Sčítání lidu v Ázerbájdžánu - Census in Azerbaijan
Tento článek musí být aktualizováno.Květen 2020) ( |
Sčítání lidu v Ázerbajdžán je proces sběru, sumarizace, analýzy a publikování demografických, ekonomických a sociálních údajů o populaci žijící na území Ázerbájdžánu. Očekává se, že příští sčítání lidu v republice proběhne v roce 2019.
Všeobecné
Po okupaci Ázerbájdžánské demokratické republiky začal socialismus v severním Ázerbájdžánu 28. dubna 1920. V letech 1926, 1937 a 1939 se procento Ázerbájdžánců mezi populací snížilo ze 62,1% v roce 1926 na 58,2% v roce 1937. Arméni se zvýšili a procento z nich zůstalo stejné v celkové populaci. Počet Rusů se snížil z 9,5% v roce 1926 na 15,7% v roce 1937 a v roce 1939 dosáhl 16,5%.[1]
1926
17. Prosince 1926 bylo provedeno první sčítání lidu v SSSR. Do tohoto sčítání bylo zahrnuto i obyvatelstvo Ázerbájdžánské SSR. Během sčítání lidu v roce 1926 bylo území Ázerbájdžánské SSR 85 968 km², skutečná populace byla 2 314 571 (1 212 859 mužů, 110 1712 žen). Ve městech žilo 649 557 skutečných obyvatel (338325 mužů, 311232 žen), ve vesnicích 1665 014 (874534 mužů, 790 480 žen). Během sčítání bylo na území Ázerbájdžánské SSR 35 měst a 5788 venkovských osad.[2]
Skupina | Populace |
Občané Ázerbájdžánské SSR trvale žijící na území Ázerbájdžánské SSR | 1 956 044 |
Občané Ázerbájdžánské SSR, kteří trvale žijí mimo Ázerbájdžánskou SSR | 82 406 |
Občané SSSR trvale žijící v Ázerbájdžánské SSR, kteří se nacházejí na jiných územích SSSR | 219 273 |
Občané SSSR dočasně pobývající v Ázerbájdžánské SSR, kteří se nacházejí na jiných územích SSSR | 94 743 |
Cizinci dočasně pobývající na území Ázerbájdžánské SSR | 44 511 |
1937
Poslední sčítání lidu Ázerbájdžánu bylo provedeno v SSSR s tureckým jménem 6. ledna 1937. Podle tohoto sčítání činil celkový počet etnických Ázerbajdžánců žijících v SSSR 2 134 648.[3]
Populace | |
Celkový počet Ázerbájdžánců žijících v SSSR | 2,134,648 |
Počet lidí žijících v Ázerbájdžánu SSR | 1,778,798 |
Počet Ázerbájdžánců žijících v Gruzii SSR | 178,038 |
Počet Ázerbájdžánců žijících v arménské SSR | 124,434 |
Počet Ázerbájdžánců žijících v Ruské SSR | 37,861 |
Počet Ázerbájdžánců žijících v Turkmenistánu SSR | 7,015 |
Počet Ázerbájdžánců žijících v Kyrgyzstánu SSR | 4,223 |
1939
Konečné výsledky sčítání lidu z roku 1937 byly zrušeny a nové sčítání lidu se konalo v roce 1939. Při sčítání lidu z roku 1939 bylo započítáno pouze 62 velkých národů. Během sčítání lidu byl počet Ázerbájdžánců v Sovětské socialistické republice 1870 471.[4]
1959
Podle sčítání lidu z roku 1959 byl počet Ázerbájdžánců 2 494 381, což bylo 67,46% z celkové populace v Ázerbájdžán SRR.[5]
Etnické skupiny | populace | % |
celkový | 3 697 717 | 100% |
Ázerbájdžánci | 2 494 381 | 67,46% |
Rusové | 501 282 | 13,57% |
Arméni | 442 089 | 11,96% |
Lezgins | 98 211 | 2,66% |
Tataři | 29 552 | 0,80% |
Židé | 29 350 | 0,79% |
Ukrajinci | 25 778 | 0,70% |
Avars | 17 254 | 0,47% |
Hory Židé | 10 324 | 0,28% |
Gruzínci | 9 526 | 0,26% |
Tat lidi | 5 887 | 0,16% |
Bělorusové | 4 284 | 0,12% |
Udi lidé | 3 202 | 0,09% |
Tsakhur lidé | 2 876 | 0,08% |
Oseti | 2 114 | 0,06% |
Mordvins | 1 766 | 0,05% |
Darginsi | 1 529 | 0,04% |
Moldavané | 1 501 | 0,04% |
Němci | 1 492 | 0,04% |
Kurdové | 1 487 | 0,04% |
Poláci | 1 483 | 0,04% |
Asyrští lidé | 1 367 | 0,04% |
Lakové | 1 034 | 0,03% |
jiný | 10 213 | 0,28% |
Neznámá národnost | 30 | * |
1970
Podle sčítání lidu z roku 1970 byl počet Ázerbájdžánců 3 776 778, což bylo 73,81% z celkové populace v Ázerbájdžán SRR.[6]
Etnické skupiny | populace | % |
Celkový | 5 117 081 | 100% |
Ázerbájdžánci | 3 776 778 | 73,81% |
Rusové | 510 059 | 9,86% |
Arméni | 483 520 | 9,45% |
Lezgins | 137 250 | 2,68% |
Tataři | 31 353 | 0,61% |
Avars | 30 735 | 0,60% |
Židé | 29 392 | 0,57% |
Ukrajinci | 29 160 | 0,57% |
Gruzínci | 13 595 | 0,27% |
Hory Židé | 11 653 | 0,23% |
Turečtí lidé | 8 491 | 0,17% |
Tat lidi | 7 769 | 0,15% |
Tsakhur lidé | 6 208 | 0,12% |
Udi lidé | 5 492 | 0,11% |
Kurdové | 5 488 | 0,11% |
Bělorusové | 4 929 | 0,10% |
Oseti | 2 315 | 0,05% |
Moldavané | 1 549 | 0,03% |
Němci | 1 361 | 0,03% |
Litevci | 1 349 | 0,03% |
Poláci | 1 264 | 0,02% |
Asyrští lidé | 1 231 | 0,02% |
Lakové | 1 205 | 0,02% |
Mordvins | 1 150 | 0,02% |
jiný | 13 828 | 0,27% |
1989
Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Říjen 2019) |
1999
Podle sčítání lidu, které se konalo 27. ledna - 3. února 1999, bylo celkové obyvatelstvo 7 953 383. 3 883 355 z nich byli muži, 4070 283 ženy.[7][8] 90,59% populace jsou Ázerbájdžánci.
