Vzdělávání v Asii - Education in Asia
Zápis do vzdělávacích institucí se v celém regionu značně liší kontinent z Asie, o čemž svědčí údaje vedené společností Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).[1] Kategorie měření UNESCO pro vzdělávání se používají v kontextu mezinárodní rozvoj práce a jsou přijímány Světová banka ve své databázi EdStats.[2] The Spojené národy problémy a Index lidského rozvoje pro každý národ, z nichž Index vzdělání je součást.
Účast na vzdělávání
Poměr hrubého zápisu (GER) je součástí Index vzdělání. Vyjadřuje počet studentů zapsaných na daném stupni vzdělání jako procento počtu lidí v oficiálním věku pro daný stupeň vzdělání. GER může překročit 100%, protože někteří zapsaní studenti mohou spadat mimo oficiální věkové rozmezí.[1]
Níže uvedené tabulky ukazují GER pro každou zemi v Asii, rozdělené do pěti regionů podle počtu obyvatel: Jížní Asie, východní Asie, Jihovýchodní Asie, Západní Asie a Střední Asie. Zobrazují se údaje pro čtyři úrovně vzdělávání: preprimární, hlavní, sekundární a terciární. (Terciární vzdělávání se také označuje jako vysokoškolské vzdělání ).
Poslední rok, za který jsou k dispozici údaje, je uveden v závorkách za každým číslem v tabulce. Pokud je rok stejný jako pro sloupec vlevo, je rok vynechán.
| Země | Počet obyvatel (miliony) 2013 | Preprimární | Hlavní | Sekundární | Terciární |
|---|---|---|---|---|---|
 Afghánistán | 30.6 | 1% (‘03) | 106% (’13) | 54% | 4% (’11) |
 Bangladéš | 156.6 | 33% (‘13) | 114 (’11) | 54% (’12) | 13% |
 Bhútán | 0.8 | 14% (‘13) | 107% | 78% | 11% |
 Indie | 1,252.1 | 58% (‘11) | 114% (’12) | 71% | 25% (’13) |
 Maledivy | 0.3 | 83% (‘07) | 105% | 72% (’04) | 13% (’08) |
 Nepál | 27.8 | 87% (‘14) | 133% | 67% | 17% (’13) |
 Pákistán | 182.1 | 82% (‘13) | 92% | 38% | 10% |
 Srí Lanka | 21.1 | 90% (‘13) | 98% | 99% | 19% |
| Země | Obyvatelstvo (miliony) 2013 | Preprimární | Hlavní | Sekundární | Terciární |
|---|---|---|---|---|---|
 Čína | 1,385.6 | 74% (‘13) | 126% | 92% | 30% |
 Japonsko | 127.1 | 88% (‘12) | 102% | 102% | 61% |
 Mongolsko | 2.8 | 86% (‘12) | 109% (’13) | 92% (’10) | 62% (’13) |
 Severní Korea | 24.9 | NA | NA | NA | NA |
 Jižní Korea | 49.3 | 93% (‘14) | 100% | 99% | 97% |
 Tchaj-wan | NA | NA | NA | NA | NA |
| Země | Počet obyvatel (miliony) 2013 | Preprimární | Hlavní | Sekundární | Terciární |
|---|---|---|---|---|---|
 Brunej | 0.4 | 64% (‘13) | 94% | 106% | 25% |
 Kambodža | 15.1 | 15% (‘13) | 125% | 45% (’08) | 16% (’11) |
 Východní Timor | 1.1 | 10% (‘05) | NA | NA | NA |
 Indonésie | 249.9 | 51% (‘13) | 109% (’12) | 83% (’13) | 32% (’12) |
 Laos | 6.7 | 26% (‘13) | NA | NA | NA |
 Malajsie | 29.7 | 84% (‘12) | 101% (’05) | 71% (’12) | 37% |
 Myanmar | 53.3 | 9% (‘10) | 114% | 50% | 13% (’12) |
