Karelská abeceda - Karelian alphabet
The Karelský jazyk se mluví Rusko, většinou v Karelská republika a v malé oblasti severně od Tver, ačkoli většina obyvatel tam byla vyloučena v roce 1939. Karelian viděl po staletí řadu navrhovaných a přijatých abeced latinský a cyrilice. V roce 2007 se současný standardizoval Karelská abeceda byl představen a používá se k psaní všech odrůd Karelian, s výjimkou Tver Karelian.
Dějiny
Středověk
Nejstarší známý dokument v karelštině nebo v jakémkoli finickém jazyce je Březová kůra písmeno č. 292, nalezený v roce 1957 a považovaný za vzývání proti blesku, nebo přísahu. Až do 19. století se věří, že Karelian byl zapsán pouze jednotlivci; ve školách se to neučilo.
19. a počátek 20. století
V 19. století vyšlo v Karelian několik knih cyrilice, první známý byl Překlad několika modliteb a zkrácený katechismus do severokarelských a olonetských (Aunus) dialektů v roce 1804. Karelská literatura v Rusku v 19. století zůstala omezena na několik primerů, zpěvníků a letáků.[1]
Písmena použitá k přepisu karelských zvuků se lišila. Například v evangeliu svatého Matouše (Герранъ мія̈нъ. Шондю-руохтынанъ святой і᷍ованг̧ели матвѣйста, Карьяланъ кїӗлѣлля ) v jihokarelském dialektu Tver, v roce 1820, používali samohlásky s breves, háčků a г s cedilla: 
V Карельско-Русскій Букварь (Karelian-Russian ABC-Book), 1887:
- Г / bylo použito pro zvuk / ɡ / (moderní Karelian / finské „g“)
- Г bez baru zastoupeno / h / (moderní Karelian / finština „h“)
- Е bylo použito pro / e /
- oba І a И byly použity pro moderní karelské / finské „i“
- ІЙ byl použit pro moderní Karelian / finský "ii"
- Ы bylo použito pro zvuk / y / (moderní Karelian / finské „y“)
- Ю̈ bylo použito pro zvuk / jy / (moderní Karelian / finština „jy“)
- Ѣ byl použit pro moderní Karelian / finský ä
- Ъ bylo použito na konci všech slov, která neskončila samohláskou nebo měkkým znamením, jako v ruský jazyk před revolucí
Další příklad: v Русско-Корельскій Словарь (Rusko-karelský slovník), 1908,
- А̄ byl použit pro moderní Karelian / finský ä (místo Ѣ)
- Г҅ byl použit pro / h /
- У҅ bylo použito pro / y /
- Ӯ bylo použito
- Text bylo použito pro / e / místo Ѣ v textu z roku 1887
Státní univerzita v Tveru Finno-ugricist Lyudmila Georgievna Gromova poukazuje na jednu velkou obtíž v těchto raných karelských azbukách, že nejednotnost v interpretaci zvuků a, ä, ja, jä, ö, jö, y a jy. Například v Matoušově překladu z roku 1820 může „я“ představovat zvuk ä, ja nebo jä.[2]
Sovětské období
V roce 1921 by první celokarelský kongres za sovětského režimu, o kterém se debatovalo mezi finštinou a karelštinou, měl být úředním jazykem (samozřejmě vedle ruštiny) nové „Karelské pracovní komúny“, která se o dva roky později stala Karelian ASSR. Nakonec zvolili finštinu před Karelianem.
Některá publikace nicméně pokračovala v azbuce. V roce 1925 byl publikován výzkum karelského folklóru Maria Michajlovskaja Bezhetsky, učitelky ze školního obvodu Vozdvizhenskaya. V srpnu – prosinci 1929 vyšly noviny Tverskaya Derevnya (Tver Village), vytištěno v azbuce, se stalo vůbec prvními novinami vydávanými v karelském jazyce.[3]
Latinská abeceda pro Tver Karelian (1930)
V letech 1930-31 byl Karelský spisovný jazyk používající latinku standardizován pro komunitu Tver Karelian, jižně od Karelské ASSR a severně od Tver, s následující abecedou:[4]
Aa Ää Bb Cc Çç Dd Ee Ff Gg Hh Ii Jj Kk Ll Mm Nn Oo Öö Pp Rr Ss Şş Tt Yy Uu Vv Zz Ƶƶ з ь ȷ
Všimněte si dalších písmen převzatých z azbuky: з (/ dž /) a ь a neobvyklou latinku ƶ a ȷ (j bez tečky).
