Seznam řek podle délky - List of rivers by length - Wikipedia
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Srpna 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Toto je seznam nejdelších řek na Zemi. To zahrnuje říční systémy přes 1 000 kilometrů (620 mi).
Definice délky
Existuje mnoho faktorů, například zdroj,[1] identifikace nebo definice úst a měřítko měření[2] délky řeky mezi zdrojem a ústím, které určují přesný význam „délky řeky“. Výsledkem je, že měření délky mnoha řek jsou pouze přibližná (viz také paradox pobřeží ). Zejména se zdá, že existuje neshoda ohledně toho, zda Nil[3] nebo Amazonka[4] je nejdelší řeka na světě. Nil byl tradičně považován za delší, ale v letech 2007 a 2008 někteří vědci tvrdili, že Amazon je delší[5][6][7] měřením řeky plus přilehlé Pará ústí a nejdelší spojovací přílivový kanál.[8] A recenzováno článek publikovaný 2009 v International Journal of Digital Earth dochází k závěru, že Nil je delší.[9]
I když jsou k dispozici podrobné mapy, měření délky není vždy jasné. Řeka může mít více kanálů, nebo anabranches. Délka může záviset na tom, zda se měří střed nebo okraj řeky. Možná není jasné, jak měřit délku jezerem. Sezónní a roční změny mohou změnit řeky i jezera. Mezi další faktory, které mohou změnit délku řeky, patří cykly eroze a záplavy, přehrady, hráze a kanálizace. Kromě toho délka meandry se může v průběhu času výrazně změnit v důsledku přírodních nebo umělých mezní hodnoty, když nový kanál protíná úzký pás země a obchází velký ohyb řeky. Například kvůli 18 omezením vytvořeným v letech 1766 až 1885 byla délka řeky Mississippi od Káhira, Illinois, do New Orleans, Louisiana, byla snížena o 351 kilometrů (218 mil).[10]
Tyto body znesnadňují, ne-li nemožné, získat přesné měření délky řeky. Měnící se přesnost a preciznost také ztěžuje srovnání délek mezi různými řekami bez určité míry nejistoty.
Seznam říčních systémů delších než 1 000 km
![]() | Tato sekce případně obsahuje původní výzkum.Květen 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
![]() | Tento článek nebo část případně obsahuje syntéza materiálu což ne prokazatelně zmínit nebo týkat se k hlavnímu tématu.Červen 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Při použití údajů v následující tabulce je třeba vzít v úvahu výše zmíněnou diskusi. U většiny řek poskytují různé zdroje konfliktní informace o délce říčního systému. Informace v různých zdrojích jsou mezi závorkami.
Kontinent barevný klíč | |||||
---|---|---|---|---|---|
Afrika | Asie | Austrálie | Evropa | Severní Amerika | Jižní Amerika |
Hodnost | Řeka | Délka (km) | Délka (míle) | Odtoková oblast (km2) [Citace je zapotřebí ] | Průměrný vybít (m3/ s) [Citace je zapotřebí ] | Odtok | Země v povodí[Citace je zapotřebí ] |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Nil –Bílý Nil –Kagera –Nyabarongo –Mwogo –Rukarara[n 1] | 6,650 (7,088) | 4,130 (4,404) | 3,254,555 | 2,800 | Středomoří | Etiopie, Eritrea, Súdán, Uganda, Tanzanie, Keňa, Rwanda, Burundi, Egypt, Demokratická republika Kongo, jižní Súdán |
2. | Amazonka –Ucayali –Tambo –Ene –Mantaro[n 1] | 6,400[4] (6,992) | 3,976 (4,345) | 7,000,000[4] | 209,000 | Atlantický oceán | Brazílie, Peru, Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Venezuela, Guyana |
