Hornung proti komisaři - Hornung v. Commissioner

Hornung proti komisaři
Pečeť daňového soudu Spojených států.svg
SoudDaňový soud Spojených států
Celý název případuPaul V. Hornung v. Commissioner of Internal Revenue
Rozhodnuto27. ledna 1967 (1967-01-27)
Citace47 T.C. 428 (1967)
Členství v soudu
Soudce sedíHoyt
Názory na případy
RozhodnutíHoyt
Platily zákony
Internal Revenue Code

Hornung proti komisaři[1] je případ projednávaný Daňový soud Spojených států v roce 1967.

Problémy

  1. Ať už je to hodnota roku 1962 Chevrolet Corvette vyhrál Paul Hornung (daňový poplatník) za svůj výkon v roce 1961 Národní fotbalová liga mistrovská hra by měla být zahrnuta do jeho Hrubý příjem za zdaňovací rok 1962;[2]
  2. Zda hodnota využití z roku 1962 Thunderbird automobily vybavené Hornungem Brod by měly být zahrnuty do hrubého příjmu za zdaňovací rok 1962;[2]
  3. Zda by měl Hornungův hrubý příjem za rok 1962 zahrnovat hodnotu kožešinové krádeže, kterou dostala jeho matka od zaměstnavatele.[2]

Fakta

Týká se korvety z roku 1962 (1. vydání)

Sport Magazine každoročně uděluje novou Corvette vynikajícímu hráči ve hře mistrovství národní fotbalové ligy.[3] Mistrovství národní fotbalové ligy 1961 se hrálo v neděli 31. prosince 1961 v Green Bay, Wisconsin mezi Packers Green Bay a New York Giants.[3] Paul Hornung zaznamenal ve hře rekordních 19 bodů a pomohl Packers vyhrát šampionát 37-0.[4] Sport Magazine informoval Hornunga po hře, že byl prohlášen Sport Magazine 'vynikající hráč, a že jako nejvýznamnější hráč byl Hornung oceněn 1962 Corvette.[3]

31. prosince byla Corvetta fyzicky v New Yorku, kde Sport MagazineByly umístěny kanceláře.[3] Šéfredaktor časopisu Sport Magazine neměl klíč ani titul Corvette v Green Bay, ani Hornung nepožádal o okamžité držení vozu v době převzetí ceny. Sport považoval vůz, který má Hornung k dispozici, jakmile bylo ocenění oznámeno, ačkoli Sport neučinil žádné opatření, aby měl vůz připravený pro Hornung 31. prosince, a Hornung ve skutečnosti neobdržel auto až 3. ledna 1962 na slavnostním obědě v New Yorku.[3] Hornung nebyl povinen zúčastnit se tohoto oběda ani provádět žádné jiné služby za účelem převzetí vozidla.[5]

Reálná tržní hodnota Corvetty byla 3 331,04 USD.[5] Hornung vozidlo prodal a tento prodej ohlásil ve svém federálním přiznání k dani z příjmu z roku 1962.[5] Reálnou tržní hodnotu automobilu však nezahrnul do svého daňového přiznání za rok 1962 ani za jiný rok.[5]

Týká se 1962 Thunderbirds (2. vydání)

V červenci 1962 Hornung požádal přítele, aby zajistil, aby mu bylo k dispozici auto k řízení v Green Bay.[6] Místní autorizovaný prodejce Ford vybavil Hornung 1962 Thunderbirdem, později vyměnil originál za druhý 1962 Thunderbird.[6] Nárok na automobily zůstal Fordu, ačkoli Hornung platil pojištění a všechny provozní náklady při řízení Thunderbirdu.[6]

Hornung nebyl požádán, aby se nějakým způsobem osobně nebo zvláštním způsobem snažil o obchodní zastoupení, kromě toho, že byl požádán, aby „přišel a pozdravil“ během dětské fotbalové akce sponzorované společností Ford.[6] Ford také vybavil další Green Bay Packers vozidly pro jejich použití v Green Bay.[6]

Hornung neuznal ani nehlásil žádný příjem spojený s tímto použitím. Hodnota tohoto použití byla stanovena na 600 $.[6]

Týká se kožešinové krádeže (3. vydání)

Poté, co Vince Lombardi v roce 1961 získal titul západní divize v národní fotbalové lize, koupil a distribuoval kožešinové štoly manželkám, přátelům a matkám každého hráče v týmu.[6] Hornungova matka ukradla v roce 1961.[6] Tyto krádeže byly Packers hlášeny jako „Other Unallowable Deductions“ a byly popsány jako „ocenění pro manželky hráčů atd.“[6] Hodnota štoly byla 395 $ za štolu, což je méně než 8% hromadná sleva.[6]

Hornung neoznámil žádný hrubý příjem, pokud jde o ukradenou matku.[7]

Analýza

Týká se korvety z roku 1962 (1. vydání)

Hornung argumentoval jednak tím, že korveta byla darem, a proto je osvobozena od federální daně z příjmu, a jednak, že byla konstruktivně přijata v roce 1961, a proto v roce 1962 nepodléhala federální dani z příjmu.[7] Soud se nejprve zabýval druhým Hornungovým argumentem.[7]

Podle § 451 zákona Internal Revenue Code,[8] „částka jakékoli položky hrubého příjmu bude zahrnuta do hrubého příjmu za zdaňovací rok, ve kterém daňový poplatník obdržel ...“ [8]

Podle metody hotovostních příjmů, kterou Hornung vhodně použil, mají být zahrnuty položky představující hrubý příjem za zdaňovací rok, ve kterém jsou skutečně nebo konstruktivně přijaty.[9]

