Seznam hlaholských rukopisů - List of Glagolitic manuscripts - Wikipedia

Toto je neúplný seznam rukopisů napsaných v Hlaholika.

Breviáře

ZkratkadatumTypOznačeníKnihovnaMísto původuFoliaRozměrySloupce a řádkyPoznámky
BrAc1384 (?)breviářIII c 12Chorvatská akademie věd a uměníIstrie7029,2 x 20,5 cm2 ko x 42 roZahrnuje žaltář.[1][2][3]
BrBrib1470breviářIII b 6 (Kuk 2)Chorvatská akademie věd a uměníVinodol, Chorvatsko19926 x 19 cm2 ko x 33 roZískané Ivan Kukuljević Sakcinski v Bribir.[4][5][6][7][3]
BrBrit1400sbreviářPaní Add. 31,951Britská knihovnaChorvatsko7130,5 x 22 cmNapsal jistý Ivan Križanić. To bylo drženo v britské muzeum až do roku 1882, kdy byl přesunut do Britské knihovny.[8][9][3]
BrDab1486breviářIII c 21Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko30633 x 23,5 cm[5][6][10][3]
BrDrag1407breviářIII b 25Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko19629,3 x 20,6 cm2 ko x 40-42 roNapsáno 3-4 rukama. Přinesl Draguć v 15. století.[4][5][11][6][3]
BrHum1400sbreviářR 4067Národní a univerzitní knihovna v ZáhřebuIstrie18330,2 x 19,6 cm2 spolupracovníci[4][12][13][14][3]
BrLab11300 (pozdě)breviářMs 161 (C 161a / 2)Slovinská národní a univerzitní knihovnaChorvatsko18032 x 22 cmZ Beramu v Istrie.[4][5][15][3]
BrLab21400sbreviářMs 163 (C 163a / 2)Slovinská národní a univerzitní knihovnaChorvatsko264+17630 x 20,5–21 cm2 ko x 33 roPoužívá se v Beramu v Istrie.[4][5][16][3]
BrMav1460breviářR 7822Národní a univerzitní knihovna v ZáhřebuVrbnik41716 x 11,7 cm2 ko x 30 roNapsal jáhen Blaž Baromić pro Mavra, kněze v Vrbnik a skončil knězem jménem Jure z Baška. Mavro vzal breviář s sebou Konavle. Kodex byl v rukou rodiny Pezzoli v Římě až do roku 1981, kdy jej koupili jeho současní majitelé.[17][14][18][3]
BrMed1300sbreviářPlut. 1.10Laurentian knihovnaChorvatsko12422 x 16 cm2 co 31 ro[19][3]
BrMet1442breviářPAN161Metropolitní knihovna Římskokatolická arcidiecéze ZáhřebChorvatsko46919,5 x 13 cm2 ko x 27 ro[4][5][12][3]
BrMosk1442-1443 (asi)breviářF. 270, 51/1481Ruská státní knihovnaLika245+250Uchováván ve Vrbniku v letech 1481 a 1533, poslán do Říma kolem roku 1627, kde zůstal až do konce 18. století. Vatroslav Jagić našel v Rusku v roce 1864.[20][21][22][3]
BrN11459breviářn / aNovi Vinodolski farní knihovna, Chorvatská akademie věd a umění, Chorvatské státní archivyNovi Vinodolski46636 x 28 cmPrvní polovina, na folio 374, byla napsána písařem jménem Juraj a zbytek byla napsána jinou rukou. Byl napsán pro kostel sv Saints Cosmas and Damian v Novi na objednávku Jakova Potočnjaka a dalších.[4][5][6][7][23][15][3]
BrN21495breviářn / aNovi Vinodolski farní knihovnaGrobnik50036 x 26 cmNapsal kněz jménem Martinac v Grobniku s pomocí několika dalších zákoníků.[4][5][24][25][7][3]
BrOxf1300sbreviářPaní Canon. Lit. 172Bodleian knihovnaChorvatsko41015 x 10,2 cm2 ko x 28 roZahrnuje misál a římský rituál.[26][27][28][29][30][31][3]
BrPad1300s (uprostřed)breviářMS 2282Knihovna Univerzita v PadověChorvatsko30814 x 21,5 cm2 ko x 29 ro[32][3]
BrPm1300 - 1400breviářIII b 10Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko41427,5 x 20,5 cmOd počátku 15. století chované v Zadar plocha.[4][5][6][3]
BrRom1400sbreviářVíčko. S. Pietro, D215Vatikánská knihovnaChorvatsko2+438+216 x 12,5 cm[4][5][33][3]
BrVat5+ BrVat61300sbreviářBorgiano illirico 5Vatikánská knihovnaTribihovići, Lika248+21231 x 22 cmVykoupen Turky v roce 1487. V jednom okamžiku byl tento rukopis rozdělen na dvě části. Druhá polovina byla napsána písařem jménem Fabijan.[4][5][34][35][33][36][37][3]
BrVat101485breviářBorgiano Illirico 10Vatikánská knihovnaBribir2+40716-16,2 x 11,7 cm2 ko x 28-30 roDokončil don Mihovil ve svém domě v Bribiru pro don Jurša Parabočić z Bužan.[4][5][38][33][7][3]
BrVat191465breviářKáď. Slovan. 19Vatikánská knihovnaChorvatsko3+38416,5-17 x 11,5 cm[39][33][3]
BrVb11200 s / 1300 sbreviářn / aVrbnik farní knihovnaVrbnik25935 x 27 cm2 ko x 33 roNapsal 3 ruce.[4][5][21][40][3]
BrVb21300sbreviářn / aVrbnik farní knihovnaVrbnik29536 x 27 cm2 ko x 28-29 roNapsáno 3-4 rukama.[4][5][41][21][3]
BrVb31400 (první polovina)breviářn / aVrbnik farní knihovnaVrbnik29937,5 x 27,5 cm2 ko x 27 roVe Vrbniku minimálně od roku 471.[4][5][21][3]
BrVb41300sbreviářn / aVrbnik farní knihovnaChorvatsko11235 x 27 cmUdržováno ve Vrbniku od roku 1605.[5][21][3]
BrVin1485breviářJá d 34 (Kuk 1)Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko16539,5 x 28,7 cm2 ko x 33 roZískané Ivan Kukuljević Sakcinski v Vinodol, Chorvatsko.[4][5][6][7][3]
BrVO1396breviářCodex slave 3Rakouská národní knihovnaOmišalj46835 x 27 cm2 spolupracovníciPrvní část, až do strany 379, byla napsána písařem jménem Vid z Omišalje pro kostel Roč.[5][42][43][44][3]
CodKop1400sbreviář22Slovinská národní a univerzitní knihovnaChorvatsko177+15218 x 12 cm2 ko x 24-25 roObsahuje také žaltář.[5][27][3]

