Předsedání Barda - Chairing of the Bard

The Předsedání Barda (velština: Cadeirio'r Bardd) je jednou z nejdůležitějších událostí v velština eisteddfod tradice. Nejslavnější ceremoniál předsedání se koná v National Eisteddfod of Wales a je vždy v pátek odpoledne týdne Eisteddfod.[1] Vítězové jsou označováni jako Y Prifardd (doslovně „šéf Bard“). Zvyk předsedat bardovi je však mnohem starší než moderní obřad eisteddfod a je známo, že k němu došlo již v roce 1176.[2]


Nová bardická židle je speciálně navržena a vyrobena pro každý eisteddfod a je udělena vítěznému soutěžícímu v soutěži o „awdl ", poezie psaná v přísné metrové formě známá jako cynghanedd. Je možné zadržet židli, pokud rozhodčí nepovažují standard přihlášek za dostatečně vysoký. Tak tomu bylo v roce 1889, kdy židle byla vyrobena pro menší eisteddfod Bagillt ve Flintshire nebyl oceněn. Dotyčná židle přinesla novinky v roce 2006, kdy byla vrácena do Walesu poté, co ji získala místní velšská společnost v Kanadě.[5] K zadržení křesla došlo naposledy v roce 2013 na Eisteddfod v Denbighshire, Gwynedd.[6]
Národnímu ceremoniálu Eisteddfod předsedá Arcidruid, který požádá zástupce soudců, aby se k záznamům vyjádřil, než oznámí totožnost pěveckého sboru pouze s použitím nom de chochol že vítěz použil k zadání díla. Až do tohoto okamžiku nikdo nezná skutečnou identitu barda, který je požádán, aby vstal, a poté je doprovázen na jeviště. Místní děti předvádějí tanec na počest nového barda.
V roce 1917 Hedd Wyn (Ellis Humphrey Evans) byl oceněn předsedou pro jeho óda „Yr Arwr“ („Hrdina“). Dne 6. Září 1917, kdy se v Národním Eisteddfodu konal obřad předsednictví Barda Birkenhead Park, Anglie, soudci oznámili, že vítězný příspěvek byl pod pseudonymem Fleur de Lys. Poté, co trumpety třikrát povolaly vítěze, aby vystoupil z publika, Arcidruid Dyfed oznámil, že byl zabit v akci před šesti týdny. Židle pro vítěze byla poté zahalena do černé plachty a byla tak doručena rodičům Hedda Wyna. Ten rok je eisteddfod nyní zmiňován v Welština tak jako "Eisteddfod y Gadair Ddu"(" Eisteddfod z Černé židle ").
Židle z tohoto obřadu, kterou vyrobil belgický tesař, Eugeen Vanfleteren (1880–1950), který uprchl do Británie, když byla napadena Belgie a usadila se v Birkenheadu,[7] je vystaven v Yr Ysgwrn, básníkově bývalém domě.[8]
Vítězství v „dvojce“ bardické židle a koruna stejný eisteddfod je výkon, který byl v historii eisteddfod proveden jen několikrát. Alan Llwyd a Donald Evans mít každý provedl dvakrát dvakrát.[9]
První ženou, která vyhrála židli v Národním Eisteddfodu, byla Mererid Hopwood v roce 2001; ona vyhrála korunu na později eisteddfod.[10]
Vítězové křesla v Národním Eisteddfoddu
Rok | Umístění | Báseň | Básník[11] | Bardické jméno |
---|---|---|---|---|
1876 | Wrexham | Thomas Jones[4] | Taliesin o Eifion | |
1880 | Caernarfon | Athrylith | W B Joseph | Y Myfyr |