Soud poznamenal, že položka je konstruktivně přijata, pokud byla oddělena pro daňového poplatníka nebo mu byla jinak dána k dispozici, pokud je znám úmysl tak učinit.[9] „Příjem však není konstruktivně přijímán, pokud kontrola daňového poplatníka nad jeho příjmem podléhá podstatným omezením nebo omezením.“[9]

Soud shledal, že v neděli 31. prosince 1961 došlo k podstatným omezením nebo omezením kontroly Hornung nad Corvette.[9] V té době byl vůz fyzicky ve státě New York a šéfredaktor Sport Magazine neměl klíče ani titul k vozidlu, které by dal Hornungovi k prokázání jeho vlastnictví.[10] Navíc, protože 31. prosince 1961 byla neděle, bylo obchodní zastoupení, ve kterém byl vůz držen, uzavřeno a Hornung k tomu datu nemohl mít přístup, i kdyby chtěl.[10]

Na základě výše uvedeného daňový soud rozhodl, že doktrína konstruktivního příjmu je nepoužitelná a společnost Corvette byla v roce 1962 přijata společností Hornung pro účely daně z příjmu.[10]

Poté, co Soudní dvůr zjistil, že vůz byl přijat v roce 1962, bylo rozhodnuto, zda by mělo být zahrnuto do hrubého příjmu za daný rok, konkrétně v souvislosti s Hornungovým argumentem „dar“.[10] Soud rozhodl, že korveta nebyla dána jako dar, protože Sport Magazine měl motiv dát ji nad rámec „oddělené a nezajímavé velkorysosti“ (podmínka soudního nálezu „daru“).[10]

Soud rozhodl, že Corvette jasně kvalifikovala jako cenu nebo cenu podle článku 74 (a) daňového zákoníku (26 U.S.C. 74 (a)). Soud rozhodl, že korveta nemá nárok na žádné výjimky podle § 74 písm. B), a tedy představuje hrubý příjem pro Hornung.[11] Soud zamítl Hornungova tvrzení, že mistrovství ve fotbale představuje vzdělávací, umělecké, vědecké nebo občanské úspěchy. Soud znovu potvrdil zásadu, že slova v daňových zákonech by měla být vykládána v jejich běžném každodenním smyslu. Soud věřil, že výjimky vyjádřené v čl. 74 písm. B) odkazují na „činnosti zvyšující tak či onak veřejné blaho“.[12]

Týká se 1962 Thunderbirds (2. vydání)

Hornung tvrdil, že používání Thunderbirdů bylo darem podle článku 102, protože nebyl povinen provádět jakékoli služby spojené s používáním automobilů.[11]

Soud se zaměřil na záměry prodejce při poskytování půjčky a rozhodl, že Hornung dostatečně neprokázal, že půjčená auta byla poskytnuta v důsledku „oddělené a nezajímavé velkorysosti“.[11]

Soud poté posoudil, zda ekonomickým přínosem pro Hornung byl hrubý příjem.[13] Spoléhání se na test uvedený v Commissioner v. Glenshaw Glass Co., soud shledal, že výhodou byl nepopiratelný přístup k bohatství, jasně realizovaný a nad nímž měl Hornung úplnou nadvládu; a proto byl zdanitelným hrubým příjmem podle § 61 daňového zákoníku.[13]

Týká se kožešinové krádeže (3. vydání)

Soud této záležitosti snadno upustil tím, že poznamenal, že ukradený byl skutečně přijat Hornungovou matkou v roce 1961.[14] V roce 1962 tedy nepředstavoval příjem.[15]

Podíl

Týká se korvety z roku 1962 (1. vydání)

Hornung nedostal pro účely daně z příjmu konstruktivně Corvette v roce 1961, ale obdržel ji v roce 1962.[15] Protože korveta byla přijata v roce 1962, a nelze ji vyloučit ze zdanitelného příjmu jako dar nebo příslušné ocenění či cenu, daňový soud rozhodl, že hodnota automobilu měla být zahrnuta do hrubého příjmu Hornungu za rok 1962.[15]

Týká se 1962 Thunderbirds (2. vydání)

Soud shledal, že Hornung nesplnil důkazní břemeno prokazující, že jeho použití Thunderbirdů bylo darem. Ekonomickou výhodou, kterou získal, byl tedy zdanitelný hrubý příjem.[16]

Týká se kožešinových krádeží (3. vydání)

Krádež nebyla příjmem Hornung v roce 1962, protože byla skutečně přijata v roce 1961.[15]

Reference

  1. ^ Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 (T.C. 1967).
  2. ^ A b C Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 429 (T.C. 1967).
  3. ^ A b C d E Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 430 (T.C. 1967).
  4. ^ Balírny Wayback Machine od 1. dubna 2009
  5. ^ A b C d Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 431 (T.C. 1967).
  6. ^ A b C d E F G h i j Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 432 (T.C. 1967).
  7. ^ A b C Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 433 (T.C. 1967).
  8. ^ A b 26 U.S.C. 451
  9. ^ A b C d Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 434 (T.C. 1967).
  10. ^ A b C d E Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 435 (T.C. 1967).
  11. ^ A b C Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 437 (T.C. 1967).
  12. ^ Simmons v. Spojené státy, 308 F.2d 160, 163 (4. cir. 1962).
  13. ^ A b Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 439 (T.C. 1967).
  14. ^ Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 439-41 (T.C. 1967). ; viz také Commissioner v. Glenshaw Glass Co., 348 NÁS. 426 (1955); 26 U.S.C. 61 písm. A)
  15. ^ A b C d Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 441 (T.C. 1967).
  16. ^ Hornung proti komisaři, 47 T.C. 428 437-41 (T.C. 1967).

externí odkazy