Misály

MBerl1402misálPaní Ham. 444Berlínská státní knihovnaKrbava21831,5 x 21,5 cm2 ko x 31 roNapsal a osvětlil Bartol Krbavac. Sídlí v Římě 1738-1742 a v Londýně a od roku 1822 v Berlíně.[3]
MBrib1400smisálIII b 3Chorvatská akademie věd a uměníIstrie10318 x 25 cmOd 16. století se používal v Bribir, kde zůstal až do Ivan Kukuljević Sakcinski přesunul to na Záhřeb.[5][27][3]
MHrv1404 (asi)misáln / aPalác Topkapı24730,6 x 22,5 cmNapsal písař jménem Butko. Obsahuje 94 miniatur a 380 iniciál.[3]
MKop1300 (pozdě)misálNY kongelig Samling 41 b, 2Královská knihovna, DánskoRoč (nalezeno 1499)26329,5 x 19 cm[3]
MLab11400smisálMs 162 (C 162a / 2)Slovinská národní a univerzitní knihovnaKrbava24534,5 x 25,5 cmNapsal a osvětlil Bartol Krbavac. Používá se v Beramu, Istrie.[5][27][3]
MLab21400smisálMs 164 (C 164a / 2)Slovinská národní a univerzitní knihovna19621 x 30 cm2 ko x 32 ro[5][27][3]
MMet1400smisálMR 180Metropolitní knihovna Římskokatolická arcidiecéze Záhřeb6317 x 12 cm1 kocour, 2 koly x 27-29 roNapsáno ve 3 rukou. Nacházející se v Vrbnik do roku 1680, kdy jej tam farník dal knězi Andriji Benkovićovi z Grižane.[5][27][3]
MNov1368misálKodexový otrok 8Rakouská národní knihovnaLika27132 x 24 cm2 ko x 29 roNapsal a osvětlil pokleknout Novak Disislavić z klanu Mogorović, rytíř na královském dvoře Louis já Maďarska. Později sloužil jako typ pro Missale Romanum Glagolitice.[5][27][3]
MN1400smisáln / aNovi Vinodolski farní knihovna, Rijeka18832 x 22 cm2 spolupracovníciDva listy jsou uchovávány v Rijece.[5][27][3]
MNY1400smisálM. 931Morganova knihovna a muzeumZadar (okolí)29328 x 19,5 cm2 spolupracovníci[3]
MOxf11400smisálPaní Canon. Lit. 373Bodleian knihovna176+432,5 x 22,5 cm2 ko x 31 ro[26][27][3]
MOxf21400smisálPaní Canon. Lit. 349Bodleian knihovna23925 x 18 cm2 spolupracovníci[5][26][27][3]
MRoč1420 (asi)misálCodex slave 4Rakouská národní knihovnaKrbava23235,5 x 24 cmNapsal a osvětlil Bartol Krbavac. Používá se v Roči od 15. století do roku 1593.[27][3]

