E. V. Gordon - E. V. Gordon
Eric Valentine Gordon | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 29. července 1938[1] Manchester, Anglie | (ve věku 42)
Národnost | kanadský |
Vzdělání | |
Známý jako | Průkopnický výzkum Stará norština |
Manžel (y) | |
Děti | 4 |
Vědecká kariéra | |
Pole | Germánská filologie |
Instituce | |
Vlivy | J. R. R. Tolkien |
Eric Valentine Gordon (14 února 1896-29 července 1938) byl Kanaďan filolog, známý jako redaktor středověku germánský texty a učitel středověkých germánských jazyků na University of Leeds a University of Manchester.[2]
Časný život
Gordon se narodil na Valentýna 1896 v roce Salmon Arm, Britská Kolumbie; jeho matka byla presbyteriánská Skotka a učitelka.[3]
Byl vzdělaný v Victoria College, Britská Kolumbie a McGill University. V roce 1915 byl jedním z osmi Kanaďanů Rhodosští učenci, v jeho případě studuje na University College v Oxfordu. Do kanadského polního dělostřelectva nastoupil v roce 1916, ale ze zdravotních důvodů byl propuštěn. Po zbytek první světové války pracoval pro ministerstva národní služby a potravinářství.
Po návratu do Oxfordu v roce 1919 si Gordon vzal druhou třídu BA v roce 1920, částečně pod vedením J. R. R. Tolkien. Začal B Litt stupně v Oxfordu, ale po svém jmenování do anglického odboru na University of Leeds v roce 1922.
University of Leeds
Gordon pracoval v Leedsu od roku 1922 do roku 1931 a zavedl do osnov první starou norštinu a později moderní islandštinu. Zatímco v Leedsu, on psal jeho Úvod do staré norštiny (poprvé publikováno v roce 1927) a spolupracoval s Tolkienem, který pracoval v Leedsu v letech 1920 až 1925, zejména na jejich vydání Sir Gawain a Zelený rytíř (poprvé publikováno v roce 1925). Poté, co Gordon dorazil do Leedsu, Tolkien si do deníku napsal: „Eric Valentine Gordon přišel a pevně se usadil a je mým oddaným přítelem a kamarádem.“[4]
Gordon byl povýšen na profesuru anglického jazyka v roce 1926 po Tolkienově odchodu a dohlížel na akvizici knihovny Univerzitní knihovny Bogi Thorarensen Melsteð, kterým se knihovna stala jednou z nejlepších islandských sbírek na světě.[5] V souladu s tím byl Gordon v roce 1930 za své služby islandské kultuře jmenován rytířem královského islandského Řádu sokola.[6]
S Tolkienem začal Gordon také Vikingský klub. V tomto klubu by četli Starý islandský ságy (a pít pivo) se studenty a učiteli a vymýšlet originální Anglosaský písničky. Jejich sbírka byla soukromě vydána jako kniha Písně pro filology. Většina tištěných vydání byla zničena požárem a údajně existuje jen asi 14 knih.[7]
Gordon byl aktivní v Yorkshire Dialect Society. Po Gordonově odchodu z Leedsu byl následován Bruce Dickins. Mezi Gordonovy nejlepší studenty v Leedsu patřili učenci Albert Hugh Smith, J.A. Thompson, překladatel klasického románu Halldóra Laxnesse Nezávislí lidé,[8] a Ida Lilian Pickles,[9] za koho se oženil v roce 1930. Společně měli čtyři děti (nejstarší z nich, Bridget Mackenzie, pokračovala v přednášce ve staré norštině na Glasgow University);[10] Tolkien je složil dlouho Stará angličtina chvála-báseň ve staré norštině drottkvætt -metr, oprávněný Brýdleopjako svatební dar.[11]
University of Manchester a smrt
V roce 1931 byl Gordon jmenován Smithem profesorem anglického jazyka a germánské filologie na University of Manchester kde se jeho výzkum zaměřil na starou a střední angličtinu. Mezi jeho studenty byl A. R. Taylor, který později vystřídal Gordona v Leedsu.[12] Nečekaně zemřel v roce 1938 na komplikace po operaci odstranění žlučových kamenů. Po jeho smrti se Gordonova vdova Ida ujala řady svých pedagogických povinností v Manchesteru, dokončila a posmrtně publikovala řadu svých děl, než odešla do důchodu v roce 1968.
Vyberte bibliografii a archivy
Rozsáhlou bibliografii Gordonových publikací najdete v Tolkien středověký, editoval Jane Chance (London: Routledge, 2003), str. 273–74.
