Seznam starostů Hamburku - List of mayors of Hamburg
![]() |
---|
Tento článek je součástí série o politika a vláda Hamburg |
Justiční
|
Divize |
Následuje chronologický přehled seznam starostů Hamburku, a městský stát v Německu. Starostové jsou hlavou městský stát, část vláda Hamburku. Od roku 1861 podle ústava ze dne 28. září 1860 stát je řízen desetičlenným Senát, který byl volán rada (v německém jazyce té doby: Rath) před touto dobou. V jeho čele stojí první starosta Hamburku (německý titul: Erster Bürgermeister der Freien und Hansestadt Hamburg) jako předseda Senátu. Jeho zástupcem je druhý starosta.
Protože Hamburk byl po většinu své historie a svobodné císařské město a později suverénní stát, pozice prvního starosty byla historicky ekvivalentní postavení panovníka hlava státu. V letech 1871–1918 Německá říše, hamburský první starosta byl rovnocenný s federálními knížaty 23 německých monarchií (z nichž 4 byli držiteli titulu King a ostatní drželi tituly jako velkovévoda, vévoda nebo suverénní princ). Od roku 1918 je jeho postavení rovnocenné postavení ministři-prezident (západních) německých států.
Před první světová válka dva starostové byli zvoleni na období jednoho roku. Do roku 1997 byl prvním starostou primus inter pares mezi jeho kolegy v Senátu, kterými byl zvolen. Od té doby byl zvolen Hamburský parlament (Němec: Hamburgische Bürgerschaft) a byl schopen jmenovat a odvolat další senátory.
1293–1860
Funkce burgomaster (starosta) byl obvykle držen současně třemi osobami, sloužící jako výkonná vysoká škola. Jeden z těchto tří byl vrchním burgomasterem po dobu jednoho roku, druhým byl předchozí vrchní burgomaster, třetím nadcházejícím. Proto se někdy zmíní až tři jména po dobu jednoho roku, protože jména těchto tří se objevují v listinách, podepsaných nebo uvádějících jejich jména. Jména v seznamu od roku 1239 do roku 1820 byla archivována v knize Johanna Augusta Meistera (1820). Toto je neúplný seznam měšťanů a používá pravopis v Meisterově knize, která je zachována ve státní knihovně v Hamburku. Po roce 1820 byl seznam přidán ručně.[1] Dne 6. srpna 1806 Hamburk získal Suverenita jako nezávislá země. Od roku 1811 do roku 1814 byl Hamburk součástí Francie v Bouches-de-l'Elbe.[2]
Pokud není uveden jiný odkaz, všichni starostové jsou převzati z: Domizlaff. Das Hamburger Rathaus.
název | obraz | V kanceláři | Poznámka |
---|---|---|---|
Hartwicus de Erteneborch | 1293 | ||
Werner de Metzendorp | 1293 | ||
Johann Miles | 1300 | ||
Henricus Longus | 1300 | ||
Johann, filius Oseri | 1300 | ||
Johann de Monte | 1325 | ||
Henricus de Hetfield | 1325 | ||
Nicolaus Fransoisser | 1341 | ||
Nicolaus de Monte | 1341 | ||
Hellingbernus Hetvelt | 1341 | ||
Johann Horborch | 1343 | ||
Thidericus upír Perde | 1343 | ||
Johann Militis | 1347 | ||
Hinrich Hoop | 1350 | ||
Thidericus upír Perde | 1350 | ||
Henricus de Monte | 1356 | ||
Henricus Hoyeri | 1361 | Také známý jako Hein Hoyer | |
Bertrammus Horborch | 1366 | ||
Werner de Wighersen | 1367 | ||
Ludolfus de Holdenstedte | 1375 | ||
Christian Militis | 1378 | Také známý jako Kersten Miles | |
Henricus (Heino) Ybing | 1381 | ||
Johannes Hoyeri | 1389 | ||
Marquard Schreye | 1319 | ||
Meinard Buxtehude | 1397 | ||
Hilmar Lopow | 1401 | ||