3. | Yangtze –Jinsha –Tongtian –Ulan Moron (Chang Jiang) | 6,300 (6,418) | 3,917 (3,988) | 1,800,000 | 30,166 | Východočínské moře | Čína |
4. | Mississippi –Missouri –Jefferson –Beaverhead –Red Rock –Pekelný řev | 6,275 | 3,902 | 2,980,000 | 16,792 | Mexický záliv | USA (98,5%), Kanada (1,5%) |
5. | Jenisej –Angara –Selenge –Ider | 5,539 | 3,445 | 2,580,000 | 18,050 | Kara moře | Rusko (97%), Mongolsko (2.9%) |
6. | Žlutá řeka (Huang He) | 5,464 | 3,395 | 745,000 | 2,571 | Bohai moře | Čína |
7. | Ob –Irtysh | 5,410 | 3,364 | 2,990,000 | 12,475 | Záliv Ob | Rusko, Kazachstán, Čína, Mongolsko |
8. | Río de la Plata –Paraná –Rio Grande[12] | 4,880 | 3,030 | 2,582,672 | 22,000 | Río de la Plata | Brazílie (46,7%), Argentina (27.7%), Paraguay (13,5%), Bolívie (8,3%), Uruguay (3.8%) |
9. | Kongo –Chambeshi (Zaïre) | 4,700 | 2,922 | 3,680,000 | 41,800 | Atlantický oceán | Demokratická republika Kongo, Středoafrická republika, Angola, Konžská republika, Tanzanie, Kamerun, Zambie, Burundi, Rwanda |
10. | Amur –Argun –Kherlen (Heilong Jiang) | 4,444 | 2,763 | 1,855,000 | 11,400 | Okhotské moře | Rusko, Čína, Mongolsko |
11. | Lena | 4,400 | 2,736 | 2,490,000 | 15,500 | Laptevské moře | Rusko |
12. | Mekong (Lancang Jiang) | 4,350 | 2,705 | 810,000 | 16,000 | Jihočínské moře | Čína, Myanmar, Laos, Thajsko, Kambodža, Vietnam |
13. | Mackenzie –Otrok –Mír –Finlay | 4,241 | 2,637 | 1,790,000 | 10,300 | Beaufortovo moře | Kanada |
14. | Niger | 4,200 | 2,611 | 2,090,000 | 5,589 | Guinejský záliv | Nigérie (26.6%), Mali (25.6%), Niger (23.6%), Alžírsko (7.6%), Guinea (4.5%), Kamerun (4.2%), Burkina Faso (3.9%), Pobřeží slonoviny, Benin, Čad |
15. | Brahmaputra –Yarlung Tsangpo | 3,969 | 2,466 | 712,035 | 19,800[13][14] | Ganges | Indie (58,0%), Čína (19,7%), Nepál (9.0%), Bangladéš (6,6%), sporná Indie / Čína (4,2%), Bhútán (2.4%) |
16. | Murray –zlatíčko moje –Culgoa –Balonne –Condamine | 3,672[15] | 2,282 | 1,061,000 | 767 | Jižní oceán | Austrálie |
17. | Tocantiny –Araguaia | 3,650 | 2,270 | 950,000 | 13,598 | Atlantský oceán, Amazon | Brazílie |
18. | Volga | 3,645 | 2,266 | 1,380,000 | 8,080 | Kaspické moře | Rusko |
19. | Indus –Sênggê Zangbo | 3,610 | 2,250 | 960,000 | 7,160 | arabské moře | Pákistán (93%), Indie a Čína |
20. | Shatt al-Arab –Eufrat –Murat | 3,596 | 2,236 | 884,000 | 856 | Perský záliv | Irák (60,5%), Turecko (24,8%), Sýrie (14.7%) |
21. | Madeira –Mamoré –Grande –Caine –Rocha | 3,380 | 2,100 | 1,485,200 | 31,200 | Amazonka | Brazílie, Bolívie, Peru |
22. | Purús | 3,211 | 1,995 | 63,166 | 8,400 | Amazonka | Brazílie, Peru |
23. | Yukon | 3,185 | 1,980[10] | 850,000 | 6,210 | Beringovo moře | USA (59,8%), Kanada (40,2%) |
24. | São Francisco | 3,180* (2,900) | 1,976* (1,802) | 610,000 | 3,300 | Atlantický oceán | Brazílie |
25. | Syr Darya –Naryn | 3,078 | 1,913 | 219,000 | 703 | Aralské moře | Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán |
26. | Salween (Nu Jiang) | 3,060 | 1,901 | 324,000 | 3,153[16] | Andamanské moře | Čína (52,4%), Myanmar (43,9%), Thajsko (3,7%) |
27. | Svatý Vavřinec –Niagara –Detroit –Saint Clair –Saint Marys –Saint Louis –Severní (Velká jezera ) | 3,058 | 1,900[10] | 1,030,000 | 10,100 | Záliv svatého Vavřince | Kanada (52,1%), Spojené státy americké (47,9%) |
