Gluaiseacht Chearta Sibhialta na Gaeltachta - Gluaiseacht Chearta Sibhialta na Gaeltachta

Gluaiseacht Chearta Siabhialta na Gaeltachta
datum1969–1970
Umístění
Irsko, zvláště Connemara
Vyústilo v

Gluaiseacht Cearta Sibhialta na Gaeltachta (Angličtina: „The Gaeltacht Hnutí za občanská práva “) nebo Coiste Cearta Síbialta na Gaeilge (Angličtina: Výbor pro občanská práva v irštině "),[1] byla nátlaková skupina, která vedla kampaň sociální, ekonomická a kulturní práva pro rodilé mluvčí Iry žijící v oblastech Gaeltacht. Bylo založeno v Connemara v roce 1969 zdůraznit úpadek irského jazyka a vést kampaň za větší práva pro irsky mluvící oblasti v oblasti přístupu ke službám, vysílání a nakonec i volenému vlastnímu shromáždění. To bylo později pojmenováno Gluaiseacht na Gaeltachta (Angličtina: „The Gaeltacht Hnutí").[2]

Dějiny

Organizace pokračovala tam, kde dříve Muintir na Gaeltachta přestali, ale také se inspirovali současníkem Hnutí za občanská práva v Severním Irsku a Americké hnutí za občanská práva. Mezi zakladateli organizace byl spisovatel Máirtín Ó Cadhain[3] a komunitní a političtí aktivisté Seósamh Ó Cuaig a Seán Ó Cionnaith.

The Irská republikánská armáda a Sinn Féin pod vedením Cathal Goulding a Tomás Mac Giolla hrála roli při zřízení jako součást své politiky znovudobytí Irska v návaznosti na učení James Connolly který věřil, že znovudobytí Irska vyžaduje sociální a politické znovudobytí jako součást kampaně za nezávislé sjednocené Irsko.

Kampaň měla často militantní charakter, například zakládání hřebíků pod kola automobilu, který tehdy nesl Taoiseach Jack Lynch dovnitř Galway West Během Všeobecné volby 1969 kampaň.[3] V těchto volbách člen kampaně, Peadar Mac An Iomaire dotázalo se více než 6% hlasů v tomto volebním obvodu.

Kampaň měla určité úspěchy, včetně založení celostátní rozhlasové stanice v irském jazyce RTÉ Raidió na Gaeltachta se sídlem v Connemara a Údarás na Gaeltachta - volený orgán odpovědný za hospodářský a sociální rozvoj regionů Gaeltacht, avšak s mnohem menší mocí, než předpokládal Gluaiseacht. Ve volbách v roce 1979 v Údarási stáli neúspěšně tři kandidáti na Gluaiseacht v Connemara.[2][4] Gluaiseacht přesvědčil Conradh na Gaeilge držet Oireachtas na Gaeilge mimo Dublin v roce 1974,[5][1][6] a zabezpečené uznání sean-nós tanec v roce 1977.[7]

Viz také

Reference

Zdroje

  • Ó hIfearnáin, Tadhg (10. 9. 2009). „Irsky mluvící společnost a stát“. In Ball, Martin; Muller, Nicole (eds.). Keltské jazyky. Routledge. str. 572–5. ISBN  9781134100347. Citováno 19. března 2016.
  • Ó Muirí, Pól (23. září 2009). „Gluaiseacht Chearta Sibhialta na Gaeltachta faoi scrúdú“. Irish Times (v irštině). Citováno 19. března 2016.
  • Ó Tuathail, R (1969). „Gluaiseacht Cearta Sibhialta na Gaeltachta“. Comhar. 6: 9–10.
  • White, Jerry (2009-11-17). „Krátký úvod do Gluaiseacht Chearta Siabhialta na Gaeltachta“. Radio Eye: Kino v severním Atlantiku, 1958–1988. Wilfrid Laurier Univ. Lis. str. 122–9. ISBN  9781554582129. Citováno 19. března 2016.

Citace

  1. ^ A b Murphy, Judy (26. září 2014). „Jak se stoly zapínaly na kulturní snobství“. Connacht Tribune. Citováno 19. března 2016.
  2. ^ A b „Volby do Gaeltachtské samosprávy“ (PDF). Carn. Keltská liga (29): 18. jaro 1980.
  3. ^ A b Breathnach, Diarmuid; Ní Mhurchú, Máire. „Ó CADHAIN, Máirtín (1906–1970)“. ainm.ie (v irštině). Citováno 19. března 2016.
  4. ^ Parker, A.J. (Duben 1984). „Poznámka k localismu a stranické solidaritě: Předání hlasů ve volbách v Udaras na Gaeltachta z roku 1979“ (PDF). Ekonomický a sociální přehled. 15 (3): 209–224: 216, 218.
  5. ^ „Oireachtas na Gaeilge in Connemara Gaeltacht“. Archivy RTÉ. RTÉ.ie. 24. září 2014. Citováno 19. března 2016.
  6. ^ Ó hÉallaithe, Donncha (červenec 2014). „Oireachtas na Gaeilge 1974“. Beo! (v irštině). Citováno 19. března 2016.
  7. ^ Brennan, Helen (2001). Příběh irského tance. Rowman & Littlefield. s. 140–1. ISBN  9781589790032. Citováno 19. března 2016.

externí odkazy