Einsatzgruppen soud - Einsatzgruppen trial - Wikipedia

Einsatzgruppen Trial
Otto-Ohlendorf-Heinz-Jost.jpg
Otto Ohlendorf a Heinz Jost
na vojenském tribunálu
Otto Ohlendorf Testimony.jpg
Ohlendorf svědčil svým vlastním jménem
PaulBlobel1948.jpg
Paul Blobel je odsouzen k smrti

Einsatzgruppen Trial (oficiálně, Spojené státy americké vs. Otto Ohlendorf a kol.) byl devátým z dvanácti zkoušek pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti podle NÁS orgány držené v jejich okupační zóně v roce 2006 Německo v Norimberk po skončení roku druhá světová válka. Těchto dvanáct soudů se konalo před americkými vojenskými soudy, nikoli před Mezinárodní vojenský soud. Konaly se ve stejných místnostech u Justiční palác. Dvanáct amerických studií je souhrnně označováno jako „Následné norimberské procesy „nebo formálněji„ Trials of War Criminals before the Nuremberg Military Tribunals “(NMT).

Pouzdro

The Einsatzgruppen byly SS mobilní, pohybliví jednotky smrti, působící za přední linií v Východní Evropa okupovaná nacisty. Od roku 1941 do roku 1945 zavraždili kolem 2 milionů lidí; 1,3 milionu Židé, až 250 000 Romština a kolem 500 000 takzvaných „partyzáni ", lidé s handicapem, politické komisaři, Slované, homosexuálové a další.[1] Všech 24 obžalovaných v tomto procesu byli všichni jejich veliteli Einsatzgruppen jednotky a čelí obvinění z válečný zločin a zločiny proti lidskosti. Tribunál ve svém rozsudku uvedl:

... v tomto případě obžalovaní nejsou jednoduše obviňováni z plánování nebo řízení vražd ve velkém prostřednictvím kanálů. Nejsou obviněni z toho, že sedí v kanceláři stovky a tisíce kilometrů od zabití. Zvláště se tvrdí, že tito muži v terénu aktivně dohlíželi, ovládali, řídili a aktivně se účastnili krvavé sklizně.[2]

Soudci v tomto případě, vyslechnutí před vojenským soudem II-A, byli Michael Musmanno (předsedající soudce a námořní důstojník) z Pensylvánie, John J. Speight z Alabama a Richard D. Dixon z Severní Karolina. Šéfem obžaloby byl Telford Taylor; hlavním žalobcem pro tento případ byl Benjamin B. Ferencz. The obžaloba byla podána původně 3. července a poté změněna 29. července 1947, aby zahrnovala i obžalované Steimle, Braune, Haensch, Strauch, Klingelhöfer a von Radetzky. Proces trval od 29. září 1947 do 10. dubna 1948.

Obžaloba

  1. Zločiny proti lidskosti pronásledováním z politických, rasových a náboženských důvodů, vražda, vyhlazení, odnětí svobody a další nelidské činy spáchané proti civilní populace, včetně německých státních příslušníků a státních příslušníků jiných zemí, jako součást organizovaného systému genocida.
  2. Válečné zločiny ze stejných důvodů a kvůli svévolnému ničení a devastaci, které nejsou odůvodněny vojenská nutnost.
  3. Členství ve zločineckých organizacích, SS, Sicherheitsdienst (SD) nebo Gestapo, který byl dříve na mezinárodní úrovni prohlášen za zločinecké organizace Norimberské vojenské tribunály.

Všichni obžalovaní byli obviněni ve všech bodech. Všichni obžalovaní se přiznali „nevinní“. Tribunál shledal vinnými všechny ve všech bodech, kromě Rühla a Grafa, kteří byli shledáni vinnými až v počtu 3.

