Karlovy Vary - Karlovy Vary

Pro další použití viz Karlovy Vary (disambiguation).

Karlovy Vary

Karlovy Vary
Statutární město
Říjen 1997 pohled z Karlových Varů z ptačí perspektivy
Říjen 1997 pohled z Karlových Varů z ptačí perspektivy
Vlajka Karlových Varů
Vlajka
Erb Karlovy Vary
Erb
Etymologie: "Charlesi „Koupele“
Karlovy Vary leží v České republice
Karlovy Vary
Karlovy Vary
Umístění v České republice
Souřadnice: 50 ° 13'50 ″ severní šířky 12 ° 52'21 ″ východní délky / 50,23056 ° N 12,87250 ° E / 50.23056; 12.87250Souřadnice: 50 ° 13'50 ″ severní šířky 12 ° 52'21 ″ východní délky / 50,23056 ° N 12,87250 ° E / 50.23056; 12.87250
Země Česká republika
KrajKarlovy Vary
OkresKarlovy Vary
Nalezeno kolem1350
Vláda
• StarostaAndrea Pfeffer Ferklová (ANO )
Plocha
• Celkem59,10 km2 (22,82 čtverečních mil)
Nadmořská výška
447 m (1467 ft)
Populace
 (2020-01-01[1])
• Celkem48,479
• Hustota820 / km2 (2100 / sq mi)
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
Poštovní směrovací číslo
360 01
webová stránkawww.karlovyvary.cz
Gejzír v Karlových Varech

Karlovy Vary (Česká výslovnost: [ˈKarlovɪ ˈvarɪ] (O tomto zvukuposlouchat); Němec: Karlovy Vary, výrazný [ˈKaʁlsˌbaːt] (O tomto zvukuposlouchat)) je lázeňské město v Karlovarský kraj z Česká republika. Má asi 48 000 obyvatel. Leží na soutoku řek Ohře a Teplá, přibližně 130 km (81 mil) západně od Praha. Je pojmenován po Karel IV., Císař svaté říše římské a Český král, který město založil v roce 1370. Je místem mnoha horké prameny (13 hlavních pramenů, asi 300 menších pramenů a teplovodní řeka Teplá) a je nejnavštěvovanějším lázeňským městem v České republice.[2] Do roku 1945, kdy byli německy mluvící obyvatelé vyloučen bylo město v drtivé většině německy mluvící.

Dějiny

Starodávný pozdě Doba bronzová v Drahovicích bylo nalezeno hradiště. A slovanský osídlení v lokalitě Karlových Varů dokumentují nálezy v Tašovicích a Sedlci. Lidé žili v těsné blízkosti místa již ve 13. století a museli si být vědomi léčivých účinků termálních pramenů.[3]

Od konce 12. století do počátku 13. století začali němečtí osadníci z blízkých německy mluvících regionů jako osadníci, řemeslníci a horníci rozvíjet ekonomiku regionu. Nakonec se Karlovy Vary / Karlovy Vary staly městem s německy mluvícím obyvatelstvem.[4]

Kolem roku 1350, Karel IV uspořádal během pobytu v expedici do lesů obklopujících moderní Karlovy Vary Loket. Na místě pramene založil lázně zmiňované jako v dem ohřátí Bade bey dem Elbogen v němčině, (Horké lázně v lokti) nebo Horké Lázně u Lokte[5]. Místo bylo následně pojmenováno „Karlovy Vary“ podle císaře, který alespoň podle legendy vychvaloval léčivé síly horkých pramenů. Karel IV. Udělil městu privilegia 14. srpna 1370. Dřívější osídlení lze nalézt také na okraji dnešního města.[Citace je zapotřebí ]

V roce 1819 se ve městě uskutečnila důležitá politická událost, a to vydáním Karlovarské dekrety po konferenci tam. Na podnět rakouského státního ministra Klemens von Metternich, dekrety byly určeny k provedení anti-liberální cenzury uvnitř Německá konfederace.

Kvůli publikacím vytvořeným lékaři jako David Becher a Josef von Löschner, město se v 19. století vyvinulo v proslulé lázeňské letovisko a navštívilo jej mnoho členů evropské aristokracie i osobnosti z mnoha oborů. Poté se stala ještě populárnější železnice řádky byly dokončeny od Praha na Cheb v roce 1870.