1881 | Merthyr Tydfil | Cariad | Evan Rees | Dyfed |
1882 | Denbigh | Dyn | Žádný vítěz | |
1883 | Cardiff | Y Llong | Žádný vítěz | |
1884 | Liverpool | Gwilym Hiraethog | Evan Rees | Dyfed |
1885 | Aberdare | Y Gwir yn Erbyn y Byd | Watkin Hesekiah Williams | Watcyn Wyn |
1886 | Caernarfon | Gobaith | Richard Davies | Tafolog |
1887 | Londýn | Y Frenhines Victoria | Robert Arthur Williams | |
1888 | Wrexham | Peroriaeth | Thomas Jones | Tudno |
1889 | Brecon | Y Beibl Cymraeg | Evan Rees | Dyfed |
1890 | Bangor | Y Llafurwr | Thomas Jones | Tudno |
1891 | Swansea | Yr Haul | John Owen Williams | Pedrog |
1892 | Rhyl | Y Cenhadwr | Evan Jones | Gurnos |
1893 | Pontypridd | Pulpud Cymru | J. Ceulanydd Williams | |
1894 | Caernarfon | Hunanaberth | H. Elvet Lewis | Elfed |
1895 | Llanelli | Dedwyddwch | John Owen Williams | Pedrog |
1896 | Llandudno | Tuhwnt jsem Llen | Ben Davies | |
1897 | Newport | Brawdgarwch | J. T. Job | Práce |
1898 | Blaenau Ffestiniog | Awen | R. O. Hughes | Elfyn |
1899 | Cardiff | Gladstone | Žádný vítěz | |
1900 | Liverpool | Y Bugail | John Owen Williams | Pedrog |
1901 | Merthyr Tydfil | Y Diwygiwr | Evan Rees | Dyfed |
1902 | Bangor | Ymadawiad Arthur | T. Gwynn Jones | |
1903 | Llanelli | Y Kelt | John Thomas Job | Práce |
1904 | Rhyl | Geraint ac Enid | Machreth Rees | |
1905 | Mountain Ash | Gorau arf, Dysg | Žádný vítěz | |
1906 | Caernarfon | Y Lloer | J. J. Williams | |
1907 | Swansea | John Bunyan | T Davies | |
1908 | Llangollen | Ceiriog | J. J. Williams | |
1909 | Londýn | Gwlad y Bryniau | T. Gwynn Jones | |
1910 | Colwyn Bay | Yr Haf | R. Williams Parry | |
1911 | Carmarthen | Iorwerth VII | Gwilym Ceiriog | |
1912 | Wrexham | Y Mynydd | T. H. Parry-Williams | |
1913 | Abergavenny | Aelwyd y Cymro | T J Thomas | Sarnicol |
1914 | První světová válka | Žádný Eisteddfod | ||
1915 | Bangor | Eryri | TH Parry-Williams | |
1916 | Aberystwyth | Ystrad Fflur | J. Ellis Williams | |
1917 | Penbedw | Yr Arwr | Ellis Evans | Hedd Wyn |
1918 | Neath | Eu Nêr a Folant | J T Job | Práce |
1919 | Corwen | Y Proffwyd | Cledlyn Davies | |
1920 | Barry | Yr Oes Aur | Žádný vítěz | |
1921 | Caernarfon | Min y Môr Meuryn | R J Rowlands | |
1922 | Ammanford | Y Gaeaf | John Lloyd-Jones | |
1923 | Plíseň | Dychweliad Arthur | Cledlyn Davies | |
1924 | Pontypool | Jsem Duw a Adwaenir | Albert Evans-Jones | Cynan |
1925 | Pwllheli | Cantre'r Gwaelod | Dewi Morgan | |
1926 | Swansea | Y Mynach | D. Gwenallt Jones | Gwenallt |
1927 | Holyhead | Y Derwydd | Žádný vítěz | |
1928 | Treorchy | Y Sant | Žádný vítěz | |
1929 | Liverpool | Dafydd ap Gwilym | Dewi Emrys | |
1930 | Llanelli | Y Galilead | Dewi Emrys | |
1931 | Bangor | Breuddwyd y Bardd | D. Gwenallt Jones | |
1932 | Aberafan | Mam | D J Davies | |
1933 | Wrexham | Harlech | Edgar Phillips | Trefin |
