Vipsania Agrippina - Vipsania Agrippina
Vipsania Agrippina | |
---|---|
![]() | |
narozený | 36 př. N. L |
Zemřel | 20 nl (ve věku 55/56) |
Manželka | Tiberia Gaius Asinius Gallus Saloninus |
Problém | Drusus Julius Caesar Gaius Asinius Pollio Marcus Asinius Agrippa Asinius Saloninus Servius Asinius Celer Lucius Asinius Gallus |
Otec | Marcus Vipsanius Agrippa |
Matka | Pomponia Caecilia Attica |
Římské císařské dynastie | |||
Julio-Claudian dynastie | |||
Chronologie | |||
Augustus | 27 př.nl - 14 | ||
Tiberia | AD 14–37 | ||
Caligula | AD 37–41 | ||
Claudius | 41–54 AD | ||
Nero | 54–68 nl | ||
Posloupnost | |||
Předcházet Římská republika | Následován Rok čtyř císařů | ||
![]() |
Vipsania Agrippina (/ˌ…ɡrəˈpaɪnə,-ˈpiː-/; 36 př. N. L. - 20 n. L.) Byla první manželkou Císař Tiberia. Byla dcerou Marcus Vipsanius Agrippa a Pomponia Caecilia Attica, tedy vnučka Titus Pomponius Atticus,[1] nejlepší přítel Cicero.
Životopis
Byla zasnoubena Augustus a jejího otce Tiberia, nevlastního syna Augusta, před jejími prvními narozeninami. Vzali se kolem roku 19 před naším letopočtem.[2] Jejich syn Drusus Julius Caesar se narodil v roce 14 př.
Navzdory tomu, že si Vipsania a Tiberius užívali šťastné manželství, Augustus nařídil těmto dvěma rozvodům po smrti Vipsanina otce, který byl ženatý s Augustovou dcerou Julia starší.[3] Přestože si Tiberius přál zůstat s Vipsanií a opovrhoval Julií pro její údajnou nevěrnost, Augustus ho zasnoubil s Julií, aby spojil rostoucí sílu Tiberia s rodinou Julianů.[4] V době jejich rozvodu byla Vipsania těhotná s druhým dítětem, které nepřežilo.[3]
Tiberius se rozvedl s Vipsanií proti své vůli v roce 11 př.non sine magno angore animi ["ne bez velkého duševního utrpení"], podle Suetonius ) a nikdy nepřestal litovat své akce. Při jedné příležitosti Tiberius zahlédl Vipsanii a sledoval ji záměrným a uplakaným pohledem.[3] Byla přijata preventivní opatření, aby se předešlo dalším trapným schůzkám s ní.
V roce 11 př. N.l. se provdala Gaius Asinius Gallus Saloninus,[5] senátor a syn slavného řečníka Gaius Asinius Pollio. Měli nejméně pět synů. Vipsania Agrippina zemřela v roce 20 nl, několik dní po ovacích jejího syna Drususe,[6] který se konal 28. května.
Tiberius nenáviděl Galluse, v neposlední řadě proto, že Gallus tvrdil, že Drusus byl jeho vlastní syn. V 30. letech měl Senát na Tiberiovu popud vyhlásit Galluse za veřejného nepřítele.[7] Zemřel ve vězení v roce 33 na hlad.
Problém
Zipsania a Gallusovi známí synové byli:
- Gaius Asinius Pollio - Konzul v 23; vyhoštěn jako obžalovatel ze spiknutí a později byl na rozkaz císařovny usmrcen Valeria Messalina.