28. | Rio Grande | 3,057 | 1,900[10] | 570,000 | 82 | Mexický záliv | USA (52,1%), Mexiko (47.9%) |
29. | Dolní Tunguska | 2,989 | 1,857 | 473,000 | 3,600 | Jenisej | Rusko |
30. | Dunaj –Breg (Donau, Dunăre, Duna, Dunav, Dunaj) | 2,888* | 1,795* | 817,000 | 7,130 | Černé moře | Rumunsko (28,9%), Maďarsko (11,7%), Rakousko (10,3%), Srbsko (10,3%), Německo (7,5%), Slovensko (5.8%), Bulharsko (5.2%), Chorvatsko (4.5%), Ukrajina (3.8%) |
31. | Irrawaddy River –Řeka N'Mai –Řeka Dulong –Kelaoluo –Gada Qu | 2,809* | 1,745.8* | 404,200* | 13,000* | Andamanské moře | Čína, Myanmar |
32. | Zambezi (Zambesi) | 2,740* | 1,703* | 1,330,000 | 4,880 | Mosambický kanál | Zambie (41.6%), Angola (18.4%), Zimbabwe (15.6%), Mosambik (11.8%), Malawi (8.0%), Tanzanie (2.0%), Namibie, Botswana |
33. | Vilyuy | 2,720 | 1,700 | 454,000 | 1,480 | Lena | Rusko |
34. | Araguaia | 2,704 | 1,690 | 358,125 | 5,510 | Tocantiny | Brazílie |
35. | Ganges –Hooghly –Padma (Ganga) | 2,704[17] | 1,690 | 1,024,000 | 12,037[18] | Bengálský záliv | Indie, Bangladéš, Nepál |
36. | Amu Darya –Panj | 2,620 | 1,628 | 534,739 | 1,400 | Aralské moře | Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Afghánistán |
37. | Japurá (Rio Yapurá) | 2,615* | 1,625* | 242,259 | 6,000 | Amazonka | Brazílie, Kolumbie |
38. | Nelson –Saskatchewan | 2,570 | 1,597 | 1,093,000 | 2,575 | Hudson Bay | Kanada, Spojené státy |
39. | Paraguay (Rio Paraguay) | 2,549 | 1,584 | 900,000 | 4,300 | Paraná | Brazílie, Paraguay, Bolívie, Argentina |
40. | Kolyma | 2,513 | 1,562 | 644,000 | 3,800 | Východosibiřské moře | Rusko |
41. | Pilcomayo | 2,500 | 1,553 | 270,000 | Paraguay | Paraguay, Argentina, Bolívie | |
42. | Horní Ob –Katun | 2,490 | 1,547 | Ob | Rusko | ||
43. | Ishim | 2,450 | 1,522 | 177,000 | 56 | Irtysh | Kazachstán, Rusko |
44. | Juruá | 2,410 | 1,498 | 200,000 | 6,000 | Amazonka | Peru, Brazílie |
45. | Ural | 2,428 | 1,509 | 237,000 | 475 | Kaspické moře | Rusko, Kazachstán |
46. | Arkansas | 2,348 | 1,459 | 505,000 (435,122) | 1,066 | Mississippi | Spojené státy |
47. | Colorado (západní USA) | 2,333 | 1,450 | 390,000 | 1,200 | Kalifornský záliv | USA, Mexiko |
48. | Olenyok | 2,292 | 1,424 | 219,000 | 1,210 | Laptevské moře | Rusko |
49. | Dněpr | 2,287 | 1,421 | 516,300 | 1,670 | Černé moře | Rusko, Bělorusko, Ukrajina |
50. | Aldan | 2,273 | 1,412 | 729,000 | 5,060 | Lena | Rusko |
51. | Ubangi –Uele[19] | 2,270 | 1,410 | 772,800 | 4,000 | Kongo | Demokratická republika Kongo, Středoafrická republika, Konžská republika |
52. | černoch | 2,250 | 1,398 | 720,114 | 26,700 | Amazonka | Brazílie, Venezuela, Kolumbie |
53. | Columbia | 2,250 (1,953) | 1,398 (1,214) | 415,211 | 7,500 | Tichý oceán | USA, Kanada |
54. | Perla –Zhu Jiang | 2,200 | 1,376 | 437,000 | 13,600 | Jihočínské moře | Čína (98,5%), Vietnam (1.5%) |
55. | Červená (USA) | 2,188 | 1,360 | 78,592 | 875 | Mississippi | Spojené státy |
56. | Ayeyarwady (Irrawaddy) | 2,170 | 1,348 | 411,000 | 13,000 | Andamanské moře | Myanmar, Čína |
57. | Kasai | 2,153 | 1,338 | 880,200 | 10,000 | Kongo | Angola, Demokratická republika Kongo |
58. | Ohio –Allegheny | 2,102 | 1,306 | 490,603 | 7,957 | Mississippi | Spojené státy |
