Divinas Palabras (1987 film) - Divinas palabras (1987 film) - Divinas palabras (1987 film)
![]() | Tento mediální článek používá IMDb pro ověření. (Červen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Divinas palabras | |
---|---|
![]() | |
Režie: | José Luis García Sánchez |
Produkovaný | Victor Manuel San Jose Sanchez |
Napsáno | Enrique Llovet, Diego Santillan a José Luis García Sánchez |
V hlavních rolích | Ana Belén Francisco Rabal Imanol Arias |
Hudba od | Milladoiro |
Kinematografie | Fernando Arribas |
Upraveno uživatelem | Pablo González del Amo |
Datum vydání |
|
Provozní doba | 107 minut |
Země | Španělsko |
Jazyk | španělština |
Divinas palabras (Angličtina: Božská slova) je 1987 španělština film režie José Luis García Sánchez. To hvězdy Ana Belén, Francisco Rabal a Imanol Arias. Film je založen na hře od Ramón del Valle-Inclán. A Mexická adaptace byl propuštěn v roce 1977 v hlavní roli s mexickou herečkou Silvia Pinal a režie Juan Ibáñez.
Spiknutí
Dějem filmu je provincie Galicie, kolem roku 1920, v chudé vesnici San Clemente. Vzhledem k tomu, že vesnice nemá kněze, církevní autorita připadá sakristanovi Pedrovi Gailovi, který má mladou krásnou manželku Mari Gailu. Chamtivá po jakýchkoli penězích, které jim přijdou do cesty, a touží opustit San Clemente a její manžel, Mari se stará o dítě postižené hydrocefalem a používá ho k prosbě o almužnu. Dítě se stává zdrojem jejich bohatství.
Pohodlné ve společném opatrovnictví dítěte se svou švagrovou Maricí, Mari Gailou, povzbuzenou jinou žebráckou ženou přezdívanou „la Tatula“, se rozhodne jít na různé veletrhy a festivaly a tam vystaví hydrocefalského trpaslíka vymýšlet prostředky od dobromyslných, soucitných a soucitných lidí. Její manžel, sakristan Pedro, se obává, že Mariiny aktivity mu zničí reputaci, ale jeho láska k penězům překonává jeho strach a hrdost. Maria Galia se vydává do nejbližšího města a čelí světu, o kterém nikdy nevěděla, že je plný hudby, veletrhů s dobytkem a malebných lidí. Stává se předmětem touhy dalších nomádských žebráků, jako je ona sama, zejména chytrých podvodníků, jako je Septimio Miau.
Sexuálně přitahován k tomuto hezkému psanci, po mírném flirtování s ním odchází domů nabitý penězi. Měšťané začali klebetit o jejím náhlém bohatství a svobodě opustit vesnici podle libosti. Mari Gaila se znovu setkává se Septimem, spojuje se s ním, využívá hydrocefalické dítě jako podivínskou výstavu a rozhodne se s ním utéct. Zatímco se milují, místní obyvatelé v místní hospodě potírají alkoholem hydrocefalus a způsobili jeho smrt.
Septimo s prázdnou rukou opouští Mari Gailu, která onemocní a vrací se ke sakristanovi. Ale Pedro Gailo využívá mrtvolu svého synovce a předvádí svého gigantického člena rodinám v jiných vesnicích, aby si vydělal peníze. Později se Septimo vrací a Rosa la Tatula funguje jako prostředník. Milenci se setkávají v lese, naplňují svůj poměr a jsou chyceni svými žárlivými sousedy.
Mari Gaila, zneuctěná, zoufalá a chudá, je nahá, pruhovaná, vysmívající se a ukamenovaná. Dav končí svou pomstu, když sakristan Pedro vysloví „božská slova“ v latině: „Ten, kdo je bez hříchu, hodí první kámen.“ Tato slova uprostřed takové bídy jsou ironická, ale zázračná, což způsobí dav rozptýlit se a pohlédnout do vlastních motivů. Jsou to utlačovaní rolníci chycení v klaustrofobickém světě, intrikující, špinaví lidé, kteří nemají kam jít.
Poté, co dav odejde, Pedro udržuje svatou pózu a odpouští své cizoložné ženě. Mari Gaila se zdá být příliš čistá a ušlechtilá, než aby se v téhle blázince plazila, a sama se zdá téměř svatá.
Obsazení
- Ana Belén - Mari Gaila
- Francisco Rabal - Pedro Gailo
- Imanol Arias - Septimo Miau
- Esperanza Roy - Rosa, LaTatula
- Aurora Bautista - Marcia del reino
- Juan Echanove - Miguelin, el padrones