Zahraniční vztahy Ghany - Foreign relations of Ghana
![]() |
---|
Tento článek je součástí série o politika a vláda Ghana |
Ústava |
Legislativní |
|
![]() ![]() |
The zahraniční vztahy z Ghana jsou řízeny Ministerstvo zahraničních věcí Ghany. Ghana je aktivní v Spojené národy a mnoho jejích specializovaných agentur, Světová obchodní organizace, Nezúčastněné hnutí, Organizace africké jednoty (OAU) Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických států. Obecně se řídí konsensem Hnutí nezúčastněných zemí a OAU v ekonomických a politických otázkách, které přímo neovlivňují jeho vlastní zájmy. Ghana byla v mezinárodním měřítku mimořádně aktivní udržování míru činnosti pod záštitou OSN v roce 2006 Libanon, Afghánistán, Rwanda a Balkán, kromě osmileté subregionální iniciativy se svými partnery ECOWAS vyvinout a poté prosadit příměří v Libérie. Ghana je také členem Mezinárodní trestní soud.
Hlavní zásady a cíle
Ghanská zahraniční politika od získání nezávislosti byla charakterizována závazkem k principům a ideálům nesouladu a panafrikanismu, jak byly poprvé vyhlášeny Kwame Nkrumahem na počátku 60. let. Pro Nkrumah znamenalo nevyrovnání úplnou nezávislost na politikách a spojenectví Východu i Západu a podporu celosvětové unie takzvaných nevyrovnaných národů jako protikladu k mocenským blokům Východu i Západu. Panafrikanismus byl naopak konkrétně africká politika, která předpokládala nezávislost Afriky na západním kolonialismu a případnou ekonomickou a politickou jednotu afrického kontinentu.[1]
PNDC, stejně jako většina jeho předchůdců, podniklo vážné a důsledné pokusy o praktické uplatnění těchto ideálů a principů a jeho nástupce, vláda NDC, slibuje, že půjde ve stopách PNDC. V rámci NDC je Ghana i nadále odhodlána dodržovat zásadu nesouladu se světovou politikou. Ghana je také proti zasahování do vnitřních záležitostí malých i velkých zemí. Jedná se o odklon od zahraničněpolitického přístupu Nkrumah; Nkrumah byl často obviňován z rozvracení afrických režimů, jako je Togo a Pobřeží slonoviny, které považoval za ideologicky konzervativní. Vláda NDC, stejně jako PNDC před ní, věří v princip sebeurčení, včetně práva na politickou nezávislost a práva lidí na svůj hospodářský a sociální rozvoj bez vnějších zásahů. Dalším rysem pravidla NDC přeneseného z éry PNDC je věrnost tomu, co přední africký vědec nazval „jedním z nejúspěšnějších neoklasických pokusů o ekonomické reformy podporovaných MMF a Světovou bankou“.[1]

Mezi hlavní cíle zahraniční politiky Ghany tedy patří udržování přátelských vztahů a spolupráce se všemi zeměmi, které si tuto spolupráci přejí, bez ohledu na ideologické úvahy, na základě vzájemného respektu a nezasahování do vnitřních záležitostí toho druhého. Afrika a její osvobození a jednota jsou přirozeně základními kameny zahraniční politiky Ghany. Jako zakládající člen Organizace africké jednoty (OAU) je zásadou NDC věrně dodržovat Chartu OAU.[1]
Dalším důležitým principem zahraniční politiky Ghany je co nejužší spolupráce se sousedními zeměmi, s nimiž obyvatelé Ghany sdílejí kulturní historii, krvavé vazby a ekonomiku. Výsledky zahrnovaly různé dvoustranné obchodní a hospodářské dohody a stálé společné komise zahrnující Ghanu a její bezprostřední sousedy, někdy tváří v tvář latentním ideologickým a politickým rozdílům a vzájemnému podezření, stejně jako četné vzájemné státní návštěvy vysoce postavených úředníků. Tato opatření významně přispěla k subregionální spolupráci, rozvoji a snížení napětí.[1]
Jako příklad zájmu Ghany o regionální spolupráci země nadšeně podpořila formování EU Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v roce 1975. Tato organizace byla vytvořena speciálně za účelem podpory meziregionální hospodářské a politické spolupráce. Sloužil jako užitečný prostředek pro kontakty se sousedními západoafrickými vládami a pro směrování zvýšeného ghanského vývozu na regionální trhy. Od roku 1990 je ECOWAS zapojen do mírové mise v Libérii, do které Ghana přispěla velkým počtem vojáků. Ghana se rovněž podílela na dalších mezinárodních mírových snahách a vyslala vojáky do operací OSN v Kambodži v letech 1992-93 a Rwandy v letech 1993-94.[1]
V srpnu 1994 se Rawlings stal předsedou ECOWAS, což je místo, které mu uniklo od doby, kdy se PNDC dostalo k moci. Okamžitě podnikl několik iniciativ ke snížení napětí a konfliktů v západní Africe. Pozoruhodný mezi nimi byl Dohoda Akosombo ze dne 12. září, navržená k ukončení občanské války v Libérii.[1]
Dvoustranné vztahy
Afrika
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() | ||