Johann Lüneborg | 1411 | ||
Henricus de Monte | 1413 | ||
Henricus Hoyeri | 1417 | ||
Johannes Wighe (Wye) | 1420 | ||
Bernhard Borstelt | 1422 | ||
Vicco de Hove | 1431 | ||
Simon van Utrecht | 1433 | ||
Hinrich Köting | 1493 | ||
Thidericus Lüneborg | 1443 | ||
Detlev Bremer | 1447 | ||
Henricus Lopow | 1451 | ||
Thidericus Gerlefstorp | 1492 | ||
Henricus Lesemann | 1458 | ||
Erich de Tzevena | 1464 | ||
Albert Schilling | 1464 | ||
Hinrich Murmester | 1466 | ||
Johann Meiger | 1472 | ||
Johann Huge | 1478 | ||
Nicolaus de Schworen | 1480 | ||
Hermann Langenbeck | 1481 | ||
Henning Büring | 1486 | ||
Christian Berchampe | 1492 | ||
Erich von Tzeven | 1499 | ||
Detlev Bremer | 1499 | ||
Bartholomäus vom Rhyne | 1505 | ||
Marquard vam Lo | 1507–1519 | [2] | |
Johann Spreckelsen | 1512 | ||
Nicolaus Thode | 1517 | ||
Thidericus Hohusen | 1517 | ||
neobsazený | 1519–1520 | Druhým starostou byl Dietrich [Thidericus?] Hohusen (1517–1546)[2] | |
Erhard vom Holte | 1520–1529 | Také Gerhard vom Holte[2] | |
Hinrich Salsborg | 1523 | ||
Johann Hülpe | 1524 | ||
Johann Wetken | 1529–1533 | [2] | |
Paul Grote | 1531 | ||
Albert Westede | 1533–1538 | [2] | |
Johann Rodenborg | 1536 | ||
Peter von Spreckelsen | 1538– 1553 | [2] | |
Jürgen Plate | 1546 | ||
Matthias Rheder | 1547 | ||
Ditmar Koel | ![]() | 1548 | |
Albert Hackmann | 1553–1580 | [2] | |
neobsazený | 1580–1581 | Druhým starostou byl Paul Grote (1580–1584)[2] | |
Lorenz Niebur | 1557 | ||
Hermann Wetken | 1564 | ||
Eberhard Moller | 1571 | ||
Paul Grote | 1580 | ||
Johann Niebur | 1557 | (1581–1590)[2] | |
Nicolaus Vögeler | 1581 | ||
Joachim vom Kape | 1588 | ||
Diedrich von Eitzen | 1589 | ||
neobsazený | 1590–1591 | Druhý starosta: Joachim von Kape (1588–1594)[2] | |
Erich von der Fechte | 1591–1613 | [2] | |
Joachim Bekendorp | 1593 | ||
Diederich vom Holte | 1595 | ||
Vincent Moller | 1599 | ||
Eberhard Twestreng | 1606 | ||
Hieronimus Vögeler | 1609 | ||
neobsazený | 1613–1614 | Druhý starosta: Hieronymus Vögeler (1609–1642)[2] | |
Sebastian von Bergen | 1614–1623 | [2] | |
Johann Wetken: | 1614 | ||
Bartholomäus Beckmann | 1617 | ||
Joachim Claen | 1622 | ||
Albert von Eitzen | 1623 | ||
neobsazený | 1623–1624 | ||
Ulrich Winkel | 1624–1649 | [2] | |
Johannes Brand | 1633–1652 | ||
Bartholomäus Moller | 1643 | ||
neobsazený | 1649–1650 | Druhý starosta: Bartholomäus Moller (1643–1667)[2] | |
Nicolaus Jarre | 1650–1678 | [2] | |
Johann Schlebusch | 1653 | ||
Peter Lütkens | 1654 | ||
Wolfgang Meurer | 1660 | ||
Bartholomäus Twestreng | 1663 | ||
Johannes Schötteringk | 1667 | ||
Johann Schulte | 1668 | ||
Bruderus Pauli | ![]() | 1670–1680 | |
Johann Schröder | 1676 | ||
Heinrich Meurer | 1678–1684 | (První termín)[2] | |
Diedrich Moller | 1680 | ||
Johann Schlüter | 1684–1688 | [2] | |
Joachim Lemmermann | 1684 | ||
Heinrich Meurer | 1686 | (1688–1690) Druhé období[2] | |
Peter Lütkens | ![]() | 1687–1717 | |
Johannes Schafshausen | 1690–1697 | [2] | |
Hieronimus Harticus Moller | 1697 | ||
Peter von Lengerke (nebo Lengerks) | 1697–1709 | [2] | |
Julius Surland | 1702 | ||
Gerhard Schröder | 1703 | ||
Paul Paulsen | 1704 | ||
Lucas von Borstel | 1709–1716 | [2] | |
Ludwig Becceler | 1712 | ||
Bernhard Matfeld | 1716–1720 | [2] | |
