Vyšetřování Mezinárodního trestního soudu v Dárfúru - International Criminal Court investigation in Darfur

Situace v Dárfúru

Pečeť Mezinárodního trestního soudu
Soubor č.	02/05
Doporučeno	Rada bezpečnosti OSN
Datum doporučení	31. března 2005
Datum otevření	6. června 2005 (2005-06-06)
Incident (y)	Válka v Dárfúru (Nájezdy na Haskanitu )
Zločiny	Genocida: · Způsobení vážného tělesného nebo duševního poškození · Úmyslně způsobující podmínky vypočtené ke zničení · Zabíjení členů skupiny Zločiny proti lidskosti: · Vyhlazování · Nucený přenos · Nelidské činy · Odnětí svobody · Vražda · Pronásledování · Znásilnění · Mučení Válečné zločiny: · Útoky na civilisty · Zničení majetku · Vražda · Pobouřte důstojnost · Drancování · Znásilnění
Status podezřelých
Ahmed Haroun	Uprchlík
Ali Kushayb	Uprchlík
Omar al-Bashir	Uprchlík
Bahar Abu Garda	Poplatky nebyly potvrzeny
Abdallah Banda	Případ v přípravném řízení
Saleh Jerbo	Případ upadl kvůli smrti[1]
Abdel Rahim Mohammed Hussein	Uprchlík

Válka v Dárfúru
Časová osa Mezinárodní reakce UNMIS / AMIS / UNAMID Vyšetřování ICC Súdánský mírový proces
Bojovníci
SLM JEM LJM Janjaweed
Ostatní články
Historie Dárfúru Bibliografie

The Vyšetřování Mezinárodního trestního soudu v Dárfúru nebo situace v Dárfúru je probíhající vyšetřování ze strany Mezinárodní trestní soud (ICC) na trestné činy spáchané během Válka v Dárfúru. Ačkoli Súdán není státní strana do Římský statut „Smlouva, která vytvořila Mezinárodní trestní soud, byla situace v Dárfúru předána žalobci Mezinárodního trestního soudu Spojené národy Bezpečnostní rada v roce 2005.^[2] Od června 2019^{[Aktualizace]}, pět podezřelých zůstalo obžalováno soudem: Ahmed Haroun, Ali Kushayb, Omar al-Bashir, Abdallah Banda a Abdel Rahim Mohammed Hussein.^[3][4] Obvinění proti Bahar Abu Garda byly v roce 2010 zrušeny na základě nedostatečných důkazů^[5] a ti proti Saleh Jerbo byli propuštěni po jeho smrti v roce 2013.^[1] V polovině dubna 2019 byli Haroun, al-Bašír a Husajn uvězněni v Súdánu v důsledku Súdánský státní převrat 2019.^[6][7] Na začátku listopadu 2019 se Síly svobody a změny (FFC) a súdánský předseda vlády Abdalla Hamdok uvedl, že al-Bašír bude převeden na ICC.^[8][9] Jednou z požadavků vysídlených lidí v Dárfúru, které Hamdok před svým Hamdokovým prohlášením navštívil, bylo, že „Omar Al Bashir a další hledané osoby“ musí být odevzdány ICC.^[10]

Pozadí

Konflikt v Dárfúru byl partyzánský konflikt která se konala v Dárfúr oblast Súdán od roku 2003 do roku 2009–2010. Konflikt začal, když Súdánská osvobozenecká armáda a Hnutí za spravedlnost a rovnost začal útočit na súdánskou vládu v reakci na vnímaný útlak černých Súdánců ze strany většinové arabské vlády.^[11] Během konfliktu vládní síly a Janjaweed milice zaútočily na černé Súdány v oblasti Dárfúru. Tyto akce byly popsal jako genocidu řadou vlád a skupin pro lidská práva. Omar al-Bashir, tehdejší súdánský prezident, popřel, že by jeho vláda měla vazby na Janjaweed.^[11]

Doporučení

Mezinárodní trestní soud má pravomoc vyšetřovat pouze údajné trestné činy, ke kterým došlo ve státech nebo státními příslušníky států, které jsou stranami Římský statut nebo kteří uznali jurisdikci soudu. Situaci může hlavnímu žalobci ICC dále předat Rada bezpečnosti OSN. V případě Dárfúru předala Rada bezpečnosti situaci dne 31. Března 2005 po průchodu Rozlišení 1593.^[12] Usnesení bylo přijato poměrem hlasů 11 pro, proti: 4, zdrželi se hlasování. Argentina, Benin, Dánsko, Francie, Řecko, Japonsko, Filipíny, Rumunsko, Rusko, Tanzanie a Spojené království hlasoval pro a Alžírsko, Brazílie, Čína a Spojené státy zdržel se hlasování.^[12]