- Marcus Asinius Agrippa - Konzul v 25 a zemřel na konci 26. Tacitus popisuje jej jako „nehodný jeho předků“.[8] Jeho syn Marcus Asinius Marcellus byl Konzul v 54, v době, kdy císař Claudius zemřel.[9]
- Asinius Saloninus nebo (Gnaeus Asinius Saloninus) (někdy nesprávně nazývané Salonius), zemřel v 22. Tacitus popisuje ho jako ‚významného 'člověka. Saloninus se měl oženit s jednou z vnuček císaře Tiberia.[10]
- Servius Asinius Celer. Byl konzul suffectus v 38. Od císaře Caligula koupil rybu za enormní cenu.[11] V satiře je zmíněn tím, že Seneca, Claudiova dýně, kde je uveden mezi mnoha lidmi zabitými tímto císařem; k jeho smrti pravděpodobně došlo někdy před polovinou 47. Zdá se, že Asinius Celer měl dceru jménem Asinia Agrippina, i když její existence je nejasná.
- Asinius Gallus nebo Lucius Asinius Gallus (někdy nesprávně nazývaný Gallo). V roce 46 se spikl proti Claudius a byl nucen odejít do exilu. Cassius Dio popisuje ho jako „velmi malého a ošklivého“.[12] Později rehabilitován se stal Konzul v 62.
- Gnaeus Asinius. Jeho existenci zaznamenávají měšťané z Puteoli,[13] jehož patronem byl. Nic jiného o něm není známo. Možná byl totožný s Asinius Saloninus nebo výše uvedené Asinius Gallus. Protože Asinius Gallus Zdá se, že byl Lucius Asinius Gallus který se v 60 letech stal konzulem, vyloučením částí Gnaeus Asinius musí být Asinius Saloninus.
Potomek Vipsanie a Galluse, Pomponia Graecina, byla význačná dáma vdaná za Aulus Plautius.[14] Plautius byl generál v dobytí Británie, kterého se mu dostalo jako vojenského ovace. Nero zavraždili jejich syna, údajně proto Agrippina mladší, matka Nerona, byla do něj zamilovaná a povzbudila ho, aby se ucházel o trůn.
Jiný potomek nebo jinak příbuzný, Gaius Asinius Lepidus Praetextatus (210 - po 242), se stal Konzul v roce 242 jako syn Gaia Asiniuse Lepida, Suffect Konzul z Řím v roce 222 a manželka (Vettia) (narozen 190 nebo 195).
Tacitus uvádí, že Vipsania byla jediným z Agrippových dětí, které zemřely bez násilí.[15] Byla jednou z předních žen své doby a mezi 21. a 23. rokem si její syn Drusus uctil její památku sochami, mincemi a nápisy.
Kulturní zobrazení
Román Roberta Gravese Já, Claudius zmiňuje Tiberia, který sledoval Vipsanii očima po jejich rozvodu, s odkazem na Suetonius. Životy dvanácti císařů. Tiberia. 7.
The televizní adaptace Šlo o něco dále, druhá epizoda zahrnovala v předvečer jejího druhého manželství poměrně dlouhou scénu mezi Tibériem a Vipsanií, kdy byl Tiberia rozrušený a litoval jejich rozvodu. Hrála ji Sheila Ruskin.[16]
Původ
(Viz také Julio-Claudian rodokmen )
Předkové Vipsania Agrippina | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Poznámky
- ^ Nepos, Atticus 12
- ^ Ronald Syme, Augustanská aristokracie (1987), 314.
- ^ A b C Suetonius, Tiberia 7
- ^ Seager 2005, str. 20.
- ^ Tacitus, Anály 1.12
- ^ Tacitus, Anály 3.19
- ^ Cassius Dio, 58.3
- ^ Tacitus, Anály 4.61
- ^ Syme, Ronalde (1986). Augustanská aristokracie. Oxford: Oxford University Press. str. 145f. ISBN 0-19-814731-7.
- ^ Tacitus, Anály 3.75
- ^ Naturalis Historia IX 31 § 67
- ^ Cassius Dio, 60.27.5
- ^ CIL X, 1682
- ^ Tacitus, Anály 13.32
- ^ Tacitus, Anály 3.19.4-5.
- ^ "Já, Claudius (Obsazení a posádka) ". Imdb.com.