Fragmenty

FgSpal1200 s (brzy)misál468Kaptolski arhiv, RozdělitBosna a Hercegovina130 x 22 cm2 spolupracovníciNalezl Vjekoslav Štefanić.[3]
MVat41300smisálBorgiano illirico 4Vatikánská knihovnaOmišalj (možná)27831,2 x 24 cm2 ko x 31 ro[5][27][3]
MVat81435misálBorgiano illirico 8Vatikánská knihovnaObrovac (okolí)28824 x 17 cm2 ko x 30 roNapsal kněz jménem Marko pro kněze jménem Blaž. Rukopis se nachází v Dobrinji v roce 1558.[5][27][3]
MVb11456misáln / aVrbnik farní knihovnaSenj25628,7 x 22 cm2 ko x 29 roNapsal kněz a farář Thomas, Senjský arciděkan.[5][27][3]
MVb21462misáln / aVrbnik farní knihovna (s jedním listem v Princeton, New Jersey )Vrbnik28630 x 22,5 cm2 spolupracovníci[5][27][3]
Fg (Br) Apost1300 (pozdě)breviářFragm. glag. 54Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko1[3]
(FgBrDub1)1300sbreviářChorvatská akademie věd a uměníDubašnica, Krk1[45]
(FgBrDub2)1300 (pozdě)breviářChorvatská akademie věd a uměníDubašnica, Krk1[45]
FgBrNM1400sbreviář63 R / 6Kapiteljski arhiv, Novo MestoChorvatsko134,5 x 26 cm2 ko x 36 ro[3]
Fg (Br) Foj1300s (uprostřed)breviářn / an / aChorvatsko117,5 x 23 cmBylo zjištěno v roce 1950 Josip Hamm v Františkánský klášter Fojnica, a po určitou dobu to bylo uloženo v knihovně františkánského kláštera Sants Peter a Paul na kopci v Livno, ale dnes je ztracen.[3]
Fg (Br) Lond1200 s (brzy)breviářPřidat. 31 951Britská knihovnaChorvatsko130,5 x 22 cm[3]
Fg (Br) Ri1200 s (pozdě)breviářn / aKlášter kapucínů z Panna Maria Lurdská v RijekaChorvatsko113,6-13,7 x 24,2-24,4 cm[3]
Fg (Br) Roč1200sbreviářCodex slave 4Rakouská národní knihovnaChorvatsko135,5 x 24 cmByl přidán k misi Roč.[3]
Fg (Br) Sal1400sbreviářBerčićova sbírkaRuská národní knihovnaChorvatsko130 x 20,7 cm2 ko x 41 roNalezeno uživatelem Ivan Berčić v Sali.[3]
Fg (Br) Tk1200sbreviářčást sbírky BerčićRuská národní knihovnaChorvatskoDva fragmenty stejného folia.[3]
Fg (Br) Ts + Fg (Br) Zag1200sbreviářPaní Misc. 81, Fragm. 46 a + bBiblioteca civica of Terst, Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko3[3]
Fg (Br) Vb1200sbreviářn / aVrbnik farní knihovnaKrk (pravděpodobně)4Listy A a D patřily ke stejnému breviáru, zatímco listy B a C k jinému rukopisu. Byly použity jako obaly pro některé farní dokumenty.[3]
Fg (Br) αNov1200sbreviářKodexový otrok 8Rakouská národní knihovnaChorvatsko132 x 24,5 cmByl přidán do Novakova misálu.[3]
Fg (Br) βNov1200sbreviářKodexový otrok 8Rakouská národní knihovnaChorvatsko132 x 24,5 cmByl přidán na poslední stránku Novakova misálu.[3]
Fg (Mi) Bel1200smisálXXXVIOsor biskupský archivChorvatsko121 x 31 cm[3]
Fg (Mi) Birb1200smisálBerčićova sbírkaRuská národní knihovnaChorvatsko114,8 x 10,8 cmNalezeno uživatelem Ivan Berčić v Brbinj.[3]
(FgMiDub1)1400smisálChorvatská akademie věd a uměníDubašnica, Krk1[45]
(FgMiDub2)1400smisálChorvatská akademie věd a uměníDubašnica, Krk1List je fragmentární.[45]
(FgMiDub3)1400smisálChorvatská akademie věd a uměníDubašnica, Krk1[45]
Fg (Mi) Kij1000–1100misálDA / P 328Vernadská národní knihovna na UkrajiněDalmácie, Česká republika1314,7 x 10,7 cmPrvní stránka má jiný původ než ostatní: je chorvatská a zbytek je český.[3]
Fg (Mi) Kuk1200smisálFragm. glag. 3Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko132 x 22 cm[3]
Fg (Mi) Krak1300smisál5567Jagellonská knihovnaChorvatsko312,2 x 18–19 cmMožná dorazil dovnitř Krakov z Praha.[3]
Fg (Mi) Vind1000–1100misálTreska. Slovan. 136Rakouská národní knihovnaChorvatsko (pravděpodobně)212 x 9,5 cm[3]

