Filozofický institut Varšavské univerzity - Institute of Philosophy, University of Warsaw



Filozofický ústav z Varšavská univerzita (Polština Instytut filozofii Uniwersytetu Warszawskiego) je výzkumná instituce se sídlem ve Varšavě, která je součástí Filozofické a sociologické fakulty Varšavské univerzity. Je proslulý hlavně svým příspěvkem k rozvoji moderních logika a analytická filozofie (Lvovsko-varšavská škola - Alfred Tarski, Jan Łukasiewicz, Kazimierz Ajdukiewicz, Tadeusz Kotarbiński, Stanisław Leśniewski ) a do historie myšlenek (Varšavská škola dějin nápadů - Władysław Tatarkiewicz, Stanisław Ossowski, Maria Ossowska, Leszek Kołakowski, Adam Schaff ). Poskytuje magisterské, doktorské a postgraduální studium filozofie v polštině a angličtině.
18. a 19. století
Hlavní centrum středověku a raného novověku Polská filozofie byl Krakov - historie filozofie ve Varšavě začíná v 18. století. V pre-partition varsovských institucí, Collegium Nobilium a Szkoła Rycerska lektorům filozofie patřil Antoni Wiśniewski a Marcin Nikuta. V 19. století, po založení Varšavské univerzity v roce 1815, kvůli rusifikace škol polská filozofie, idealistická i pozitivistická, se rozvíjely hlavně mimo univerzity. Mezi hlavními polskými filozofy spojenými s varšavskou univerzitou 19. století byli Adam Zabellewicz a Henryk Struve.
Meziválečné období
Po roce 1918, kdy Polsko znovu získalo nezávislost, došlo k reorganizaci Varšavské univerzity. Židle filozofie byly drženy Jan Łukasiewicz, Władysław Tatarkiewicz, Tadeusz Kotarbiński, Stanisław Leśniewski, Kazimierz Ajdukiewicz a Stanislaw Schayer.
Zpočátku bylo filozofické vzdělávání organizováno na Fakultě historicko-filozofických studií (1915–16), brzy se transformovalo na Fakultu filozofických studií (1916–27) a poté na Fakultu humanitních věd (Tatarkiewicz, Kotarbiński a Schayer) a fakulta matematických studií a fyziky (Łukasiewicz, Leśniewski a Ajdukiewicz).
Dalšími důležitými filozofy vyučujícími ve Varšavě byli Alfred Tarski, Henryk Elzenberg, Maria Ossowska a Stanisław Ossowski. Celosvětová pověst v logika a analytická filozofie se těšila varšavské škole logiky, součásti filozofického hnutí v Lvovsko-varšavská škola.
Během německé okupace Varšavy vedly tajné kurzy filozofie Łukasiewicz, Tatarkiewicz, Kotarbiński a další.
Historie po roce 1945
Po roce 1945, během stalinistické éry, bylo kvůli politické převaze marxistické filozofie v Polsku některým profesorům částečně zakázáno vykonávat didaktickou činnost. Po Polský říjen (1956) z Filozofické fakulty vznikla samostatná fakulta filozofických studií (1954–65) a mnoho předních filozofů mělo povoleno učit. Následně byla transformována na Fakultu filozoficko-sociologických studií (1965–1968).
V 50. a 60. letech. Varšavská škola dějin nápadů vynořil se. Do této neformální skupiny neanalytických filozofů patřili hlavně bývalí marxisté (zvaní „revizionisté“), inspirovaní do jisté míry myšlenkami Tatarkiewicze a Ossowskise. Po Polský březen (1968), kdy mnoho „revizionistických“ polských filozofů a sociologů (např Leszek Kołakowski, Zygmunt Bauman, Adam Schaff ) se účastnil akcí, filozofie na Varšavské univerzitě byla podrobena důkladné reorganizaci. Židle byly přejmenovány na katedry a Filosofická studia byla násilně spojena s Fakultou sociologie, v rámci které byl zřízen Filozofický ústav.