Počet návštěvníků vzrostl ze 134 rodin v sezóně 1756 na 26 000 hostů ročně na konci 19. století. Do roku 1911 dosáhlo toto číslo 71 000, ale vypuknutí první světová válka v roce 1914 výrazně narušil cestovní ruch, na kterém město záviselo.

Na konci první světové války v roce 1918 velká Německy mluvící populace Čech byl začleněn do nového státu Československo v souladu s Smlouva Saint-Germain-en-Laye (1919). Výsledkem bylo, že německy mluvící většina Karlových Varů protestovala. Demonstrace 4. března 1919 proběhla pokojně, ale později v tom měsíci bylo českými jednotkami zabito šest demonstrantů poté, co se demonstrace stala neukázněnou.[6]

Podle sčítání lidu z roku 1930 ve městě žilo 23 901 obyvatel - 20 856 německého etnika, 1 446 československého etnika (českého nebo slovenského), 243 židovského etnika, 19 maďarského etnika a 12 polského etnika.[7]

V roce 1938 byla většina německy mluvících oblastí Československa, tzv Sudety, se stal součástí nacistické Německo podle podmínek Mnichovská dohoda. Po druhá světová válka, v souladu s Postupimská dohoda, drtivá většina obyvatel města byla násilně vyloučen kvůli jejich německému etniku. V souladu s Benešovy dekrety, jejich majetek byl bez náhrady zabaven a město bylo opět přejmenováno na Karlovy Vary.[Citace je zapotřebí ]

Od konce roku 2006 Komunistická vláda v Československu v roce 1989 a na podzim Sovětský svaz v roce 1991 přítomnost ruština podniky v Karlových Varech neustále rostou.

Panoráma zobrazující většinu lázeňské / historické části Karlových Varů. Klíčová místa, zleva doprava, jsou: tmavě šedá termální kolonáda z období socialismu (také Vřídelní kolonáda nebo Sprudel) se skleněným komínem. Přímo nahoře je kostelní věž sv. Máří Magdalény. Velká, majestátní budova na centrálním kopci je Hotel Imperial. Dole, napravo od náměstí, je budova opery. Grandhotel Pupp je velká bílá budova, zcela vpravo.

Demografie

Historická populace
RokPop.±%
186914,185—    
188022,318+57.3%
190042,653+91.1%
193063,506+48.9%
195041,136−35.2%
RokPop.±%
196150,034+21.6%
199156,054+12.0%
200153,358−4.8%
201148,639−8.8%
201948,501−0.3%
Zdroj: [8]

V roce 2012 tvořili cizí rezidenti přibližně 7% obyvatel Karlovarského kraje. Po Praze je to nejvyšší podíl v České republice. Největší skupina cizinců byla vietnamština, následován Němci, Rusové, a Ukrajinci.[9]

Doprava

Místní autobusy (Dopravní podnik Karlovy Vary) a lanovky vezměte cestující do většiny oblastí města. The Císařská lanovka je nejstarší tunelová lanovka v Evropa a nejstrmější v České republice, Lanová dráha Diana byla v době uvedení do provozu nejdelší lanovky v Rakousko-Uhersko.[10][11]

Město je přístupné přes Dálnice D6 a možnosti meziměstské veřejné dopravy zahrnují meziměstské autobusy, České dráhy, a Deutsche Bahn přes Železnice Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt. Letiště Karlovy Vary je mezinárodní letiště ležící 4,5 km jihovýchodně od města v nedaleké vesnici Olšová Vrata. V zimě 2020 je letiště obsluhováno pouze pravidelnými lety do Moskvy.

Církve

Kostel sv. Máří Magdalény
Pravoslavná církev svatých Petra a Pavla
Vstup na 47. místo Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v hotelu Thermal
Mlýnská kolonáda

Ekonomika

Známý je také populárním Čechem likér Becherovka a výroba slavného výrobce skla Sklo Moser, která je považována za nejluxusnější českou značku.[12] Známý Karlovarské oplatky (Karlovy Vary oplatky ) vznikl ve městě v roce 1867. Název také propůjčil „karlovarským švestkám“, plněné kandovaným zwetschgen.

Kultura

V 19. století se Karlovy Vary staly oblíbeným turistickým cílem, známým zejména pro mezinárodní celebrity, kteří navštívili lázeňskou léčbu. Město je také známé pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, která je jednou z nejstarších na světě a jednou z hlavních evropských filmových událostí.