Žalovaní

názevFotografieFunkceVětaVýsledek, amnestie z roku 1951
Otto OhlendorfOtto Ohlendorf na Norimberském procesu. PNGSS Gruppenführer; člen SD; velící důstojník Einsatzgruppe DSmrt oběšenímpopraven 7. června 1951[3]
Heinz JostHeinz Jost 09936.jpgSS Brigadeführer; člen SD; velící důstojník Einsatzgruppe ADoživotní vězenídojíždět na 10 let; vydáno 1951; zemřel 1964
Erich NaumannErich Naumann na Norimberském procesu. PNGSS Brigadeführer; člen SD; velící důstojník Einsatzgruppe BSmrt oběšenímpopraven 7. června 1951[3]
Otto RaschOtto Rasch na Norimberském soudním procesu. JpgSS Brigadeführer; člen SD a gestapa; velící důstojník Einsatzgruppe C.Ze soudu byl ze zdravotních důvodů 5. února 1948 odstraněn[1]zemřel 1. listopadu 1948
Erwin SchulzErwin Schulz na Norimberském procesu. PNGSS Brigadeführer; člen gestapa; velící důstojník Einsatzkommando 5 z Einsatzgruppe C.20 letdojíždět na 15 let; vydáno 9. ledna 1954; zemřel 1981
Franz SixSix-franz-norimberk.jpgSS Brigadeführer; člen SD; velící důstojník Vorkommando Moskau z Einsatzgruppe B20 letdojíždět na 15 let; vydáno 30. září 1952; zemřel 1975
Paul BlobelPaul-Blobel.jpgSS Standartenführer; člen SD; velící důstojník Sonderkommando 4a z Einsatzgruppe C.Smrt oběšenímpopraven 7. června 1951[3]
Walter BlumeWalter Blume na Norimberském procesu. PNGSS Standartenführer; člen SD a gestapa; velící důstojník Sonderkommando 7a z Einsatzgruppe BSmrt oběšenímdojíždět na 25 let; vydáno 1955; zemřel 1974
Martin SandbergerMartin Sandberger 09924.jpgSS Standartenführer; člen SD; velící důstojník Sonderkommando 1a z Einsatzgruppe ASmrt oběšenímdojížděli na doživotí; vydáno v roce 1958; zemřel 2010
Willi Seibert [de ]Willi Seibert na Norimberském procesu. PNGSS Standartenführer; člen SD; Zástupce náčelníka Einsatzgruppe DSmrt oběšenímdojíždět na 15 let; zemřel v roce 1976
Eugen SteimleEugen Steimle na Norimberském procesu. PNGSS Standartenführer; člen SD; velící důstojník Sonderkommando 7a z Einsatzgruppe B a ze dne Sonderkommando 4a z Einsatzgruppe C.Smrt oběšenímdojíždět na 20 let; vydáno v červnu 1954; zemřel v roce 1987
Ernst BibersteinErnst Biberstein na Norimberském procesu. PNGSS Obersturmbannführer; člen SD; velící důstojník Einsatzkommando 6 z Einsatzgruppe C.Smrt oběšenímdojížděli na doživotí; vydáno v roce 1958; zemřel 1986
Werner BrauneWernerBraune.jpgSS Obersturmbannführer; člen SD a gestapa; velící důstojník Sonderkommando 11b z Einsatzgruppe DSmrt oběšenímpopraven 7. června 1951[3]
Walter Haensch [de ]Walter Haensch na Norimberském procesu. PNGSS Obersturmbannführer; člen SD; velící důstojník Sonderkommando 4b z Einsatzgruppe C.Smrt oběšenímdojížděl na 15 let
Gustav Adolf NosskeGustav Nosske na Norimberském procesu. PNGSS Obersturmbannführer; člen gestapa; velící důstojník Einsatzkommando 12 z Einsatzgruppe DDoživotní vězenídojíždět na 10 let; zemřel 1990
