Emerik Feješ - Emerik Feješ

Emerik Feješ
Емерик Фејеш
Emerik Feješ, srbský, maďarský malíř
Emerik Feješ
narozený
Emerik Feješ

(1904-11-03)3. listopadu 1904
Osijek
 Rakousko-Uhersko
Zemřel9. července 1969(1969-07-09) (ve věku 64)
Novi Sad, Srbsko
 Jugoslávie
NárodnostJugoslávský /maďarský
Známý jakoMalíř
HnutíNaivní umění, Outsider umění
webová stránka[1]

Emerik Feješ (Srbská cyrilice: Емерик Фејеш; Osijek, 3. listopadu 1904 - Novi Sad, 9. července 1969) byl a malíř; klasika srbština Naivní umění.

Životopis

Narodil se v Osijek v roce 1904 v Chorvatsko-Slavonie (Maďarské království, Rakousko-Uhersko, od roku 1918 součást Srbsko-chorvatsko-slovinského království) do chudé smíšené rodiny maďarský -srbština dědictví (původní příjmení jeho rodiny bylo Stefanović / Стефановић[1]). V pěti letech se přestěhoval do Srbsko se svými rodiči a strávil život v Novi Sad, kde po závažné nemoci a důchodu začal malovat v roce 1949. Mezi dvěma světovými válkami pracoval jako knoflíkář, ojetý prodejce, výrobce hřebenů, prodavač a soustruh v různých městech bývalé Jugoslávie. V době druhá světová válka žil v exilu v Maďarsko V roce 1945 se vrátil do Nového Sadu. Feješ trpěl astma a ischias po celý život ho udržoval v posteli. V roce 1949 objevil malbu a ruční práce a zahájil své první práce. V roce 1969 zemřel Feješ Novi Sad, zanechal po sobě mnoho tlačítek a hřebenů a stovky obrázků, které jsou velmi obdivovány pro nedostatek zábrany a univerzální přitažlivost.[2][3][4][5]

Umělecký styl

Začal malovat akty, portréty, stálý život a žánrové scény z předměstského života; od roku 1954 výhradně maloval městský scény. Svou první výstavu měl v roce 1955 a samostatnou výstavu v roce 1956. Byl protagonistou městské krajiny v Praze naivní umění a outsider umění v Jihoslovanský kraj. Přes jeho velkou svobodu v prezentaci a stylizaci jeho kompozice nepřekročila doménu explicitní a rozpoznatelné, protože jako modely vzal černobílé pohlednice s monumentálními budovami a zkopíroval je pomocí uhlíkového papíru, poté je zvětšoval, vždy přidával něco z jeho fantazie. Realistický vzhled a zbarvení budov bylo podřízeno umělcově fantazii, někdy v neposlední řadě jako originál. Maloval města u Pobřeží Jaderského moře, Severní moře, Anglie, Německo, Holandsko, Švýcarsko, Francie, Indie, atd. Definování oblouků a obrub pomocí vlysu domino, rozptýlených knoflíků místo okuli umělec ukázal svou přehlednost. Se svým neodolatelným přáním zkrášlit realitu, vytvořit šedou barvu, používá teplé, zdravé a fauvistické světlé odstíny. Absence vyprávění, tj. Abstraktních forem, vybarvení, inklinace k geometrii, silný rytmus a stylizace v prezentaci, plochost a výzdoba poukazují na instinktivně koncipovanou moderní citlivost Emerika Feješe. Postava ho moc nezajímala, ale tanec dlaždic, specifický boogie-woogie, kterým vytvořil jedinečnou, veselou scenérii, rapsodie tvarů a barev, za které se schovával, osamělý, nemocný a křehký jako malý, šedý šroub ve stroji mainstreamu, který pohltí všechno. Žil ve svém vlastním světě infantilní hry barev a linií v prostředí věčného dětství. Během svého života nebyl výrazně prominentní. Jeho umění bylo publikem uznáno o mnoho let později. Dnes je světovou klasikou.[5]

Výstavy

Vystavoval své městské legendy po celém světě a mnohokrát získal ocenění a uznání. Největší a nejreprezentativnější sbírky jeho děl jsou v Muzeum naivního a marginálního umění (MNMA), Jagodina, Srbsko, v Chorvatské muzeum naivního umění, Záhřeb, Galerie Elke und Werner Zimmer, Düsseldorf; a Galerie Charlotte Zande Bönningheim, Německo, atd.

Galerie

  • Big Ben - parlament v Londýněkolem roku 1962,
    tempera na papíře, 56x85cm,
    MNMA, Jagodina

  • Katedrála Notre Dame v Pařížikolem roku 1962,
    tempera na papíře, 56x85cm,
    MNMA, Jagodina

  • Starý Bělehrad, kolem roku 1960
    tempera na papíře, 58x73cm,
    MNMA, Jagodina

  • Benátky, asi 1966
    tempera na papíře, 58x40cm,
    MNMA, Jagodina

  • Červi, asi 1963
    tempera na papíře, 50,5x62cm,
    MNMA, Jagodina

Reference

  1. ^ http://www.artmagazin.rs/index.php?option=com_content&task=view&id=1018&ac=0&Itemid=35
  2. ^ Н.Крстић, Наивна уметност Србије, SANU, MNMA, Jagodina, 2003, 137
  3. ^ Н.Крстић, Outsiders, katalog, MNMA, Jagodina, 2013, 29
  4. ^ Н.Крстић, Бајка о градовима, monografie, MNMA, Jagodina, 2014, 11
  5. ^ A b N. Krstić, Outsider Art v Srbsku, monografie, MNMA, Јагодина, 2014, s. 144-151

Literatura

  • М.Бошковић; М.Маширевић, Самоуки ликовни уметници у Србији, Торино, 1977
  • Ото Бихаљи-Мерин; Небојша Бато Томашевић, Енциклопедија наивне уметности света, Београд, 1984
  • Н. Крстић, Наивна уметност Србије, САНУ, MNMA, Jagodina, 2003
  • Н. Крстић, Наивна и маргинална уметност Србије, MNMA, Jagodina, 2007
  • N. Krstić, Outsiders, katalog, MNMA, Jagodina, 2013
  • Н. Крстић, Бајка о градовима, монографија, MNMA, Jagodina, 2014
  • N. Krstić, Outsider Art in Serbia, MNMA, Јагодина, 2014, s. 144–151

externí odkazy