Husitská Bible - Hussite Bible - Wikipedia

Kodex Mnichova, otevřený na první stránce Nový zákon

The Husitská Bible (maďarský: Huszita Biblia; někdy také „The Bible of the Františkáni ") je nejstarší známý maďarský, stejně jako obecné Uralský bible překlad datovaný do 20. – 14. let.[1][2]

Dějiny

Husitská Bible je jedinou písemnou pozůstatkem Husitství v Maďarsku. Knihu - nebo alespoň její většinu - přeložil Tamás Pécsi a Bálint Újlaki. Pécsi i Újlaki se zúčastnili University of Prague v Čechy mezi lety 1399 a 1411, kde se seznámili s pojmy Jan Hus, reformní křesťanský teolog. Vyloučeni z kalendáře nalezeného v Mnichovském kodexu, dva františkánští kněží mohli s prací začít už v roce 1416 a dokončili ji nejpozději v roce 1441. Pécsi musel z Maďarska brzy uprchnout kvůli Výslech, a tak se spolu s mnoha jeho následovníky přestěhoval Moldávie. Byli neúspěšní: překlad byl zabaven.

Originál rukopis není známo, pravděpodobně zahynulo. Většina textu husitské Bible byla odhalena z částečných kopií. Nejdůležitější dochované kopie tohoto překladu jsou kodex Mnichova, kodex Wien a kodex Apor. Některé další, kratší části byly přepsány také do jiných maďarských dialektů; ty lze nalézt v dalších maďarštině z 15. století kodexy.

Funkce

Slovní zásoba

Jazyk překladu je archaický a v moderní maďarštině je mnoho termínů neznámých. Také obsahuje několik vzácných staromaďarských slov, což poskytuje zajímavý pohled na Maďarský jazyk v době, kdy. Patří mezi ně (s moderním maďarským ekvivalentem a anglickým překladem v závorkách): monnál (mintegy, nebo tak), midenem (nemde, je to tak?), csajva (cserebogár, chroust ), gördőlet (mennydörgés, hrom) atd.

V některých ohledech byli překladatelé husitské Bible prvními reformátory maďarštiny: vytvořili několik nových termínů, které dnes znějí omezeně. Nějaké příklady: császárlat (imperium ), czímerlet (titulus ), ezerlő (tribunus ), negyedlő (tetrarcha ), a tak dále.

Pravopis

Na biblický pravopis měl vliv český pravopis na počátku 15. století. Pécsi a Újlaki přijali systém psaní speciální zvuky s diakritická znaménka. (tj. psaní [ɲ ] s ń, nebo [ɛː ] s è atd.)

Tento pravopis se později rozšířil i mezi maďarské františkánské mnichy a měl velký vliv na pravopis v maďarských tištěných knihách 16. století. Nicméně moderní Maďarská abeceda má jiný původ.

Kopie

Vídeňský kodex

Nejstarší z kopií je Vídeňský kodex. Obsahuje části Starý zákon. Kodex má 162 stránek, každá o velikosti 216 x 142 milimetrů. Kniha je dílem tří rukou z druhé poloviny 15. století. Od 18. století se rukopis uchovával Vídeň (Wien v němčině), jeho dřívější místo není známo. V roce 1932 byl přesunut do Národní Széchenyi knihovna Sekce rukopisů, Budapešť, kde je také dnes.

Kodex Mnichova

Kodex Mnichova obsahuje 124 stránek a obsahuje čtyři Evangelia. Jeho velikost je 135 krát 200 milimetrů. Celý rukopis napsal György Németi, který práci dokončil Târgu Trotuș, v roce 1466 n. l.

Není známo, kde byl kodex po jeho dokončení. První stránka ukazuje odkaz na Johann Albrecht Widmannstetter (1506–1557) jako časný majitel, který byl filologem a sběratelem knih. Po jeho smrti byl rukopis přenesen do Bavorská státní knihovna, kde je dodnes udržován ve výborném stavu.

Úplný faksimile byl vydán v roce 1958 jako součást Ural-Altaische Bibliothek (Uralsko-altská knihovna).

Apor Codex

Kodex Apor dostal své jméno po svém bývalém majiteli, Aporova rodina. Je to colligatum. Kdysi obsahoval 208 stránek, ale 92 zahynulo a zůstalo pouze 116, z nichž prvních 21 je těžce poškozeno. Kvůli vlhkým podmínkám skladování byly poškozeny i jiné stránky. Jeho velikost je 208 krát 140 milimetrů.

Viz také

Reference

  1. ^ Katalin É Kiss (2014). Vývoj funkčních levých periferií v maďarské syntaxi. Oxford University Press. p. 76. ISBN  978-0-19-870985-5.
  2. ^ Robert B. Kaplan; Richard B. Baldauf (2005). Jazykové plánování a politika v Evropě. Vícejazyčné záležitosti. p. 55. ISBN  978-1-85359-811-1.

Bibliografie

  • József Molnár - Györgyi Simon: Magyar nyelvemlékek. 3. vydání, Budapešť, 1980. ISBN  963-17-4738-7

externí odkazy

  • Husitská Bible v její původní pravopisné podobě je k dispozici a lze ji vyhledat v Staromaďarský korpus. Vídeňský kodex a Mnichovský kodex jsou k dispozici také v normalizované moderní maďarské verzi, druhé spolu s úplnou morfologickou analýzou.