V roce 2014 prodal statek Gordonovy nejstarší dcery Bridget sbírku dopisů do Knihovny Brothertonů na univerzitě v Leedsu, které E. R. Gordon a jeho manželka Ida napsal J. R. R. Tolkien.[13][14] Mackenzie předal knihy Idy a Erica Gordona Univerzitní knihovna v St Andrews.[15]
Knihy
- 1925 Sir Gawain a Zelený rytíř, společně upraveno J. R. R. Tolkien, Oxford University Press, 211 stran; Přepracované vydání 1967, Oxford, Clarendon Press, 232 stran
- 1927 Úvod do staré norštiny, Přepracované vydání 1956, přepracováno A. R. Taylor; Přetištěno 1981, Oxford University Press, USA; 2. vydání
- 1937 Bitva o Maldon
- 1953 Perla
Články a poznámky
- 'Scandinavian Influence in Yorkshire Dialects', Transakce Yorkshire Dialect Society, 4.24 (1923), 5-22
- "Filologie: Obecná díla", v The Year's Work in English Studies, 1922, vyd. Sidney Lee a F. S. Boas (London: Oxford University Press, 1924), 18-24
- „Datum Hofuðlausn“, Proceedings of the Leeds Philosophical and Literary Society: Literary and Historical Section, 1 (1925), 12-14
- a A. H. Smith, „The River Names of Yorkshire“, Transakce Yorkshire Dialect Society, 4.26 (1925), 5-30
- 'Old English Studies', v angličtině The Year's Word in English Studies, 1924, vyd. F. S. Boas a C. H. Herford (London: Oxford University Press, 1926), 66-77
- 'Middle English', in The Year's Word in English Studies, 1924, vyd. F. S. Boas a C. H. Herford (London: Oxford University Press, 1926), 78-98
- „Scarborough and Flamborough“, Acta Philologica Scandinavica, 1 (1926–27), 320-23
- 'Old English Studies', v angličtině The Year's Word in English Studies, 1925, vyd. F. S. Boas a C. H. Herford (London: Oxford University Press, 1927), 67-82
- "Tradice Kormáksova sága’, Transakce filologické společnosti (1931-32), 39-67
- „Islandská univerzita“, Recenze univerzit, 5 (1932), 26-30
- 'Úvod', Sága Hrolfa Krakiho, trans. Stella M. Mills (Oxford: Blackwell, 1933), vii-xii
- a C. T. Onions, „Poznámky k textu a interpretaci Perla’, Střední Ævum, 1,2 (září 1932), 126-36, 2,3 (říjen 1933), 165-88
- ‘Wealhþeow a související jména ', Střední Ævum, 4,3 (září 1935), 169-75
- „Datum helthelredské smlouvy s Vikingy: Olaf Tryggvason a bitva o Maldon“, Modern Language Review, 32.1 (leden 1937), 24-32
- a Eugène Vinaver, „Nové světlo textu aliterativu Morte Arthure’, Střední Ævum, 6,2 (červen 1937), 81-98
- 'Na Hrafnkelsova sága Freysgoða’, Střední Ævum, 8.1 (únor 1939), 1-32
Kreativní psaní a překlady
- 'Lay of Attila', Mikrokosmos, 7.4 (zima 1922), 22-25
- ‚Balada o Tristramu ', Gryphon4,3 (prosinec 1922), 94 (repr. V Leeds University Verse, 1914-1924, vyd. Anglická školní asociace (Leeds: Swan Press, 1924)
- 'The Lay of Thrym', Mikrokosmos, 7.3 (podzim 1922), 3-5
- 'Lay of Wayland', Mikrokosmos, 8,3 (podzim 1923), 20-23.
- 'A Skald's Impromptu', v Northern Venture: Verše členů Leeds University English School Association (Leeds: Swan Press, 1923), 6
- „Seděli tam“, v Northern Venture: Verše členů Leeds University English School Association (Leeds: Swan Press, 1923), 7
- "Sú klukka heljar" a "When I'm Dead", v Písně pro filology, s J. R. R. Tolkien et al. (London: Department of English and University College, 1936), s. 16, 26.
- trans., Skandinávská archeologie(Haakon Shetelig a Hjalmar Falk) (Oxford: Clarendon Press, 1937)
Viz také
- Písně pro filology
- Sir Gawain a Zelený rytíř
- Filologie
- J. R. R. Tolkien
- Úvod do staré norštiny
- Archivní materiál na Univerzitní knihovna v Leedsu
Reference
- ^ The Guardian (1938), str. 11.
- ^ Pokud není uvedeno jinak, informace v tomto příspěvku pocházejí od Douglase A. Andersona, „An Industrious Little Devil“: E. V. Gordona jako přítele a spolupracovníka s Tolkienem, v Tolkien středověký, vyd. Jane Chance, Routledge Studies in Medieval Religion and Culture, 3 (New York: Routledge, 2003), s. 15–25. ISBN 0-415-28944-0.
- ^ Pro životopis Gordonovy tety a matky viz Jean Barman, Sojourning Sisters: The Lives and Letters of Jessie and Annie McQueen (Toronto: University of Toronto Press, 2003).
- ^ Carpenter, Humphrey (2000). J. R. R. Tolkien: Životopis. New York: Houghton Mifflin, strana 111. ISBN 0-618-05702-1.
- ^ Univerzitní knihovna, Leeds, Catlogue of the Icelandic Collection (Leeds: University Library, 1978), str. vii.
- ^ Douglas A. Anderson, „An Industrious Little Devil“: E. V. Gordon jako přítel a spolupracovník s Tolkienem, v Tolkien středověký, vyd. Jane Chance, Routledge Studies in Medieval Religion and Culture, 3 (New York: Routledge, 2003), s. 15–25 (na s. 18). ISBN 0-415-28944-0.
- ^ TolkienBooks.net - Písně pro filology
- ^ Halldór Laxness, Nezávislí lidé, trans. podle J.A. Thompson (Londýn: Harvill Press, 1999), s. 1.
- ^ http://www.leeds.ac.uk/arts/info/20040/school_of_english/1253/history_of_the_school_of_english
- ^ Bridget Mackenzie, 'Corrienessan', Ambaile: Highland History & Culture: http://www.ambaile.org.uk/detail/en/1268/1/EN1268-corrienessan.htm.
- ^ Leeds, knihovna Brotherton, sbírka Tolkien-Gordon, MS 1952/2/16.
- ^ C. E. F. [Christine Fell], „Arnold Rodgers Taylor“, Saga-Book, 23 (1990–93), 489–90.
- ^ „Tolkien-Gordonova sbírka“. Univerzitní knihovna v Leedsu. Leeds U. Citováno 12. března 2015.
- ^ Sbírka Tolkien-Gordon, Leeds University MS 1952.
- ^ Gordonova sbírka.
Zdroje
- „Smrt prof. E. V. Gordona“. Opatrovník. 30. července 1938. str. 11.