Seznam Einsatzgruppen - List of Einsatzgruppen - Wikipedia
Einsatzgruppen (Německy „task force“,[1] „skupiny nasazení“;[2] jednotné číslo Einsatzgruppe; oficiální celé jméno Einsatzgruppen der Sicherheitspolizei und des SD) byly Schutzstaffel (SS) polovojenské jednotky smrti z nacistické Německo kteří byli zodpovědní za masové zabíjení, zejména střelbou, během druhé světové války. The Einsatzgruppen měla vedoucí úlohu při provádění Konečné řešení z Židovská otázka (Die Endlösung der Judenfrage) na územích dobytých nacistickým Německem.
Pod vedením Reichsführer-SS Heinrich Himmler a dohled nad SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich, Einsatzgruppen působila na územích okupovaných německými ozbrojenými silami po invaze do Polska v září 1939 a Operace Barbarossa (invaze do Sovětského svazu) v červnu 1941. Historik Raul Hilberg odhaduje, že mezi lety 1941 a 1945 Einsatzgruppen a související agentury a zahraniční pomocní pracovníci zabili více než dva miliony lidí, včetně 1,3 milionu Židů.[3] Celkový počet Židů zavražděných během roku holocaust se odhaduje na 5,5 až 6 milionů lidí.[4]
Po skončení druhé světové války 24 vyšších vedoucích představitelů Einsatzgruppen byli stíháni v Einsatzgruppen Trial v letech 1947–48 obviněn z zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Mezi rozsudky bylo čtrnáct rozsudků smrti a dva doživotí. Čtyři další Einsatzgruppe vůdci byli později souzeni a popraveni jinými národy.[5]
Invaze do Polska
Sedm Einsatzgruppen síly praporu operované v Polsku. Každý z nich byl rozdělen na čtyři Einsatzkommandos síly společnosti.[6]
- Einsatzgruppe Já pod velením SS-Standartenführer Bruno Streckenbach, jednal s 14. armáda
- Einsatzgruppe II, SS-Obersturmbannführer Emanuel Schäfer, jednal s 10. armáda
- Einsatzgruppe III, SS-Obersturmbannführer und Regierungsrat Dr. Herbert Fischer, jednal s 8. armáda
- Einsatzgruppe IV, SS-Brigadeführer Lothar Beutel, jednal s 4. armáda
- Einsatzgruppe V, SS-Standartenfürer Ernst Damzog, jednal s 3. armáda
- Einsatzgruppe VI, SS-Oberführer Erich Naumann, působil v Velkopolská
- Einsatzgruppe VII, SS-Obergruppenführer Udo von Woyrsch a SS-Gruppenführer Otto Rasch, působil v Horní Slezsko a Těšínské Slezsko[6]
Invaze do Sovětského svazu a dalších zemí
Einsatzgruppe | Vůdce | Podskupiny | |
---|---|---|---|
Einsatzgruppe A (Pobaltské státy )[7] | SS-Brigadeführer Dr. Franz Walter Stahlecker (do 23. března 1942) | ![]() |
|
Einsatzgruppe B (Bělorusko )[7] | SS-Brigadeführer Arthur Nebe (do října 1941) | ![]() |
|
Einsatzgruppe C (Severní a střední Ukrajina )[7] | SS-Gruppenführer Dr. Otto Rasch (do října 1941) | ![]() |
|
Einsatzgruppe D (Besarábie, Jižní Ukrajina, Krym, a Kavkaz )[7] | SS-Gruppenführer Prof. Otto Ohlendorf (do června 1942) | ![]() |
|
Einsatzgruppe E (Chorvatsko )[8] | SS-Obersturmbannführer Ludwig Teichmann, SS-Standartenführer Günther Herrmann, SS-Standartenführer Wilhelm Fuchs | Pět Einsatzkommandos nacházející se v Vinkovci, Sarajevo, Banja Luka, Knin, a Záhřeb | |
Einsatzgruppe F (Skupina armád Jih )[9] | |||
Einsatzgruppe G (Rumunsko, Maďarsko, Ukrajina)[8] | SS-Standartenführer Dr. Josef Kreuzer | Einsatzkommandos 11 a 12 | |
Einsatzgruppe H (Slovensko )[10] | SS-Obersturmbannführer Josef Witiska | Einsatzkommandos 13 a 14, vytvořené v Brno 31. Srpna 1944 jako součást německé invaze na Slovensko souběžně s Slovenské národní povstání | |
Einsatzgruppe K. (s 5. tanková armáda v Ardeny urážlivé )[11] | SS-Oberführer Dr. Emanuel Schäfer | ||
Einsatzgruppe L (s 6. tanková armáda v Ardeny urážlivé )[11] | SS-Standartenführer Dr. Ludwig Hahn | ||
Einsatzgruppe Griechenland (Řecko )[12] | SS-Sturmbannführer Dr. Ludwig Hahn | ||
Einsatzgruppe Iltis (Korutany (Slovinsko) )[13] | SS-Standartenführer Paul Blobel | ![]() | |
Einsatzkommando Lucembursko (Lucembursko )[9] | |||
Einsatzgruppe Norwegen (Norsko )[14] | SS-Oberführer Dr. Franz Walter Stahlecker | ||
Einsatzgruppe Srbština (Jugoslávie )[15] | SS-Standartenführer Wilhelm Fuchs, SS-Gruppenführer August Meysner | ||
Einsatzgruppe pro zvláštní účely (východní Polsko )[7] | SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei Karl Eberhard Schöngarth | ||
Einsatzkommando Tilsit (Litva, Polsko)[16] | |||
Einsatzgruppe Tunis (Tunis )[17] | SS-Obersturmbannführer Walter Rauff | ||
Navrženo Einsatzgruppe (střední východ )[18] | SS-Obersturmbannführer Walter Rauff |
| |
Navrženo Einsatzgruppe (Spojené království )[19] | SS-Standartenführer Dr. Franz Six | ![]() |
|
Reference
- ^ Slovník LEO.