Garlieb Sillem | 1717 | ||
Hinrich Diedrich Wiese | 1720–1728 | (nebo Heinrich Dietrich Wiese)[2] | |
Hans Jacob Faber | 1722 | ||
Johann Anderson | 1723 | ||
Rütger Rulant | 1728–1742 | [2] | |
Daniel Stockfleth | 1729 | ||
Martin Lucas Schele | 1733 | ||
Johann H. Luis | 1739 | ||
Cornelius Poppe | 1741 | ||
Conrad Widow | 1742–1754 | (1743–1754)[2] | |
Nicolaus Stempeel | 1743 | ||
Clemens Samuel Lipstrop | 1749 | ||
Lucas von Spreckelsen | 1750 | ||
Martin H. Schele | 1751 | ||
Lucas Corthum | 1751 | ||
Nicolaus Schuback | 1759 | (1754–1783)[2] | |
Peter Greve | 1759 | ||
Vincent Rumpff | 1765 | ||
Johann Schlüter | 1774 | ||
Albert Schule | 1778 | ||
Frans Doormann | 1780 | ||
Jacob Albrecht von Sienen | 1781 | ||
Johann Anderson | 1781 | (1783–1790)[2] | |
Johann Luis | 1784 | ||
Johann Adolph Poppe | 1786 | ||
Martin Dorner | 1788 | ||
Franz Anton Wagener | 1790–1801 | [2] | |
Daniel Lienau | 1798 | ||
Vdova po Peteru Hinrichovi | 1800–1802 | ||
Friedrich von Graffen | 1801–1810 | První termín[2] | |
Wilhelm Amsinck | 1802 | ||
Johann Arnold Heise | 1807 | ||
Amandus Augustus Abendroth | ![]() | 1811–1813[2] | Není zahrnuto v Meisterově knize.[3] |
Friedrich von Graffen | 1815–1820 | Druhé období[2] | |
Christian Matthias Schröder | ![]() | 1816 | |
Johann Heinrich Bartels | 1820–1850 | ||
Johann Daniel Koch | 1821 | ||
Martin Garlieb Sillem | 1829 | ||
Amandus Augustus Abendroth | 1831 | ||
Martin H. Schötteringk | 1832 | ||
Christian Daniel Benecke | 1835 | ||
Heinrich Kellinghusen | ![]() | 1842 | |
Johann Ludwig Dammert | 1843 | ||
Nicolaus Binder | 1855 | ||
neobsazený | 1850–1861 | Druhý starosta: Christian Daniel Benecke (1835–1851) Třetí starosta: Heinrich Kellinghusen (1842–1880) Čtvrtý starosta: Nicolaus Binder (1855–1861) Všechno:[2] |
Po ústavních změnách v letech 1860–1919
Od roku 1860 měl Hamburk a ústava. Členové hamburského senátu byli zvoleni Hamburský parlament —Neprostorovaný stávajícím senátem. Byli celoživotními členy senátu. Ze tří nejstarších a právnicky vyškolených členů zvolil senát každoročně prvního starostu Hamburku (německý titul: Erster Bürgermeister der Freien und Hansestadt Hamburg) - předsedající hlava - a jeho zástupce (druhý starosta Svobodného a hanzovního města Hamburk, německý titul: Zweiter Bürgermeister der Freien und Hansestadt Hamburg).
- Popis metody
Rok | První starosta | Druhý starosta | „Volno“ |
---|---|---|---|
1 | Senátor A | Senátor B | Senátor C. |
2 | Senátor B | Senátor C. | Senátor A |
3 | Senátor C. | Senátor A | Senátor B |
4 | Senátor A | Senátor B | Senátor C. |
Všichni starostové jsou převzati z Domizlaffu: Das Hamburger Rathaus a jsou uvedeny v Erste Bürgermeister Hamburgs 1507–2008, pouze změny v datech jsou označeny přidanou referencí.
Výmarská republika 1919–1933
Během Německá revoluce v letech 1918–1919 an Arbeiter- und Soldatenrat (Rada pracujících a vojáků). Od 12. listopadu 1918 do roku 1919 byl předsedou hlavy státu a městské vlády předseda: Heinrich Lauffenberg (-1919), Carl Hense (1919).[2] Toto není zmíněno v Domizlaffu: Das Hamburger Rathaus. Období v Německu po První světová válka až do převzetí moci - u Nacistická strana v roce 1933 - se jmenuje Výmarská republika. The Hamburský parlament byl demokraticky zvolen.
