Hlobyne - Hlobyne

Hlobyne

Глобине
Město
Vlajka Hlobyne
Vlajka
Erb Hlobyne
Erb
Hlobyne sídlí v Poltavská oblast
Hlobyne
Hlobyne
Hlobyne leží v oblasti Ukrajina
Hlobyne
Hlobyne
Souřadnice: 49 ° 23'25 ″ severní šířky 33 ° 15'01 ″ východní délky / 49,39028 ° N 33,25028 ° E / 49.39028; 33.25028Souřadnice: 49 ° 23'25 ″ severní šířky 33 ° 15'01 ″ východní délky / 49,39028 ° N 33,25028 ° E / 49.39028; 33.25028
Země Ukrajina
Oblast Poltavská oblast
RaionHlobyne Raion
První zmínka1725
Populace
 (2020)
• Celkem9,235
Poštovní směrovací číslo
39000
Předčíslí+380 5365
webová stránkahttp://www.globyne-rada.gov.ua

Hlobyne (ukrajinština: Глобине, ruština: Глобино) je město v Poltavská oblast, Ukrajina. Je správním centrem města Hlobyne Raion. Populace: 9 235 (2020 odhad)[1]

Dějiny

Byla to vesnice v Guvernorát Poltava z Ruská říše.

V době druhá světová válka bylo obsazeno Německé jednotky od září 1941 do září 1943. A Nacistický koncentrační tábor byla založena v budovách místního cukrovaru.[2]

V dubnu 1957 se stala sídlem městského typu.

Město od prosince 1976.[3][4]

V lednu 1989 to bylo 13 717 lidí.[5][4]

V lednu 2013 to bylo 10 043 lidí.[6]

Ostatní osady v obci Hlobyně

Vesnice

  • Dikovo (do roku 2009)

Galerie

Reference

  1. ^ „Чисельність наявного населення України (skutečná populace Ukrajiny)“ (PDF) (v ukrajinštině). Státní statistická služba Ukrajiny. Citováno 30. září 2020.
  2. ^ Концентрационные лагеря, образованные на территории СССР немецко-фашистскими захватчикаг v 1941-1944. Список составлен по материалам Чрезвычайной Государственной Комиссии (ЧГК) // газета "Судьба", июнь
  3. ^ Глобино // Советский энциклопедический словарь. редколл., гл. ред. А. М. Прохоров. 4-е изд. М., «Советская энциклопедия», 1986. стр.313
  4. ^ A b Глобино // Большой энциклопедический словарь (в 2-х тт.). / редколл., гл. ред. А. М. Прохоров. том 1. М., „Советская энциклопедия“, 1991. стр.312
  5. ^ Всесоюзная перепись населения 1989 г. Численность городского населения союзных республик, их территориальных единиц, городских поселено
  6. ^ Чисельність наявного населення України на 1 січня 2013 року. Державна служба статистики України. Київ, 2013. стор.87