59. | Orinoco | 2,101 | 1,306 | 1,380,000 | 33,000 | Atlantický oceán | Venezuela, Kolumbie, Guyana |
60. | Tarim | 2,100 | 1,305 | 557,000 | Lop Nur | Čína | |
61. | Xingu | 2,100 | 1,305 | Amazonka | Brazílie | ||
62. | oranžový | 2,092 | 1,300 | Atlantický oceán | Jižní Afrika, Namibie, Botswana, Lesotho | ||
63. | Severní Salado | 2,010 | 1,249 | Paraná | Argentina | ||
64. | Vitim | 1,978 | 1,229 | Lena | Rusko | ||
65. | Tigris | 1,950 | 1,212 | Shatt al-Arab | Krocan, Irák, Sýrie | ||
66. | Songhua | 1,927 | 1,197 | Amur | Čína | ||
67. | Tapajós | 1,900 | 1,181 | Amazonka | Brazílie | ||
68. | Don | 1,870 | 1,162 | 425,600 | 935 | Azovské moře | Rusko, Ukrajina |
69. | Kamenná Tunguska | 1,865 | 1,159 | 240,000 | Jenisej | Rusko | |
70. | Pechora | 1,809 | 1,124 | 322,000 | 4,100 | Barentsovo moře | Rusko |
71. | Kama | 1,805 | 1,122 | 507,000 | 4,100 | Volga | Rusko |
72. | Limpopo | 1,800 | 1,118 | 413,000 | Indický oceán | Mosambik, Zimbabwe, Jižní Afrika, Botswana | |
73. | Chulym | 1,799 | 1,118 | 134,000 | Ob | Rusko | |
74. | Guaporé (Itenez) | 1,749 | 1,087 | Mamoré | Brazílie, Bolívie | ||
75. | Indigirka | 1,726 | 1,072 | 360,400 | 1,810 | Východosibiřské moře | Rusko |
76. | Had | 1,670 | 1,038 | 279,719 | 1,611 | Columbia | Spojené státy |
77. | Senegal | 1,641 | 1,020 | 419,659 | Atlantický oceán | Guinea, Senegal, Mali, Mauretánie | |
78. | Uruguay | 1,610 | 1,000 | 370,000 | Atlantický oceán | Uruguay, Argentina, Brazílie | |
79. | Modrý Nil | 1,600 | 994 | 326,400 | Nil | Etiopie, Súdán | |
79. | Churchill | 1,600 | 994 | Hudson Bay | Kanada | ||
79. | Khatanga | 1,600 | 994 | Laptevské moře | Rusko | ||
79. | Okavango | 1,600 | 994 | Okavango Delta | Namibie, Angola, Botswana | ||
79. | Volta | 1,600 | 994 | Guinejský záliv | Ghana, Burkina Faso, Jít, Pobřeží slonoviny, Benin | ||
84. | Beni | 1,599 | 994 | 283,350 | 8,900 | Madeira | Bolívie |
85. | Platte | 1,594 | 990 | Missouri | Spojené státy | ||
86. | Tobol | 1,591 | 989 | Irtysh | Kazachstán, Rusko | ||
87. | Alazeya | 1,590 | 988 | 64,700 | Východosibiřské moře | Rusko | |
88. | Jubba –Shebelle | 1,580* | 982* | Indický oceán | Etiopie, Somálsko | ||
89. | Içá (Putumayo) | 1,575 | 979 | Amazonka | Brazílie, Peru, Kolumbie, Ekvádor | ||
90. | Magdaléna | 1,550 | 963 | 263,858 | 9,000 | karibský | Kolumbie |
91. | Han | 1,532 | 952 | Yangtze | Čína | ||
92. | Kura / Mt'k'vari | 1,515 | 941 | 188,400 | 575 | Kaspické moře | krocan, Gruzie, Ázerbajdžán |
93. | Dobře | 1,500 | 932 | 245,000 | 1,258 | Volga | Rusko |
94. | Horní Murray | 1,500[20] | 932 | Dolní Murray | Austrálie | ||
95. | Guaviare | 1,497 | 930 | Orinoco | Kolumbie | ||
96. | Pecos | 1,490 | 926 | Rio Grande | Spojené státy | ||
97. | Řeka Murrumbidgee | 1,485 [21] | 923 | 84,917 | 120 | Murray River | Austrálie |
98. | Horní Jenisej –Malý Jenisej (Kaa-Hem) | 1,480 | 920 | Jenisej | Rusko, Mongolsko | ||
99. | Godavari | 1,465 | 910 | 312,812 | 3,061 | Bengálský záliv | Indie |
100. | Colorado (Texas) | 1,438 | 894 | Mexický záliv | Spojené státy | ||
101. | Río Grande (Guapay) | 1,438 | 894 | 102,600 | 264 | Ichilo | Bolívie |
102. | Belaya | 1,420 | 882 | 142,000 | 858 | Kama | Rusko |
102. | Bednář –Barcoo | 1,420 | 880 | Lake Eyre | Austrálie | ||
