David Daniell (autor) - David Daniell (author)

David John Daniell (17 února 1929 - 1.6.2016) byl anglický literární vědec a redaktor odborných knih, zejména o William Tyndale a jeho překlady Bible. Byl dříve profesorem angličtiny v University College v Londýně a publikoval řadu studií her Shakespeara. Založil také Tyndale Society. Vytvořil široce opakovanou frázi vysvětlující význam překladače anglické Bible ze šestnáctého století pro největšího dramatika v anglickém jazyce: „No Tyndale, No Shakespeare.“

Život

Byl synem Rev'd Erica H. Daniell (později ministr v baptistické církvi Grange Road, Darlington, 1941–1946)[1] a jeho manželky Betty a byl vzděláván u Gymnázium královny Alžběty v Darlingtonu. Později studoval v Oxford (College sv. Kateřiny ) a absolvoval bakalářský titul v roce 1952; a Master of Arts v roce 1954 poté, co studoval Anglický jazyk a literatura. V roce 1954 získal a B.A. stupeň v teologii. Četl angličtinu a později teologii v Oxfordu.[2] Studoval 1954–55 na University of Tübingen a tam získal postgraduální titul. V roce 1972 získal titul PhD University of London, pro jeho Shakespearovy studie. V roce 1979 Daniell doprovázel Royal Shakespeare Company na šestitýdenním turné po evropských městech.[2][3]

V letech 1980 a 1982 vydal David Daniell dva svazky Nejlepší povídky Johna Buchana;[4] v roce 1989, William Tyndale je Nový zákon, a v roce 1992 William Tyndale je Starý zákon.[3]

V roce 1994 vydal svou biografii Williama Tyndale a následující rok (leden 1995) byla na setkání v Britská knihovna. Daniell byl prvním předsedou a jeho nástupkyní byla Mary Clow.[5] Dnes má společnost Tyndale Society po celém světě asi sto členů.[3]

1998 vydal Arden třetí série vydání Shakespearova Julius Caesar. Jeho kniha o historii anglické Bible (Bible v angličtině: Historie a vliv) se objevil v roce 2003.

Daniell byl jmenován profesorem angličtiny na University College v Londýně, kde se stal emeritní profesor když odešel do důchodu v roce 1994.[6] Než začal učit na UCL, strávil dvanáct let jako mistr šestého ročníku na Apsleyské gymnázium.[7]

Byl to Čestný kolega z Hertford College v Oxfordu a ze dne College sv. Kateřiny v Oxfordu. Byl hostující kolega a čestný člen Senior společenské místnosti v Magdalen College v Oxfordu.[3]

O své práci měl přes 50 rozhlasových a televizních vysílání.

Rodina

V roce 1956 se oženil s Dorothy Mary Wellsovou a měli dva syny; jeho syn Christopher má také dva syny.[3][8] Dorothy zemřela 25. listopadu 2010.[9]

Smrt

Společnost Tyndale uvádí datum jeho smrti 1. června 2016.[10] Krátké oznámení bylo rovněž zveřejněno uživatelem Hertford College v Oxfordu.[11]

Jeho známé teze

Ve svých spisech o William Tyndale podporuje některé teze. Tato tvrzení jsou často citována jinými autory.

Práce a upravené knihy (výběr)