Prokurátor, Luis Moreno Ocampo, formálně zahájilo vyšetřování dne 6. června 2005.^[2]

Poplatky

Od června 2019^{[Aktualizace]}, pět lidí zůstalo pod obžalobou ICC za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Mezi nimi byli Haroun, al-Bashir a Hussein zadrženi súdánskými úřady s mezinárodněprávní povinností buď být převedeni na ICC, nebo stíháni za stejná obvinění v Súdánu podle příslušných právních postupů.^[3][7]

Uzavřené případy

Obvinění proti Bahr Idriss Abu Garda byly staženy koncem roku 2009 a odvolání prokurátora proti tomu bylo zamítnuto dne 23. dubna 2010.^[5] Důkazy pro Saleh Jerbo poté, co zemřel dne 19. dubna 2013, byl soudem přijat a případ proti němu byl uzavřen bez předsudků.^[1]

Ahmed Haroun a Ali Kushayb

Ahmed Haroun byl dříve ministrem vnitra ve vládě Súdánu a později ministrem pro humanitární záležitosti. Údajně velel „bezpečnostnímu pultu v Dárfúru“, který koordinoval protipovstaleckou operaci v Dárfúru a poskytoval zbraně Janjaweedovi. Ali Muhammad Ali Abd-Al-Rahman, nebo Ali Kushayb, byl údajně vůdcem Janjaweed. Haroun a Kushayb byli obviněni z celkového počtu 51 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti proti USA Kožešinové lidi.^[13][14]

Prvních devět počtů se týká útoků ve vesnicích Kodoom a kolem nich od 15. srpna 2003 nebo kolem 31. srpna 2003. Počty 10 až 20 se týkají útoků ve městě Bindisi a okolí od 15. srpna 2003 do nebo kolem 31. srpna 2003 Počty 21 až 37 se týkají útoků ve městě Mukjar a jeho okolí v srpnu 2003, září 2003, říjnu 2003, prosinci 2003 a březnu 2004. Počty 38 až 51 se týkají útoků ve městě Mukjar a okolí Arawala v nebo kolem prosince 2003.^[13][14] Haroun je obviněn z 20 případů zločinů proti lidskosti a 22 případů válečných zločinů, zatímco Kushayb je obviněn z 22 případů zločinů proti lidskosti a 28 případů válečných zločinů.^[13][14] Válečné zločiny jsou uvedeny níže toaleta a zločiny proti lidskosti jako CAH. The statut sloupec obsahuje odkaz na trestný čin v článcích Římský statut.

Počet	CAH	toaleta	Zločin	Statut	Haroun	Kušajb
1	Y	N	Pronásledování	Čl. 7 odst. 1 písm. H)	Y	Y
2	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	Y	Y
3	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	Y	Y
4	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	Y	Y
5	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	Y	Y
6	N	Y	Útok proti civilnímu obyvatelstvu	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod i)	Y	Y
7	N	Y	Útok proti civilnímu obyvatelstvu	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod i)	N	Y
8	N	Y	Zničení majetku	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod xii)	Y	Y
9	Y	N	Násilný přesun populace	Čl. 7 odst. 1 písm. D)	Y	Y
10	Y	N	Pronásledování	Čl. 7 odst. 1 písm. H)	Y	Y
11	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	Y	Y
12	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	Y	Y
13	Y	N	Znásilnění	Čl. 7 odst. 1 písm. G)	Y	Y
14	N	Y	Znásilnění	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod vi)	Y	Y
15	N	Y	Útok proti civilnímu obyvatelstvu	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod i)	Y	Y
16	N	Y	Útok proti civilnímu obyvatelstvu	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod i)	N	Y
17	Y	N	Nelidské činy	Čl. 7 odst. 1 písm. K)	Y	Y
18	N	Y	Drancování	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod v)	Y	Y
19	N	Y	Zničení majetku	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod xii)	Y	Y
20	Y	N	Násilný přesun populace	Čl. 7 odst. 1 písm. D)	Y	Y
21	Y	N	Pronásledování	Čl. 7 odst. 1 písm. H)	Y	Y
22	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	Y	Y
23	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	Y	Y
24	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	Y	Y
25	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	N	Y
26	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	Y	Y
27	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	N	Y
28	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	Y	Y
29	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	N	Y
30	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	Y	Y
31	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	N	Y
32	N	Y	Útok proti civilnímu obyvatelstvu	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod i)	Y	Y
33	N	Y	Útok proti civilnímu obyvatelstvu	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod i)	N	Y
34	Y	N	Uvěznění nebo závažné zbavení svobody	Čl. 7 odst. 1 písm. E)	Y	Y
35	Y	N	Mučení	Čl. 7 odst. 1 písm. F)	Y	Y
36	N	Y	Drancování	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod v)	Y	Y
37	N	Y	Zničení majetku	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod xii)	Y	N
38	Y	N	Pronásledování	Čl. 7 odst. 1 písm. H)	Y	Y
39	Y	N	Vražda	Čl. 7 odst. 1 písm. A)	Y	Y
40	N	Y	Vražda	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod i)	Y	Y
41	Y	N	Znásilnění	Čl. 7 odst. 1 písm. G)	Y	Y
42	N	Y	Znásilnění	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod vi)	Y	Y
43	N	Y	Útok proti civilnímu obyvatelstvu	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod i)	Y	Y
44	N	Y	Útok proti civilnímu obyvatelstvu	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod i)	Y	Y
45	N	Y	Pobouření nad osobní důstojností	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod ii)	N	Y
46	N	Y	Pobouření nad osobní důstojností	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod ii)	Y	Y
47	N	Y	Pobouření nad osobní důstojností	Čl. 8 odst. 2 písm. C) bod ii)	N	Y
48	Y	N	Nelidské činy	Čl. 7 odst. 1 písm. K)	Y	Y
49	N	Y	Drancování	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod v)	Y	Y
50	N	Y	Zničení majetku	Čl. 8 odst. 2 písm. E) bod xii)	Y	Y
51	Y	N	Násilný přesun populace	Čl. 7 odst. 1 písm. D)	Y	Y

