Lucius Aelius Stilo Praeconinus - Lucius Aelius Stilo Praeconinus - Wikipedia

Lucius Aelius Stilo Praeconinus (/ˈstaɪloʊ/, latinský: [ˈSt̪ɪloː]; C. 154 - 74 př. N.l.), z Lanuvium, byl nejdříve známý filolog z Římská republika. Pocházel z významné rodiny a patřil k jezdecký řád.^[1]

Jmenoval se Stilo (od latinský stilus, „pero pro psaní na vosk“), protože psal projevy pro ostatní, a Praeconinus z povolání svého otce (praeco, "hlasatel, veřejný vyvolávač, hlasatel"). Jeho aristokratické sympatie byli tak silní, že je dobrovolně doprovázel Caecilius Metellus Numidicus do exilu. V Římě rozdělil svůj čas mezi výuku (i když ne jako profesionální učitel) a literární práci.^[1]

Jeho nejslavnější žáci byli Varro a Cicero a mezi jeho přáteli byl Coelius Antipater, historik. Podle Cicera, který vyjádřil špatný názor na své pravomoci řečníka, byl Stilo stoupencem Stoická škola. Z jeho děl zbývá jen několik fragmentů. Napsal komentáře o písních z Salii (Carmen Saliare ), a pravděpodobně také na Dvanáct tabulek. Analyzoval autenticitu komedie údajně od Plautus a uznal 25 za kanonické, o čtyři více, než povolil Varro.^[1]

Je pravděpodobné, že byl autorem obecného glosografického díla zabývajícího se literárními, historickými a starožitný otázky. Řečnické pojednání Ad Herennium byl připisován jemu některými učenci^[1] počátku 20. století.

Reference

^ ^A ^b ^C ^d Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Stilo Praeconinus, Lucius Aelius ". Encyklopedie Britannica. 25 (11. vydání). Cambridge University Press. p. 922.

Bibliografie

Starověké zdroje

Cicero, Brutus, 205-207, De legibus, ii.23, 59
Suetonius, De grammaticis, 2
Gellius iii. 3, I.12
Quintilian, Inst. orat., x, I, 99

Stipendium z 19. století

Jan Adolf Karel van Heusde Dissertatio de Aelio Stilone, Ciceronis in Rhetoricis magistro, Rhetoricorum ad Herennium, ut videtur auctore(1839)
Ferdinand Mentz De Lucio Aelio Stilone (1888)
Theodor Mommsen, Hist. Říma, bk. iv, ch. 12, 13
J. E. Sandys, Historie klasického stipendia (2. vydání, 1906)
Martin Schanz, Geschichte der römischen Literatur (1898), sv. i.
Teuffel, Dějiny římské literatury (Angl. Trans., 1900), s. 148.

[EB1911-1] A ^b ^C ^d Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Stilo Praeconinus, Lucius Aelius ". Encyklopedie Britannica. 25 (11. vydání). Cambridge University Press. p. 922.

[1]