Leidsegracht - Leidsegracht
Leidsegracht | |
Umístění Leidsegracht (tmavě modrá) | |
Délka | 0,5 km (0,31 mil) |
---|---|
Umístění | Amsterdam |
Poštovní směrovací číslo | 1016 |
Souřadnice | 52 ° 21'59 ″ severní šířky 4 ° 53'01 ″ východní délky / 52,366389 ° N 4,883611 ° ESouřadnice: 52 ° 21'59 ″ severní šířky 4 ° 53'01 ″ východní délky / 52,366389 ° N 4,883611 ° E |
Východní konec | Herengracht |
Na | Singelgracht |
Konstrukce | |
Zahájení výstavby | 17. století |
The Leidsegracht je kanál v Amsterdam Nizozemsko Jedná se o příčný kanál v Amsterdamu-centru, který spojuje Herengracht, Keizersgracht, Prinsengracht a Lijnbaansgracht a vlévá se do Singelgracht na Marnixstraat.
Dějiny
Leidsegracht byla součástí expanze Amsterdamu a označila hranici mezi první a druhou fází výstavby Grachtengordel (řemen na kanál). V letech 1615 až 1658 byla Leidsegracht jižní hranicí města. Kanál dostal své jméno v roce 1658 a je pojmenován podle města Leidene.
Cornelis Lely (1854–1929), hydraulický inženýr, guvernér a ministr, který vytvořil původní plány rekultivace Zuiderzee, se narodil na Leidsegracht č. 39. Je zobrazen na a štítový kámen mezi Zuiderzee a novým IJsselmeer.
Pieter Goemans byl inspirován k napsání klasické písně Aan de Amsterdamse grachten (Na amsterdamských kanálech) v roce 1949 při procházce přes most, kde se protínají Prinsengracht a Leidsegracht.[1]
Téměř všechny kanály a bývalé sklady na tomto kanálu jsou nyní domy.
Mapa Amsterdamu Balthasar van Berckenrode (1625). Ukazuje Leidsegracht jako hranici budov v té době, se stále krátkou Prinsengracht (Prince Graft), končící na Leidsegracht (nahoře uprostřed).
Leidsegracht 2-22 c. 1904
Pohled na kanál
Viz také
Poznámky
- ^ „Amsterdams lijflied 7: rond en over het water“. Het Parool (v holandštině). 7. září 2011. Citováno 9. května 2013.
Zdroje
Externí odkaz
- Die Verheelinghe; geschiedenis van de Leidsegracht e.o., www.theobakker.net