Comarques of Katalánsko - Comarques of Catalonia

Dnešní rozdělení Katalánska v komarky

Toto je seznam 42 komarky (jednotné číslo Comarca, Výslovnost katalánština:[kuˈmaɾkə]) do kterého Katalánsko je rozděleno. A Comarca je skupina obcí, zhruba ekvivalent „okres „v USA nebo ve Velké Británii. V kontextu Katalánska však může být výraz„ kraj “trochu zavádějící, protože v středověký Katalánsko, kromě králů Aragona, byli nejdůležitějšími vládci počítá, zejména Počty z Barcelony a Urgell. Comarques nemají žádný zvláštní vztah k „kraje „kterým vládli počty.

Přehled

Ačkoli jsou dnes komarky oficiálně uznávány, po celá staletí existovaly neoficiálně, přičemž občané se s konkrétní komarkou identifikovali stejným způsobem, jakým by se mohli identifikovat lidé v jiných částech světa s konkrétním regionem.

V některých případech se komarky skládají z venkovských oblastí a mnoha malých vesnic zaměřených na důležité město, kde lidé v regionu tradičně chodí nakupovat nebo prodávat své zboží. To je případ komarků, jako je Pla d'Estany se středem na město Banyoles nebo Ripollès se středem na město Ripoll. V ostatních případech jsou komarky větší oblasti s mnoha důležitými populačními centry, které byly tradičně považovány za součást stejného regionu, jako v případě Empordà nebo Vallès.

Současné oficiální rozdělení Katalánska na komarky vzniklo v pořadí poloautonomní katalánské vlády pod Španělskou republikou v roce 1936. Bylo nahrazeno po vítězství 1939 Francisco Franco síly v španělská občanská válka, ale obnovena v roce 1987 obnovenou Generalitat Katalánska. Vzhledem k tomu, že definice comarques je tradičně neoficiální a někdy nejednoznačná, bylo učiněno mnoho nových návrhů, protože comarques byly poprvé oficiálně označeny jako různá města se pokouší upravit oficiální comarques tím, co považují za svou tradiční comarca. V důsledku toho byly pravidelně prováděny určité revize oficiálního rozdělení.

Comarca existuje jako oblast místní správy a má svého zástupce obecní rada.

Hranice comarques obecně nepřekračují hranice provincie (Barcelona, Girona, Lleida, Tarragona ), ale existuje několik výjimek, protože provincie jsou definovány španělskou vládou, zatímco komarky jsou definovány katalánskou vládou - zejména v případě Cerdanya který je rozdělen na dvě provincie Lleida a Girona (většina ostatních případů zahrnuje pouze jednu nebo dvě obce).

Aran, který je zde zahrnut, oficiálně není comarca, ale „jedinečná územní entita“ s dalšími pravomocemi, ale neoficiálně se obecně označuje jako comarca. Jeho současný stav byl formován v únoru 2015.[1]