104. | Marañón | 1,415 | 879 | Amazonka | Peru | ||
105. | Dněstr | 1,411 (1,352) | 877 (840) | 72,100 | 310 | Černé moře | Ukrajina, Moldavsko |
106. | Benue | 1,400 | 870 | Niger | Kamerun, Nigérie | ||
106. | Ili (Yili) | 1,400 | 870 | Jezero Balkhash | Čína, Kazachstán | ||
106. | Warburton –Georgina | 1,400 | 870 | 365,000 | Lake Eyre | Austrálie | |
109. | Sutlej | 1,372 | 852 | Chenab | Čína, Indie, Pákistán | ||
110. | Yamuna | 1,370 | 851 | 366,223 | 2,950 | Ganges | Indie |
110. | Vyatka | 1,370 | 851 | 129,000 | 890 | Kama | Rusko |
112. | Fraser | 1,368 | 850 | 220,000 | 3,475 | Tichý oceán | Kanada, Spojené státy[22] |
113. | Grande | 1,360 | 845 | Paraná | Brazílie | ||
114. | Brazos | 1,352 | 840 | Mexický záliv | Spojené státy | ||
115. | Liao | 1,345 | 836 | Bohai moře | Čína | ||
116. | Řeka Lachlan | 1,338 [21] | 831 | 84,700 | 49 | Řeka Murrumbidgee | Austrálie |
117. | Yalong | 1,323 | 822 | Yangtze | Čína | ||
118. | Iguaçu | 1,320 | 820 | Paraná | Brazílie, Argentina | ||
118. | Olyokma | 1,320 | 820 | Lena | Rusko | ||
120. | Severní Dvina –Suchona | 1,302 | 809 | 357,052 | 3,332 | Bílé moře | Rusko |
121. | Krišna | 1,300 | 808 | Bengálský záliv | Indie | ||
121. | Iriri | 1,300 | 808 | Xingu | Brazílie | ||
123. | Narmada | 1,289 | 801 | arabské moře | Indie | ||
124. | Lomami[23] | 1,280 | 795 | Kongo | Demokratická republika Kongo | ||
125. | Ottawa | 1,271 | 790 | 146,300 | 1,950 | Svatý Vavřinec | Kanada |
126. | Lerma –Rio Grande de Santiago | 1,270 | 789 | 119,543 | Tichý oceán | Mexiko | |
127. | Labe –Vltava | 1,252 | 778 | 148,268 | 711 | Severní moře | Německo, Česká republika |
128. | Zeya | 1,242 | 772 | Amur | Rusko | ||
129. | Juruena | 1,240 | 771 | Tapajós | Brazílie | ||
130. | Horní Mississippi | 1,236 | 768 | Mississippi | Spojené státy | ||
131. | Rýn | 1,233 | 768 | 185,000 [24] | 2,330 | Severní moře | Německo (57,3%), Švýcarsko (15,1%), Nizozemsko (12,3%), Francie (12,2%), Lucembursko (1,4%), Rakousko (1,3%), Belgie (0,4%), Lichtenštejnsko (0,1%), Itálie (0,03%) |
132. | Athabasca | 1,231 | 765 | 95,300 | Mackenzie | Kanada | |
133. | kanadský | 1,223 | 760 | Arkansas | Spojené státy | ||
134. | Severní Saskatchewan | 1,220 | 758 | Saskatchewan | Kanada | ||
135. | Visla –Chyba | 1,213 | 754 | 194,424 | 1,080 | Baltské moře | Polsko, Bělorusko, Ukrajina |
136. | Vaal | 1,210 | 752 | oranžový | Jižní Afrika | ||
137. | Hrabství | 1,200 | 746 | Zambezi | Mosambik, Malawi | ||
137. | Ogooué (nebo Ogowe) | 1,200 | 746 | 223,856 | 4,706 | Atlantický oceán | Gabon, Konžská republika |
139. | Nen (Nonni) | 1,190 | 739 | Songhua | Čína | ||
140. | Řeka Kızıl | 1,182 | 734 | 115,000 | 400 | Černé moře | krocan |
141. | Řeka Markha | 1,181 | 734 | 99,000 | 405 | Řeka Vilyuy | Rusko |
142. | Zelená | 1,175 | 730 | Colorado (západní USA) | Spojené státy | ||
143. | Mléko | 1,173 | 729 | USA, Kanada | |||
144. | Mun - Chi | 1,162 | 722 | Řeka Mekong | Thajsko | ||
145. | Chindwin | 1,158 | 720 | Ayeyarwady | Myanmar | ||
146. | Sankuru | 1,150 | 715 | Kasai | Demokratická republika Kongo | ||
146. | Wu | 1,150 | 715 | 80,300 | 1,108 | Yangtze | Čína |
148. | Červená (Asie) | 1,149 | 714 | 143,700 | 2,640 | Tonkinský záliv | Čína, Vietnam |
