Generální štáb (Dánsko) - General Staff (Denmark)

Náčelník generálního štábu
Chefen pro Generalstaben
Frantz Christopher (von) Bülow - David Monies (oříznutý) .jpg
Nejdelší porce
Frantz Bülow [da ]
20. ledna 1808–30. Prosince 1839
 Královská dánská armáda
ZkratkaCH.f. Gst.
NahlásitMinistr války (1848–1932)
Náčelník generálního velení (1932–1950)
Délka termínuNeopraveno
Formace20. ledna 1808
První držitelFrantz Bülow [da ]
Konečný držitelErik C.V. Møller [da ]
Zrušen30. září 1950
PosloupnostVelitel armádního velení

The Generální štáb Dánska byla nejvyšší autoritou v EU Královská dánská armáda a byl zodpovědný za válečné přípravy (výcvik a vzdělávání), studie a plánování.[1]

Kromě toho štáb také napsal předpisy a historické práce. Po umístění pod Generální velení v roce 1932 převzala jeho každodenní správu.[2] V rámci generálního štábu byla dvě oddělení, oddělení velení, které zastupovalo každodenní správu, a oddělení generálního štábu odpovědné za válečné přípravy.[2]

V dobách války se zaměstnanci generálního štábu připojovali k velitelským štábům a sloužili jako poradci během vojenských operací.[2]

Dějiny

Myšlenka generálního štábu se objevila kolem konce 18. století a počátku 19. století, protože v armádě byla stále větší potřeba organizace.[3] Dříve byly generální štáby vytvářeny pouze v dobách války a polním velitelům byli předáváni štábní důstojníci, kterým chybělo řádné školení personálu.[4]Dne 20. Ledna 1808 Generální pobočník a generální proviantní štáb byla založena s Frantz Bülow [da ] jako generální pobočník a její celkový šéf.[5] Přímo pod nejvyšším velícím generálem tedy byly dva štáby:[3][4]

  • Personál generálního pobočníka, který byl odpovědný za personál, otázky týkající se operací a správních případů.
  • Generální proviantní štáb, který stál za poskytováním topografických a statistických informací o terénu a populaci, za dohled nad stavbami, školství, správu ubytování a dávek.

Zpočátku byli štábní důstojníci vybíráni na základě toho, kdo byl považován za nejlepšího, bez přípravného vzdělání. V roce 1830, po vytvoření Královská vojenská vysoká škola, promoce se stala podmínkou pro přijetí.[3] Vzdělání důstojníků bylo zaměřeno na vojenskou historii a taktiku a technické a vědecké předměty.[6] Posledně uvedené subjekty se pomalu staly převládajícími, přičemž topografická práce zabírala největší část, což způsobilo vnitřní tření.[7][8]

V roce 1839, po propuštění Bülowa, byl pobočník štábu drasticky snížen, což z Quartermaster General udělalo náčelníka celého štábu.[8][6] V rámci armádního organizačního plánu z roku 1842 byl pobočník štábu konečně oddělen od organizace a přejmenován na „pobočník štábu Jeho Veličenstva krále“.[6] Kromě toho bylo rozhodnuto, že z 30 členů generálního štábu bude pět sloužit také v štábu pobočníka a ve třech hlavních příkazech.[A]

Krátce před vypuknutím První Šlesvicko válka, správa dávek a zařízení byla podřízena nově zřízené Ministerstvo války. [6]

V roce 1856 neúměrně velký Topografické oddělení způsobil tolik v bojích, že byl přesunut do ministr financí.[9] Veškerá komunikace však stále musela probíhat přes náčelníka generálního štábu. Tak vznikla zbytečná byrokracie, která vedla k odstranění pozice náčelníka generálního štábu.[10][9] Výsledkem bylo, že během Druhá válka ve Šlesvicku, přičemž zbytek personálu měl během války podružnou roli.[9]

Obnovení

Během války však bylo jasně uvedeno, že existuje vysoká poptávka po mladých důstojnících s formálním výcvikem generálního štábu, protože velká část výcviku na Královské vojenské škole byla zaměřena na vědy.[9] Jako takové byly zahájeny práce na obnovení generálního štábu.[8] Topografické oddělení bylo přesunuto zpět do personálu, došlo však ke strukturálním změnám, které zajistily, že se na oddělení nebude příliš soustředit.[11]

