Průmyslová klasifikace - Industry classification
Průmyslová klasifikace nebo taxonomie odvětví je typ ekonomická taxonomie který organizuje společnosti do průmyslový seskupení založená na podobných výrobních procesech, podobných produktech nebo podobném chování na finančních trzích.
Mnoho z nich používá národní a mezinárodní statistické úřady shrnout ekonomické podmínky. Používají je také analytici cenných papírů porozumět společným silám působícím na skupiny společností, porovnat výkon společností s jejich vrstevníky a budovat specializovaná nebo diverzifikovaná portfolia.[1]
Odvětví a průmyslová odvětví
Odvětví lze klasifikovat různými způsoby. Na nejvyšší úrovni je průmysl často klasifikován podle teorie tří sektorů do odvětví: hlavní (těžba a zemědělství), sekundární (výroba) a terciární (služby). Někteří autoři přidávají kvartérní (znalosti) nebo dokonce quinární (kultura a výzkum). V průběhu času se zlomek průmyslového odvětví společnosti v každém sektoru mění.
Pod hospodářskými odvětvími jsou podrobnější klasifikace. Obvykle rozdělují průmyslová odvětví podle podobných funkcí a trhů a identifikují podniky vyrábějící související produkty.
Odvětví lze také identifikovat podle produktu, například: stavební průmysl, chemický průmysl, ropný průmysl, automobilový průmysl, elektronický průmysl, energetika a výroba energie (jako jsou plynové nebo větrné turbíny), masný průmysl, pohostinství, potravinářský průmysl, rybí průmysl, softwarový průmysl, papírenský průmysl, zábavní průmysl, polovodičový průmysl, kulturní průmysl, a průmysl chudoby.
Trh - klasifikační systémy založené na Globální průmyslová klasifikační norma (GICS), Benchmark odvětvové klasifikace (ICB) a Obchodní klasifikace Refinitiv (TRBC) se používají v finance a průzkum trhu.
Seznam klasifikací
Široká škála taxonomie je používán, sponzorován různými organizacemi a na základě různých kritérií.
Zkratka | Celé jméno | Sponzor | Kritérium/ jednotka | Počet uzlů podle úrovně | Vydáno |
---|---|---|---|---|---|
ANZSIC | Australská a novozélandská standardní průmyslová klasifikace | Vlády Austrálie a Nového Zélandu | 1993, 2006 | ||
BICS | Bloomberg Industry Classification Standard[2] | Bloomberg L.P. | 10/.../2294 | ||
GICS | Globální průmyslová klasifikační norma | Standard & Poor's, Morgan Stanley Capital International | trh/ společnost | 2-8 číslic 10/24/68/154 | 1999 |
HSICS | Hang Seng Industry Classification System[3] | Společnost Hang Seng Indexes Company | Zdroj příjmů | 11/31/89 | |
IBBICS | Průmyslové stavební bloky[4] | Průmyslové stavební bloky | Tržní oblast podnikání | 19/130/550/3000/20200 | 2002 |
ICB | Benchmark odvětvové klasifikace | FTSE | trh/ společnost | 10/20/41/114 | |
ISIC | Mezinárodní standardní průmyslová klasifikace všech ekonomických činností | Statistická divize OSN | Výroba/ zřízení | 4 číslice 21/88/238/419 | 1948 – dosud (Rev. 4, 2008) |
MGECS | Globální systém klasifikace akcií společnosti Morningstar[5] | Morningstar, Inc. | Chování cenných papírů | 3/14/69/148 | |
NACE | Statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství | Evropská unie | Výroba/ zřízení | 6 číslic | 1970, 1990, 2006 |
NAICS | Severoamerický systém klasifikace průmyslu | Vlády Spojených států, Kanady a Mexika | Výroba/ zřízení | 6 číslic 17/99/313/724/1175 (/19745)1 | 1997, 2002, 2012 |
RBICS | FactSet Revere Business Classification System | FactSet, získané v roce 2013[6] | předmět podnikání | 11000 | |
SIC | Standardní průmyslová klasifikace | Vláda Spojených států | Výroba/ zřízení | 4 číslice 1004 kategorií | 1937–1987 (nahrazeno NAICS, ale stále se používá v některých aplikacích) |
SNI | Švédská standardní průmyslová klasifikace | Vláda Švédska | |||
TRBC | Obchodní klasifikace Refinitiv | Refinitiv | trh/ společnost | 10 číslic 13/33/62/154/898[7] | 2004, 2008, 2012, 2020[8] |
UKSIC | Standardní průmyslová klasifikace ekonomických činností ve Spojeném království | Vláda Spojeného království | 1948-dosud (2007) | ||
UNSPSC | Kodex standardních produktů a služeb OSN | Spojené národy | Produkt | 8 číslic (volitelně 9.) (čtyři úrovně) | 1998-dosud |
1Indexový soubor NAICS[9] uvádí 19745 rubrik za 6 číslicemi, které nejsou přiřazeny kódy.
Viz také
Reference
- ^ „Často kladené otázky o GICS“. MSCI. Citováno 2. dubna 2020.
- ^ „Referenční údaje“. Bloomberg. Citováno 5. října 2020.
- ^ „Hang Seng Industry Classification System“ (PDF). Hang Seng Indexes Company Limited. 2019. Citováno 2. dubna 2020.
- ^ „Industry & Company LOB Information“. Průmyslové stavební bloky. Citováno 2. dubna 2020.
- ^ „Morningstar Global Equity Classification Structure“, 24. května 2011[1]
- ^ Inc, FactSet Research Systems. "Alternativní data | FactSet". www.factset.com.
- ^ „Refinitivní obchodní klasifikace“ (PDF). Refinitiv. Citováno 9. října 2020.
- ^ „Metodika klasifikace podniků Refinitiv“ (PDF). Refinitiv. Citováno 6. října 2020.
- ^ "Data". www.census.gov. 2007. Citováno 2020-05-07.
Další čtení
- Michael E. Porter (1980). Konkurenční strategie. Free Press, New York. ISBN 978-0743260886.
- Michael E. Porter (1985). Konkurenční výhoda. Free Press, New York. ISBN 978-0743260879.
- Bernard Guibert, Jean Laganier a Michel Volle, „Esej o průmyslových klasifikacích“, Économie et statistique 20 (Únor 1971) celý text