Volební obvody Švýcarska - Constituencies of Switzerland

Švýcarsko
Erb Švýcarska (Pantone). Svg
Tento článek je součástí série o
politika a vláda
Švýcarsko
Vlajka Švýcarska. Svg Portál Švýcarsko

Existují 26 volebních obvodů ve Švýcarsku - jeden pro každou z 26 kantonů Švýcarska - pro volbu Národní rada a Rada států.

Národní rada má 200 členů. Místa národní rady jsou rozdělena do kantonů na základě jejich příslušné velikosti populace (která zahrnuje děti a cizince s bydlištěm, kteří nemají volební právo). Jak Federální volby 2019, existuje dvacet vícečlenných volebních obvodů, přičemž Zürich má největší počet křesel v Národní radě na 35. Existuje šest volebních obvodů, které mají pouze jedno sídlo Národní rady: Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden, Glarus, Nidwalden, Obwalden a Uri. Vícečlenné volební obvody volí své členy národní rady do otevřený seznam poměrné zastoupení, zatímco jednomístné volební obvody volí své první hlasování.

Rada států má 46 členů. Existuje 20 dvoumístných volebních obvodů představujících 20 „plných“ kantonů a šest jednomístných volebních obvodů představujících šest „polovičních“ kantonů. Ve 24 volebních obvodech jsou členové Rady států voleni většinovým systémem. Proporcionální zastoupení se používá k volbě členů Rady států v Jura a Neuchâtel.

Seznam volebních obvodů

Volební obvodVoliči
(2019)		PopulaceSedadla
Národní
Rada		Rada
Státy
Aargau429,516685,845[1]162
Appenzell Ausserrhoden39,06355,445[2]11
Appenzell Innerrhoden11,94216,128[3]11
Basel-Landschaft190,095290,765[4]71
Basel-Stadt114,139201,469[5]51
Bern740,3071,039,474[6]242
Fribourg206,025321,783[7]72
Ženeva267,337504,128[8]122
Glarus26,52040,590[9]12
Graubünden139,759199,021[10]52
Jura53,52273,584[11]22
Vojtěška279,236413,120[12]92
Neuchâtel112,704176,496[13]42
Nidwalden31,36743,087[14]11
Obwalden27,08937,930[15]11
Schaffhausen52,37782,348[16]22
Schwyz105,606160,480[17]42
Solothurn180,743275,247[18]62
St. Gallen324,636510,734[19]122
Thurgau174,337279,547[20]62
Ticino223,271351,491[21]82
Uri26,78136,703[22]12
Valais226,331345,525[23]82
Vaud453,280805,098[24]192
Zug77,470127,642[25]32
Curych944,7651,539,275[26]352
Zdroj: Psephos[27], Švýcarská vláda[28]

Zaniklé volební obvody

Od roku 1848 do roku 1919 byli členové národní rady voleni pomocí většinového systému. Počet členů národní rady se po několika letech změnil na základě výsledků sčítání. Během tohoto období člen národní rady zastupoval 20 000 lidí.[29]

Volební obvody v tomto období byly různé velikosti. Menší kantony byly obvykle zastoupeny v jednom volebním obvodu, zatímco větší kantony byly rozděleny do několika volebních obvodů. Existovaly jednočlenné volební obvody i vícečlenné volební obvody, přičemž největšími byly volební obvody Aargau od roku 1848 do roku 1851 a Curych-jihozápad od roku 1902 do roku 1911, přičemž oba měly devět křesel. Na tyto volební obvody se oficiálně vztahovalo přidělené číslo, ale neoficiálně se na ně odkazovalo i jejich názvy, které vycházely ze jména kantonu nebo zeměpisné oblasti v kantonu.

V letech 1848 až 1851 byly volební obvody určeny kantonálními vládami. Federální volební zákon určil volební obvody počínaje rokem 1851 až do zavedení systému poměrného zastoupení v roce 1919.

Seznam volebních obvodů před rokem 1919

LetSedadlaVolební obvody
1848–185111148
1851–186312049
1863–187212847
1872–188113548
1881–189014549
1890–190214752
1902–191116749
1911–191918949

Seznam zaniklých volebních obvodů

Na uvedené volební obvody se odkazuje neoficiálními názvy. Oficiálně se na ně odkazuje určeným číslem, které se po několika letech mění.

  • Aargau-centrální
  • Aargau-sever
  • Aargau - jihovýchod
  • Aargau - jihozápad
  • Bern-Emmental
  • Bern-Jura
  • Bern-Mittelland
  • Bern-North Jura
  • Bern-Oberaargau
  • Bern-Oberland
  • Bern-Seeland
  • Bern-jih Jura
  • Centrální Wallis
  • Fribourg-Central
  • Fribourg-sever
  • Fribourg-jih
  • Grisons-Central
  • Grisons-East
  • Grisons-North
  • Grisons-West
  • Dolní Valais
  • Centrální Lucern
  • Lucerne-East
  • Severní Lucern
  • Lucerne-severovýchod
  • Lucern-severozápad
  • Lucern - jih
  • Luzern - jihozápad
  • Lucerne-West
  • Schwyz-sever
  • Schwyz-jih
  • St. Gallen-Central
  • St. Gallen-severozápad
  • St. Gallen-severovýchod
  • St. Gallen-jih
  • St. Gallen-Stadt
  • St. Gallen-West
  • Thurgau 1
  • Thurgau 2
  • Thurgau 3
  • Thurgau 4
  • Ticino-sever
  • Ticino-jih
  • Horní Valais
  • Horní Valais-sever
  • Horní Valais-jih
  • Vaud-východ
  • Vaud-sever
  • Vaud-západ
  • Curych-východ
  • Curych-sever
  • Curych-jih
  • Curych-jihozápad
  • Zürich-West

Reference

  1. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  2. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  3. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  4. ^ Statistika kantonu Basilej-země, Wohnbevölkerung nach Nationalität und Konfession per 31. März 2020 (v němčině) zpřístupněno 28. července 2020
  5. ^ Statistika kantonu Basilej-město, Dokument MS Excel - T01.0.01 - Bevölkerungsstand Čísla k 31. srpnu 2020 (v němčině) zpřístupněno 6. října 2020
  6. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  7. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  8. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  9. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  10. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  11. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  12. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  13. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  14. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  15. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  16. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  17. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  18. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  19. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  20. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  21. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  22. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  23. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  24. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  25. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  26. ^ „Ständige und nichtständige Wohnbevölkerung nach instituteellen Gliederungen, Geburtsort und Staatsangehörigkeit“. bfs.admin.ch (v němčině). Švýcarský federální statistický úřad - STAT-TAB. 31. prosince 2019. Citováno 6. října 2020.
  27. ^ Carr, Adam. „LEGISLATIVNÍ VOLBY ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE 20. ŘÍJNA 2019“. Psephos.
  28. ^ „Kolik křesel má každý kanton v parlamentu?“. Švýcarská vláda.
  29. ^ Casanova, Corina (14. září 2011). „Von 111 auf 200“. Spolková rada. Archivovány od originál dne 28. října 2014.