Sjednocená cyrilice Karelská abeceda (1937–1940)
V roce 1937 si vláda přála nahradit používání finštiny (v karelské ASSR) a karelské latiny (v Tver Region ), s jediným standardním Karelským jazykem psaným v azbuce. Byly získány dva návrhy.[5]
- Jeden návrh byl zveřejněn v říjnu 1937 Karelským vzdělávacím komisařem pro lidové záležitosti, který obsahoval následující dopisy s diaerézy: А, Е, О, У, Ю, Я
- Další návrh zveřejnil projekt abecedy Karjalaisen piirikunnan (Karjalaisen piirikunnan aakkosprojekti), a zahrnoval následující dopisy s makrony (pruhy): А Е О У a také zahrnuty Ӡ (pro zvuk „dzh“) a І. Е̄ (Е s macronem) nahradilo ruské Ё. Některé z ekvivalentů latinských písmen byly následující:
| Písmena cyrilice | Latinský ekvivalent |
|---|---|
| А̄ | A |
| Е | e (ne „je“) |
| О̄ (О s macronem) | Ó |
| Ӯ | y |
| Я | ja |
| ІА̄ | jä |
| Е̄ (Е s macronem) | jo |
| ІŌ (І + О s macronem) | jö |
| Ю | ju |
| ІӮ | jü |
| Ӡ | dž |
Nakonec však byl přijat návrh s méně nestandardními písmeny azbuky: zahrnoval celou ruskou abecedu plus písmena Ӓ, Ӧ, a Ӱ.
8. září 1937 na návrh jejího předsedy M.I. Kalinin, prezidium ústředního výkonného výboru, jednalo o cyrilizaci karelského jazyka. Konečný pravopis byl schválen Karelským oblastním výborem dne 10. února 1938 a zveřejněn v novinách „Karel'skaya Pravda“. 14. února RSFSR Lidový komisariát vydal dekret č. 214, kterým se zavádí jediný Karelský jazyk v azbuce.[3]
V letech 1937–1939 používala sovětská vláda nový Karelský spisovný jazyk psaný cyrilicí v Karelské SSR i Tverské oblasti.[1]
Během tohoto období Sovetskoi Karelija byl napsán v karelštině pomocí cyrilice, spíše než ve finštině.
Úsilí bylo upuštěno v roce 1940 a finština (psaná jako vždy latinkou) se opět stala úředním jazykem Karelské SSR, zatímco v oblasti Tveru byla většina Karelianů vyhoštěna v roce 1939 a Karelian tam byl zakázán.[1] Důvod opuštění azbuky a samotného Karelského jazyka jako národního jazyka republiky může mít dvě vysvětlení:
- Obtížnost implementace:
- nedostatečná rozmanitost literatury dostupné v Karelianu
- obtížné najít dostatek učitelů kvalifikovaných pro výuku v daném jazyce
- neznalost nového standardizovaného jazyka mluvčím existujících dialektů, které se od sebe velmi lišily
- Politické důvody: 31. března 1940 se Karelský ASSR stal plnohodnotnou SSR, Karelo-finská SSR, rozšířené o území vyhrané z Finska v zimní válce. Někteří pozdější historici to vysvětlili jako „vhodný prostředek pro usnadnění možného začlenění dalšího finského území“ (nebo případně celého Finska) do SSSR.[6][7][8] Podle této teorie by se finština (s mnohem více řečníky a mnohem zavedenější literární tradicí) logicky stala národním jazykem rozšířené republiky, takže nemělo smysl pokračovat v karelštině.
Olonetská Karelská abeceda (1989–2007)
Olonetská Karelská abeceda byla schválena v roce 1989 a byla používána k psaní Olonets Karelian. To bylo nahrazeno jednotnou Karelské abecedy v roce 2007.[9] Abeceda se skládala z dvaceti devíti znaků a byla velmi podobná moderní abecedě:[10]
V olonetské Karelské abecedě bylo místo the použito písmeno Ǯ digraf Dž označit vyjádřený afrikát. Například slovo mandžoi (jahoda) bylo napsáno manǯoi. U počítačů používaných v té době bylo písmeno ǯ problematické a v mnoha případech bylo nutné jej následně vložit ručně.[9] Písmeno Ü představovalo stejný samohláskový zvuk jako písmeno Y použité v moderní abecedě.
