Erol Güney - Erol Güney
Erol Güney | |
---|---|
narozený | Mikhael Rottenberg 1914 |
Zemřel | 12. října 2009 | (ve věku 95)
Národnost | turečtina (zrušeno) izraelský |
Alma mater | Istanbulská univerzita |
obsazení | Novinář, překladatel, spisovatel |
Erol Güney (narozený Mikhael Rottenberg; 29. srpna 1914 - 12. října 2009) byl a Turecko-izraelský novinář, překladatel a autor. Je známý tím, že překládá západní jazyk klasika do turečtina ve 40. letech 20. století, včetně těch z Fjodor Dostojevskij, Anton Čechov a Molière. Byl deportován z krocan v padesátých letech kvůli článku, který napsal o Sovětský svaz a emigroval do Izrael v roce 1956, kde žil až do své smrti v roce 2009.
Životopis
Güney se narodil jako Misha Rottenberg v Oděsa, do a Ukrajinský židovský rodina. Jeho rodina po emigraci do Turecka Říjnová revoluce v roce 1917. Vystudoval Střední škola sv. Josefa a studoval filozofii na Istanbulská univerzita. Během této doby získal Turecké občanství a změnil si jméno na Erol Güney.[1]
V roce 1940 nastoupil do překladatelské kanceláře vedené tehdejším ministrem školství Hasan Âli Yücel a Sabahattin Ali. Güney, který hovořil plynně turecky, ruština, Angličtina, a francouzština, přeložil různá díla Západní literatura, včetně Čechova Třešňový sad a Gogol je Vládní inspektor. Během svého působení v překladatelské kanceláři se spřátelil s významnými osobnostmi turecké literatury, včetně Sabahattin Eyüboğlu, Azra Erhat, Cahit Külebi, Orhan Veli Kanik, Necati Cumalı, a Melih Cevdet Anday.[1][2][3]
Po zániku Období pro jednu stranu v Turecku a rezignace Hasana Âli Yücela, překladatelská kancelář ztratila svoji funkci a Güney ji nechal zaměřit se na žurnalistiku. Začal pracovat pro Agence France-Presse. V roce 1955 byl vyhoštěn do Yozgat kvůli článku, který napsal o Sovětský svaz. Později bylo jeho turecké občanství zrušeno a byl deportován Francie. V roce 1956 emigroval do Izrael a usadil se Tel Aviv.[1][2][3]
Güney nadále pracoval jako novinář v Izraeli. Začal také psát pro Istanbul - založené židovské noviny Şalom.[1] Se stal Yedioth Ahronoth je Washington DC. korespondent v 80. letech. Byl na černé listině od vstupu do Turecka až do roku 1990; poté často navštěvoval Istanbul.[2]
Güney byla vdaná za Doru Güneyovou, která s ním emigrovala do Izraele. Oba byli blízcí přátelé básníka Orhan Veli Kanik, který věnoval známý cyklus básní Güneyovi a jeho kočce Edibe.[4][5] Měl také dceru Eleanore z pařížské ženy.[3]
Güney zemřel v Tel Avivu v roce 2009.[1]
Práce o Güneyovi
- Oral, Haluk a M. Şeref Özsoy (2005). Erol Güney’in Ke (n) disi / Göçmen-Çevirmen-Gazeteci-Sevgili. Istanbul: Yapı Kredi Yayınları. ISBN 9750808924.
- Yaşamın Sürüklediği Yerde - Erol Güney’in Yaşam Öyküsü, dokument Sabiha Bânu Yalkut-Breddermann
Reference
- ^ A b C d E Levi, Tilda (14. října 2009). „Bir deryaydı Erol Güney“. Şalom (v turečtině). Citováno 26. června 2015.
- ^ A b C Ergin, Sedat (13. března 2005). „İşte Erol Güney'in kedisi Edibe“. Hürriyet (v turečtině). Citováno 26. června 2015.
- ^ A b C Ziffer, Benny (8. března 2013). „Levantské cestovní příběhy, které se potulují široko daleko“. Haaretz. Citováno 26. června 2015.
- ^ Hakan, Ahmet (28. ledna 2005). „Türk edebiyatının en meşhur kedisi“. Hürriyet (v turečtině). Citováno 26. června 2015.
- ^ Okyay, Sevine (5. dubna 2005). „Erol Güney'in kedisi“. Radikal (v turečtině). Citováno 26. června 2015.