- První starosta Hamburku
obraz | Strana | V kanceláři | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Werner von Melle | ![]() | 31. března 1919 - 31. prosince 1919 | (−1920)[2] | |
Friedrich Sthamer | ![]() | 1. ledna 1920 - 1. února 1920 | ||
Arnold Diestel | ![]() | Německá demokratická strana (DDP) | 2. února 1920 - 31. prosince 1923 | (−1924)[2] |
Carl Wilhelm Petersen | DDP | 1. ledna 1924 - 31. prosince 1929 | ||
Rudolf Ross | ![]() | Sociálně demokratická strana (SPD) | 1. ledna 1930 - 31. prosince 1931 | |
Carl Wilhelm Petersen | DDP | 1. ledna 1932 - 7. března 1933 |
- Druhý starosta
obraz | Strana | V kanceláři | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Otto Stolten | SPD | 31. března 1919-1925 | ||
Max Schramm | SPD | 1925 - 4. dubna 1928 | ||
Rudolf Ross | ![]() | SPD | 5. dubna 1928 - 31. prosince 1929 | |
Carl Wilhelm Petersen | DDP | 1. ledna 1930 - 31. prosince 1931 | ||
Rudolf Ross | ![]() | SPD | 1. ledna 1932 - 3. března 1933 |
Třetí říše 1933–1945
v nacistické Německo the Gesetz über den Neuaufbau des Reiches (Zákon o rekonstrukci říše) (30. ledna 1934) opustil koncept federální republiky. Politické instituce spolkových zemí byly prakticky úplně zrušeny a všechny pravomoci byly předány ústřední vládě. The Hamburský parlament byl rozpuštěn. První starosta byl jmenován říšským ministrem vnitra, ačkoli sám Hitler si vyhrazoval právo jej jmenovat (jak tomu bylo i v případě Berlína a Vídně). Skutečným šéfem hamburské exekutivy byl Reichsstatthalter (Regionální guvernér nebo imperiální guvernér) Karl Kaufmann: 1933–1945.[4]
obraz | Strana | V kanceláři | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Carl Vincent Krogmann | NSDAP | 8. března 1933 - 3. května 1945 | (−1936)[2] |
- Druhý starosta
obraz | Strana | V kanceláři | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Wilhelm Amsinck Burchard-Motz | ![]() | DVP | 8. března - 18. května 1933 |
Plukovník Robert Gordon Kitchen VI, hamburský guvernér během kontroly britské armády v letech 1945–1946.
Jmenován britskými okupačními silami 1945–1946
Po Druhá světová válka do roku 1949 byl Hamburk v Britská okupační zóna.
obraz | Strana | V kanceláři | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Rudolf Hieronymus Petersen | Křesťanskodemokratická unie (CDU) | 15. května 1945-22. Listopadu 1946 |
- Druhý starosta
obraz | Strana | V kanceláři | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Adolph Schönfelder | SPD | 6. června 1945 - 15. listopadu 1946 |
Od roku 1946
Starostové během federální parlamentní republika Německa.
obraz | Strana | V kanceláři | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Max Brauer | ![]() | SPD | 22. listopadu 1946 - 2. prosince 1953 | |
Kurt Sieveking | CDU | 2. prosince 1953 - 4. prosince 1957 | ||
Max Brauer | ![]() | SPD | 4. prosince 1957 - 31. prosince 1960 | |
Paul Nevermann | ![]() | SPD | 1. ledna 1961 - 9. června 1965 | |
Herbert Weichmann | ![]() | SPD | 9. června 1965 - 9. června 1971 | |
Peter Schulz | ![]() | SPD | 9. června 1971 - 4. listopadu 1974 | |
Hans-Ulrich Klose | ![]() | SPD | 12. listopadu 1974-22. Května 1981 | [5] |
Klaus von Dohnanyi | ![]() | SPD | 24. června 1981 - 8. června 1988 | [6] |
Henning Voscherau | ![]() | SPD | 8. června 1988 - 8. října 1997 | [7][8] |
Ortwin Runde | ![]() | SPD | 12. listopadu 1997 - 31. října 2001 | [9] |
Ole von Beust | CDU | 31. října 2001 - 25. srpna 2010 | [10] | |
Christoph Ahlhaus | ![]() | CDU | 25. srpna 2010 - 7. března 2011 | |
Olaf Scholz | ![]() | SPD | 7. března 2011 - 13. března 2018 | |
Katharina Fegebank | ![]() | Aliance '90 / Zelení | 13. března 2018 - 28. března 2018 | (Herectví) |
Peter Tschentscher | ![]() | SPD | Od 28. března 2018 |
- Druhý starosta
