Ochutnám likér, který se nikdy nevaří - I taste a liquor never brewed

Báseň, jak byla zveřejněna v Springfield denní republikán ze dne 4. května 1861

„Ochutnávám alkohol, který se nikdy nevaří“ je lyrická báseň napsáno Emily Dickinson poprvé zveřejněno v Springfield denní republikán ze dne 4. května 1861 z nyní ztracené kopie.[1] Ačkoli s názvem „Květnové víno"podle Republikán, Dickinson nikdy nenazval báseň, takže ji běžně označuje její první řádek.

Báseň oslavuje Dickinsonovu intoxikaci životem ironicky a transformačně a čerpá z témat populární střídmosti doby.[2]

Text básně

Zavřít přepis[3]První publikovaná verze (1890)[4]

Ochutnám likér, který se nikdy nevaří -
Z Tankardů nabraných v Pearl -
Ne všichni Frankfort Berries
Vydejte takový alkohol!

Opití vzduchu - jsem -
A Debauchee of Dew -
Navíjení - nekonečné letní dny -
Z hostinců roztavené modré -

Když „Pronajímatelé“ otočí opilého Včela
Ze dveří náprstníku -
Když se motýli - vzdají svých „dramat“ -
Budu ale pít víc!

Till Seraphs swing their snowy Hats -
And Saints - do systému Windows -
Vidět malého Tipplera
Opřený o - Slunce!

Ochutnám likér, který se nikdy nevaří,
Z korbelů nabíraných v perle;
Ne všechny kádě na Rýně
Vydejte takový alkohol!

Jsem opilcem vzduchu,
A zhýralec rosy
Navíjení, přes nekonečné letní dny,
Z hostinců roztavené modré.

Když majitelé promění opilou včelu
Ze dveří náprstníku,
Když se motýli vzdají svých dramat,
Budu ale pít víc!

Dokud serafové houpají svými zasněženými klobouky,
A svatí do oken běží,
Vidět malého sklápěče
Opřený o slunce!

Popis

Rukopisná verze v Houghtonova knihovna (72a), J214, Fr207.[5]

Rukopisná verze Emily Dickinsonové (jak se dnes báseň objevuje) se od verze výrazně liší Republikán verze v posledních dvou řádcích prvního verše a v jeho posledním řádku (od Manzanilly, pojď!).

Báseň vykazuje několik typických rysů Dickinsonových básní. Jako většina Dickinsonových básní byla napsána balada metr, jambický linky, které se střídají mezi čtyřmi a třemi údery na linku. Toto je méně pravidelná, intimnější verze běžný měřič používá se v hymnech, jako je Úžasná Grace. Počet slabik není tak přísný a k rýmování je zapotřebí pouze druhý a čtvrtý řádek.

Býtzpůsobit Já mohl ne stop pro Smrt,
On druhly zastavil pro mě;
The Carrvěk držený ale prostě Nášjá
A Immortality.

— z Emily Dickinson je báseň # 712

Stejně jako ve většině jejích básní, pomlčky obvykle nahrazují interpunkci a je zde idiosynkratické použití kapitalizace. Ty byly z básně upraveny Republikán, ale Emily je považovala za nedílnou součást jejího verše.[6]

Báseň začíná paradoxem (likér se nikdy nevaří) a končí nápadným obrazem (sklápěč podporovaný sluncem spíše než tradiční kandelábr), což jsou obě běžná zařízení v Dickinsonově poezii.[6] Zaměstnává to šikmý rým Zaprvé čtyřverší, kde perla je rýmováno alkohol. Dickinson byl za to odsouzen (přesně tento příklad) Andrew Lang ) některými ranými kritiky, zatímco jiní to oslavovali jako avantgardu.[7] Že Dickinson použila šikmý rým ve své rukopisné verzi (není v Republikán verze) ukazuje, že to upřednostňovala, a příklady se skutečně vyskytují ve většině jejích veršů. Skvěle poznamenala: „Řekni celou pravdu, ale řekni to šikmo.“[6]

Reforma střídmosti

Ve své eseji Emily Dickinson a populární kultura, David S. Reynolds zvažuje vnímavost Emily Dickinson k populární kultuře. Literatura střídmosti byla úrodným semeništěm obrazů, a to jak pro ni, tak pro ostatní spisovatele té doby, jako např Thoreau znal ji. V prvním verši Dickinson ironicky reviduje populární trope zastánce nestřídmého střídmosti, který je zcela opilý a zcela mírný („alkohol se nikdy nevaří“). Následující verše revidují další populární obrázky. Například třetí verš připomíná Timothy Shay Arthur je Deset nocí v barové místnosti. Používání uvozovek podtrhuje, že si půjčuje od ostatních. Jejím účelem je však transformovat tyto obrazy a silou své představivosti opojit své čtenáře.[2]

Poznámky

  1. ^ „Ochutnávám alkohol, který se nikdy nevaří“. Archiv Emily Dickinsonové.
  2. ^ A b Reynolds str. 172-3
  3. ^ Pá # 207 in: Franklin, R. W., ed. Básně Emily Dickinson: Reading Edition. Cambridge, Massachusetts: The Belknap Press, 1999.
  4. ^ Báseň I.XX (strana 34) v: Higginson, T. W. & Todd, Mabel Loomis, ed. Básně Emily Dickinsonové. Boston: Roberts Brothers, 1890.
  5. ^ „Knihovna Houghton - (72a) Ochutnám likér, který se nikdy nevaří, J214, Fr207 ". Houghtonova knihovna, Harvard University, Cambridge, Massachusetts.
  6. ^ A b C Wetzsteon v Sebrané básně Emily Dickinsonové (Úvod)
  7. ^ Benfey p. 30

Reference

  • Benfey, Christopher (2002). „Kapitola 2: Emily Dickinson a americký jih“. V Martin, Wendy (ed.). Cambridge společník Emily Dickinsonové. Cambridge University Press. ISBN  0 521 80644 5.
  • Reynold, David S. (2002). „Kapitola 9: Emily Dickinson a populární kultura“. V Martin, Wendy (ed.). Cambridge společník Emily Dickinsonové. Cambridge University Press. ISBN  0 521 80644 5.
  • Sebrané básně Emily Dickinsonové. Úvod Rachel Wetzsteon. Barnes & Noble. 2012. ISBN  978-1593080501.CS1 maint: ostatní (odkaz)

externí odkazy