David Magarshack - David Magarshack
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Červen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
David Magarshack | |
|---|---|
 | |
| narozený | 23. prosince 1899 |
| Zemřel | 26. října 1977 (ve věku 77) |
| Alma mater | University College v Londýně |
| obsazení | Překladatel, autor životopisů, romanopisec |
David Magarshack (23 prosince 1899-26 října 1977) byl Brit překladatel a životopisec ruských autorů, nejlépe si pamatoval jeho překlady z Dostojevskij a Nikolai Gogol.
Životopis
Magarshack se narodil v roce Riga, v dnešním Lotyšsku, v té době součást Ruské říše. V roce 1920 se přestěhoval do Spojené království aby mohl studovat, protože mu protižidovské zákony ztěžovaly další vysokoškolské vzdělání v Rusku.
Po absolvování University College v Londýně s diplomem z anglického jazyka a literatury v roce 1924 se Magarshack pokusil udělat si kariéru z žurnalistiky a poté z psaní krimi, z nichž ani jeden nebyl úspěšný. Britské občanství získal naturalizací v roce 1931.
Na začátku roku 1949 byl Magarshack osloven E.V. Rieu, redaktor časopisu Penguin Classics série, za účelem překladu Dostojevskij je Zločin a trest. Magarshack přijal práci na zálohu 200 £ a licenční poplatky ve výši sedm a půl procenta.[1] Během příštích 13 let se Magarshack stal jedním z nejplodnějších přispěvatelů do seriálu Classics. Jeho poslední překlad pro sérii, Čechov je Dáma s Lapdogem a další příběhy, Byl vydán v roce 1964, po kterém Magarshack zastavil překlad pro sérii kvůli preference nového editora série je pro více vědeckých překladů.
Magarshackově překladatelské práci pomáhala jeho manželka Elsie, absolventka angličtiny z Yorkshiru, Cambridge. Magarshackova dcera Stella uvedla, že Elsie pomohla Magarshackovi se všemi jeho překlady a korekturami.[2]
Magarshack napsal sérii biografií ruských spisovatelů. Jeho životopis Dostojevského byl divoce kritizován Joseph Frank který napsal: „Je těžké podat jakýkoli související výklad výkladu Dostojevského pana Magarshacka, protože, pravdivě, žádná taková interpretace neexistuje“.[3]
Magarshack pokračoval v překladu současné i klasické ruské literatury. Magarshack navíc rozsáhle psal o teorii překladu, ačkoli většina této práce by zůstala nepublikovaná.[2] Magarshack zemřel v Londýně v roce 1977.
Dědictví
Sbírky Magarshackových spisů, stejně jako jeho osobní a profesionální korespondence, jsou uloženy v ruském archivu v Leedsu na University of Leeds, stejně jako archiv Penguin na University of Bristol.
Spisovatel Anthony Powell vzdal hold: „David Magarshack způsobil revoluci ve čtení Dostojevského románů v angličtině svými překlady, které se objevily v posledních několika letech ... po celá léta jsem byl kvůli nepříjemnosti překladů spíše anti-Dostojevským mužem je vynikající překladatel v Magarshacku ". (Rána pěstí, 2. dubna 1958) “.[2]
Nositel Nobelovy ceny Kazuo Ishiguro identifikoval Magarshackovy překlady jako významný vliv na jeho styl psaní. V rozhovoru z roku 2005 s British Council v Polsku Ishiguro uvedl:
Často si myslím, že mě velmi ovlivnil překladatel David Magarshack, který byl v 70. letech oblíbeným překladatelem ruských spisovatelů. A často, když se mě lidé ptají, kdo jsou moje velké vlivy, mám pocit, že bych měl říci David Magarshack, protože si myslím, že rytmus mé vlastní prózy je velmi podobný těm ruským překladům, které čtu.[4]
Vybraná díla
Úplnější seznam prací Magarshacku najdete v příloze 2 McAteer (2017).[5]
Překlady
- Zločin a trest, Fjodor Dostojevskij (1951).[6]
- Racek, Anton Čechov (1952).
- Ďáblové, Dostojevskij (1953, viz Démoni ).
- Oblomov, Ivan Goncharov (1954).
- Idiot Dostojevskij (1955).
- Bratři Karamazovi Dostojevskij (1958).
- Mrtvé duše, Nikolai Gogol (1961).
- Anna Karenina, Lev Tolstoj (1961).
Biografie
- Stanislavskii, život (1950).
- Čechov, život (1952).[7]
- Turgeněv, život (1954).
- Čechov, dramatik (1955).
- Gogol, život (1957).
- Dostojevskij (1962).
- Puškin: Životopis (1967).
Beletrie
- Big Ben Strikes Eleven, Vražedný příběh pro dospělé (1934).[8]
- Death Cuts a Caper (1935).[9]
- Tři mrtví (1936).[10]
Poznámky
- ^ McAteer (2017), str. 97
- ^ A b C „David Magarshack, archiv tučňáků a překlad Dostojevského: Chat s Cathy McAteerovou“. bloggerskaramazov.com. 22. ledna 2019. Citováno 15. října 2020.
- ^ Frank, Joseph (1. června 1963). „Surový obchod“. The New York Review of Books. Citováno 15. října 2020.
- ^ Walkowitz (2007), str. 221.
- ^ McAteer (2017), str. 208–209
- ^ ISBN 978-0-14-044023-2. Penguin Classics.
- ^ ISBN 978-0-83-714095-7. Faber a Faber, Londýn.
- ^ LRA / MS1397, položka 375438.
- ^ LRA / MS1397, položka 375439.
- ^ LRA / MS1397, položka 375440.
Bibliografie
- McAteer, Catherine (1. října 2017). Studie ruských klasiků tučňáků (1950–1964) se zvláštním odkazem na Davida Magarshacka (PDF) (PhD). University of Bristol. Citováno 29. května 2020.
- Walkowitz, Rebecca (2007). „Nepředstavitelná velikost: Kazuo Ishiguro, překlad a literatura nového světa“ (PDF). Román: Fórum o beletrii. 40 (3): 216–239. doi:10.1215 / ddnov.040030216. Citováno 29. května 2020.