Seznam comarques

Comarcadatum
vytvořeno		Hlavní městoPočet
obcí		Populace
(2014)[2]		Plocha
(km²)[2]		HustotaProvincie
Alt Camp1987Valls2344,578538.282.8Tarragona
Alt Empordà1987Figueres68140,2141,357.4103.3Girona
Alt Penedès1987Vilafranca del Penedès27106,262592.7179.3Barcelona
Alt Urgell1987La Seu d'Urgell1920,8781,447.514.4Lleida
Alta Ribagorça1988El Pont de Suert33,873426.89.1Lleida
Anoia1987Igualada33117,842866.3136.0Barcelona
Aran1987Vielha e Mijaran99,993633.515.8Lleida
Bages1987Manresa30175,527[3]1,092.2[3]160.7Barcelona
Camp Baix1987Reus28190,249697.3272.8Tarragona
Baix Ebre1987Tortosa1480,6371002.680.4Tarragona
Baix Empordà1987La Bisbal d'Empordà36132,886701.8189.4Girona
Baix Llobregat1987Sant Feliu de Llobregat30806,249486.21,658.3Barcelona
Baix Penedès1987El Vendrell14100,262296.4338.3Tarragona
Barcelonès1987Barcelona52,227,238145.815,276.0Barcelona
Berguedà1987Berga3140,0391,185.333.8Barcelona, ​​Lleida
Cerdanya1987Puigcerdà1718,063546.633.0Girona, Lleida
Conca de Barberà1987Mont Blanc2220,723650.231.9Tarragona
Garraf1987Vilanova i la Geltrú6145,886185.1788.1Barcelona
Garrigues1987Les Borges Blanques2419,762797.724.8Lleida
Garrotxa1987Olot2156,036734.576.3Girona
Gironès1987Girona28185,085575.6321.6Girona
Maresme1987Mataró30437,919398.61,098.6Barcelona
Moianès2015Moià1013,056337.938.6Barcelona
Montsià1987Amposta1269,613735.594.6Tarragona
Noguera1987Balaguer3039,3761,784.122.1Lleida
Osono1987Vic50154,559[3]1,245.1[3]124.1Barcelona, ​​Girona
Pallars Jussà1987Tremp1413,5301,343.210.1Lleida
Pallars Sobirà1987Třídit157,2201,378.05.2Lleida
Pla de l'Estany1988Banyoly1131,554262.8120.1Girona
Pla d'Urgell1988Mollerussa1637,128305.2121.7Lleida
Priorat1987Falset239,550498.719.1Tarragona
Ribera d'Ebre1987Móra d'Ebre1422,925827.127.7Tarragona
Ripollès1987Ripoll1925,700956.626.9Girona
Segarra1987Cervera2122,713722.831.4Lleida
Segrià1987Lleida38209,7681,396.4150.2Lleida
Selva1987Santa Coloma de Farners26170,249994.9171.1Girona, Barcelona
Solsonès1987Solsona1513,4971001.113.5Lleida
Tarragonès1987Tarragona22250,306319.2784.2Tarragona
Terra Alta1987Gandesa1212,119743.016.3Tarragona
Urgell1987Tàrrega2036,526579.663.0Lleida
Vallès Occidental1987Sabadell, Terrassa23899,532583.11,542.7Barcelona
Vallès Oriental1987Granollery39399,781[3]734.5[3]544.3Barcelona
• Celkem: 429487,518,90332,108.0[4][5]234.2

Comarcal revize

Komarální revize proběhly v roce 1988 (vytvoření Pla d'Estany, Pla d'Urgell a Alta Ribagorça),[6] 1990 (různé úpravy),[7] a květen 2015 (vytvoření Moianès).[8] „Zpráva katalánské vlády o revizi modelu územní organizace Katalánska“ (dále jen „zpráva“) Zpráva Roca [ca. ]), publikovaný v roce 2000, doporučuje mnohem více změn v komarkách, které dosud nebyly přijaty, s výjimkou vytvoření Moianès v roce 2015.[9] Další navrhované nové comarky jsou: Vall de Camprodon [ca. ] (kapitál v Camprodon ), Selva Marítima [ca. ] (kapitál v Blanes ), Alta Segarra [ca. ] (kapitál v Calaf ), Segre Mitjà [ca. ] (kapitál v Ponts ), a Baix Llobregat Nord [ca. ] (kapitál v Martorell ).

V nezávazném referendu z července 2015 se většina obcí EU Lluçanès region Osona hlasoval pro připojení k navrhované nové komarce tohoto jména. Částečné schválení bylo považováno za nedostatečné a plán nebyl předložen parlamentu do konce roku 2015.[10]

