Febo di Poggio - Febo di Poggio
![]() | Téma tohoto článku nemusí splňovat požadavky Wikipedie obecný pokyn k notabilitě.Listopad 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
- Pro nizozemský řetězec rychlého občerstvení viz FEBO
Febo di Poggio byl italština Modelka, přidružený k renesančnímu umělci Michelangelovi.
Odkazy v Michelangelově poezii
V Michelangelově poezii G.99, zmiňuje se o Feboovi jako Phoebus a dál hříčky na jeho příjmení „del Poggio“, což znamená „z kopce“. To je jasně vidět v první sloce:
- Opravdu bych měl, tak šťastný byl můj úděl,
- Zatímco Phoebus rozněcoval celý kopec,
- Vstal jsem ze země, když jsem byl schopen,
- Pomocí jeho peří, a tak, aby moje umírání sladké.
Michelangelo dále ukazuje svůj zármutek s Febo, když ve druhé sloce uvádí:
- Teď mě opustil. A kdyby marně slíbil
- Aby mi šťastné dny ubíhaly méně rychle.
Narážka na ptáka se dále opakuje ve třetí sloce nebo na začátku sextetu:
- Jeho peří byla mými křídly, jeho kopec mými kroky,
- Phoebus byl lampou na nohy. Pak zemřít
- Byla by to moje záchrana a potěšení.
Michelangelo byl Febo tak zasažen, že ukončil báseň s odkazy na klasickou smrt:
- Nyní bez něj umírám, moje duše nevzroste Nebe.
V báseň G.100Michelangelo naráží na Poggia as Apollo když říká:
- Pro mě bylo nebe jistě nemilosrdné,
- Spojte svůj živý paprsek pouze na dvě oči,
- když svým rychlým a věčným pohybem
- Cesta, kterou ti dal, světlo pro nás[1]
Reference
- ^ „Umučení Michelangela“. Rictornorton.co.uk. 2008-06-14. Citováno 2014-05-14.