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Burkina Faso – Ghana S příchodem k moci Thomas Sankara v Burkině Faso v roce 1983 byly vztahy mezi Ghanou a Burkinou vřelé a blízké. Vskutku, Rawlings a Sankara zahájil diskuse o sjednocení Ghany a Burkiny způsobem zaniklého Unie Ghana-Guinea-Mali, kterou se Nkrumah neúspěšně snažil prosadit jako základ svého snu o jednotné kontinentální vládě. Politické a hospodářské vazby mezi Ghanou a Burkinou, chudší zemí, byly posíleny prostřednictvím společných komisí pro spolupráci a prostřednictvím schůzí výboru pro vymezení hranic. Časté konzultace na vysoké úrovni a společná vojenská cvičení, jejichž cílem bylo odradit potenciální disidenty a chránit mladé „revoluce“ v každé zemi, byly poměrně pravidelnými rysy vztahů Ghany a Burkiny.[2]
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Pobřeží slonoviny a Ghany Vztahy Ghana a Pobřeží slonoviny (Pobřeží slonoviny) trpěly stejnými vzestupy a pády, které charakterizovaly vztahy Ghana-Togo. Na začátku roku 1984 si vláda PNDC stěžovala, že Pobřeží slonoviny umožňuje ghanským disidentům využívat své území jako základnu, z níž mohou provádět činy sabotovat proti Ghaně. Ghana také obvinila Pobřeží slonoviny z udělení azyl politickým agitátorům hledaným za zločiny v Ghaně. Vztahy mezi Ghanou a Pobřežím slonoviny se však významně zlepšily po roce 1988. V roce 1989, po patnácti letech žádného pokroku, se komise pro demarkaci hranic s pobřežím Ghany a Pobřeží slonoviny konečně dohodla na definici 640 kilometrů dlouhé hranice mezi oběma zeměmi. PNDC poté pracovalo na vylepšení přeprava a sdělení navzdory problémům s oběma zeměmi má vazby na Pobřeží slonoviny a Togo.[3]
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana – Keňa
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana a Nigérie Navzdory úzkým kulturním vazbám byly diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi v mnoha případech nestabilní. Po převzetí v listopadu 1993 generálem Sani Abachou jako novou nigerijskou hlavou státu pokračovaly Ghana a Nigérie v konzultacích o hospodářských, politických a bezpečnostních otázkách ovlivňujících obě země a západní Afriku jako celek. Od začátku srpna 1994, kdy se Rawlings stal předsedou ECOWAS, a do konce následujícího října, ghanský prezident navštívil Nigérii třikrát, aby projednal mírový proces v Libérii a opatření k obnovení demokracie v této zemi.[1] | |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana a Jižní Afrika Vysoká komise Ghany v roce 2006 Pretoria
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana a Togo Kmen ve vztazích Ghana-Togo sahá až do dnů před nezávislostí. Po roce 1918, po porážce Německa, liga národů rozdělil německou kolonii na Togoland ze severu na jih, rozhodnutí, které rozdělilo ovce mezi Zlaté pobřeží, Britská Togoland, a Francouzský Togoland. Po roce 1945 Spojené národy převzal Togolandské mandáty. V padesátých letech, kdy byla na dohled nezávislost Ghany, rostly požadavky na samostatný stát Ewe, což je myšlenka Kwame Nkrumah, vůdce hnutí za nezávislost Gold Coast, byl proti. Po plebiscitu OSN v květnu 1956, kdy většina Ewe hlasovala pro unii s Ghanou, se britská Togoland stala součástí Gold Coast.[1][4] Po togské nezávislosti v roce 1960 se vztahy mezi Togem a Ghanou zhoršily, což se zhoršilo politickými rozdíly a incidenty, jako je pašování přes jejich společnou hranici. Někdy se vztahy střetávaly s otevřenou agresí.[3] Výsledek převodu Togolandu do Ghany znamenal, že mnoho Togů drží jednu nohu na obou stranách hranice, žije v noci v Ghaně a pracuje na trzích hlavního města, Lomé, během dne.[4]
|
Amerika
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() |
| |
![]() | Srpna 1994 |
|
![]() | 1981 | Obě země navázaly diplomatické vztahy v září 1981.[5] |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | 1988 | Diplomatické vztahy Ghany a Kolumbie sahají do roku 1988, ale zůstaly spící až do července 2013, kdy Kolumbie otevřela své velvyslanectví v Akkře. Kolumbie pomáhá Ghaně poskytováním pomoci při budování kapacit ghanské policejní služby, imigrační služby a rady pro kontrolu narkotik v oblasti kybernetické bezpečnosti a obchodu s drogami.[6]
|
![]() |
| |
![]() | 14. května 1979 |
|
![]() | Vidět Vztahy Ghana – Jamajka
| |
![]() | 1961 | Vidět Vztahy Ghana-Mexiko Ghana a Mexiko navázaly diplomatické vztahy v roce 1961. Brzy poté oba národy otevřely velvyslanectví v hlavních městech ostatních států. V roce 1972 uzavřela Ghana své velvyslanectví v Mexico City. Mexiko uzavřelo své velvyslanectví v Akkře v roce 1980.[8] V roce 2013 Mexiko znovu otevřelo své velvyslanectví v Ghaně.