 Filipíny | 98.4 | 52% (‘09) | 107% (’13) | 85% | 34% |
 Singapur | NA | NA | NA | NA | NA |
 Thajsko | 67.0 | 119% (‘13) | 100% | 86% | 51% |
 Vietnam | NA | NA | NA | NA | NA |
| Země | Počet obyvatel (miliony) 2013 | Preprimární | Hlavní | Sekundární | Terciární |
|---|---|---|---|---|---|
 Arménie | 3.0 | 46% (‘13) | 102% (’09) | 97% | 46% (’13) |
 Ázerbajdžán | NA | 25% (‘12) | 98% | 100% | 20% |
 Bahrajn | 1.3 | 53% (‘13) | 104% (’99) | 101% (’11) | 40% ('14) |
 Kypr | 0.9 ('12) | 78% (‘12) | 100% | 95% | 46% |
 Gruzie | 4.3 | 58% (‘08) | NA | 101% (’13) | 33% |
 Írán | 77.4 | 38% (‘13) | 119% | 86% (’12) | 58% (’13) |
 Irák | 33.8 | 7% (‘07) | 107% | 53% | 16% (’05) |
 Izrael | 7.7 | 112% (‘13) | 104% | 102% | 67% |
 Jordán | 7.3 | 34% (‘12) | 98% | 88% | 47% |
 Kuvajt | 3.4 | 81% (‘07) | 106% | 100% | 28% (’13) |
 Libanon | 4.8 | 102% (‘13) | 113% | 75% | 48% |
 Omán | 3.6 | 52% (‘13) | 113% | 91% | 28% (’11) |
 Palestina | 4.3 | 78% (‘13) | 95% | 82% | 46% |
 Katar | 2.2 | 58% (‘13) | 103% (’05) | 112% (’11) | 14% (’13) |
 Saudská arábie | 28.3 | 17% (‘14) | NA | 124% | 58% (’13) |
 Sýrie | 21.9 | 6% (‘13) | 74% | 48% | 31% |
 krocan | 74.0 | 28% (‘13) | 109% | 102% | 79% |
 Spojené arabské emiráty | 9.3 | 79% (‘11) | 108% (’12) | 84% (’99) | NA |
 Jemen | 24.4 | 1% (‘13) | 101% | 49% | 10% (’11) |
| Země | Počet obyvatel (miliony) 2013 | Preprimární | Hlavní | Sekundární | Terciární |
|---|---|---|---|---|---|
 Kazachstán | 16.4 | 58% (‘13) | 106% | 101% | 55% |
 Kyrgyzstán | 5.5 | 25% (‘12) | 109% (’13) | 88% | 48% |
 Tádžikistán | 8.2 | 9% (‘11) | 96% (’14) | 87% (’12) | 24% (’14) |
 Turkmenistán | 5.2 | 63% (‘14) | 89% | 85% | 8% |
 Uzbekistán | 28.9 | 25% (‘11) | 93% | 105% | 9% |
Výzvy a příležitosti
Nízká GER
Vzhledem k tomu, že asijské národy soutěží v globální ekonomice a usilují o vstup do vyspělých zemí, existuje obava, že míra vzdělání nemusí držet krok.[3][4] Ve srovnání, Hrubé sazby zápisu pro Severní Ameriku a západní Evropu bylo v roce 2013 84,3% v předškolním vzdělávání, 101,1% v primárním vzdělávání, 105,1% v sekundárním vzdělávání a 76,6% v případě terciárního vzdělávání.[1]
Nabídka versus poptávka
Mnoho asijských národů postrádá kapacitu, aby rozšířily své zápisy, aby uspokojily rostoucí poptávku.[5]
Kvalita vzdělávání v měřítku
Existují také obavy z rozdílu v kvalitě, protože národy se snaží rychle rozšířit svůj zápis.[6][7] Nedávný průzkum HSBC mezi 8 400 rodiči v 15 asijsko-pacifických zemích odhalil, že rodiče z Hongkongu utrácejí nejvíce za vzdělávání svých dětí, aby zajistili kvalitní vzdělání, které zvyšuje jejich konkurenceschopnost na trhu práce.[8] V průměru utratí rodiče v Hongkongu v průměru 132 100 $ za dítě, což je téměř třikrát více než celosvětová částka 44 200 $. Následoval Singapur a Tchaj-wan s výdaji na vzdělávání ve výši 70 939 USD, respektive 56 400 USD.[8]