Po jmenování Ludolph Fog [da ], se zvýšilo zaměření na získání většího vlivu ve vedení armády.[12] Generální štáb proto vypracoval kompletní plán mobilizace a začal pravidelně pořádat „cvičení generálního štábu“.[12]

Word Wars

V době první světová válka připojil se generální štáb k 1. generální velení štáb, aby vytvořili štáb nejvyššího velení, aby podpořili nejvyšší velení.[13] Po válce mělo škrty v armádě za následek uzavření generálních příkazů a vytvoření míru nejvyšší velení. Zatímco si generální štáb udržoval svůj zvláštní status pod ministerstvem války, vše, co se týkalo přípravy na celkovou obranu země, si podmanilo náčelníka generálního velení.[14]

V návaznosti na Dohoda o obraně z roku 1932, generální štáb přestal být nezávislou institucí pod ministerstvem. Generální štáb byl místo toho podřízen Generální velení a sloužil jako jeho personál.[13] Tato nová organizace znamenala kodifikaci role generálního štábu v míru a válce.[14]

Několik dní po okupace Dánska začal generální štáb navazovat nezákonný kontakt s SOE, pokud jde o poskytování zpravodajských informací.[14] Po Provoz Safari, operace byly nuceny přesunuty do Švédsko pod "Malý generální štáb ".[14]

Po válce byl generální štáb odpovědný za přestavbu armády a současně zajistil její modernizaci. The Dohoda o obraně z roku 1951 znamenalo velkou restrukturalizaci armády a generální štáb byl přejmenován na štáb armády.[15]

Seznam náčelníků

Ne.Portrétnázev
(Narození – Smrt)		FunkčníČj.
Vzal kancelářOpustil kancelářČas v kanceláři
1
Frantz Bülow [da]
Bülow, FrantzGenerálporučík
Frantz Bülow [da ]
(1769–1844)
jako náčelník generálního pobočníka a generálního proviantního štábu		20. ledna 180830. prosince 183931 let, 344 dní[5]
2
Pierre-Frédéric Steinmann [da]
Steinmann, PeterGenerálporučík
Pierre-Frédéric Steinmann [da ]
(1782–1854)		30. prosince 18393. června 185212 let, 2 dny[10][16]
3
Carl Julius Flensborg [da]
Flensborg, CarlGenerálmajor
Carl Julius Flensborg [da ]
(1804–1852)		3. června 185223. července 1852 †50 dní[17][18]
4
?
?23. července 18522. dubna 18541 rok, 253 dní–
5
August Baggesen [da]
Baggesen, srpenGenerálmajor
August Baggesen [da ]
(1795–1865)		2. dubna 185426. června 18584 roky, 85 dní[19][20]
Pozice náčelníka generálního štábu zrušena[8][9][10]
1858–1867
–
Heinrich Kauffmann [da]
Kauffmann, HeinrichPlukovník
Heinrich Kauffmann [da ]
(1819–1905)
Herectví		2. prosince 18641. dubna 1865120 dní[21][22]
–
Frederik Stiernholm [da]
Stiernholm, Frederikpodplukovník
Frederik Stiernholm [da ]
(1822–1879)
Herectví		1. dubna 186526. září 18672 roky, 178 dní[23][24]
6
Frederik Stiernholm [da]
Stiernholm, FrederikVšeobecné[b]
Frederik Stiernholm [da ]
(1822–1879)		26. září 186721.dubna 187911 let, 207 dní[23][24]
7
Ludolph Fog [da]
Mlha, LudolphVšeobecné
Ludolph Fog [da ]
(1825–1897)		21.dubna 18794. října 18878 let, 166 dní[25][26]
8
Johannes Zeuthen Schroll [da]
Schroll, Johannes ZeuthenGenerálmajor
Johannes Zeuthen Schroll [da ]
(1831–1916)		5. října 188726. listopadu 18969 let, 52 dní[27]
9
Marius Hedemann [da]
Hedemann, MariusGenerálmajor
Marius Hedemann [da ]
(1836–1903)		27. listopadu 189619014–5 let[28]
10
Georg Zachariae [da]
Zachariae, GeorgGenerálmajor
Georg Zachariae [da ]
(1835–1907)		190119031–2 roky[29]
11
Arnold Kühnel [da]
Kühnel, ArnoldGenerálmajor
Arnold Kühnel [da ]
(1850–1908)		19034. listopadu 19051–2 roky[30]
12
Vilhelm Gørtz [da]
Gørtz, VilhelmGenerálmajor
Vilhelm Gørtz [da ]
(1852–1939)		5. listopadu 190519. srpna 19093 roky, 287 dní[31]
13
Anders Ludvig Hansen
Hansen, AndersGenerálmajor
Anders Ludvig Hansen
(1856–1920)		Srpna 190919122–3 roky[32]
14
Palle Berthelsen [da]
Berthelsen, PalleGenerálmajor
Palle Berthelsen [da ]
(1857–1920)		19126. srpna 19174–5 let[33]
15
Ellis Wolff [da]
Wolff, EllisGenerálmajor
Ellis Wolff [da ]
(1856–1938)		Srpna 1917Květen 19189 měsíců[34]
16
Edgar Castonier [da]
Generálmajor
Edgar Castonier [da ]
(1866–1934)		Květen 1918Prosince 19191 rok, 7 měsíců[35]
17
Louis Nielsen
Nielsen, LouisGenerálmajor
Louis Nielsen
(1865–1936)		Prosince 1919Listopadu 19222 roky, 11 měsíců[36][37]
[38][39]
18
Peter Laurids Martin Birke
Birke, PeterGenerálmajor
Peter Laurids Martin Birke
(1865–1941)		Listopadu 1922Červenec 19307 let, 8 měsíců[40][41]
19
Johan Christian Lund
Lund, JohanGenerálmajor
Johan Christian Lund
(1871–1931)		Červenec 19305. dubna 1931 †9 měsíců[42]
20
William Wain Prior
Prior, WilliamGenerálmajor
William Wain Prior
(1876–1946)		Dubna 1931Listopadu 19376 let, 7 měsíců[43]
21
Ebbe Gørtz [da]
Gørtz, EbbeGenerálmajor
Ebbe Gørtz [da ]
(1886–1976)		Listopadu 19371. října 19413 roky, 11 měsíců[44]
22
Hans Rolsted [da]
Rolsted, HansiGenerálmajor
Hans Rolsted [da ]
(1884–1966)		1. října 194119453–4 roky[45]
23
Erik C.V. Møller [da]
Møller, ErikGenerálmajor
Erik C.V. Møller [da ]
(1896–1972)		194530. září 19504–5 let[46]