149. | James (Dakotas) | 1,143 | 710 | Missouri | Spojené státy | ||
149. | Kapuas | 1,143 | 710 | Jihočínské moře | Indonésie | ||
151. | Desna | 1,130 | 702 | 88,900 | 360 | Dněpr | Rusko, Bělorusko, Ukrajina |
151. | Helmand | 1,130 | 702 | Hamun-i-Helmand | Afghánistán, Írán | ||
151. | Madre de Dios | 1,130 | 702 | 125,000 | 4,915 | Beni | Peru, Bolívie |
151. | Tietê | 1,130 | 702 | Paraná | Brazílie | ||
151. | Vychegda | 1,130 | 702 | 121,000 | 1160 | Severní Dvina | Rusko |
156. | Sepik | 1,126 | 700 | 77,700 | Tichý oceán | Papua-Nová Guinea, Indonésie | |
157. | Cimarron | 1,123 | 698 | Arkansas | Spojené státy | ||
158. | Anadyr | 1,120 | 696 | Záliv Anadyr | Rusko | ||
158. | Paraíba do Sul | 1,120 | 696 | Atlantický oceán | Brazílie | ||
160. | Jialing River | 1,119 | 695 | Yangtze | Čína | ||
161. | Liard | 1,115 | 693 | Mackenzie | Kanada | ||
162. | Cumberland | 1,105 | 687 | 46,830 | 862 | Mississippi | Spojené státy |
163. | Bílý | 1,162 | 722[25] | Mississippi | Spojené státy | ||
164. | Huallaga | 1,100 | 684 | Marañón | Peru | ||
164. | Kwango | 1,100 | 684 | 263,500 | 2,700 | Kasai | Angola, Demokratická republika Kongo |
164. | Draa | 1,100 | 684 | Atlantický oceán | Maroko | ||
167. | Gambie | 1,094 | 680 | Atlantický oceán | Gambie, Senegal, Guinea | ||
168. | Tyung | 1,092 | 679 | 49,800 | Řeka Vilyuy | Rusko | |
169. | Chenab | 1,086 | 675 | Indus | Indie, Pákistán | ||
170. | Yellowstone | 1,080 | 671 | 114,260 | Missouri | Spojené státy | |
170. | Ghaghara | 1,080 | 671 | 127,950 | 2,990 | Ganges | Indie, Nepál, Čína |
172. | Řeka Huai | 1,078 | 670 | 270,000 | 1,110 | Yangtze | Čína |
173. | Aras | 1,072 | 665 | 102,000 | 285 | Kura | Turecko, Arménie, Ázerbájdžán, Írán |
174. | Řeka Chu | 1,067 | 663 | 62,500 | žádný | Kyrgyzstán, Kazachstán | |
175. | Seversky Donets | 1,078 (1,053) | 670 (654) | 98,900 | 159 | Don | Rusko, Ukrajina |
176. | Bermejo | 1,050 | 652 | Paraguay | Argentina, Bolívie | ||
176. | Létat | 1,050 | 652 | Záliv Papua | Papua-Nová Guinea, Indonésie | ||
176. | Kuskokwim | 1,050 | 652 | Beringovo moře | Spojené státy | ||
179. | Tennessee | 1,049 | 652 | Ohio | Spojené státy | ||
180. | Visla | 1,047 | 651 | 193,960 | 1,080 | Baltské moře | Polsko |
181. | Odra –Warta | 1,045 | 649 | 118,861 | 550 | Baltské moře | Polsko, Německo, Česká republika |
182. | Aruwimi[23] | 1,030 | 640 | Kongo | Demokratická republika Kongo | ||
183. | Daugava | 1,020 | 634 | 87,900 | 678 | Rižský záliv | Lotyšsko, Bělorusko, Rusko |
184. | Gila | 1,015 | 631 | Colorado (západní USA) | Spojené státy | ||
185. | Loire | 1,012 | 629 | 115,271 | 840 | Atlantický oceán | Francie |
186. | Essequibo | 1,010 | 628 | Atlantický oceán | Guyana | ||
187. | Khoper | 1,010 | 628 | 61,100 | 150 | Don | Rusko |
188. | Tagus (Tajo / Tejo) | 1,006 | 625 | 80,100 | 444 | Atlantický oceán | Španělsko, Portugalsko |
189. | Flinders River | 1,004 [21] | 624 | 109,000 | 122 | Záliv Carpentaria | Austrálie |
Poznámky
- Když po délce řeky následuje hvězdička, jedná se o průměr z více informačních zdrojů. Pokud je rozdíl v délkách mezi danými informačními zdroji významný, jsou uvedeny všechny délky. Pokud jsou však délky ze sekundárních informačních zdrojů podobné, zprůměrují se a toto číslo má hvězdičku.