Město bylo používáno jako místo pro řadu filmových výstřelů, včetně filmů z roku 2006 Poslední prázdniny a kasovní hit Casino Royale, z nichž oba využívali město Grandhotel Pupp v různých podobách. Jako model byl navíc použit hotel Palace Bristol v Karlových Varech Grand Budapest Hotel film.

Sport

Karlovy Vary jsou také domovem hokejového klubu HC Karlovy Vary a fotbalový klub FC Slavia Karlovy Vary.

Pozoruhodné osoby

Obyvatelé

Viz také: Kategorie: Lidé z Karlových Varů.

Lidé sdružení s městem

Pamětní deska pro Petra I. z Ruska v Karlových Varech

Mezinárodní vztahy

Carlsbad, Nové Mexiko, Spojené státy[17] (po čemž Národní park Carlsbad Caverns je pojmenován), Carlsbad, Kalifornie, USA[18] Carlsbad Springs, Ontario, Kanada a Carlsbad, Texas, USA, převzali jejich jména z anglického názvu Karlovy Vary, Karlovy Vary. Všechna tato místa byla pojmenována tak, že to byla místa minerálních pramenů nebo přírodních zdrojů minerální vody.

Partnerská města - sesterská města

Viz také: Seznam partnerských měst v České republice

Karlovy Vary jsou spojený s:[19]

Galerie

  • Karlovy Vary

  • Venkovní bazén s minerální vodou v hotelu Thermal

  • Vřídelní ulice, nad sadami Jeanny de Carro

  • Prostor nad Vřídelní ulicí

  • Dvořákova parku

  • Letecký pohled na Karlovy Vary

  • Minerální pramen

  • Letiště Karlovy Vary

  • Městská opera

  • Láhev Becherovka

  • Parková kolonáda

  • Pamětní deska označující budovu, kde Mustafa Kemal Atatürk pobýval v Karlových Varech

  • Prameny minerální vody v Mlýnské kolonádě

  • Koňským povozem

  • Kanál v Karlových Varech

Reference

  1. ^ „Obyvatelstvo obcí - 1. ledna 2020“. Český statistický úřad. 30. dubna 2020.
  2. ^ Vývoj návštěvnosti lázní v letech 2000–2011
  3. ^ "Karlovy Vary - městská památková zóna".
  4. ^ Walter Koschmal, Marek Nekula, Joachim Rogall (2001). Deutsche und Tschechen: Geschichte, Kultur, Politik. CH Beck. str. 338–39.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
  5. ^ Ivan Lutterer, Milan Majtán, Rudolf Šrámek (1982). Zeměpisná jména Československa: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  6. ^ "Zdeněk Vališ: 4. březen 1919 v Kadani". Virtually.cz. Citováno 26. března 2013.
  7. ^ Fidler, Sluka (2006). Encyklopedie branné moci Republiky Československé (v češtině). Váhy.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
  8. ^ Historický lexikon obcí ČR 1869–2005
  9. ^ Rozhlas.cz, Počet obyvatel Karlovarského kraje
  10. ^ "Nejstarší tunelová lanovka v Evropě slaví 100 let". iDNES.cz. 28. května 2007.
  11. ^ „Karlovy Vary - Unikátní lázně, do kterých se sjíždí celý svět“. Stream.cz (v češtině).
  12. ^ "Studie: Nejsou českou formou je Moser". MediaGuru.cz (v češtině).
  13. ^ hu: Pulváry Károly
  14. ^ http://www.hiddeneurope.co.uk/escape-from-carlsbad
  15. ^ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/40411/Kemal-Ataturk/24780/Military-career
  16. ^ Johannes Baier: Goethe und die Thermalquellen von Karlovy Vary (Karlsbad, Tschechische Republik). V: Jahresberichte und Mitteilungen des Oberrheinischen Geologischen Vereins. N. F. Bd. 94, 2012, ISSN  0078-2947, S. 87–103.
  17. ^ O společnosti Carlsbad, NM Archivováno 17. března 2012 v Wayback Machine vyvoláno 2012-03-23
  18. ^ City of Carlsbad - History of Carlsbad Archivováno 23. listopadu 2012 v WebCite, vyvoláno 2012-03-23.
  19. ^ "Zahraniční vztahy" (v češtině). Statutární město Karlovy Vary. Citováno 22. června 2020.

Další čtení

externí odkazy