Josef Suk (houslista) - Josef Suk (violinist)

Josef Suk (ml.)
Josef Suk (1957)
Josef Suk (1957)
Základní informace
narozený(1929-08-08)8. srpna 1929
Praha, Československo
Zemřel6. července 2011(2011-07-06) (ve věku 81)
Praha, Česká republika
ŽánryKlasický
Zaměstnání (s)houslista, houslista, pedagog, spisovatel, herec
NástrojeHousle, Viola
Aktivní roky1949 až 2011

Josef Suk (8. srpna 1929 - 7. července 2011) byl Čech houslista, violist, komorní hudebník a dirigent. Ve své domovské zemi nesl titul Národní umělec.

Mládež a studia

Josef Suk se narodil v Praze, vnuk skladatele a houslisty Josef Suk a pravnuk skladatele Antonín Dvořák. Po ukončení střední školy v roce 1945 nastoupil do Pražská konzervatoř (1945-1951), kde byli jeho učitelé Jaroslav Kocián, Norbert Kubát a Karel Šnebergr.

Nejdůležitějším ze všech jeho učitelů byl Jaroslav Kocián, který ho začal učit soukromě, když bylo Sukovi 7 let. Pod jeho vedením zvládl Suk houslové umění čerpající z velkolepého interpretačního umění svého učitele, který byl specifický svou ušlechtilou technikou formování tónu.

Během studií byl v roce 1949 Suk poslán do Paříže a Bruselu, kde úspěšně reprezentoval mladou generaci českých houslistů.

Po ukončení pražské konzervatoře strávil čtyři termíny na AMU u profesorů Marie Hlouňové a Alexandra Ploceka. Než však studium dokončil, byl z politických důvodů suspendován.

„AMU byla v té době spíše vojenská a politická škola. Například jsem protestoval proti tomu, abych byl nucen příkop. Bylo to proto, že naše prsty trpěly - a chtěl jsem být hudebníkem, ne vojákem. To byl důvod, proč jsem byl po čtyřech funkčních obdobích pozastaven a za trest odpojen k vojenské divizi v Košicích. Na poslední chvíli jsem byl zachráněn, když jsem se dostal do armádní umělecké roty, kde jsem strávil dva roky vojenské služby hraním na housle. “

„Od samého začátku, když jsem dostal od svého otce své první housle, se na mě valil poutavý pocit velkých očekávání. Nebyl jsem si jistý, zda jsem schopen splnit přání a naděje svých rodičů a mého dědečka. Velké odhodlání naplnit moji rodinnou tradici spojilo celou mou kariéru umělce. Někdy to mohlo otevřít některé brány a cesty, ale na druhé straně to znamenalo také nepostradatelný stres. “

Josef Suk s manželkou Marií.

Koncertní kariéra

1950-1952 byl primářem pražského kvarteta, 1953-1955 koncertním mistrem dramatického orchestru Národního divadla v Praze, poté do roku 1957 sólistou Armádní umělecké společnosti.

Jeho prvním významným úspěchem byl recitál v Praze 6. listopadu 1954. Krátce poté George Szell pozval ho do USA hrát s Clevelandský orchestr. V roce 1958 účinkoval v Německu, Nizozemsku a Rumunsku, poté také ve Francii a Belgii.

V roce 1960 mu housle zapůjčil Antonio Stradivari volala Duc de Camposelice vyrobený v roce 1710. Jeho bývalým majitelem byl Váša Příhoda, který ji krátce před smrtí daroval československému státu. Suk také hrál Libon Stradivari a Prince of Orange housle od Giuseppe Guarneri del Gesu. Dlouho také používal nástroj Přemysla Špidlena.

V roce 1961 byl jmenován sólistou České filharmonie a hrál na mnoha turné a recitálech. Spolupracoval a vytvořil řadu nahrávek s nejlepšími orchestry, dirigenty a tlumočníky na světě. Získal řadu cen za své nahrávky - Grand Prix du Disque za Debussyho a Janáčkovy sonáty, za Dumky Trio od Dvořáka s Janem Panenkou a Milošem Sádlem, za kompletní soubor Mozartových houslových koncertů s Pražským komorním orchestrem pod vedením Libora Hlaváčka, za koncert Berg a koncerty Martinů.

Byl také houslistou a nahrál Mozartovu Sinfonia Concertante, kde hrál na housle i violu. S Českou filharmonií, dirigoval Dietrich Fischer-Dieskau, zaznamenal Harold en Italie Hector Berlioz.

Jeho houslové umění se vyznačovalo okrouhlým a bohatým tónem, sklově čistou intonací a idiomatickou interpretací. Suk byl jedním z nejlepších světových tlumočníků Bacha, Mozarta a Beethovena. Jeho nahrávky Dvořákova houslového koncertu jsou ukázkové.

V letech 1979 až 1986 působil jako pedagog na hudební škole ve Vídni.

