Počínaje vytvořením Kazachové v polovině 15. století Kazašští khans vedl oba sjednoceni Kazašský Khanate a později tři hlavní kazašské divize. Chán je název pro vládce používaný kočovnými a polokočovnými skupinami v celém textu Střední Asie.
Kazaši byli původně členy nomádských uzbeckých kmenů, kteří pod vedením Abu'l-Khayr Khan, se stěhovali ze severozápadní části Dasht-i Qipchaq na jih směrem k Ma Wara'un-Nahr ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století a zaútočil na části Timuridská říše.[1] Dva kmenoví vůdci, Kerei a Janibek, kteří byli sami potomky Urus Khan a rozšířením Čingischán, se rozhodl opustit službu Abu'l-Khayr Khan. Ti, kteří následovali Kereiho a Janibeka, se stali známými jako uzbecko-kazaši, Kazašský být turkické slovo, které se zhruba překládá jako „tulák“ nebo „freebooter“.[1] Abu'l-Khayr Khan zemřel v roce 1468 a po další tři desetiletí mnoho jeho následovníků začalo uznávat autoritu uzbecko-kazašských chánů - Kerei, Janibek a Kereiho syn Burundyq.[2] Do roku 1500 však nový vůdce známý jako Muhammad Šajbání Khan sjednotil pod svou kontrolou mnoho Uzbeků a odtlačil se dále na jih do současného Uzbekistánu, zatímco Uzbek-Kazaši, kteří byli do té doby známí jednoduše jako Kazaši, zůstali ve stepi.[2] Uzbekům nadále vládl Muhammad Šajbání Khan a jeho potomci, zatímco Kazachům vládli potomci Kerei a Janibek.
Přibližné oblasti obsazené třemi kazašskými jüzy na počátku 20. století.
Po smrti Tauke Khan v roce 1718 kazašský Khanate přestal existovat jako jednotná entita. Místo toho tři různé jüzKazaši neboli hordy se staly samostatnými jednotkami, každá s vlastním chánem.[3] Po celé 18. století Rusové pokračovala v expanzi do stepní oblasti. V rámci diplomatických vztahů by kazašští khané, zejména z oblasti Junior jüz na západě, deklarovali věrnost Rusku a carovi, ačkoli tato prohlášení neměla žádný skutečný dopad.[4] Na přelomu 19. století však Rusové začali uplatňovat autoritu nad Kazachy a postavením chána. Rusové se rozhodli, že po roce 1819 nebude jmenovat nového chána pro Middle jüz, a po smrti Shergazy Khana v roce 1824 zrušili pozici chána v Junior jüz.
Rusové také uskutečnili vytvoření nové řady chánů, „vnitřní hordy“ nebo „Bokei jüz“. Tento jüz byl tvořen členy juniorského jüzu, kterým bylo v roce 1801 povoleno používat pastviny západně od Řeka Ural na ruském území. Pozice chána v Bokei jüz trvala až do roku 1845, kdy byla zrušena také Rusy.[5]
Ve 40. letech 19. století zahájil muž jménem Kenesary, potomek Ablaye Khana, vzpouru proti ruské vládě, která se v této době rozšířila přes většinu současného Kazachstánu. Byl uznán většinou kazašských vůdců jako Kenesary Khan a v kazašských dějinách je dnes považován za oficiálního chána, i když ruské úřady jako takové ho nikdy neuznávaly. Ačkoli Rusové roky pronásledovali Kenesaryho ve stepi, měl mezi Kazachy širokou podporu a díky tomu se mu podařilo uniknout zajetí až do roku 1847, kdy byl popraven v severním Kyrgyzstánu.[5]
Následující seznam ukazuje známé kazany Kazachů od roku 1456 do roku 1847.
Kazašský Khans před rozdělením na tři jüzs:| název | Vládnoucí období | Jméno v kazašštině |
|---|
| Kerei | 1456–1473 | Керей |
| Janibek | 1473–1480 | Жәнібек |
| Burunduk | 1480–1511 | Бұрындық (Мұрындық) |
| Kasym | 1511–1518 | Қасым |
| Mamash | 1518–1523 | Мамаш |
| Taiyr | 1523–1533 | Тайыр |
| Buidash | 1533–1534 | Бұйдаш |
| Qojamqut | 1534–1535 | Қожамқұт |
| Togym | 1535–1537 | Тоғым |
| Haqnazar | 1538–1580 | Хақназар |
| Shygai | 1580–1582 | .Ығай |
| Tauekel | 1582–1598 | Тәуекел |
| Esim | 1598–1628 | .Сім |
| Jangir | 1628–1652 | Жәңгір |
| Batyr | 1652–1680 | Батыр |
| Tauke | 1680–1715 | Тәуке |
| Qaiyp | 1715–1718 | Қайып |
| Bolat | 1718–1729 | Болат |
| Abilmambet | 1729–1771 | Әбілмәмбет |
| Abylai | 1771–1781 | Абылай |
| Kenesary | 1841–1847 | Кенесары |
Junior jüz khans:| název | Vládnoucí období | Jméno v kazašštině |
|---|
| Abul Khair | 1718–1748 | Әбілқайыр |
| Nuraly | 1748–1786 | .Ралы |
| Strašně | 1791–1794 | Ералы |
| Esim | 1795–1797 | .Сім |
| Aishuaq | 1797–1805 | Айшуақ |
| Shergazy | 1805–1824 | Шерғазы |
Khans z Bokei:| název | Vládnoucí období | Jméno v kazašštině |
|---|
| Bokei | 1801–1815 | Бөкей |
| Shygai | 1815–1823 | .Ығай |
| Zhangir | 1823–1845 | Жәңгір |
Middle jüz khans:| název | Vládnoucí období | Jméno v kazašštině |
|---|
| Sameke | 1719–1734 | Сәмеке |
| Abilmambet | 1734–1771 | Әбілмәмбет |
| Ablai Khan | 1771–1781 | Абылай Хан |
| Uali | 1781–1819 | Уәли |
| Gubaidolla | 1819–1822 | Ғұбайдолла |
Poslední oficiální chán během Ruská říše:| název | Vládnoucí období | Jméno v kazašštině |
|---|
| Kenesary | 1841–1847 | Кенесары |
Poznámky
- ^ A b Bregel, str. 44.
- ^ A b Bregel, str. 50.
- ^ Bregel, str. 58.
- ^ Bregel, str. 60.
- ^ A b Bregel, str. 62.
Reference
- Bregel, Yuri. Historický atlas střední Asie Handbook of Oriental Studies: Part 8 Uralic & Central Asian Studies. (Leiden: Brill) 2003.
- Zholdaspaev, S. a D. Babaev. 7 klass - Istoriia srednevekogo Kazakhstana. (Almaty: Atamura) 2003.
- Kasymbaev, Zh. K. 8 klass - Istoriia Kazakhstana (XVIII vek-1914). (Almaty: Mektep) 2004.
- Zkušební materiály pro historii Kazachstánu