datumOd comarcaComarcaObce
1988GironèsPla de l'EstanyBanyoly, Camós, Cornellà del Terri, Crespià, Esponellà, Fontcoberta, Palol de Revardit, Porqueres, Sant Miquel de Campmajor, Serinyà, Vilademuls
1988UrgellPla d'UrgellBarbens, Castellnou de Seana, Ivars d'Urgell, Vilanova de Bellpuig, Vila-sana
1988SegriàPla d'UrgellBell-lloc d'Urgell, Fondarella, Golmés, Miralcamp, Mollerussa, El Palau d'Anglesola, Sidamon
1988NogueraPla d'UrgellBellvís, Linyola, El Poal
1988GarriguesPla d'UrgellTorregrossa
1988Pallars JussàAlta RibagorçaBarruera (La Vall de Boí ), El Pont de Suert, Vilaller
1990NogueraSegriàAlfarràs, La Portella
1990PrioratCamp BaixArbolí
1990TarragonèsBaix PenedèsBonastre
1990Vallès OccidentalVallès OrientalCaldes de Montbui
1990GarrafAlt PenedèsCastellet i la Gornal, Olesa de Bonesvalls
1990BarcelonèsBaix LlobregatEsplugues de Llobregat, Sant Just Desvern
1990TarragonèsAlt CampEls Garidells
1990Alt CampBaix PenedèsMasllorenç
1990AnoiaSolsonèsLa Molsosa
1990RipollèsOsonoMontesquiu, Santa Maria de Besora, Sant Quirze de Besora, Vidrà
1990UrgellSegarraMontornès de Segarra
1990Baix EbreMontsiàSant Jaume d'Enveja
1990SegarraConca de BarberàVallfogona de Riucorb
1994-Vallès OccidentalBadia del Vallès
2015BagesMoianèsCalders, L'Estany, Moià, Monistrol de Calders, Santa Maria d'Oló
2015Vallès OrientalMoianèsCastellcir, Castellterçol, Granera, Sant Quirze Safaja
2015OsonoMoianèsCollsuspina
2015-GironèsMedinyà
2017Gironès-Medinyà

Historické komarky

Existuje několik dalších comarques, které jsou často označovány jako historické komarky Katalánska, protože jejich současné území bylo součástí bývalého Katalánské knížectví, ale nyní jsou v Severní Katalánsko, část Francie.

ComarcaHlavní město
Rosselló (Roussillon)Perpinyà (Perpignan)
Alta CerdanyaFont-Romeu (Font-Romeu-Odeillo-Via)
CapcirEls Angles (Les Angles)
VallespirCeret (Céret)
ConflentPrada de Conflent (Prades)

Viz také

Reference

  1. ^ „LLEI 1/2015, del 5 de febrer, del règim especial d'Aran“ (PDF) (v katalánštině). Generalitat Katalánska. 2015-02-13. Citováno 2015-11-19.
  2. ^ A b „El Municipi en xifres“. Institut d'Estadística de Catalunya. Citováno 2015-05-25.
  3. ^ A b C d E F Upraveno po vytvoření Moianès
  4. ^ „Indikátory geogràfics. Superfície, densitat i entitats de població: Catalunya“. Statistický institut Katalánska. Citováno 2015-11-25.
  5. ^ Celkem výše uvedených čísel je 32 107,1. Rozdíl může být způsoben zaokrouhlování.
  6. ^ „Llei 5/1988, de 28 de març, de creació de les comarques del Pla de l'Estany, del Pla d'Urgell i de l'Alta Ribagorça“ (v katalánštině). Generalitat de Catalunya. 1988-03-28. Citováno 2015-05-25.
  7. ^ „Llei 3/1990, de 8 de gener, de modificació de la divisió comarcal de Catalunya“ (v katalánštině). Generalitat de Catalunya. 2015-05-25. Citováno 2015-05-25.
  8. ^ „El Parlament aprova la llei de creació del Moianès amb els vots en contra de Ciutadans i l'abstenció del PP“. La Vanguardia (v katalánštině). 2015-04-15. Citováno 2015-04-15.
  9. ^ Miquel Roca i Junyent; et al. (Prosinec 2000). „Informe sobre la revisió del Model d'organització teritorial de Catalunya“ (PDF) (v katalánštině). Archivovány od originál (PDF) dne 29. 8. 2014.
  10. ^ „El Lluçanès serà la comarca número 43 de Catalunya: el 'sí' guanya en vuit dels 13 municipis“. Ara. 2015-07-26. Citováno 2015-07-27.

externí odkazy

  • (v katalánštině) Institut d'Estadística de Catalunya je vynikajícím zdrojem statistických informací pro Katalánsko až na úroveň jednotlivých obcí. Je to také náš zdroj, pro které obce jsou comarca. Části webu jsou v angličtině a španělštině, ačkoli většina z nich je v katalánštině.
  • (v katalánštině) Historie současného dělení komar. Katalánsko, La Franja a Severní Katalánsko.