (La Familia), 1922, tempera na kartonu
Mnich (Der Mönch), 1932, tempera na kartonu
Viz také
Reference
Citováno z: „Marianne von Werefkin in Murnau - Kunst und Theorie, Vorbilder und Künstlerfreunde“, Katalog einer Sonderausstellung im Schloßmuseum Murnau, bearbeitet von Brigitte Salmen.
- ^ A b C Barnett, Vivian Endicott. "Ruští umělci v Mnichově a ruská účast v Der Blaue Reiter." v Russian Modernism: Cross Currents of German and Russian Art, 1907-1917, 61–74. Upravil Konstantin Akinsha. Mnichov, Londýn, New York: Prestel, 2015.
- ^ „Marianne von Werefkin Wäscherinnen“. Lenbachhaus Sammlung online. Citováno 27. září 2019.
- ^ Roßbeck, Brigitte (2014). Marianne von Werefkin: Die Russin aus dem Kreis des Blauen Reiters. Siedler Verlag. ISBN 9783641156046.
externí odkazy
- Krátká biografie, s fotografií
- Marianne von Werefkin v Muzeu Bohusläns, Uddevalla, Švédsko (ve švédštině)
Další čtení
- Malycheva, Tanja a Isabel Wünsche, redakce. Marianne Werefkin a umělkyně v jejím kruhu. Brill, 2017 ISBN 978-90-04-32897-6