obraz | Strana | V kanceláři | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Christian Koch | Svobodná demokratická strana (FDP) | 19. listopadu 1946 - 18. února 1950 | ||
Paul Nevermann | SPD | 24. února 1950 - 2. prosince 1953 | ||
Edgar Engelhard | FDP | 2. prosince 1953 - 27. dubna 1966 | ||
Wilhelm Drexelius | 27. dubna 1966 - 2. dubna 1970 | |||
Peter Schulz | ![]() | SPD | 22. dubna 1970 - 9. června 1971 | |
Helmuth Kern | SPD | 9. června 1971 - 3. října 1972 | ||
Hans Rau | FDP | 3. října 1972 - 30. dubna 1974 | ||
Dieter Biallas | FDP | 30. dubna 1974 - 28. června 1978 | ||
Helga Elstner | SPD | 28. června 1978 - 13. června 1984 | ||
Alfons Pawelczyk | SPD | 13. června 1984 - 2. září 1987 | ||
Ingo von Münch | FDP | 2. září 1987-26. Června 1991 | ||
Hans-Jürgen Krupp | SPD | 26. června 1991 - 1. prosince 1993 | ||
Erhard Rittershaus | STATT | 15. prosince 1993 - 12. listopadu 1997 | ||
Krista Sager | GAL | 12. listopadu 1997 - 31. října 2001 | [11] | |
Ronald B. Schill | Partei Rechtsstaatlicher Offensive (PRO) | 31. října 2001 - 19. srpna 2003 | [9] | |
Mario Mettbach | PRO | 21. srpna 2003 - 17. března 2004 | [12] | |
Birgit Schnieber-Jastram | CDU | 17. března 2004 - 7. května 2008 | [13] | |
Christa Goetsch | ![]() | GAL | 7. května 2008 - 29. listopadu 2010 | [14] |
Dietrich Wersich | CDU | 30. listopadu 2010 - 7. března 2011 | ||
Dorothee Stapelfeldt | ![]() | SPD | 7. března 2011 - 15. dubna 2015 | |
Katharina Fegebank | ![]() | Aliance '90 / Zelení | Od 15. dubna 2015 |
Poznámky a odkazy
- ^ Verg, Erik; Verg, Martin (2007). Das Abenteuer, das Hamburg heißt (v němčině) (4. vydání). Hamburk: Ellert & Richter. p. 264. ISBN 978-3-8319-0137-1.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap „Erste Bürgermeister Hamburgs 1507–2008“ (PDF). — (v němčině). Senat der Freien und Hansestadt Hamburg, Senatskanzlei. Archivováno (PDF) z původního dne 1. března 2011. Citováno 22. září 2009.CS1 maint: extra interpunkce (odkaz)
- ^ „Abendroth, Amandus Augustus“. Lipsko: Historische Commission bei der Königl. Akademie der Wissenschaften. 1875. Archivovány od originál dne 11. března 2011. Citováno 2008-09-30. Citováno z Elektronische Allgemeine Deutsche Biographie (v němčině) (Sütterlin skript )
- ^ Verg, str. 161–163
- ^ Poslední starosta v Domizlaffu jako č. 182
- ^ „Dr. Klaus von Dohnanyi“. Celebrity Speakers Ltd. Archivováno z původního dne 12. října 2008. Citováno 6. října 2008.
- ^ „Henning Voscherau: Langjähriger Bürgermeister Hamburgs“ (v němčině). NDR online. Archivovány od originál dne 11. října 2008. Citováno 5. října 2008.
- ^ „Katalog der Deutschen Nationalbibliothek“ (v němčině). Německá národní knihovna. Archivováno z původního dne 19. února 2009. Citováno 5. října 2008.
- ^ A b „Schroederova strana zřejmě ztratila klíčové hlasování“. Archivovány od originál dne 12. října 2008. Citováno 6. října 2008.
- ^ „Starosta von Beust bude vládnout sám po vítězství ve volbách v Hamburku“. Deutsche Welle. 2004. Archivováno z původního dne 6. října 2008. Citováno 13. srpna 2008.
- ^ Martin Christensen. „Německé strany“. Archivováno z původního dne 11. října 2008. Citováno 6. října 2008.
- ^ „Hamburská konzervativní vláda se zhroutí po další frašce“. Archiv starostů měst. Archivováno z původního dne 2. ledna 2010. Citováno 5. října 2008.
- ^ „Senatorin Schnieber-Jastram zieht sich zurück“ (v němčině). Byli online. Archivováno z původního dne 12. října 2008. Citováno 5. října 2008.
- ^ Sloan, Gene. „Christa Goetsch (Strana zelených) nově zvolena.“ USAtoday Cruise log. Archivováno z původního dne 12. října 2008. Citováno 6. října 2008.
- Všeobecné
- (1293–1977) Domizlaff, Svante (2002). Das Hamburger Rathaus (v němčině) (první vydání). Hamburg: Edition Maritim. ISBN 978-3-89225-465-2. (Poznámka: není součástí 2. vydání.)