Aktuální Karelská abeceda (2007–)
Moderní jednotná Karelská abeceda se používá k psaní všech variant znaku Karelský jazyk kromě Tver Karelian. Skládá se z celkem dvaceti osmi postav: dvacet dva pochází z Základní latinka ISO, pět je odvozeno od základních latinských písmen přidáním diakritická znaménka a konečným znakem je apostrof, který znamená palatalizace předchozího zvuku. Celá řada zvuků nativních Karelských slov má být představována touto sadou znaků.[potřebuje IPA ]
| Majuscule Forms (také zvaný velká písmena nebo velká písmena) | ||||||||||||||||||||||||||||
| A | B | C | C | D | E | F | G | H | Já | J | K. | L | M | N | Ó | P | R | S | Š | Z | Ž | T | U | PROTI | Y | A | Ó | ' |
| Nepatrné formuláře (také zvaný malá písmena nebo malá písmena) | ||||||||||||||||||||||||||||
| A | b | C | C | d | E | F | G | h | i | j | k | l | m | n | Ó | str | r | s | š | z | ž | t | u | proti | y | A | Ó | ' |
Tato jednotná abeceda byla schválena v roce 2007 jako náhrada za samostatnou Olonets Karelian a Karelské vlastní abecedy.[9] Písmena Ä a Ö jsou samohlásky, které jsou na rozdíl od německých přehlášek považovány za odlišné a jsou abecedně odděleny od odpovídajících samohlásek bez přehlásk.[11] The postalveolární souhlásky Č, Š a Ž lze nahradit digrafy Ch, Sh a Zh při psaní caron je nemožné nebo nepohodlné - například ruočči (Švédsky) lze psát jako ruochchi.[12]
29. května 2014 bylo do jednotné abecedy přidáno písmeno C. Písmeno může být použito v rodných slovech Ludic Karelian a je povoleno pro použití v půjčkách v Livvi Karelian a v samotném Karelian.[13]
Jména písmen
| Dopis | Jméno dopisu[11] |
|---|---|
| A | aa |
| B | včela |
| C | cee |
| C | čee |
| D | dee |
| E | ee |
| F | ef |
| G | bože |
| H | hoo |
| Já | ii |
| J | jii |
| K. | koo |
| L | el |
| M | em |
| N | en |
| Ó | oo |
| P | čurat |
| R | ehm |
| S | es |
| Š | vidět |
| Z | zee |
| Ž | žee |
| T | tričko |
| U | U u |
| PROTI | vee |
| Y | yy |
| A | ää |
| Ó | öö |
| ' | pehmendysmerkki / pehmennyšmerkki |
Viz také
Reference
- ^ A b C Rein Taagepera, Ugrofinské republiky a ruský stát, str. 111
- ^ Верские печатные памятники карельской письменности 19 столетия
- ^ A b ""Развитие Карельского Языка и Письменности "(Vývoj systému Karelského jazyka a psaní"), Тверская Областьная Библиотека (knihovna Tver Oblast) ". Archivovány od originál dne 2017-01-26. Citováno 2011-05-31.
- ^ "Neuvostoliiton kansallisuus- ja kielipolitiikka Tverin Karjalassa 1930-luvulla". Archivovány od originál dne 08.03.2016. Citováno 2011-05-30.
- ^ http://www.oocities.org/esaanttikoski/lisuri8.html#8.2
- ^ Taagepera, Rein (1999). Ugrofinské republiky a ruský stát. vydavatelé C. Hurst & Co. str. 109. ISBN 1-85065-293-7.
- ^ Helin, Ronald Arthur (1961). Ekonomicko-geografická změna orientace v západní finské Karélii: výsledek finsko-sovětských hraničních ohraničení v letech 1940 a 1944. Národní akademie věd, Národní rada pro výzkum. str. 101.
- ^ „Paměti Nikity Chruščova“. Upravil Sergeĭ Chruščov. Publikoval Penn State Press, 2007. ISBN 0-271-02332-5. Strana 871 (biografická poznámka k O. Kuusinenovi). V Knihách Google
- ^ A b C „Vláda Karélie schválila jednotnou Karelskou jazykovou abecedu“. Citováno 2010-06-14.
- ^ Bogdanova, Leena; Ščerbakova, Tamara. Karjalan kielen harjoituskogomus III – IV luokku Livvin murdehel. Petroskoi «Periodika», 2004, str. 4.
- ^ A b "Kirjaimet". Karjalan kielioppi (ve finštině). Archivovány od originál dne 03.03.2016. Citováno 2010-06-14.
- ^ „Tiedotehniekkua jogahizele“. Citováno 2010-06-14.
- ^ Внесены изменения в единый алфавит карельского языка (v Rusku). Archivovány od originál dne 20. 8. 2014. Citováno 2014-08-12.
externí odkazy
- Karelský jazyk na Omniglot
- Karelská abeceda (v karelštině)
- Pravopis Tver Karelian (ve finštině)
Cyrilské formy karelianů
- "Kyrilliseen aakkostoon siirtyminen", Neuvostoliiton kielipolitiikkaa: Karjalan kirjakielen suunnittelu 1930-luvulla, Esa Anttikoski, Univerzita Joensu
- Дядя Римусан Суарнат Strýc Remus podle Joel Chandler Harris, překlad do karelštiny (cyrilice z roku 1939)