Rodokmen Göktürk - Göktürk family tree - Wikipedia
The Rodokmen Göktürk odkazuje na rozhodnutí Ashina klan Turkic kaganát, rozsáhlá středověká říše, která sahala od severovýchodní Čína do Černé moře.[1] Následující rodokmen je uveden v pěti částech:[2]
- Sjednocená říše až 603 (smrt Tardu Khagana)
- Západní polovina říše, které vládla yabgus jménem centrálních khaganů až 599 a stejná polovina vládla samostatně po rozdělení říše.
- Východní polovina říše po 603
- Obnova říše po roce 681 (Druhý turecký kaganát )
- Západní a východní část první říše
Barevná legenda je následující.
Khagan (Císař) | Vládce východní strana | Vládce západní strana | Legendární předek | ||||||||||||||||||||||||||||
Je vidět, že jak centrální říši, tak (později) východní křídlo ovládali potomci Bumin a západní část vládli potomci Istemi se dvěma výjimkami;
- Tardu, a yabgu Západu se stal mezi 599-603 centrálním khaganem.
- Yukuk, a stín (princ) ve východním křídle se stal vládcem západního křídla.
V následujících stromech se khaganem nebo yabguem stali pouze ti, kdo mají vládnoucí data.
First Empire (před rozdělením)
Asena | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Yizhi Nishidu[3] | Dalších devět dětí | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neduliu shad | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ashina (částečně legendární) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Axian shad (Ashina Natulu) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Tuwu z Ashina dům ) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1. Bumin Khagan (551-552) | İstemi[Poznámka 1] (551-576) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.Issik Khagan (552-554) | 3.Mukan Khagan (554-572) | 4.Taspar Khagan (572-581) | Tardu Khagan[Poznámka 2] (576-603) | Tamgan (Turksanf) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
7.Ishbara Khagan (581-587) | 8.Bagha Khagan (587-589) | 5.Apa Khagan (Talopien) | 6.Ashina Anluo (581-581) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
9.Tulan Khagan (589-599) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Východní Turkic Říše (po 603)
Bagha Khagan (587-589) | |||||||||||||||||||||||||||||||
E1.Yami Qaghan (603-609) | |||||||||||||||||||||||||||||||
E2.Shibi Qaghan (611-619) | E3.Chuluo Qaghan (619-621) | E4.Illig Qaghan (621-630) | |||||||||||||||||||||||||||||
Jiesheshuai (Kürşat) | Yukuk Shad (638-642) | ||||||||||||||||||||||||||||||
Západoturecká říše (po roce 603)
Tardu Khagan (576-603) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tuli | Külüg Sibir (630-631) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Buyuruk (Ni-ri) | Sheguy (611-618) | Bagha Shad | Tong Yabgu (618-630) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Taman (603-611) | Böri Shad | Dulu Khan (633-634) | Ishbara Tolis (634-638) | Irbis Bolun Cabgu (631-633) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Chazaři ) | Ishbara (Hallıg) (651-658) | Il Küllig | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Irbis Seguy (642-651) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
First Empire (United and partitioned together)
Ashina Tuwu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bumin Khagan (551-552) | İstemi (551-576) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Issik Khagan (552-554) | Mukan Khagan (554-572) | Taspar Khagan (572-581) | Tardu Khagan (599-603) | Tamgan | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ishbara Khagan (581-587) | Bagha Khagan (587-589) | Apa Khagan | Amrak (581-581) | Tuli | Külüg Sibir (630-631) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tulan Khagan (589-599) | Tolis Khagan (603-609) | Buyuruk (Ni-ri) | Sheguy (611-618) | Bagha Shad | Tong Yabgu (618-630) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Shibir Khagan (611-619) | Chulu Khagan (618-621) | Kat Il Khagan (621-630) | Taman (603-611) | Böri Shad | Dulu Khan (633-634) | Ishbara Tolis (634-638) | Irbis Bolun Cabgu (631-633) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jiesheshuai (Kürşat) | Yukuk Shad (638-642) | El Kulug Shad | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Irbis Seguy (642-651) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhá říše
(Itmis Beg of Ashina House) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kapaghan Khagan (694-716) | Ilterish Khagan (681-694) | Ashina Duoxifu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Inel Khagan (716-717) | Bilge Khagan (717-734) | Kül Tigin | Pan Kül Tigin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Yollıg Khagan (734-739) | Tengri Qaghan (739-741) | Özmiş Khagan (742-744) | Kulun Beg[Poznámka 3] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámky pod čarou
Reference
- ^ Jean Paul Roux: Türklerin Tarihi (Historie des Turcs), tr: Prof Dr Aykut Kazancıgil, Lale Arslan Özcan, Kabalcı yayınevi, İstanbul, 2007, s. 101.
- ^ L.M. Gümilev:Eski Türkler, trans: Ahsen Batur, Selenge yayınları, İstanbul, 2002, ISBN 975-7856-39-8, OCLC 52822672, str. 561-564
- ^ Hongen, Niu;牛 鴻 恩 (2015). Xin yi Yi Zhou shu.袁宏. (Di 1 zákaz ed.). Taibei Shi: 三民 書局. ISBN 9789571460192. OCLC 913445355.