Rozdíl v dovednostech
Existují obavy z rozdílu mezi vzděláním hledaným na trhu práce a tím, co se vyučuje ve vzdělávacích institucích.[9]
Demografická dividenda
Mnoho asijských zemí - zejména ve východní a jihovýchodní Asii - zažilo a demografická dividenda které v posledních několika desetiletích posílily jejich ekonomiky. Existuje rozšířený názor, že jihoasijské země jsou připraveny těžit z a demografická dividenda protože jejich populace je ve srovnání s rozvinutými zeměmi mladá.[10] Očekává se však, že sklizeň této dividendy bude vyžadovat dobře vzdělané pracovní síly, což znamená přinejmenším zvýšení míry zápisu a kvality vzdělávání.
Pokrok
Přestože mnoho asijských zemí má stále nízkou GER ve srovnání se svými severoamerickými a západoevropskými protějšky, došlo v posledních letech k výraznému pokroku. Zvažte například změnu GER během deseti let předcházejících nejnovějším hlášeným údajům u tří nejlidnatějších asijských zemí: Číny, Indie a Indonésie. Všechny tři země dosáhly prakticky univerzálního cíle základní vzdělání (téměř 100%) před tímto desetiletým obdobím, zvažte tedy další tři úrovně. Během deseti let se čínská GER zvýšila z 40% na 74% preprimární, od 60% do 92% pro sekundární, a od 15% do 30% pro terciární vzdělávání. Indická GER se zvýšila z 25% na 58% preprimární, od 48% do 71% pro sekundární, a od 11% do 25% pro terciární vzdělávání. Indonéská GER se zvýšila z 26% na 51% preprimární, od 61% do 83% pro sekundární, a od 15% do 32% pro terciární vzdělávání.[11]
Viz také
Reference
- ^ A b C d „Statistický ústav UNESCO“.
- ^ „Světová banka EdStats“.
- ^ Mishra, B.K. (29. listopadu 2015). „Míra zápisu na vysoké školy je v Biháru skličující“. The Times of India.
- ^ Bharucha, Jamshed (2013). „Vzdělávání v jižní Asii: časovaná bomba nebo stříbrná kulka?“. In A. Najam & M. Yusuf (Eds.), South Asia 2060: Envisioning Regional Futures. NY: Anthem Press.
- ^ Varma, Subodh (19. června 2011). „90% nárůst, ale velký rozdíl mezi poptávkou a nabídkou“. The Times of India.
- ^ Choudaha, Rahul (24. července 2011). „INDIE: Krize důvěry ve vysokoškolské vzdělávání?“. University World News.
- ^ Pathak, Kalpana (17. června 2011). „100% mezní příznak nemoci, říká Yash Pal“. Obchodní standard.
- ^ A b „Asijští rodiče mezi těmi, kdo nejvíce utrácejí za vzdělávání - Nikkei Asian Review. Asijská recenze Nikkei. Citováno 2017-10-06.
- ^ Arya, Nishant (5. ledna 2015). „Může Indie využít svou demografickou dividendu?“. Finanční expres.
- ^ Abhishek, Hemant (29. září 2014). „Indie požehnaná demokracií, demokratickou dividendou a poptávkou: PM Modi v Madison Square Garden“. Zeenews.
- ^ „University Analytics: Global Education“. Archivovány od originál dne 8. 12. 2015. Citováno 2015-12-01.