Farní matriky

Místo původudatumTypKnihovnaFoliaRozměryPoznámky
Dubašnica, Krk1585-1700, 1659-1696, 1585-1705manželství, biřmování, křest,Chorvatská akademie věd a umění[45]
Dubašnica, Krk1706-1781, 1706-1781, 1696-1781sňatek, křest, biřmováníChorvatská akademie věd a umění[45]
Dubašnica, Krk1782-1815, 1782-1815, 1790-1823křest, manželství, biřmováníChorvatská akademie věd a umění[45]

Ekonomické knihy

TypdatumMísto původuKnihovnaFoliaRozměryPoznámky
příjmy a výdaje1607-1648Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
příjmy a výdaje1651-1679Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
příjmy a výdaje1680-1705Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
příjmy a výdaje1705-1746Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
příjmy a výdaje1746-1804Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
příjmy a výdaje1803-1814Dubašnica, KrkBogovići, Krk[45]
příjmy a výdaje1804-1840Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
transakce1791-1803Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, KrkTaké obsahuje záznamy o pronájmu hospodářských zvířat pro období 1834-1875.[45]
půjčky1795-1798Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, KrkNapsal jej mnich Anton Sabljić.[45]
dluhy1823-1841Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
jídlo a víno1734-1869Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
movitý majetek1734-1878Dubašnica, KrkKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]

Církevní registry

Místo původudatumTypKnihovnaFoliaRozměryPoznámky
Dubašnica, Krk1734-1889adopce a noviciátyKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
Dubašnica, Krk1734-1769památníky zemřelých bratrůKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
Dubašnica, Krk1769-1860památníky zemřelých bratrůKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
Dubašnica, Krk1821-1840annerversaries a masyKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, KrkPro kostel Panny Marie.[45]
Dubašnica, Krk1764-1777zamýšlené masyKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, KrkČást knihy.[45]
Dubašnica, Krk1799-1806zamýšlené masyKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, KrkČást knihy.[45]
Dubašnica, Krk1827-1874zamýšlené masy sloužilyKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, Krk[45]
Dubašnica, Krk1782-1798zamýšlené masy sloužilyKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, KrkPro rodinu Cekuta.[45]
Dubašnica, Krk1738-1804legátiBogovići, Krk[45]
Dubašnica, Krk1700sdokumentyBogovići, Krk[45]
Dubašnica, Krk1757-1803registr hromadných legátůBogovići, KrkV knize se píše až do roku 1763.[45]
Dubašnica, Krk1775-1787registr dokončených hmotBogovići, Krk[45]
Dubašnica, Krk1799-1817registr dokončených hmotBogovići, Krk[45]
Dubašnica, Krk1782-1860rezervovat pro Naše dáma z hory KarmelBogovići, KrkByla patronkou rodiny Bogović.[45]