|
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana a Spojené státy Mezi obchodní partnery Ghany patří i Spojené státy. Kancelář prezidenta Ghany úzce spolupracovala s velvyslanectvím USA v Akkře na založení Americké obchodní komory, která by pokračovala v rozvíjení užších ekonomických vazeb v soukromém sektoru. Mezi hlavní americké společnosti působící v zemi patří ACS, CMS Energy, Coca-Cola, SC Johnson, Ralston Purina, Star-Kist, AH Robins, Sterling, Pfizer, IBM, 3M, Motorola, Stewart & Stevenson, PriceWaterhouseCoopers a National Cash Register (NCR). Několik amerických firem nedávno investovalo nebo uvažuje o investicích v Ghaně, zejména do těžby zlata, dřevařských výrobků a ropy. Americký těžební gigant Newmont vstoupil do těžebního sektoru v Ghaně v roce 2004 a hodlá investovat až 1 miliardu USD. Na konci roku 1997 společnost Nuevo Petroleum uzavřela dohodu o průzkumu ropy, která představuje jednu ze zón pobřežních práv na těžbu ropy v Ghaně. Offshore průzkumu se účastní také několik dalších amerických ropných společností.
|
Asie
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() | 29. května 1992 | Obě země navázaly diplomatické vztahy dne 29. května 1992. |
![]() | Vidět Vztahy Bangladéš - Ghana
| |
![]() | Vidět Vztahy Čína - Ghana Vztahy Ghany s Čínská lidová republika (PRC) sahají do roku 1960, kdy se prezident Nkrumah stal jedním z prvních afrických vůdců, kteří uznali zemi. Ghana a ČLR měly v té době úzké a relativně dobré vztahy i přes krátké období relativně chladných vztahů poté, co byl Nkrumah sesazen v roce 1966.
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana-Gruzie | |
![]() | Vidět Vztahy Ghana a Indie
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana – Palestinci
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana a Malajsie
| |
![]() | Pákistán a Ghana mají přátelské a srdečné vztahy. Pákistán poskytl historickou podporu africkým státům, zejména členským zemím OIC, ve kterých má Ghana významný význam. Navzdory tomu mezi oběma zeměmi došlo k nízké úrovni dvoustranného obchodu. Objem bilaterálního obchodu v průběhu roku 2011 činil pouhých 19 milionů USD.[11]
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | 14. listopadu 1977 |
|
![]() |
| |
![]() | 1958[12] | Vidět Vztahy Ghana a Turecko |
![]() |
|
Evropa
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() | Vidět Vztahy mezi Rakouskem a Ghanou | |
![]() | Vidět Vztahy Dánsko – Ghana Dánsko má s Ghanou historické vztahy, které kdysi vlastnilo Dánské zlaté pobřeží.
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() |
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana a Rusko
| |
![]() | Vidět Vztahy Ghana - Španělsko
| |
![]() | 1. července 1960 |
Oceánie
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
![]() |
| |
![]() |
|
Ghana a Společenství národů

Ghana je členským státem společenství od získání nezávislosti v roce 1957, nejprve jako Vláda, pak jako Republika společenství.
Viz také
- Vízová politika Ghany
- Ministr zahraničních věcí (Ghana)
- Seznam diplomatických misí v Ghaně
- Seznam diplomatických misí Ghany
- Seznam velvyslanců a vysokých komisařů v Ghaně
Reference
- ^ A b C d E F G Owusu, Maxwelle. "Hlavní zásady a cíle". Studie o zemi: Ghana (La Verle Berry, redaktorka). Knihovna Kongresu Federální výzkumná divize (Listopad 1994). Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.[1]
- ^ Owusu, Maxwelle. „Burkina“. Studie o zemi: Ghana (La Verle Berry, redaktorka). Knihovna Kongresu Federální výzkumná divize (Listopad 1994). Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.[2]
- ^ A b Owusu, Maxwelle. "Vztahy s bezprostředními africkými sousedy". Studie o zemi: Ghana (La Verle Berry, redaktorka). Knihovna Kongresu Federální výzkumná divize (Listopad 1994). Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.[3]
- ^ A b "Dojmy z Toga po 'převratu'". 18. února 2005 - prostřednictvím news.bbc.co.uk.
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-12-30. Citováno 2019-02-23.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Ghana, Kolumbie posilují dvoustranné vztahy dohodami o spolupráci“. graphic.com.gh. Citováno 17. října 2015.
- ^ [4]
- ^ Gaceta Parlamentaria, Número 3432-III, miércoles 18 de enero de 2012: Ghana (ve španělštině)
- ^ Velvyslanectví Ghany ve Spojených státech
- ^ Velvyslanectví Mexika v Ghaně
- ^ Pákistán - Ghana. thenews.com.pk.
- ^ A b C d „Vztahy mezi Tureckem a Ghanou“.
- ^ Vysoká komise Ghany v Londýně
- ^ Vysoký komisař Spojeného království v Akkře