Fruzhin - Fruzhin
| Princ Fruzhin | |
|---|---|
| Prince of Bulgaria | |
 | |
| Titulární bulharský car | |
| narozený | C. 80. léta 20. století Tarnovo, Tsardom Bulharska |
| Zemřel | 1460 Brašov, Maďarské království |
| Dům | House of Shishman |
| Otec | Shishman Bulharska |
| Matka | Dragana ze Srbska |
| Náboženství | Východní ortodoxní |
Fruzhin (bulharský: Фружин; také přepsáno Fružin nebo Frujin; C. 80. léta - C. 1460) bylo z 15. století bulharský šlechtic, který aktivně bojoval proti Osmanský dobytí Druhá bulharská říše. Syn jednoho z posledních Bulharů caři, Ivan Šišman z Tarnovo Tsardom, Fruzhin spoluorganizoval tzv Povstání Konstantina a Fruzhina spolu s Konstantin II z Vidin, poslední bulharští panovníci. Fruzhin sídlil hlavně v Maďarské království, kde byl vládcem Temes County.[1]
Ani Fruzhinovo datum narození, ani jeho biografie před Pád Tarnova Osmanům v roce 1393 jsou známy, ale z jeho účasti na povstání v roce 1404 lze prvního zúžit až do 80. let 20. století, stejného desetiletí, kdy se jeho rodiče vzali, a není o něm zmínka, že by byl bastard. Měl bratra, Alexander, kteří převedli na islám po osmanském dobytí přijal jméno Iskender a stát se guvernérem Samsun a pak Smyrna, kde zemřel v roce 1418. Jelikož hlavní město Tarnovo bylo zajato Osmany, uprchl Fruzhin zpočátku do panství svého strýce Ivan Sratsimir ve Vidinu na bulharském severozápadě. Usadil se Maďarsko pod Zikmund I. nějaký čas po tom. Zikmund přijal Fruzhina ke svému soudu a uznal jeho nárok na bulharský trůn.[1]
Ekumenický patriarcha Josefa II. Z Konstantinopole může být také nelegitimním nevlastním bratrem Fruzhina.
Pravděpodobně v roce 1404 vedl Fruzhin protiotomanskou vzpouru v bulharských zemích spolu se svým bratrancem Konstantinem II., Synem Ivana Sracimira a posledním vládnoucím bulharským monarchou ve Vidinu. Navzdory konfliktním historickým podrobnostem ohledně rozsahu a velikosti vzpoury existují náznaky, že Konstantin a Fruzhin dokázali obnovit svou vládu nad alespoň částí bulharských zemí. Povstání však bylo rozdrceno (pravděpodobně v letech 1413 nebo 1418) a Fruzhin se vrátil do Maďarska.[1]
V roce 1425 se Fruzhin účastnil maďarských služeb ve společném maďarském a Valaška nájezd měst Vidin, Oryahovo a Silistra na Dunaj spolu s Dan II. Zikmund odměnil Fruzhinovu vojenskou službu ušlechtilým titulem, svěřil jej do správy Temes County a představil mu osobní doménu na Lippa. Fruzhin navštívil Republika Ragusa (Dubrovník ) a vůdci Albánská vzpoura v roce 1435 jako Zikmundův diplomat.[1][2]
V roce 1444 se zúčastnil Władysław III z Polska je Křížová výprava ve Varně, pokus o vyhnání osmanských Turků z Bulharska a Bulharska Evropa. Kampaň skončila katastrofou, protože Władysław III zemřel v Bitva u Varny na Černé moře a Fruzhin není zmíněn v žádných pozdějších historických pramenech.[1]
Fruzhin zemřel v Brașově v roce 1460.
]
Reference
- ^ A b C d E Бакалов, Георги; Милен Куманов (2003). "Фружин (неизв.-около 1460)". Електронно издание - История на България (v bulharštině). София: Труд, Сирма. ISBN 954528613X.
- ^ Anamali, Skënder; Korkuti, Muzafer; Islami, Selim; Frano Prendi; Edi Shukriu (2002). Kristaq Prifti, Muzafer Korkuti (ed.). Historia e popullit shqiptar. Botimet Toena. str. 338. Citováno 31. července 2012.