Od června 2019^{[Aktualizace]}, Haroun byl zadržen súdánskými úřady.^[3][7] Kushayb se nacházel v Rahad el-Berdi v Jižní Dárfúr v prosinci 2017, kdy byl vůdci kmene Salamat obviněn z pokusu o vraždu.^[15] 9. června 2020 byl Kushayb vzat do vazby Mezinárodním trestním soudem v Haagu.^[16]

Omar al-Bashir

Omar al-Bashir byl Prezident Súdánu od června 1989 do dubna 2019. Byl obžalován dne 4. března 2009 s pěti počty zločinů proti lidskosti a dvěma počty válečných zločinů:^[17]

1. Útok proti civilnímu obyvatelstvu, který představuje válečný zločin v rozporu s čl. 8 odst. 2 písm. e) bodem i) Římského statutu;
2. Drancování, který představuje válečný zločin v rozporu s čl. 8 odst. 2 písm. e) bodem v) Římského statutu;
3. Vražda, který představuje trestný čin proti lidskosti v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. a) Římského statutu;
4. Vyhlazování, který představuje trestný čin proti lidskosti v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. b) Římského statutu;
5. Násilný přesun populace, který představuje trestný čin proti lidskosti v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. d) Římského statutu;
6. Mučení, který představuje trestný čin proti lidskosti v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. f) Římského statutu;
7. Znásilnění, který představuje trestný čin proti lidskosti v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. g) Římského statutu.

Dne 12. července 2010 byl navíc obviněn ze tří počtů genocidy:^[18]

1. Zabíjení, který představuje trestný čin genocidy v rozporu s čl. 6 písm. a) Římského statutu;
2. Způsobení vážného ublížení na zdraví, který představuje trestný čin genocidy v rozporu s čl. 6 písm. b) Římského statutu;
3. Úmyslně způsobující životní podmínky vypočítané tak, aby způsobily fyzickou bídu, který představuje trestný čin genocidy v rozporu s čl. 6 písm. c) Římského statutu.

Od června 2019^{[Aktualizace]}Al-Bašíra zadrželi súdánské orgány.^[3][7] V srpnu 2020 premiérka Abdallá Hamdok uvedla, že vláda je ochotna spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem při procesu s Al-Bašírem.^[19]

Abdallah Banda

Od června 2019^{[Aktualizace]}, Abdallah Banda, Vrchní velitel Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM), zůstal na útěku, obžalován ICC.^[3]

Abdel Rahim Mohammed Hussein

Abdel Rahim Mohammed Hussein, bývalý guvernér státu Chartúm, obžalovaný ICC, byl uvězněn v Súdánu na konci dubna 2019 po Súdánský státní převrat 2019.^[6][3][7]

Súdánský soud

Dne 21. Ledna 2020 v Dárfúrská dráha složky 2019–2020 Súdánský mírový proces jednání, Súdánská revoluční fronta (SRF) a Rada svrchovanosti zástupci se dohodli na vytvoření a. súdánského právního systému Soud pro válečné zločiny v Dárfúru má být vytvořen v súdánském právním systému pro pokusy o válečné zločiny v Dárfúru a zločiny proti podezřelým z lidstva. SRF a Rada pro suverenitu se dohodly na vytvoření komise, která by ustavila soud.^[20][21]

Reference