Smíšený

TypZkratkadatumOznačeníKnihovnaMísto původuFoliaRozměrySloupce a řádkyPoznámky
žaltář, kniha hodinPsLob1359XXIII G 67Národní knihovna České republikySenj16012 x 10 cmNapsal jáhen jménem Kirin.[3]
žaltář, misál, breviářPsPar1380 (?)Otrok 11Bibliothèque nationale de FranceDalmácie20011 x 17 cmObsahuje také 9 hymnů.[3]
žaltář s komentářemPsFr1463Kodex otrok 77Berlínská státní knihovnaLindari, Istrie13220 x 13,5 cmNapsal kněz jménem Fraščić. Komentář je byzantského typu.[3]
rituálRitAc1400sJá jsem 60Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko1816,3 x 11,5 cm1 ko 24 ro[3]
rituál, pravidlo, chronografieRitKlim1501-1512n / aSvatý Xavier Klášter Třetí řád svatého Františka v ZáhřebChorvatsko23411,8 x 7,8 cmKromě rituálu obsahuje také Pravidlo svatého Františka a 13 hymnů.[3]
rozmanitost(MisŽg)1500sChorvatská akademie věd a uměníDubašnica, KrkNapsal Žgombić.[45]
rozmanitost(MisHrž)1735-1740Chorvatská akademie věd a uměníDubašnica, KrkUrčitě Hržić.[45]
rozmanitost(MisSab)1600/1700n / an / aDubašnica, KrkUrčitě Sabljić. Byl umístěn v archivu františkánského kláštera třetího řádu v Zadaru a poté převezen do archivu františkánského kláštera třetího řádu svatého Františka Xaverského v Záhřebu, ale od té doby nebyl nalezen.[21][45]
liturgický kalendář(CalDub)1751n / aKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, KrkDubašnica, Krk[45]
rituál(FgRiDub)1700sn / aKlášter sv. Máří Magdalény v Poratu, KrkDubašnica, Krk[45]
Život Simeon StylitesFgBud1 000/1 100 sVeterinář Slovan. Duod. 2Národní Széchényi knihovnaChorvatsko (pravděpodobně)12 fragmenty. Jediný croato-glagolitický text, který stále rozlišuje mezi dvěma polosamohláskami.[3]
vášnivýFgBaš1100sZbirka Glagolitica, G-197 (ZM30 / 19)Chorvatské státní archivyChorvatskoDva pruhy nalezené Vinkem Premudou, na chvíli ztracené, pak znovu nalezené. Fragmenty obsahují část Matoušovo evangelium.[3]
lektorskýFGrš1100sFragm. glag. 2Chorvatská akademie věd a uměníBosna a Hercegovina nebo Černá Hora421,7-22,7 x 15,5 cmNa konci 19. století ho našel kaplan Niko Gršković v Vrbnik.[3]
epistolaryFgMih1100sFragm. glag. 1Chorvatská akademie věd a uměníBosna a Hercegovina nebo Černá Hora224 x 18,5 cmNalezeno uvnitř cyrilice 1262 nomokanon.[3]
rozmanitostFgEpist1200sFragm. glag. 123Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko220,3 x 13,2 cm[3]
homiliárníFgLab11200sSlavische Sammlung, fut. 5, br. 368Slovinská národní a univerzitní knihovnaChorvatsko231,6 x 23,4 cm[3]
Skutky Pavla a TheclyFgTh1200sFragm. glag. 4Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko235 x 26 cm[3]
vášnivýFgPass1200sKrk, Archiv originálu Staroslověnský ústavChorvatsko3[3]
homiliárníFgHom1200 s (konec)Fragm. glag. 16Chorvatská akademie věd a uměníChorvatsko230 x 21 cmNalezeno Ivanem Milčetićem v Omišalj.[3]
epistolaryFgOmiš1200 s / 1300 sn / aKrk, Archiv originálu Staroslověnský ústavChorvatsko129 x 21,5 cm2 spolupracovníci[3]
rozmanitostFgPis1300 (brzy)Fragm. glag. 89, 90 a-jChorvatská akademie věd a uměníChorvatsko17Ivan Kukuljević Sakcinski nalezeno 11 fragmentů, zatímco 6 bylo nalezeno v roce 2005 ve františkánském klášteře v Pazin.[3]
Legenda svatého EustachiaFgNM1300 (brzy)63 R / 5Kapiteljski arhiv, Novo MestoChorvatsko129 x 24,5 cm[3]
Homilie svatého John Chrysostom na čele Jana KřtiteleFgLab21300 (první polovina)Glagolitica 16 / I Gč 48. Fg. glag. hom.Slovinská národní a univerzitní knihovnaChorvatsko223,5 x 17-21,5 cm[3]

