První perso-turecká válka - First Perso-Turkic War
| První perso-turecká válka | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Část Göktürk – perské války | |||||||||
 Shahnameh ilustrace Bahram Chobin bojování Bagha Qaghan | |||||||||
| |||||||||
| Bojovníci | |||||||||
| Sásánovská říše | Západoturkický kaganát Heftalitská knížectví | ||||||||
| Velitelé a vůdci | |||||||||
| Bahram Chobin Bahram Siyavashan | Bagha Qaghan † Birmudha(Válečný zajatec) | ||||||||
| Síla | |||||||||
| 12 000 ručně sbíraných jezdců | 300 000 - 400 000 mužů (sic[1]) | ||||||||
| Ztráty a ztráty | |||||||||
| Minimální | Těžký | ||||||||
The První perso-turecká válka se bojovalo v letech 588–589[2] mezi Sásánovská říše a Heftalitská knížectví a jeho pán Göktürks. Konflikt začal invazí Turků do sásánovské říše a skončil rozhodným sásánovským vítězstvím a opětovným dobytím ztracených zemí.
Pozadí
V roce 557 Khosrow I. (r. 531–579), Král (šáh ) z Sásánovská říše, který značně zvýšil autoritu své říše, se rozhodl ukončit Heftalitská říše nadvláda skončila Střední Asie. Spojil se tedy s Göktürks aby porazil Heftality. Kampaň byla úspěšná a region severně od Oxus odešel k Turkům, zatímco jih se dostal pod sásánovskou nadvládu. Byla uzavřena dohoda mezi Khosrowem I. a Turkic Khaganem Istämi který stanovil Oxus jako hranici mezi těmito dvěma říšemi. V roce 588 však Turkic Khagan Bagha Qaghan (známý jako Sabeh / Saba v Peršan zdroje), spolu s jeho Heftalit předměty napadly sásánovské území jižně od Oxu, kde zaútočily a porazily sásánovské vojáky umístěné v Balch a poté pokračoval v dobývání města spolu s Talaqan, Badghis, a Herát.[3]
Válka
Ve válečné radě byl vybrán Bahram, aby proti nim vedl armádu, a byl mu udělen guvernér Khorasan. Bahramova armáda údajně sestávala z 12 000 ručně vybraných jezdců.[4] Jeho armáda přepadla velkou armádu Turků a Heftalitů v dubnu 588, v bitvě o hyrkánskou skálu,[5] a znovu v roce 589 znovu dobytí Balchu, kde Bahram dobyl turkickou pokladnici a zlatý khaganský trůn.[6] Poté pokračoval k překročení řeky Oxus a získal rozhodující vítězství nad Turky, přičemž osobně zabil střelu Bagha Qaghan.[4][7] Podařilo se mu dosáhnout až k Baykandu poblíž Buchara, a také obsahují útok syna zesnulého Khagana Birmudhy, kterého Bahram zajal a poslal do sásánovského hlavního města Ctesiphon.[6] Birmudha tam byl dobře přijat a byl o čtyřicet dní později poslán zpět do Bahramu s příkazem, aby byl turkický princ poslán zpět do Transoxiany.[6] Sasanians nyní držel nadvládu nad Sogdian města Chach a Samarkand, kde Hormizd ražil mince.[6]
Ferdowsiho Shahnameh (C.E. 1010) popisuje legendárními podrobnostmi jednání Bahrama Chubina a Turkic „Král Sawa“ před a během bitvy, ve které Bahram se svými 12 000 muži zabije Sawu.[8]
Reference
- ^ Natell Khanlari, Safa, Parviz, Zabih Allah (1977). Barram Chobin (Část Bal'amiho překladu Tabariho historie Proroků a králů (9. vydání). Teherán: Amir-Kabir. p. 10.
- ^ Buddha Prakash, Studie o indické historii a civilizaci, Šiva Lal Agarwala, 1962, p. 318.
- ^ Rezakhani 2017, str. 177.
- ^ A b Shahbazi 1988, str. 514–522.
- ^ Jaques 2007, str. 463.
- ^ A b C d Rezakhani 2017, str. 178.
- ^ Litvinsky & Dani 1996, str. 368-369.
- ^ Svazek VIII online Shah Nama na [1], pod „Vláda Hurmuzd, syn Nushirwana.“
Zdroje
- Sims-Williams, Nicholas (2009). „KADAGISTĀN“. Encyclopaedia Iranica, sv. XV, Fasc. 3. London a kol. 324–325.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Rezakhani, Khodadad (2017). ReOrienting the Sasanians: East Iran in Late Antiquity. Edinburgh University Press. s. 1–256. ISBN 9781474400305.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Frye, Richard Nelson (1984). Dějiny starověkého Íránu. CH Beck. str.1 –411. ISBN 9783406093975.
Historie starověkého Íránu.
CS1 maint: ref = harv (odkaz) - Shahbazi, A. Sh. (1988). „Bahrām VI Čōbīn“. Encyclopaedia Iranica, sv. III, Fasc. 5. London a kol. str. 514–522.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Litvinsky, B. A .; Dani, Ahmad Hasan (1996). Historie civilizací ve Střední Asii: Křižovatka civilizací, n. L. 250 až 750. UNESCO. str. 1–569. ISBN 9789231032110.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bivar, A. D. H. (2003). „Heftaliti“. Encyclopaedia Iranica, sv. XII, Fasc. 2. London a kol. 198–201.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Howard-Johnston, James. „ḴOSROW II“. Encyclopaedia Iranica, online vydání.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jaques, Tony (2007). Slovník bitev a obléhání: F-O. Greenwood Publishing Group. str. 1–1354. ISBN 9780313335389.CS1 maint: ref = harv (odkaz)