- ^ Encyklopedie Britannica.
- ^ Rhodes 2002, str. 257.
- ^ Evans 2008, str. 318.
- ^ Rhodes 2002, str. 274–275.
- ^ A b Weale 2010, str. 225.
- ^ A b C d E Rhodes 2002, str. 12.
- ^ A b MacLean 1999, str. 23.
- ^ A b Muzeum tolerance.
- ^ Longerich 2010, str. 419.
- ^ A b Dams & Stolle 2012, str. 168.
- ^ Conze, Frei a kol. 2010.
- ^ Crowe 2007, str. 267.
- ^ Larsen 2008, str. xi.
- ^ Shelach 1989, str. 1169.
- ^ Longerich 2010, str. 197.
- ^ Mallmann, Cüppers & Smith 2010, str. 130.
- ^ Weale 2010, str. 386.
- ^ Shirer 1960, str. 783.
Bibliografie
- "Knižní recenze: Úkoly skupiny Einsatsgruppen Alfred Streim ". Museum of Tolerance Online Multimedia Learning Center, 4. ročník, kapitola 9. Los Angeles: Simon Wiesenthal Center. Archivovány od originál dne 26. srpna 2012. Citováno 6. května 2013.
- Conze, Eckart; Frei, Norbert; Hayes, Peter; Zimmermann, Moshe (2010). Das Amt und die Vergangenheit: Deutsche Diplomaten im Dritten Reich und in der Bundesrepublik (v němčině). Mnichov: Karl Blessing. ISBN 978-3-89667-430-2.
- Crowe, David (2007) [2004]. Oskar Schindler: Nevyřčený popis jeho života, válečných aktivit a skutečný příběh za seznamem. New York: Základní knihy. ISBN 978-0-465-00253-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Přehrady, Carsten; Stolle, Michael (2012) [2008]. Die Gestapo: Herrschaft und Terror im Dritten Reich. Becksche Reihe (v němčině). Mnichov: Beck. ISBN 978-3-406-62898-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Evans, Richard J. (2008). Třetí říše ve válce. New York: Penguin Group. ISBN 978-0-14-311671-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- „Úvahy o holocaustu:“ Einsatzgruppen"". Encyklopedie Britannica. Citováno 10. ledna 2013.
- Larsen, Stein Ugelvik (2008). Meldungen aus Norwegen 1940-1945: Die geheimen Lagesberichte des Befehlshabers der Sicherheitspolizei und des SD v Norsku, 1 (v němčině). Mnichov: Oldenburg. ISBN 978-3-486-55891-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Tým LEO Dictionary. „LEO Deutsch-Englisches Wörterbuch“ einsatzgruppe"" (v němčině). Dict.leo.org. Citováno 10. ledna 2013.
- Longerich, Peter (2010). Holocaust: Nacistické pronásledování a vraždění Židů. Oxford; New York: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-280436-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- MacLean, French L. (1999). Polní muži: důstojníci SS, kteří vedli Einsatzkommandos - nacistické jednotky zabíjející mobilní zařízení. Schifferova vojenská historie. Madison, WI: Schiffer. ISBN 978-0-7643-0754-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mallmann, Klaus-Michael; Cüppers, Martin; Smith, Krista (2010). Nacistická Palestina: Plány na vyhlazení Židů v Palestině. New York: Enigma. ISBN 1-929631-93-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Rhodes, Richarde (2002). Masters of Death: SS-Einsatzgruppen a vynález holocaustu. New York: Vintage Books. ISBN 0-375-70822-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Shelach, Menachem (1989). „Sajmište: Vyhlazovací tábor v Srbsku“. v Marrus, Michael Robert (vyd.). Oběti holocaustu: Historické články o ničení evropských Židů. 2. Westport, CT: Meckler.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Shirer, William L. (1960). Vzestup a pád Třetí říše. New York: Simon & Schuster. ISBN 978-0-671-62420-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Weale, Adrian (2010). Army of Evil: A History of the SS. New York; Toronto: Penguin Group. ISBN 978-0-451-23791-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)