Viz také

Reference

  1. ^ Šimić, Marinka (2006). „Grafijske i fonološke osobitosti Akademijina brevijara (III c 12) "[Grafické a fonologické vlastnosti Akademický breviář (III c 12)]. Rasprave Instituta Za Hrvatski Jezik I Jezikoslovlje (v chorvatštině). 32: 249–267.
  2. ^ Šimić, Marinka (2008). „Leksik psaltira Akademijina brevijara (III c 12) "[Lexikologie žaltáře v Akademický breviář (III c 12)]. Slovo (v chorvatštině). 56-57: 531–544.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx podle B z ca. cb cc CD Gadžijeva, Sofija; Kovačević, Ana; Mihaljević, Milán; Požar, Sandra; Reinhart, Johannes; Šimić, Marinka; Vince, Jasna (2014). Hrvatski crkvenoslavenski jezik [Chorvatský církevní slovanský jazyk] (v chorvatštině). Záhřeb: Hrvatska sveučilišna naklada. ISBN  978-953-169-289-2.
  4. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str Vajs, Josef (1910). Nejstarší breviář charvatsko-hlaholský [Nejstarší chorvatsko-hlaholský breviář] (v češtině). Praha: Česká společnost náuk.
  5. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát Milčetić, Ivan (1911). Hrvatska glagoļska bibliografija [Chorvatská hlaholská bibliografie] (v chorvatštině). Já. Záhřeb: Chorvatská akademie věd a umění.
  6. ^ A b C d E F Štefanić, Vjekoslav (1969–1970). Glagoljski rukopisi Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti [Glagolské rukopisy Jugoslávské akademie věd a umění] (v chorvatštině). Záhřeb: Jugoslávská akademie věd a umění.
  7. ^ A b C d E Nazor, Anica (1995). Glagoljski rukopisi s Vinodolskog područja [Glagolské rukopisy oblasti Vinodol] (v chorvatštině).
  8. ^ Vajs, Josef (1915). „Charvatsko-hlaholský kodex a hlaholský zlomek v Britském muzeu v Londýně“ [The Croato-Glagolitic Codex and Glagolitic Fragment of the London Museum]. Sborník filologický (v češtině). 5: 192–197.
  9. ^ Badurina Stipčević, Vesna (2009). „Odlomak Protoevanđelja Jakovljeva u hrvatskoglagoljskom Brevijaru Britanske knjižnice“ [Fragment Jamesova protevangelia v chorvatsko-hlaholském breviáři Britské knihovny]. Slovo (v chorvatštině). 78: 222–234.
  10. ^ Badurina Stipčević, Vesna; Mihaljević, Milán; Šimić, Marinka (2012). „Mjesto Dabarskoga brevijara Među hrvatskoglagoljskim kodeksima "[Místo Dabarský breviář mezi kroato-hlaholikou]. V Gračanin, Hrvoje; Holjevac, Željko (eds.). Gacka u srednjem vijeku [Gacka ve středověku] (v chorvatštině). Záhřeb, Otočac: Institut društvenih znanosti Ivo Pilar, Područni centar Gospić. 255–282.
  11. ^ Štefanić, Vjekoslav (1952). „Glagoljski notarski protokol iz Draguća u Istri (1595.-1639) s uvodom o Draguću i njegovim glagoljskim spomenicima“. Radovi Staroslavenskog Instituta. 1: 73–174.
  12. ^ A b Nazor, Anica (1978). Záhřeb - Riznica glagoljice: katalog izložbe [Záhřeb - Treasurt of Glagolitic: Exhibit Catalog] (v chorvatštině). Záhřeb: Národní a univerzitní knihovna.
  13. ^ Jurić, Šime (1991). Katalog rukopisů Nacionalne i sveučilišne biblioteke u Zagrebu [Katalog rukopisů Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu] (v chorvatštině). Záhřeb: Národní a univerzitní knihovna.
  14. ^ A b Kosić, Ivan (2004). Glagoljični rukopisi u Nacionalnoj i sveučilišnoj knjižnici [Glagolské rukopisy v národní a univerzitní knihovně] (v chorvatštině). Záhřeb, Krk: Staroslavenski institut i Krčka biskupija.