- Vědci diskutují o tom, zda je Amazonka nebo Nil nejdelší řekou na světě. Tradičně je Nil považován za delší, ale nedávné informace naznačují, že Amazon může být delší. Rozdíly v zaznamenané délce Amazonky závisí hlavně na tom, zda bude směr na jih od Amazonie Ilha de Marajó u úst Amazonky je třeba považovat za součást Amazonky, nebo jako součást samostatné Tocantins River. Nové důkazy, (ze dne 16. června 2007) získané z vysokohorského vědeckého podniku v Andy, tvrdí, že „Amazon je delší než Nil o 100 km a je nejdelší horní voda je potok Carhuasanta pocházející z jihu Peru na Nevado Mismi severní svahy hory a vlévající se do Río Apurímac ".[26] Původ řeky v Nevado Mismi však byl znám již před více než deseti lety (viz Jacek Palkiewicz ) a satelitní měření od tohoto původu po ústí Amazonky nepřineslo více než 6 400 km.
- Obecně se používá nejčastěji používaný / poangličtěný název řeky. Může se zobrazit název v rodném jazyce nebo alternativní pravopis.


Říční systémy, které mohly existovat v minulosti
Amazon – Kongo
The Povodí Amazonky dříve odtok na západ do Tichého oceánu, až do Andy vstal a zvrátil odvodnění.[27]
The Kongo pánev je zcela obklopena vysokou zemí, až na její dlouhou úzkou výjezdní minulost Kinshasa, počítaje v to vodopády kolem Manyanga. To vyvolává dojem, že většina povodí Konga byla dříve na mnohem vyšší úrovni půdy a že řeka Kongo byla omlazený tím, že bude odstraněna velká část dolního toku, je to nejpravděpodobnější, když se Afrika rozdělí od Jižní Ameriky Gondwanaland se rozešli kvůli kontinentální drift a předtím by Kongo pravděpodobně vteklo do Amazonie,[27] produkovat řeku asi 6000 mil nebo 10 000 km dlouhou.
Odvodnění západosibiřského ledovcového jezera
Tato řeka by byla poslední asi 10 000 km (6 200 mil) Doba ledová. Jeho nejdelší horní voda byla Selenga řeka Mongolsko: odvádělo se přes ledem přehradní jezera a Aralské moře a Kaspické moře do Černé moře.
Lobourg
Během posledního ledové maximum, hodně z toho, co je nyní jižní část Severní moře byla země známá archeologům jako Doggerland. V tuto chvíli Temže, Meuse, Scheldt a Rýn pravděpodobně se připojil předtím, než vletěl do moře, v systému známém jako paleogeografové jako Loubourg nebo Lobourg River System.[28] Tam je nějaká debata o tom, zda by tato řeka tekla na jihozápad do toho, co je nyní anglický kanál, nebo tekla na sever a vynořovala se do Severního moře blízko moderní doby Yorkshire. Pokud je druhá hypotéza pravdivá, Rýn by dosáhl délky téměř 1 650 kilometrů (1030 mil). Dřívější hypotéza by vytvořila kratší řeku, dlouhou asi 1400 kilometrů. Současný vědecký výzkum upřednostňuje dřívější názor, setkání Temže a Rýna ve velkém jezeře, jehož odliv byl blízký dnešku Straits of Dover.[29]
Viz také
Poznámky a odkazy
- Poznámky
- ^ A b O Nilu se obvykle říká, že je nejdelší řekou na světě s délkou asi 6 650 km,[3] a Amazonka druhá nejdelší s délkou nejméně 6 400 km.[4] V letech 2007 a 2008 někteří vědci tvrdili, že Amazonka má délku 6 992 km a byla delší než Nil, jehož délka byla vypočítána jako 6 853 km.[6][11][7] Tohoto výsledku dosáhli přidáním vodní cesty z jižního výtoku Amazonky přílivovými kanály a ústí řeky Tocantins v Pará.[Citace je zapotřebí ] Spor zní: „Má se s kanálem na jih od Isla de Marajó zacházet jako s částí Amazonky nebo s Rio Tocantins?“[Citace je zapotřebí ]A recenzováno Článek publikovaný v roce 2009 uvádí délku 7 088 km pro Nil a 6 575 km pro Amazon, měřeno pomocí kombinace analýzy satelitního obrazu a terénních průzkumů zdrojových oblastí.[9]Podle Encyklopedie Britannica Od roku 2020 zůstává délka Amazonky otevřená výkladu a pokračující debatě.[4][8] Všimněte si, že sporné hodnoty byly uvedeny v závorkách.
- Reference
- ^ „Kde začíná řeka Amazonka?“. Zprávy z National Geographic. 2014-02-15. Citováno 2018-12-25.