1934 | Neath | Ogof Arthur | W Morris | |
1935 | Caernarfon | Magdaléna | Gwyndaf Evans | |
1936 | Fishguard | Ty Ddewi | Simon B Jones | |
1937 | Machynlleth | Y Ffin | T. Rowland Hughes | |
1938 | Cardiff | Rwy'n Edrych Dros y Bryniau Pell | Gwilym R Jones | |
1939 | Denbigh | Ahoj, dyddhau | Žádný vítěz | |
1940 | Mountain Ash (rádio) | Pererinion | Thomas Rowland Hughes | |
1941 | Starý Colwyn | Hydref | Rowland Jones | |
1942 | Svetr | Rhyfel neu "Creiddylad" | Žádný vítěz | |
1943 | Bangor | Cymylau Amser | Dewi Emrys | |
1944 | Llandybie | Ofn | D Lloyd Jenkins | |
1945 | Rhos | Yr Oes Aur | T Parry Jones | |
1946 | Mountain Ash | Awdl Foliant i'r Amaethwr | Geraint Bowen | |
1947 | Colwyn Bay | Maelgwn Gwynedd | John Eilian | |
1948 | Bridgend | Yr Alltud | Dewi Emrys | |
1949 | Dolgellau | Y Graig | Rowland Jones | |
1950 | Caerphilly | Awdl Foliant i'r Glowr | Gwilym Tilsley | |
1951 | Llanrwst | Y Dyffryn | Brinley Richards | |
1952 | Aberystwyth | Dwylo | John Evans | |
1953 | Rhyl | Y Ffordd | E. Lloyd Williams | |
1954 | Ystradgynlais | Yr Argae | John Evans | |
1955 | Pwllheli | Gwrtheyrn | G. Ceri Jones | |
1956 | Aberdare | Gwraig | Mathonwy Hughes | |
1957 | Llangefni | Cwm Carnedd | Gwilym Tilsley | |
1958 | Ebbw Vale | Caerllion ar Wysg | T. Llew Jones | |
1959 | Caernarfon | Y Dringwr | T Llew Jones | |
1960 | Cardiff | Dydd Barn nebo „Morgannwg“ | Žádný vítěz | |
1961 | Rhosllanerchrugog | Awdl Foliant i Gymru | Emrys Edwards | |
1962 | Llanelli | Llef un yn Llefain | Caradog Pritchard | |
1963 | Llandudno | Genesis | Žádný vítěz | |
1964 | Swansea | Patagonie | R Bryn Williams | |
1965 | Nové Město | Yr Ymchwil | W D Williams | |
1966 | Aberafan | Cynhaeaf | Dic Jones | |
1967 | Bala | Y Gwyddonydd | Emrys Roberts | |
1968 | Barry | Awdl Foliant i'r Morwr | R Bryn Williams | |
1969 | Pazourek | Yr Alwad | James Nicholas | |
1970 | Ammanford | Y Twrch Trwyth | Tomi Evans | |
1971 | Bangor | Y Chwarelwr | Emrys Roberts | |
1972 | Haverfordwest | Preselau | Dafydd Owen | |
1973 | Ruthin | Llef Dros y Lleiafrifoedd | Alan Llwyd | |
1974 | Carmarthen | Y Dewin | Mojžíš Glyn Jones | |
1975 | Criccieth | Afon | Gerallt Lloyd Owen | |
1976 | Svetr | Gwanwyn | Alan Llwyd | |
1977 | Wrexham | Llygredd | Donald Evans | |
1978 | Cardiff | Y Ddinas | Žádný vítěz | |
1979 | Caernarfon | Gwynedd | Žádný vítěz | |
1980 | Údolí Lliw | Y Ffwrnais | Donald Evans | |
1981 | Machynlleth | Y Frwydr | John Gwilym Jones | |
1982 | Swansea | Cilmeri | Gerallt Lloyd Owen | |
1983 | Anglesey | Ynys | Einion Evans | |
1984 | Lampeter | Y Pethau Bychain | Aleled Rhys Wiliam | |
1985 | Rhyl | Cynefin | Robat Powell | |
1986 | Fishguard | Y Cwmwl | Gwynn ap Gwilym | |
1987 | Porthmadog | Llanw a Thrai | Ieuan Wyn | |
1988 | Newport | Bouřka | Elwyn Edwards | |
1989 | Llanrwst | Y Daith | Idris Reynolds | |