V poválečném období pokračovala také tradice lvovsko-varšavské školy. K nejvýznamnějším filozofům a logikům poválečného období spojeného s Varšavskou univerzitou patří Kazimierz Ajdukiewicz, Zdzisław Augustynek, Bronisław Baczko, Marek Fritzhand, Henryk Jankowski, Andrzej Kasia, Leszek Kołakowski, Władysław Krajewski, Tadeusz Kroński, Jan Legowicz, Stefan Morawski, Elżbieta Pietruska-Madej, Marian Przełęcki, Adam Schaff, Marek Siemek, Adam Sikora, Roman Suszko, Klemens Szaniawski a Bogusław Wolniewicz.
Současná struktura
- Oddělení analytické filozofie
- prof. Jacek Hołówka (hlava), dr. Bogdan Dziobkowski, dr. Justyna Grudzińska
- Oddělení epistemologie
- prof. Andrzej Bednarczyk (vedoucí), prof. Józef Andrzej Stuchliński, prof. Bohdan Chwedeńczuk Renata Wieczorek, Dr. Joanna Gęgotek
- Oddělení estetiky
- prof. Iwona Lorenc (vedoucí), prof. Alicja Kuczyńska, prof. Hanna Puszko-Miś, dr. Magdalena Borowska, dr. Bohdan Misiuna, dr. Małgorzata Szyszkowska, dr. Anna Wolińska;
- Etické oddělení
- prof. Joanna Górnicka-Kalinowska (vedoucí), prof. Zbigniew Szawarski, prof. Magdalena Środa Wojciech Bober, dr. Paweł Łuków, dr. Zbigniew Zwoliński
- Oddělení dějin starověké a středověké filozofie:
- prof. Dobrochna Dembińska-Siury (vedoucí), prof. Małgorzata Frankowska-Terlecka, prof. Mieczysław Boczar Adam Górniak, Dr. Krystyna Krauze-Błachowicz, Marek Marek Osmański;
- Oddělení dějin současné filozofie
- prof. Andrzej Miś (vedoucí), prof. Janusz Kuczyński, prof. Włodzimierz Lorenc Michał Herer, Dr. Józef Krakowiak, Dr. Zbigniew Wieczorek
- Oddělení dějin moderní filozofie:
- prof. Jacek Migasiński (hlava), dr Lucyna Juśkiewicz, dr Michał Kozłowski, dr Jerzy Łoziński, dr Jerzy Niecikowski, dr Marcin Poręba, dr Tomasz Wiśniewski;
- Dějiny polské filozofie
- prof. Stanisław Pieróg (hlava), dr Andrzej Kołakowski, dr Tomasz Mazur
- Logické oddělení
- prof. Mieczysław Omyła, prof. Teresa Hołówka, prof. Marcin Mostowski, prof. Anna Jedynak, prof. Stanisław Krajewski, prof. Krystyna Misiuna, prod. Krzysztof Wójtowicz, dr Cezary Cieśliński, dr Joanna Golińska-Pilarek, dr Jerzy Pluta, dr Tomasz Puczyłowski, dr Anna Wójtowicz, dr Andrzej Zabłudowski, dr Wiesława Żandarowska;
- Oddělení logické sémiotiky
- prof. Jacek Jadacki (vedoucí), prof. Jerzy Pelc, prof. Piotr Brykczyński, dr Anna Brożek Aleksandra Horecka, Dr. Joanna Odrowąż-Sypniewska, Dr. Mieszko Tałasiewicz;
- Oddělení filozofie kultury
- prof. Zofia Rosińska (vedoucí), prof. Krzysztof Okopień Marek Nowak, dr Paweł Okołowski, dr Wawrzyniec Rymkiewicz, dr Jerzy Wocial
- Katedra filozofie politiky:
- prof. Barbara Markiewicz (hlava), dr. Agnieszka Nogal
- Oddělení filozofie vědy
- prof. Witold Strawiński (hlava), dr. Tomasz Bigaj, dr. Mariusz Grygianiec;
- Oddělení sociální filozofie
- prof. Marek Siemek (vedoucí), prof. Aleksander Ochocki, prof. Janusz Dobieszewski, prof. Halina Walentowicz, dr. Ewa Borowska, dr. Jakub Kloc-Konkołowicz, dr. Robert Marszałek, dr. Janusz Ostrowski, dr. Adam Romaniuk
- Workshop francouzské filozofie
- prof. Iwona Lorenc, prof. Jacek Migasiński (hlavy)
- Studium na německé filozofické dílně
- dr Zbigniew Zwoliński (vedoucí)