Adolf Ott [de ]Adolf Ott na Norimberském procesu. PNGSS Obersturmbannführer; člen SD; velící důstojník Sonderkommando 7b z Einsatzgruppe BSmrt oběšenímdojížděli na doživotí; vydáno 9. května 1958
Eduard StrauchEduard Strauch.jpgSS Obersturmbannführer; člen SD; velící důstojník Einsatzkommando 2 z Einsatzgruppe ASmrt oběšením[2]; předáno belgický úřady; zemřel v nemocnici 11. září 1955 
Emil HaussmannEmil Haussmann na Norimberském soudním procesu.jpgSS Sturmbannführer; člen SD; důstojník Einsatzkommando 12 z Einsatzgruppe Dspáchal sebevraždu před obvinění 31. července 1947 
Waldemar KlingelhöferWaldemar Klingelhöfer na Norimberském procesu. PNGSS Sturmbannführer; člen SD; důstojník Sonderkommando 7b z Einsatzgruppe BSmrt oběšenímdojížděli na doživotí; vydáno 1956; zemřel 1980
Lothar FendlerLothar Fendler na Norimberském procesu. PNGSS Sturmbannführer; člen SD; Zástupce náčelníka Sonderkommando 4b z Einsatzgruppe C.10 let[3]; snížena na 8 letdojížděl na 8 let
Waldemar von Radetzky [de ]Waldemar von Radetzky na Norimberském procesu. PNGSS Sturmbannführer; člen SD; Zástupce náčelníka Sonderkommando 4a z Einsatzgruppe C.20 letpropuštěn
Felix Rühl [de ]Felix Ruehl na Norimberském soudním procesu. JpgSS Hauptsturmführer; člen gestapa; důstojník Sonderkommando 10b z Einsatzgruppe D10 let[4]propuštěn
Heinz SchubertHeinzSchubert.jpgSS Obersturmführer; člen SD; důstojník v Einsatzgruppe DSmrt oběšenímdojíždět na 10 let; zemřel 1987
Matthias Graf [de ]Mathias Graf na Norimberském procesu. PNGSS Untersturmführer; člen SD; důstojník v Einsatzkommando 6 z Einsatzgruppe Ddojížděl na čas sloužil[5] 
Poznámky
  • ^ Rasch musel být během soudního řízení kvůli obviněni ze zdravotního stavu odstraněn ze soudní síně; samostatně byl obviněn 22. září 1947.
  • ^ Strauch utrpěl epileptický záchvat během obžaloby 15. září 1947. Jeho obhajoba se později pokusila o jeho vyloučení ze soudního procesu ze zdravotních důvodů, ale soud to zamítl s tím, že Strauchova svědectví (která později vydal) byla koherentní a nevykazovala žádný důvod, proč by by neměla být mentálně schopná postavit se před soud.
  • ^ Zatímco Fendler byl shledán vinným ve všech ohledech, soud považoval předložené důkazy za nedostatečné, aby prokázal, že nařídil nebo pomohl naplánovat vraždy. Zdá se, že zastával především kancelářský post.
  • ^ Rühl byl shledán vinným pouze při počtu 3; pokud jde o počty 1 a 2, tribunál ho shledal nevinným s tím, že jako podřízený důstojník nebyl odpovědný za krutosti spáchané Einsatzgruppe D a nemohl jim zabránit, a přestože o vraždách věděl, nebylo možné prokázat, že se na nich přímo podílel.
  • ^ Graf byl shledán vinným pouze z členství v SD. Byl skutečně vyloučen z SS pro „obecnou lhostejnost k organizaci“[4] a později se pokusil ulevit z SD.[4] Při počtech 1 a 2 byl také shledán nevinným, protože jako poddůstojník nikdy nezastával žádnou velitelskou pozici a dokonce ji jednou odmítl.[4]