Poznámky

  1. ^ 1. místo, 2. místo a 3. generální velení.
  2. ^ Část armádní reformy z roku 1867 odstranila řady majora, podplukovníka a udržovala si pouze jedinou hodnost „generála“.[9]

Reference

Citace
  1. ^ Předchozí 1935, str. 101.
  2. ^ A b C Předchozí 1935, str. 102.
  3. ^ A b C Předchozí 1935, str. 103.
  4. ^ A b Klint 1965, str. 5.
  5. ^ A b Hedegaard 1976.
  6. ^ A b C d Klint 1965, str. 6.
  7. ^ Klint 1965, s. 6, 7.
  8. ^ A b C d Předchozí 1935, str. 104.
  9. ^ A b C d E F Klint 1965, str. 7.
  10. ^ A b C Vesterdal 1971.
  11. ^ Předchozí 1935, str. 105.
  12. ^ A b Klint 1965, str. 8.
  13. ^ A b Předchozí 1935, str. 106.
  14. ^ A b C d Klint 1965, str. 10.
  15. ^ Klint 1965, str. 11.
  16. ^ Richter 1977a, str. 177.
  17. ^ Rockstroh 2011a.
  18. ^ Richter 1977a, str. 123.
  19. ^ Rockstroh 2011b.
  20. ^ Richter 1977a, str. 17.
  21. ^ Rockstroh 2011c.
  22. ^ Richter 1977a, str. 221.
  23. ^ A b Bjerg 2011a.
  24. ^ A b Richter 1977b, str. 178.
  25. ^ Rockstroh 2011d.
  26. ^ Richter 1977a, str. 125.
  27. ^ Richter 1977b, str. 156.
  28. ^ Bjerg 2011b.
  29. ^ Bjerg 2011c.
  30. ^ Bjerg 2011d.
  31. ^ Rockstroh 2011e.
  32. ^ „Kraks Blå Bog - H - Han-Han“. Projekt Runeberg (v dánštině). 3. července 2016. Citováno 28. srpna 2018.
  33. ^ Rockstroh 2011f.
  34. ^ Clemmesen 1982, str. 7-3, III-4.
  35. ^ Clemmesen 1982, str. III-1.
  36. ^ Olsen 1985, s. 10, 16.
  37. ^ Clemmesen 1982, str. III-3.
  38. ^ Grøn & Clemmesen 2014, str. 99.
  39. ^ Předchozí 1936.
  40. ^ Olsen 1985, s. 10, 43.
  41. ^ Larsen 2011.
  42. ^ Olsen 1985, str. 43.
  43. ^ Olsen 1985, str. 43, 75.
  44. ^ Olsen 1985, s. 75.
  45. ^ Rolsted 2015, str. 145.
  46. ^ Wolff 2011.
Bibliografie
  • Bjerg, Hans Christian (17. července 2011a). „Frederik Stiernholm“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Citováno 22. srpna 2018.
  • Bjerg, Hans Christian (17. července 2011b). „Hans Hedemann“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Gyldendal. Citováno 27. srpna 2018.
  • Bjerg, Hans Christian (17. července 2011c). „Georg Zachariae“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Gyldendal. Citováno 27. srpna 2018.
  • Bjerg, Hans Christian (17. července 2011d). „Arnold Kühnel“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Gyldendal. Citováno 27. srpna 2018.
  • Clemmesen, Michael Hesselholt (1982). Jyllands landforsvar od roku 1901 do roku 1940 (v dánštině). Kodaň: Det Krigsvidenskabelige Selskab. ISBN  87-981346-0-4.