Tento seznam je neúplný; můžete pomoci přidání chybějících položek s spolehlivé zdroje.
  • Daniell, David (1975), The Interpreter's House: A Critical Assessment of the Work of John Buchan, Londýn: Nelson.
  • John Buchan (1980), Daniell, David (vyd.), Nejlepší povídky Johna Buchana (s úvodem a poznámkami), Já, Londýn: Michael Joseph.
  • ——— (1982), Daniell, David (vyd.), Nejlepší povídky Johna Buchana (s úvodem a poznámkami), II, Londýn: Michael Joseph.
  • Daniell, David (1980), „Coriolanus“ v Evropě, Londýn: Athlone Press.
  • ——— (1989), „Bouře“ (debata kritiků)„Basingstoke: Palgrave Macmillan.
  • ——— (1994), William Tyndale: biografie„New Haven & London: Yale University Press.
  • ——— (2003), Bible v angličtině: Historie a vliv, New Haven: Yale Univ. lis.
  • Daniell, David (dotazovaný); Noah, William H (producent / výzkumný pracovník / hostitel) (c. 2004), William Tyndale: jeho život, jeho odkaz (videozáznam), Avalon.
  • ———; Boulter, Russell (2005), William Tyndale: Muž s misí (PDF) (videozáznam), Christian History Institute.
  • Ferrell, Lori Anne (hlavní výzkumná pracovnice); Daniell, David (autor zdroje a dotazovaný) (Duben 2007), Tajemství mrtvých: Bitva o Bibli (videozáznam), Educational Broadcasting Corporation a Pioneer Productions.
  • Shakespeare, William (1998), Daniell, David (vyd.), Julius Caesar, The Arden Shakespeare, Walton-on-Thames: Thomas Nelson & Sons.
  • Tyndale, William (1989), Daniell, David (vyd.), Tyndale's New Testament: Translated from the Greek by William Tyndale in 1534 (s úvodem) (moderní pravopis ed.), New Haven a London: Yale University Press.
  • ——— (1992), Daniell, David (vyd.), Tyndaleův Starý zákon: být Pentateuchem z roku 1530, Joshua ke 2. Letopisům z roku 1537 a Jonášovi, přeložil William Tyndale (s úvodem Davida Daniell) (moderní pravopis ed.), New Haven a London: Yale University Press.
  • ——— (2000), Daniell, David (vyd.), Poslušnost křesťanského muže (s úvodem a poznámkami), London: Penguin Classics.
  • ——— (2003), Daniell, David (vyd.), Vybrané spisy (s úvodem a poznámkami), Manchester: Carcanet Press.
  • Daniell, David (2003), Bible v angličtině„New Haven and London: Yale University Press.

Viz také

Reference

Některé odkazy citované v internetovém archivu již nejsou k dispozici.
  1. ^ Ministři - baptistická církev Grange Road
  2. ^ A b Tyndale 1992, Pokrýt.
  3. ^ A b C d E David Daniell (Web), UK, archivovány z originál dne 3. prosince 2010.
  4. ^ Tlumočnický dům (1975) byla jeho první kniha o Johnu Buchanovi, z nichž několik stovek vydal.[1]
  5. ^ Pracovníci a kontakty společnosti Tyndale
  6. ^ Fakulta, Velká Británie: UCL.
  7. ^ Profesor David Daniell (Gresham College)
  8. ^ Daniell 2003, str. xii.
  9. ^ Věstník - úřední veřejný záznam
  10. ^ Stručná historie společnosti
  11. ^ Profesor David Daniell, 1929-2016
  12. ^ Daniell 1994, str. 112–3.
  13. ^ Daniell 1994, str. 114, řádek 33.
  14. ^ Tyndale 1992, s. xxiv ff.
  15. ^ Herbert, A. S. (1968) Historický katalog tištěných Biblí 1525–1961. London: British and Foreign Bible Society; New York: Americká biblická společnost ISBN  0-564-00130-9; p. 18.
  16. ^ Kenyon, Sir Frederic G. (1909), „Matthew's“, Hastingsův biblický slovník (article) (online ed.), biblický badatel.
  17. ^ The Powerhouse of Creative Thought - David Daniell's study of the Bible in English ..., Belief net, září 2003, s. 2.
  18. ^ Tyndale 2000, str. xix; poznámka pod čarou 8.
  19. ^ Daniell 2003, s. 136, poznámka pod čarou 13; 448.
  20. ^ Nielson, John [sic]; Skousen, Royal (1998), „Kolik z Bible krále Jamese je William Tyndale?“, Reformace (abstraktní), 3: 49–74, doi:10.1179 / ref_1998_3_1_004, archivovány z originál dne 1. května 2010.

externí odkazy