Ze 14 rozsudků smrti byly provedeny pouze čtyři; ostatní byli v roce 1951 dojížděni do vězení s různou délkou. V roce 1958 byli všichni odsouzení z vězení propuštěni.

Citace z rozsudku

Poslední Žid ve Vinnici. Člen Einsatzgruppe D střílí a Žid klečící před zaplněným masovým hrobem ve Vinnici, Ukrajina v roce 1942.

Norimberský vojenský soud ve svém rozsudku uvedl toto:

[Fakta] jsou tak nad rámec zkušeností normálního člověka a rozsahu jevů vytvořených člověkem, že je mohl ověřit a potvrdit pouze nejúplnější soudní vyšetřování a nejúplnější proces. Ačkoli hlavním obviněním je vražda, ... obvinění z úmyslného zabití v tomto případě dosahuje tak fantastických rozměrů a překračuje tak důvěryhodné limity, že věrohodnost musí být stokrát opakována s jistotou.

... zločin takové bezprecedentní brutality a tak nepředstavitelné divokosti, že se mysl vzbouří proti svému vlastnímu myšlenkovému obrazu a představivost se potácí v rozjímání o lidské degradaci, která přesahuje sílu jazyka, aby ji adekvátně vykreslila.

Počet úmrtí v důsledku činností, s nimiž byli tito obžalovaní spojeni a které obžaloba stanovila na jeden milion, je pouze abstraktním počtem. Nelze pochopit milionkrát opakovanou plnou kumulativní hrůzu z vraždy.

Pouze tehdy, když je tento groteskní součet rozdělen na jednotky schopné mentální asimilace, lze pochopit obludnost věcí, o kterých v této zkoušce uvažujeme. Je třeba si představit ne jeden milion lidí, ale pouze deset osob - mužů, žen a dětí, snad celé jedné rodiny - padajících před katovými zbraněmi. Pokud je jeden milion děleno deseti, musí se tato scéna stát stotisíckrát, a když si člověk představí opakující se hrůzu, začne chápat význam slov obžaloby: „Je nám líto, že zde zveřejňujeme úmyslné zabití více než milionu nevinných a bezbranných mužů, žen a dětí. “[2]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Rhodes 2002, str. 257.
  2. ^ A b Norimberský vojenský soud, Spojené státy americké vs. Otto Ohlendorf, et. al. (Einsatzgruppen trial), Rozsudek (prostřednictvím internetového archivu).
  3. ^ A b C d „Bylo potvrzeno pět rozsudků smrti: rozsudek proti Oswaldovi Pohlovi i rozsudky vynesené proti vůdcům mobilních vražedných jednotek Paulovi Blobelovi, Wernerovi Brauneovi, Erichu Neumannovi a Ottu Ohrlendorfovi… V časných ranních hodinách 7. hodiny Června byli [] nacističtí zločinci oběšeni na vězeňském nádvoří Landesburgu. “ Norbert Frei, Adenauerovo Německo a nacistická minulost: Politika amnestie a integrace. Columbia University Press, 2002. p. 165 a p. 173
  4. ^ A b C Norimberský vojenský soud, Spojené státy americké vs. Otto Ohlendorf, et. al. (Soud Einsatzgruppen), rozsudek, strany 585-586. Internetový archiv.

Reference

  • Zkoušky válečných zločinců před vojenskými soudy v Norimberku podle zákona Rady kontroly č. 10, Norimberk, říjen 1946 - duben 1949, Svazek IV, („Zelená série“ („případ Einsatzgruppen“))
  • Popis z amerického pamětního muzea holocaustu.
  • Einsatzgruppen pokusy. Další popis.
  • Ferencz, Benjamin „Osobní účet státního zástupce: Od Norimberku po Řím“, Journal of International Affairs, 52: No. 2, Columbia University, Spring 1999
  • Benjamin Ferencz, Mémoires de Ben, obstaravatel v Norimberku a avocat de la Paix mondiale, Michalon, Paříž, 2012 (francouzsky).
  • Heller, Kevin Jon (2011). Norimberské vojenské tribunály a počátky mezinárodního trestního práva. Oxford University Press. ISBN  978-0-19-955431-7.
  • Rhodes, Richarde (2002). Masters of Death: SS-Einsatzgruppen a vynález holocaustu. New York: Vintage Books. ISBN  978-0-375-70822-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)