Komorní hudba

Kromě své sólové kariéry se věnoval komorní hudbě. Jako student (1950-1952) byl primářem pražského kvarteta a v roce 1951 založil Sukovo trio, pojmenované po svém dědečkovi Josefovi Sukovi, spolu se svými přáteli Jiřím Hubičkou (klavír) a Saša Večtomov (violoncello), později Jan Panenka (klavír, poté vystřídal Josef Hála) a Josef Chuchro (violoncello). Suk Trio odehrálo mnoho koncertů doma i v zahraničí a nahrálo mnoho skladeb. S pozdějším pianistou tria Jan Panenka Suk nahrál celou sbírku Beethovenových sonát a jejich nahrávka Šostakovičovy sonáty pro violu a klavír byla vůbec první. Jako violista často spolupracoval se Smetanovým kvartetem, většinou jako druhá viola.

Další pozoruhodné partnerství bylo s cembalistou prof. Zuzana Růžičková. Byli to blízcí přátelé a na mnoha koncertech natočili mnoho nahrávek, například Bachovy a Händelovy sonáty. Také jim byla věnována sonáta od Růžičkové manžela Viktora Kalabise.

Spolupracoval také Josef Suk Julius Katchen a János Starker při nahrávání Brahmsových trií a sonát.

V roce 1974 založil na památku 100. výročí narození svého dědečka Josefa Suka Sukov komorní orchestr. Suk působil jako jeho vůdce a dirigent do roku 2000.

Získal titul Zasloužilý umělec a od roku 1977 titul Národní umělec. V roce 2002 mu byl udělen Národní řád Čestné legie.

Smrt

Josef Suk zemřel dne 7. července 2011 ve věku 81 let rakovina prostaty a byl pohřben v Praze na vyšehradském hřbitově.[1]

Hrob Josefa Suka na Vyšehradském hřbitově.

Vybraná diskografie (housle)

  • J.S. Bach: Houslové koncerty - Supraphon Records
  • Bach: Sonáty pro cembalo a housle - Lotos
  • Beethoven: Koncert pro housle v D; Dvořák: Koncert pro housle a moll - Rádio BBC Klasický
  • Bartók: Houslové koncerty č. 1 a 2 - Praga Records
  • Berg: Koncert pro housle - Supraphon
  • Bartók: Koncert pro housle č. 1 - Supraphon
  • Brahms: Koncert, op. 77; Koncert, op. 102 - Praga
  • Brahms: Koncert, op. 77; Koncert, op. 102 - Praga
  • Brahms: Klavírní tria a houslové sonáty s Julius Katchen (piano) a Janos Starker (violoncello) - Decca Records
  • Brahms: Symphony No. 2 in D, op. 73; Koncert a moll op. 102 - Supraphon
  • Brahms: Symphony No. 2 / Double Concerto - Supraphon
  • Brahms: Sonáty pro housle, s Juliem Katchenem - Decca (466 393-2)
  • Chausson: Koncert pro housle, klavír a smyčcový kvartet; Fauré: Sonáta č. 2 pro housle a klavír - Supraphon
  • Dvořák: Koncert pro housle a moll - Supraphon
  • Dvořák: Klavírní kvarteta č. 1 a 2 - Supraphon
  • Dvořák: Quartet op. 51 / Sextet op. 48 - Lotos Records
  • Dvořák: Kvintet v E-bytě; Kvintet č. 1 - Denon Records
  • Dvořák: „Písně, které mě naučil můj pradědeček“ - Toccata Classics (2009)
  • Dvořák: Trio č. 1; Trio č. 2 - Denon Records
  • Dvořák: Houslový koncert; Romantika; Josef Suk: Fantasy - Supraphon
  • Dvořák: Díla pro housle a klavír - Supraphon
  • Janáček: Kompletní díla pro housle, violoncello a klavír - Carlton Classics
  • Janáček: Sinfonietta, op. 60; Taras Bulba, rapsodie - Supraphon
  • Kodály: Musique de chambre - Praga
  • Martinů: Sonáta pro housle č. 3; Madrigal Stanzas H.297 - Supraphon
  • Mendelssohn: Koncert pro housle e moll; Bruch: Koncert pro housle g moll - Supraphon
  • Mozart: Kvintety - Denon Records
  • Mozart: Sinfonia concertante in E-flat; Koncertantka Sinfonia v E-flat - Panton Records
  • Zámotek: Sonáty pro housle a klavír; Sonáta pro housle a violoncello; Tzigane - Praga
  • Schubert: Smyčcový kvartet č. 1, D.87 / Smyčcový kvintet v C, op. 163, D.956 Praga
  • Suk: Piano Quintets, Opp. 1 a 8 - Lotos
  • Suk: Klavírní trio; Klavírní kvarteto; Klavírní kvintet - Supraphon
  • Karel Ančerl Zlaté vydání č. 8. CD Supraphon: Praha 2002. SU 3668-2

Reference

  1. ^ Inglis, Anne Nekrolog Josefa Suka, Opatrovník (8. července 2011)

externí odkazy