  15. ^ A b Badurina Stipčević, Vesna (2008). „Još jedna glagoljska zelená Protevanđelja Jakovljeva"[Další hlaholická verze Protevangelium James]. Slovo (v chorvatštině). 56-57: 75–92.
  16. ^ Mihaljević, Milan (2011). „Bilješke o jeziku Drugoga beramskoga brevijara"[Poznámky k jazyku EU Druhý beramský breviář]. Tabula (v chorvatštině). 9: 126–139. doi:10.32728 / tab.09.2011.9.
  17. ^ Pantelić, Marija (1965). „Glagoljski brevijar popa Mavra iz godine 1460“ [Glagolský breviář kněze Maura z roku 1460]. Slovo (v chorvatštině). 15–16: 94–149.
  18. ^ Šimić, Marinka (2004). „Leksički postupak Blaža Baromića, pisca i tiskara glagoljskih knjiga“ [Lexikální přístup Blaža Baromiće, spisovatele a tiskaře hlaholských knih]. Filologija (v chorvatštině). 42: 65–86.
  19. ^ Gajdoš, Vševlad Jozef (1966). „Medicejský glagolský kódeks“ [Medicijský hlaholský kodex]. Slavia (v češtině). XXXV: 36–56.
  20. ^ Berčić, Ivan (1881). „Njekoliko staroslavenskih i hrvatskih knjiga što pisanih što tiskanih glagoljicom kojim se u skorašnje doba u trag ušlo“ [Určité staroslověnské a chorvatské knihy psané a tištěné hlaholikou nedávno objevené]. Rad Jugoslavenske Akademija Znanosti I Umjetnosti (v chorvatštině). 59: 158–185.
  21. ^ A b C d E F Štefanić, Vjekoslav (1960). Glagoljski rukopisi otoka Krka [Glagolské rukopisy ostrova Krk] (v chorvatštině). Záhřeb: Chorvatská akademie věd a umění.
  22. ^ Zaradija Kiš, Vesna (1997). Knjiga o Jobu u hrvatskoglagoljskoj književnosti [Kniha Job in Croato-Glagolitic Literature] (v chorvatštině). Záhřeb: Hrvatsko filološko društvo.
  23. ^ Badurina Stipčević, Vesna (2004). „Legenda de Patras (Legenda o sv. Antunu Opatu) u hrvatskoglagoljskim brevijarima“ [Legenda de Patras (Legenda o sv. Antoniu Opatovi) v chorvatsko-hlaholských breviářích]. Ricerche Slavistiche (v chorvatštině). 2/48: 5–28.
  24. ^ Pantelić, Marija (1979). „Kalendar II novljanskog brevijara iz 1495. godine“ [Kalendář II Novi breviáře z roku 1495]. Slovo (v chorvatštině). 29: 31–82.
  25. ^ Badurina Stipčević, Vesna (1992). Hrvatskoglagoljska legenda o svetom Pavlu Pustinjaku [Croato-hlaholská legenda o svatém Pavlovi poustevníkovi] (v chorvatštině). Záhřeb: Hrvatsko filološko društvo.
  26. ^ A b C Vajs, Josef (1915). „Hlaholské kodexy v Bodlejaně v Oxfordě“ [hlaholské kodexy v Bodleian v Oxfordu]. Časopis katol. Duhovenstva v Praze (v češtině). 55/81: 561–574.
  27. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó Vajs, Josef (1948). Najstariji hrvatskoglagoljski misal [Nejstarší chorvatsko-hlaholský misál] (v chorvatštině). Záhřeb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.
  28. ^ Tadin, Martin (1954). "Glagolské rukopisy v Bodleianově knihovně". Oxford Slavonic Papers. 5: 133–144.
  29. ^ Franolić, Branko (1994). Chorvatské hlaholské tištěné texty (zaznamenané ve všeobecném katalogu Britské knihovny). Londýn: Chorvatské informační centrum.
  30. ^ Petrović, Ivanka (2004). "Djela apostola Ivana (Acta Iohannis) u hrvatskoglagoljskoj književnosti srednjega vijeka "[Skutky apoštola Jana (Acta Iohannis) ve středověké croato-hlaholské literatuře]. Glagoljica I Hrvatski Glagolizam (v chorvatštině). Záhřeb: Staroslavenski institut i Krčka biskupija: 1999–227.