- ^ pro více informací viz paradox pobřeží
- ^ A b "Řeka Nil". Encyklopedie Britannica. 2020. Citováno 8. prosince 2020.
- ^ A b C d E "Amazonská řeka". Encyklopedie Britannica. 2020. Citováno 8. prosince 2020.
- ^ Vědci říkají, že Amazonka je delší než řeka Nil Archivováno 15. srpna 2012 v Wayback Machine
- ^ A b „Řeka Amazonky je delší než Nil'". BBC novinky. 16. června 2007. Citováno 3. srpna 2010.
- ^ A b „Studie z INPE naznačují, že řeka Amazonka je o 140 km delší než Nil“. Brazilský národní institut pro vesmírný výzkum. Archivovány od originál dne 11. dubna 2011. Citováno 3. srpna 2010.
- ^ A b „Jak dlouhá je řeka Amazonka?“. Encyklopedie Britannica. Citováno 2018-12-24.
- ^ A b Liu, Shaochuang; Lu, P; Liu, D; Jin, P; Wang, W (01.03.2009). „Určení zdrojů a měření délek hlavních řek světa“. Int. J. Digitální Země. 2: 80–87. doi:10.1080/17538940902746082.
- ^ A b C d J.C.Kammerer (1. září 2005). „Největší řeky ve Spojených státech“. Americký geologický průzkum. Citováno 25. ledna 2015.
- ^ Roach, Johne. „Amazonka je delší než řeka Nil, říkají vědci“. národní geografie. Citováno 4. března 2015.
- ^ „Río de la Plata“. Encyklopedie Britannica. Citováno 11. srpna 2010.
- ^ „Vědci přesně určují zdroje čtyř hlavních mezinárodních řek“. Zpravodajská agentura Xinhua. 22. srpna 2011. Citováno 8. září 2015.
- ^ „Řeka Brahmaputra“. Encyklopedie Britannica.
- ^ „Nejdelší řeky“. Geoscience Australia. Citováno 4. března 2015.
- ^ Syvitski, James P. M., Vörösmarty, Charles J., Kettner, Albert J., Green, Pamela. „Dopad lidí na tok suchozemského sedimentu do globálního pobřežního oceánu“. Archivovány od originál dne 2006-09-19. Citováno 2006-02-27.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ Parua, Pranab Kumar (3. ledna 2010). Ganga: využití vody na indickém subkontinentu. Springer. str. 272. ISBN 978-90-481-3102-0. Citováno 17. května 2011.
- ^ Gangy - Farakka
- ^ Bossche, J.P. vanden; G. M. Bernacsek (1990). Zdrojová kniha pro vnitrozemské rybolovné zdroje Afriky, svazek 1. Organizace OSN pro výživu a zemědělství. str. 338. ISBN 978-92-5-102983-1.
- ^ „Nejdelší řeky“. Murray Darling Basin Authority. Citováno 4. února 2019.
- ^ A b C Nejdelší řeky ve společnosti Geoscience Australia
- ^ „Údolí řeky Chilliwack: ráj venkovních nadšenců“. Camping a RVing BC. Camping a RVing British Columbia Coalition. 10. října 2017. Archivovány od originál dne 11. března 2016. Citováno 27. dubna 2019.
- ^ A b Bossche, J.P. vanden; G. M. Bernacsek (1990). Zdrojová kniha pro vnitrozemské rybolovné zdroje Afriky, svazek 1. Organizace OSN pro výživu a zemědělství. str. 333. ISBN 978-92-5-102983-1.
- ^ Pokud je Meuse považována za přítok, je povodí Rýna 218 300 km2.
- ^ Rogers, Aaron W. “Bílá řeka - encyklopedie Arkansasu”. www.encyclopediaofarkansas.net. Citováno 27. října 2018.
- ^ Daily Telegraph, Pondělí 18. června 2007, strana 18
- ^ A b „Řeka Amazonka tekla do Pacifiku před miliony let“. mongabay.com. Citováno 2017-12-11.
- ^ Vaikmäe, R., Edmunds, W. M. a Manzano, M., (2001) "Weichselianské paleoklimatické a paleoenvironmentální prostředí v Evropě: Pozadí pro vznik paleogroundwater ", in" Palaeowaters in Coastal Europe: Evolution of Groundwater since the Late Pleistocene "(W. M. Edmunds and C. J. Milne (eds)). London: The Geological Society. p. 177
- ^ Bridgland, D. R. a D'Olier, B. (1995) "Pleistocénní vývoj odvodňovacích systémů Temže a Rýna v jižní pánvi Severního moře (abstrakt) ", Geologická společnost, Londýn, Speciální publikace, v. 96, s. 27–45, ve sbírce Lyell. Citováno 12. listopadu 2015.