  • Grøn, Ole; Clemmesen, Michael H. (2014). „Skyggerne på væggen: Et forsøg på delvis rekonstruktion af efterretningstjenesten i og fra Sønderjylland from 1920 til ca. 1950“. Dansk Militærhistorisk Kommissions Tidsskrift (v dánštině). 1.
  • Hedegaard, E. O. A. (1. května 1976). „Ballonkrigen over Øresund 1809“. Krigsvidenskab.dk (v dánštině). Citováno 29. srpna 2018.
  • Klint, Helge (1965). "Træk af Hærstabens historie". Hærkommandoens Årsskrift (v dánštině). Nyt Nordisk Forlag: 5–11.
  • Larsen, Helge (17. července 2011). „Martin Birke“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Gyldendal. Citováno 20. srpna 2018.
  • Olsen, Ole Isgaard (1985). Planlægning af det Sjællandske Landforsvar: 1922-1944 (v dánštině). Forsvarskommandoen.
  • Prior, William Wain (1935). "Generalstaben". In Boeck, Hector; Johnstad-Møller, S.E .; Hjalf, C.V. (eds.). Danmarks Hær (v dánštině). 1. místo. Kodaň: Selskabet do Udgivelse af Kulturskrifter. 101–106.
  • Prior, William Wain (25. srpna 1936). „Generálmajor Louis Nielsen“. Det Krigsvidenskabelige Selskab (v dánštině). Citováno 26. září 2020.
  • Richter, Volhelm (1977a). Den Danske Landmilitæretat 1801-1894: I. Bind (v dánštině). Kodaň: Dansk Historisk Håndbogsforlag.
  • Richter, Volhelm (1977b). Den Danske Landmilitæretat 1801-1894: II. Svázat (v dánštině). Kodaň: Dansk Historisk Håndbogsforlag.
  • Rockstroh, K. C. (17. července 2011a). „C. J. Flensborg“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Citováno 22. srpna 2018.
  • Rockstroh, K. C. (17. července 2011b). „August Baggesen“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Citováno 22. srpna 2018.
  • Rockstroh, K. C. (17. července 2011c). „Heinrich Kauffmann“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Citováno 22. srpna 2018.
  • Rockstroh, K. C. (17. července 2011d). „Ludolph Fog“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Citováno 22. srpna 2018.
  • Rockstroh, K. C. (17. července 2011e). „Vilhelm Gørtz“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Gyldendal. Citováno 27. srpna 2018.
  • Rockstroh, K. C. (17. července 2011f). „Palle Berthelsen“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině) (3 ed.). Citováno 22. srpna 2018.
  • Rolsted, Richardt (2015). Rolsted slægten - en fortælling om livet blandt adel, bønder og andet godtfolk (v dánštině). Knihy na vyžádání. ISBN  9788771701548.
  • Vesterdal, M. (1. října 1971). „Betragtninger vedrørende hærens organization 1842-64“. Krigsvidenskab.dk (v dánštině). Citováno 29. srpna 2018.
  • Wolff, E. H. (18. července 2011). „Erik C.V. Møller“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině). lex.dk. Citováno 24. srpna 2020.