  31. ^ Mihaljević, Milan (2006). Sintaktička svojstva najstarijih hrvatskoglagoljskih tekstova [Syntaktické vlastnosti nejstarších chorvatsko-hlaholských textů] (v chorvatštině). Sofia: I. k. Goreks Pres. str. 221–238.
  32. ^ Tandarić, Josip (1977). „Hrvatskoglagoljski Padovanski brevijar“ [Croato-Glagolitic Padova breviář]. Slovo (v chorvatštině). 27: 129–147.
  33. ^ A b C d Džurova, Axinia; Japundžić, Marko; Stančev, Krasimir (1985). Catalogo dei manoscritti slavi della Biblioteca Vaticana [Katalog slovanských rukopisů ve Vatikánské knihovně] (v italštině). Sofia: Svjat.
  34. ^ Hamm, Josip (1953). „Varijante u prijepisima hrvatskih glagoljaša“ [Varianty v kopiích chorvatských glagolitů]. Slovo (v chorvatštině). 2: 13–35.
  35. ^ Hamm, Josip (1958). „Judita u hrvatskim glagoljskim brevijarima“ [Judith in Croato-Glagolitic Breviary]. Radovi Staroslavenskog Instituta (v chorvatštině). 1: 5–72.
  36. ^ Damjanović, Stjepan (2001). „Muka kao nepřesušno nadahnuće kultura“ [Utrpení jako neutišitelná inspirace kulturou]. Pasionska baština (v chorvatštině): 89–95.
  37. ^ Badurina Stipčević, Vesna (2004). „Starozákonní kniha Ester v chorvatské hlaholice Vatikán Illirico 5 breviář ze 14. století“. Palaeoslavica. XXII / 2: 5–39.
  38. ^ Nazor, Anica (1970). „Moskovski odlomak glagoljskog misala XV st.“ [Moskevský fragment hlaholského misálu z XV století]. Slovo (v chorvatštině). 20: 103–109.
  39. ^ Japundžić, Marko (1955). „Glagoljski brevijar iz 1465. Vaticano Slavo 19“ [Glagolitický breviář z roku 1465 Vaticano Slavo 19]. Radovi Staroslavenskog Instituta (v chorvatštině). 2: 155–191.
  40. ^ Badurina Stipčević, Vesna (1999). „Knjige o Makabejcima u hrvatskoglagoljskoj književnosti“ [Knihy makabejských v chorvatsko-hlaholské literatuře]. Slavia (v chorvatštině). 68: 259–265.
  41. ^ Hamm, Josip (1952). „Datiranje glagoljskih tekstova“ [Datování hlaholských textů]. Radovi Staroslavenskog Instituta (v chorvatštině) (1): 5–72.
  42. ^ Birkfellner, Gerhard (1975). Glagolitische und kyrillische Handschriften v Österreichu [Rukopisy hlaholiky a cyrilice v Rakousku] (v němčině). Vídeň: Rakouská akademie věd.
  43. ^ Mihaljević, Milan (1997). „Jezična slojevitost Brevijara Vida Omišljanina iz 1396. godine“ [Lingvistické vrstvení v breviáři Víta z Omišalje z roku 1396]. Suvremena Lingvistika (v chorvatštině). 43-44: 191–209.
  44. ^ Badurina Stipčević, Vesna (2009). "Knjige o Makabejcima u hrvatskoglagolkskoj književnosti: Druga knjiga o Makabejcima u hrvatskoglagoljskim brevijarima "[Knihy Makabejských v chorvatsko-hlaholské literatuře: Druhá kniha Makabejských v chorvatsko-glagolských breviářích]. Slovo (v chorvatštině). 59: 1–75.
  45. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne Galović, Tomislav (1. března 2004). "Inventar i stanje glagoljskih rukopisa u arhivu župe Sv. Apolinara mučenika - Dubašnica na otoku Krku" Inventář a status hlaholských rukopisů v archivu farnosti sv. Apollinarise mučedníka - Dubašnici na ostrově Krk. Arhivski Vjesnik (v chorvatštině). 46 (1): 209–220. Citováno 13. prosince 2017.

Literatura