1990 | Rhymney Valley | Gwythiennau | Myrddin ap Dafydd | |
1991 | Plíseň | Awdl Foliant Merch ein Hamserau | Robin Llwyd ab Owain | |
1992 | Aberystwyth | Fo Ben ... | Idris Reynolds | |
1993 | Llanelwedd | Gwawr | Meirion MacIntyre Huws | |
1994 | Neath | Chwyldro | Emyr Lewis | |
1995 | Abergele | Y Môr | Tudur Dylan Jones | |
1996 | Llandeilo | Grisiau | R O Williams | |
1997 | Bala | Gwaddol | Ceri Wyn Jones | |
1998 | Bridgend | Fflamau | Žádný vítěz | |
1999 | Anglesey | Pontydd | Gwenallt Llwyd Ifan | |
2000 | Llanelli | Agored | Llion Jones | |
2001 | Denbigh | Dadeni | Mererid Hopwood | |
2002 | St David's | Llwybrau | Myrddin ap Dafydd | |
2003 | Meifod | Drysau | Twm Morys | |
2004 | Newport | Tir Neb | Huw Meirion Edwards | |
2005 | Snowdonia | Gorwelion | Tudur Dylan Jones | |
2006 | Swansea | Tonnau | Gwynfor ab Ifor | |
2007 | Flintshire | Ffin | T. James Jones | |
2008 | Cardiff | Tir Newydd | Hilma Ll. Edwards | |
2009 | Meirion | Cyffro | Žádný vítěz | |
2010 | Blaenau Gwent a vedoucí údolí | Ennill Tir | Tudur Hallam | |
2011 | Wrexham | Clawdd Terfyn | Rhys Iorwerth | |
2012 | Údolí Glamorgan | Llanw | Dylan Iorwerth | |
2013 | Denbighshire | Lleisiau | Žádný vítěz | |
2014 | Carmarthenshire | Lloches | Ceri Wyn Jones | |
2015 | Montgomery a pohraničí | Gwe | Hywel Griffiths | |
2016 | Monmouthshire | Ffiniau | Aneirin Karadog | |
2017 | Anglesey | Arwr | Osian Rhys Jones | |
2018 | Cardiff | Porth | Gruffudd Eifion Owen | |
2019 | Llanrwst | Gorwelion | T. James Jones[12] |
Reference
- ^ „Eisteddfod History“. BBC. Citováno 7. ledna 2014.
- ^ „Slavnostní předsednictví“. Waleské národní muzeum. Archivovány od originál dne 7. ledna 2014. Citováno 7. ledna 2014.
- ^ „National Eisteddfod slaví 100. výročí narození slavného spisovatele T. Llew Jonese“. Wales online. Citováno 6. dubna 2016.
- ^ A b Evans, William. „Jones, Thomas (Taliesin o Eifion; 1820 - 1876), básník“. Slovník velšské biografie. Waleská národní knihovna. Citováno 12. srpna 2019.
- ^ „Bardická židle se vrací do vesnice“. BBC novinky. Citováno 6. dubna 2016.
- ^ https://www.bbc.co.uk/news/uk-wales-23638996
- ^ Dehandschutter, Lieven (2001). Hedd Wyn. Velšská tragédie ve Flandrech. Vormingscentrum Lodewijk Dosfel (Gent, Flanders, Belgie. S. 47.
- ^ „BBC News - Wales vyznamenání: Libyan Mahdi Jibani MBE za lékařskou a mezináboženskou práci“. Bbc.co.uk. 2012-12-29. Citováno 2014-05-19.
- ^ „Předsednictví Barda“. Waleská národní knihovna. Citováno 6. dubna 2016.
- ^ „Některá fakta a čísla týkající se Gorseddových obřadů“. Waleské národní muzeum. Citováno 6. dubna 2016.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Vítězové křesla“. Národní Eisteddfod. Citováno 5. června 2018.
- ^ Eryl Crump (9. srpna 2019). „Bývalý arcidruid T James Jones vyhrál židli National Eisteddfod 2019“. Denní příspěvek.