Zveřejnění vynálezu podle Evropské patentové úmluvy - Disclosure of the invention under the European Patent Convention

Právní požadavky vztahující se na Evropské patentové přihlášky a patenty
Poznámka: Výše ​​uvedený seznam právních požadavků není vyčerpávající.

Článek 83 Evropská patentová úmluva (EPC)[1] se vztahuje k zveřejnění vynálezu podle Evropské patentové úmluvy. Toto právní ustanovení předepisuje, že Evropan patentová přihláška musí zveřejnit vynález (který je předmětem evropské patentové přihlášky) v a způsobem dostatečně jasným a úplným aby to provedla a odborník v oboru.

Základní požadavek

Za účelem splnění požadavků článku 83 EPC musí evropská patentová přihláška obsahovat dostatečné informace, které umožní odborníkovi v oboru používat jeho obecné obecné znalosti, vnímat technické učení obsažené v tvrdil vynález a podle toho jej uvést v účinnost.[2] Jinými slovy, zveřejnění vynálezu musí být reprodukovatelné bez zbytečné zátěže,[3] a to musí platit v celém rozsahu nároku.[4] Tento požadavek musí být splněn od datum podání protože nedostatek podané evropské patentové přihlášky, spočívající v nedostatečné identifikaci nárokovaného předmětu, nelze následně vyléčit bez urážky proti Čl. 123 odst. 2 EPC, který stanoví, že předmětný obsah evropské patentové přihlášky, jak je podán, nelze rozšířit.[5]

Základem je nedostatečně jasný a úplný popis vynálezu opozice,[6] a odvolání.[7]

Článek 83 EPC a obecně přijímané zákony fyziky

Ačkoli Evropská patentová úmluva nevylučuje patentování „revolučních“ vynálezů,[8]

ustanovení článku 83 EPC vyžadují, aby evropská patentová přihláška zveřejnila vynález dostatečně jasným a úplným způsobem, aby jej mohl provést odborník, a zejména, „pokud se vynález alespoň na první pohled zdá přestupek proti obecně přijímané zákony fyziky a zavedené teorie, zveřejnění by mělo být dostatečně podrobné, aby bylo prokázáno kvalifikovanému odborníkovi hlavní věda a technologie, že vynález je skutečně proveditelný (tj. vhodný pro průmyslové použití). Z toho mimo jiné vyplývá poskytnutí všech údajů, které by odborník potřeboval k provedení nárokovaného vynálezu, protože u takové osoby, která není schopna tato data odvodit z žádné obecně přijímané teorie, nelze očekávat, že bude realizovat výuku vynálezu pouze pokusem a omylem ".[8]

Důkazní břemeno v opozici

The důkazní břemeno obecně spočívá na oponentovi, aby zjistil nedostatečné prozrazení.[9][10] Avšak „pokud patent neposkytuje žádné informace o tom, jak lze vlastnost vynálezu uplatnit v praxi“, a pokud namítající věrohodně tvrdí, že „obecná obecná znalost neumožňuje odborníkům zavést tuto vlastnost do praxe“, důkazní břemeno lze přenést na držitele patentu, aby prokázal, že „obecné obecné znalosti by skutečně umožnily kvalifikované osobě provést vynález.“[9]

Vztah mezi články 83 a 84 EPC

V závislosti na okolnostech je nejednoznačnost v tvrdí (tj. nedostatečná jasnost pod Článek 84 EPC ) může velmi dobře vést k námitce nedostatečnosti.[11] Jak bylo rozhodnuto v rozhodnutí T 608/07 ze dne 27. dubna 2009 (v řízení o odvolání proti námitkám),

„[je] třeba mít na paměti, že [taková] nejednoznačnost souvisí také s rozsahem nároků, tj. s článkem 84 EPC. Jelikož však článek 84 EPC sám o sobě není důvodem námitky, je třeba dbát že námitka nedostatku vyplývající z nejednoznačnosti není pouze skrytou námitkou podle článku 84 EPC. (...) [Pro nedostatek vyplývající z nejednoznačnosti nestačí prokázat existenci nejednoznačnosti, např. na okrajích Obvykle bude nutné prokázat, že nejednoznačnost zbavuje odborníka v oboru příslibu vynálezu. Je samozřejmé, že tato křehká rovnováha mezi články 83 a 84 EPC musí být posouzena na základě výhod každého z nich. individuální případ. “[11]

Na nedostatek jasnosti v nárocích může v některých případech vést k nedostatečnému zveřejnění vynálezu upozornila také rada 3.2.05 v rozhodnutí T 1811/13 ze dne 8. listopadu 2016. Rada však vysvětlila, že:

„(...) v takovém případě nestačí prokázat, že některému z tvrzení chybí jasnost, ale je třeba prokázat, že přihláška nebo patent nezveřejňuje vynález dostatečně jasným způsobem a úplné, aby jej mohl provést odborník v oboru. Jinými slovy nestačí prokázat nejasnost tvrzení pro prokázání nesouladu s článkem 83 EPC (...) je nutné prokázat, že nedostatečná jasnost ovlivňuje patent jako celek (tj. nejen nároky) a že je taková, že odbornému pracovníkovi, který může využít popis a své obecné obecné znalosti, brání v provádění patentu vynález (...). “[12]

Prováděcí předpisy, zejména článek 42 EPC

Pravidlo 42 EPC upřesňuje obsah popisu evropské patentové přihlášky a představuje prováděcí pravidlo článku 83 EPC. Pravidlo 42 (1) (e) EPC (dříve Pravidlo 27 odst. 1 písm. E) EPC 1973 ) zejména stanoví, že „[popis] ... podrobně popíše alespoň jeden způsob provedení nárokovaného vynálezu, případně s použitím příkladů a s odkazem na výkresy, pokud existují“. V tomto ohledu,

"[] jurisprudence odvolací senáty jasně rozlišuje mezi pojmy „způsob provádění nárokovaného vynálezu“ a „příklady“ uvedené v [Pravidlo 42 odst. 1 písm. E) EPC ]. ... podrobný popis jednoho ze způsobů provedení nárokovaného vynálezu je třeba vykládat ve světle článku 83 EPC. Představuje podmínku, kterou musí popis jako celek splňovat, a je jasně povinná. Naproti tomu přítomnost příkladů by byla nezbytná, pouze pokud by popis jinak nebyl pro splnění tohoto požadavku dostatečný. Zdá se tedy, že účelem „příkladů“ uvedených v [pravidle 42 (1) (e) EPC] je především dokončení jinak neúplného učení. “[13]

Reference

  1. ^ Článek 83 EPC
  2. ^ Rozhodnutí G 2/93 z Odvolací senáty Evropského patentového úřadu ze dne 21. prosince 1994, Důvody 4.
  3. ^ Rozhodnutí T 63/06 ze dne 24. června 2008, důvody 2.2, „.. podle zavedené judikatury odvolacích senátů .. zveřejnění musí být reprodukovatelné bez zbytečné zátěže.“ Viz také služba Legal Research Service pro odvolací senáty, Evropský patentový úřad, Judikatura odvolacích senátů EPO (9. vydání, červenec 2019), ii.C.6.6 "Reprodukovatelnost bez zbytečné zátěže".
  4. ^ Služba právního výzkumu pro odvolací senáty, Evropský patentový úřad, Judikatura odvolacích senátů EPO (9. vydání, červenec 2019), ii.C.5.4 „Vynález, který má být proveden v celém nárokovaném rozsahu“; T 792/00 ze dne 2.7.2002, Důvody 2; T 713/15 ze dne 2. 10. 2019, důvody 4.4, čtvrtý odstavec: „V důsledku těchto zjištění není předmět nároku 1 hlavního požadavku dostatečně zveřejněn v celém rozsahu nároku.“
  5. ^ Rozhodnutí G 2/93 (uvedené výše), důvody 10.
  6. ^ 100 písm. B) EPC
  7. ^ Čl.138 odst.1 písm. B) EPC
  8. ^ A b Rozhodnutí T 1329/07 technické odvolací rady 3.4.02 ze dne 11. listopadu 2010 bod 2.2.3
  9. ^ A b Rozhodnutí T 63/06 ze dne 24. června 2008, hlavní poznámka.
  10. ^ T 1727/12 ze dne 1. února 2016, bod 1.1: „Zásadou řízení EPO je, že strana, která vznese námitku, nese důkazní břemeno (viz„ Judikatura odvolacích senátů EPO “, 7. vydání, 2013, III.G.5.1 Uplatnění této zásady na námitkové řízení vede k závěru, že důkazní břemeno ohledně námitkových důvodů vznesených namítajícím spočívá na namítajícím. (...) "
  11. ^ A b Rozhodnutí odvolacího senátu EPO T 608/07 ze dne 27. dubna 2009 3.3.03, Důvody 2.5.2.
  12. ^ Rozhodnutí T 1811/13 ze dne 8. listopadu 2016 „Důvody 5.1, devátý odstavec.
  13. ^ Rozhodnutí T 990/07 ze dne 23. února 2010 „Důvody 3.2, druhý odstavec.

Další čtení