Istanbul 2461 - Istanbul 2461
Istanbul # 2461 | |
---|---|
![]() „Nejstarší milostná báseň“ (L.2461) k vidění v Istanbulském muzeu starověkého Orientu | |
Materiál | terakota |
Velikost | 10,7 x 6 x 3,1 cm[1] |
Psaní | Sumerský jazyk v klínové písmo[1] |
Vytvořeno | 2037-2029 př.nl (dlouhá chronologie ) 1972-1964 př. N.l. (krátká chronologie) |
Objevil | pozdní 1880s Nippur |
Současné umístění | Istanbulské muzeum starověkého Orientu |
Istanbul # 2461 (taky Ni 2461,[1] L.2461) je starodávný Sumerský klínové písmo tableta o kterém se předpokládá, že obsahuje nejstarší milostnou báseň, jakou kdy našel.[2][3] Je k vidění na Istanbulské muzeum starověkého Orientu (Síň Mezopotámie).[3]
Objev
Tablet byl objeven v Nippur, ve spodní části Mezopotámie (moderní den Irák ). Byl to jeden z několika tisíc sumerských tabletů, které našli archeologové během vykopávek v letech 1889 až 1900.[1]
Tablet byl identifikován mezi 74 000 dalšími a přeložen Samuel Noah Kramer v roce 1951, během let studia v Istanbulském muzeu.[3] Když Kramer našel tablet v zásuvce muzea, rozhodoval se, co bude dál překládat. Popisuje okamžik ve své knize Historie začíná na Sumeru:[4]
Malá tableta s číslem 2461 ležela v jedné ze zásuvek obklopená řadou dalších kousků. Když jsem to poprvé uviděl, jeho nejatraktivnějším rysem byl stav uchování. Brzy jsem si uvědomil, že čtu báseň rozdělenou do několika slok, které oslavovaly krásu a lásku, radostnou nevěstu a krále jménem Shu-Sin … Když jsem ji četl znovu a znovu, nedocházelo k omylům v jejím obsahu. To, co jsem držel v ruce, byla jedna z nejstarších milostných písní napsaných rukou člověka.
Obsah
Tabulka obsahuje a balbale (druh sumerské básně), který je známý pod názvy „Ženich, strávit noc v našem domě do úsvitu“ nebo „Love Song of Shu-Suen (Shu-Suen B)“. Skládá se z 29 řádků,[5] tato báseň je monolog zaměřený na krále Shu-Sin (vládl 1972-1964 před naším letopočtem, krátká chronologie nebo 2037–2029 př. n.l., dlouhá chronologie[4]). V erotickém jazyce vyjadřuje ženská mluvčí v básni své horlivé touhy a touhy po Shu-Sin a silně čerpá z obrazů souvisejících s Miláček a sladkost.[1][6]
Toto je začátek básně (v Kramerově překladu):[4]
- Ženich, drahý mé srdce,
- Dobrá je tvoje krása, medonosná,
- Lion, drahá mé srdce,
- Dobrá je tvoje krása, medonosná.
Zdá se, že poslední tři řádky básně obsahují pozvánku na sexuální setkání, ale v jazyce, který nám není dostatečně jasný.[1][7]
Text je jedním z nejstarších známých lyrické básně.[8]
Výklady
Předpokládá se, že báseň je skript pro roční „posvátné manželství“, rituál, ve kterém by se král symbolicky oženil s bohyní Inanna, spojit se s ní a zajistit plodnost a prosperitu pro příští rok. Kněžka by pravděpodobně představovala Inannu, sumerskou bohyni plodnosti, a krále Shu-Sin by představoval Dumuzi, bůh pastýřů, v předvečer jejich sjednocení.[4][3]
Varianty básně mohly být zpívány během rituálních obřadů připomínajících božské manželství mezi dvěma bohy po celém starověku Blízký východ, zejména v Egypt.[9][4] Překlad této tablety osvětlil Píseň Šalomounova v Starý zákon, protože některé fráze jsou podobné básním zpívaným během takových svátků plodnosti, stejně jako sumerských svateb.[3]
Literatura
- Sefati, Yitschak. „Sumerské kanonické skladby. A. Božské zaměření. 6. Milostné básně: Písně Dumuzi-Inanna (1,169)“. v Kontext Písma, I: Kanonické skladby z biblického světa. Dobrý den, William W. (ed). Leiden / New York / Köln: Brill, 1997. 541–542. (název: Ženich, přenocujte v našem domě až do rána)
- Sefati, Yitschak. Milostné písně v sumerské literatuře: kritické vydání písní Dumuzi-Inanna. Bar-Ilan studia v blízkovýchodních jazycích a kultuře. Publikace Institutu asyriologie Samuela N. Kramera. Ramat-Gan: Bar-Ilan University Press, 1998. 353–359.
Reference
- ^ A b C d E F Fant, Clyde E .; Reddish, Mitchell G. (2008-10-15). Ztracené poklady Bible: Porozumění Bibli prostřednictvím archeologických artefaktů ve světových muzeích. Wm. B. Eerdmans Publishing. ISBN 9780802828811.
- ^ Nejstarší milostná báseň - Guinessova kniha rekordů.
- ^ A b C d E Sebnem Arsu. Nejstarší linka na světě // The New York Times, 14. února 2006.
- ^ A b C d E Joshua J. Mark. Nejstarší milostná báseň na světě (článek) - Encyklopedie starověké historie. 13. srpna 2014.
- ^ Třicátý řádek na tabletu obsahuje dolní index: „Je to balbale z Inany “.
- ^ Longman, Tremper III; Enns, Peter (2008-06-06). Slovník Starého zákona: Moudrost, poezie a spisy: Kompendium současného biblického stipendia. InterVarsity Press.
- ^ Dobrý den, William W.; Younger, K. Lawson (2003). Kontext Písma: Kanonické skladby z biblického světa. 1. Brill.
- ^ Heffelfinger, Katie M. (2009). Abstrakt: „Jsem velký, mám v sobě zástupy“: Lyric Exploration of Second Isaiah's Lyric Exploration of Divine Relational and Emocionální složitost (PDF).
- ^ Cena, J. Randall; House, H. Wayne (2017-11-28). Příručka biblické archeologie Zondervan: Kniha po knize Průvodce po archeologických objevech souvisejících s Biblí. Zondervan. ISBN 9780310527640.
externí odkazy
- „Milostná píseň Shu-Suen (Shu-Suen B)“ na výstavě Elektronický textový korpus sumerské literatury: překlad, složený text, bibliografie