Imanol Arias - Imanol Arias
 | Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. (únor 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Imanol Arias | |
|---|---|
 Imanol Arias v roce 2014 | |
| narozený | Manuel María Arias Domínguez 26.dubna 1956 |
| Aktivní roky | 1976 – dosud |
Manuel María Arias Domínguez (narozen 26. dubna 1956 v Riaño, León, Španělsko ) známější jako Imanol Arias, je španělština herec a filmový režisér.
Kariéra
Imanol Arias zahájil svou kariéru cestovatelskou divadelní skupinou vystupující v Baskicko severního Španělska. Debutoval v televizi v roce 1976 a jeho prvním filmem byl Humberto Solás je Cecílie (1982). V roce 1987 získal cenu na Filmový festival v San Sebastianu pro roli Eleuterio Sánchez v El Lute: Běh o život (El Lute: camina o revienta, 1987).
Od roku 1976 se objevil v 70 různých filmech a televizních programech.
V roce 1996 vyrobil svůj filmový debut jako ředitel v Un asunto privado.[1] Jedinou další prací, kterou režíroval, byl televizní program v roce 1989.
V současné době se objevuje v TVE oceněná série Cuéntame cómo pasó (Řekněte mi, jak se to stalo) v roli otce španělské rodiny ze střední třídy, během posledních let Španělska Francoist vláda a přechod k demokracii.
V roce 2013 Arias pracoval na španělském dabingu videohry Battlefield 4 jako kapitán Roland Garrison.
Na Mezinárodní filmový festival Gijón v roce 2014 obdržel Cena Nacho Martineze.[2][3]
Imanol Arias je vyslancem pro UNICEF.[4][5][6]
Dne 7. dubna 2016 byl Imanol Arias obviněn z daňový únik a praní peněz v Panama papíry skandál jako vlastník Offshore společnosti, Trekel Trading Limited, založená na ostrovním národu Niue který držel bankovní účet pod jeho úplnou kontrolou ve švýcarské bance Banque Franck SA.[7][8][9]
Filmografie
- La corea tím, že Pedro Olea (1976)
- Elisita autor: Juan Caño Arecha (1980)
- Cecílie (1982)
- Laberinto de pasiones tím, že Pedro Almodóvar (1982)
- Demonios en el Jardín tím, že Manuel Gutiérrez Aragón
- La Colmena tím, že Mario Camus (1982)
- Bearn o la sala de las muñecas tím, že Jaime Chávarri (1983)
- Camila tím, že María Luisa Bemberg (1984)
- Fuego Eterno tím, že José Ángel Rebolledo (1984)
- La Muerte de Mikel tím, že Imanol Uribe (1984)
- Lulú de noche tím, že Emilio Martínez Lázaro (1985)
- Bandera Negra tím, že Pedro Olea (1986)
- Tiempo de silencio tím, že Vicente Aranda (1986)
- El Lute: camina o revienta tím, že Vicente Aranda (1987)
- Divinas palabras tím, že José Luis García Sánchez (1987)
- El Lute II: mañana seré libre tím, že Vicente Aranda (1988)
- Solas contigo tím, že Eduardo Campoy (1990)
- Veraz tím, že Xavier Castano (1991)
- Una mujer bajo la lluvia tím, že Gerardo Vera (1992)
- El Amante Bilingüe tím, že Vicente Aranda (1993)
- Tierno verano de lujurias y azoteas tím, že Jaime Chávarri (1993)
- Intruso tím, že Vicente Aranda (1993)
- Sálvate si puedes tím, že Joaquín Trincado (1994)
- Todos los hombres sois iguales tím, že Manuel Gómez Pereira (1994)
- La leyenda de Balthasar, el castrado tím, že Juan Miñón (1994)
- La flor de mi secreto tím, že Pedro Almodóvar (1995)
- A tres bandas autor: Enrico Coletti (1996)
- Territorio comanche tím, že Gerardo Herrero (1996)
- Ilona llega con la lluvia tím, že Sergio Cabrera (1996)
- Posmrtné ztuhnutí tím, že Koldo Azkarreta (1996)
- En brazos de la mujer madura tím, že Manuel Lombardero (1996)
- Afrika tím, že Alfonso Ungría (1996)
- Buenos Aires me mata tím, že Beda Docampo Feijóo (1997)
- Quiero morir tím, že Toni Meca (2000)
- Esperando al mesías tím, že Daniel Burman (2000)
- La voz de su amo tím, že Emilio Martínez Lázaro (2000)
- Una casa con vista al mar tím, že Alberto Arvelo (2001)
- Salvajes tím, že Carlos Molinero (2001)
- Besos de gato tím, že Rafael Alcázar (2003)
- Laura tím, že Tote Trenas (2004)
- La semana que viene (sin falta), de Josetxo San Mateo (2006)
- Lo que tiene el otro tím, že Miguel Perelló (2007)
- Nocturna, una aventura mágica tím, že Víctor Maldonado y Adrià García (2007)
- Pájaros de papel tím, že Emilio Aragón (2010)
- Moje první svatba (2011)
- Anacleto: agente secreto, autor: Javier Ruiz Caldera (2015)
- De sable et de feu tím, že Souheil Ben-Barka (2019)
- Dědictví kostí tím, že Fernando González Molina (2019)
- Ofrenda a la tormentaautor: Fernando González Molina (2020)
- Retrato de mujer blanca con pelo cano y arrugasautor: Ivan Ruiz Flores (2020)
Televize
- Cervantes (1981)
- Juanita la larga (1982)
- Anillos de oro (1983)
- Brigada Central (1989)
- Brigada Central 2: La guerra blanca (1993)
- Querido maestro (1997)
- Camino de Santiago (1999)
- Dime que me quieres (2001)
- Severo Ochoa: la conquista del Nobel (2001)
- Cuéntame cómo pasó (2001–)
- Atrapados (2003)
- Mentiras (2005)
- Un país para comérselo (2010–)
- Velvet Colección (2017)
- La última palabraautor: Ivan Mazza (2020)
Reference
- ^ Albert, Antonio (12. května 1993). „Imanol Arias debutuje jako como režisér de cine con 'Un asunto privado'". El País (ve španělštině). Madrid: Prisa. Citováno 3. září 2018.
- ^ Argüelles, J. L. (13. listopadu 2014). „Imanol Arias recibe el premio del Festival de Cine de Gijón por 40 años de trabajo“. La Nueva España (ve španělštině). Redakční Prensa Asturiana, S.A. Prensa Ibérica. Citováno 3. září 2018.
- ^ „Imanol Arias Premio Nacho Martínez en el Festival de Cine de Gijón“. Gota de Luz (ve španělštině). 10. prosince 2014. Citováno 3. září 2018.
- ^ „Imanol Arias, embajador de UNICEF“. Europa Press (ve španělštině). 2. června 2014. Citováno 3. září 2018.
- ^ Europa Press (2. června 2014). „Imanol Arias, embajador de UNICEF“. Diario Sur (ve španělštině). Vocento. Citováno 3. září 2018.
- ^ Europa Press (2. června 2014). „Imanol Arias, embajador de UNICEF“. Hej (ve španělštině). Vocento. Citováno 3. září 2018.
- ^ Pérez, Fernando Jesús (10. května 2016). „Ana Duato e Imanol Arias recogen en la Audiencia la querella por delito fiscal“. El País (ve španělštině). Prisa. Citováno 19. května 2016.
- ^ Vázquez, Ángeles (6. května 2016). „Anticorrupción acusa a Imanol Arias y Ana Duato de haber defraudado tres millones de euro“. El Mundo (ve španělštině). Madrid: Unidad Editorial. Citováno 19. května 2016.
- ^ „La Fiscalía pide que Imanol Arias a Ana Duato prohlašují, že jsou fiskální“. La Vanguardia (ve španělštině). 6. května 2016. Citováno 19. května 2016.
externí odkazy
- Imanol Arias na IMDb