Etnická skupina | Populace | % | Muži | Ženy |
Celkový | 7 953 438 | 100.00 | 3 883 155 | 4 070 283 |
Ázerbájdžánci | 7 205 464 | 90.59 | 3 540 238 | 3 665 226 |
Lezgins | 178 021 | 2.24 | 86 317 | 91 704 |
Rusové | 141 687 | 1.78 | 52 354 | 89 333 |
Arméni | 120 745 | 1.52 | 57 951 | 62 794 |
Talysh | 76 841 | 0.97 | 37 565 | 39 276 |
Avars | 50 871 | 0.64 | 24 806 | 26 065 |
Turečtí lidé | 43 454 | 0.55 | 21 499 | 21 955 |
Tataři | 30 011 | 0.38 | 13 196 | 16 815 |
Ukrajinci | 28 984 | 0.36 | 11 990 | 16 994 |
Tsakhur lidé | 15 877 | 0.20 | 7 828 | 8 049 |
Gruzínci | 14 877 | 0.19 | 7 257 | 7 620 |
Kurdové | 13 075 | 0.16 | 6 594 | 6 481 |
Tat lidi | 10 922 | 0.14 | 5 462 | 5 460 |
Židé | 8 916 | 0.11 | 4 121 | 4 795 |
Udi lidé | 4 152 | 0.05 | 2 047 | 2 105 |
Ostatní | 9 541 | 0.12 | 3 930 | 5 611 |
2009
Ve dnech 13. – 22. Dubna 2009 proběhlo do 10 dnů druhé sčítání obyvatel Ázerbajdžánské republiky. Během sčítání lidu v roce 2009 bylo do dotazníku zahrnuto 35 otázek, z nichž 29 se týkalo občana a 6 z nich se týkalo podmínek bydlení. Proces sčítání provedlo 24 483 osob.
Podle sčítání lidu z roku 2009 bylo celkové obyvatelstvo Ázerbájdžánu 8 922 447, z toho 8 172 809 Ázerbájdžánci.[9][10]
Etnická skupina | Populace | % |
Ázerbájdžánci | 8 172 809 | 91.60% |
Lezgins | 180 312 | 2.02% |
Arméni | 120 269 | 1.47% |
Rusové | 119 307 | 1.34% |
Talysh lidé | 110 934 | 1.24% |
Avars | 49 809 | 0.56% |
Turečtí lidé | 37 967 | 0.43% |
Tataři | 25 882 | 0.29% |
Tat lidi | 24 901 | 0.28% |
Ukrajinci | 21 484 | 0.24% |
Tsakhur lidé | 12 253 | 0.14% |
Gruzínci | 9 876 | 0.11% |
Židé | 9 066 | 0.10% |
Kurdové | 6 063 | 0.07% |
Qriz | 4 343 | 0.05% |
Udi lidé | 3 771 | 0.04% |
Khynaligové | 2 233 | 0.025% |
Ostatní | 11 168 | 0.12% |
Celkový | 8 922 447 | 100% |
Viz také
Reference
- ^ „AZƏRBAYCAN SSR CƏNUBİ QAFQAZIN ƏN ÇOXMİLLƏTLİ RESPUBLİKASIDIR (1920-1930-cu illər)“ (PDF) (v Ázerbájdžánu).
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. www.demoscope.ru. Citováno 2018-07-21.
- ^ „Всесоюзная перепись населения 1937 года: общие итоги“. www.demoscope.ru. Citováno 2018-07-21.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. www.demoscope.ru. Citováno 2018-07-21.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. www.demoscope.ru. Citováno 2018-07-28.
- ^ „Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей“. www.demoscope.ru. Citováno 2018-07-28.
- ^ „Etnické složení Ázerbájdžánu 1999“. pop-stat.mashke.org. Citováno 2018-07-28.
- ^ „Этнический состав Азербайджана (по переписи 1999 года)“. www.demoscope.ru. Citováno 2018-07-28.
- ^ „Etnické složení Ázerbájdžánu 2009“. pop-stat.mashke.org. Citováno 2018-07-28.
- ^ „ПЛАНИРОВАНИЕ, ОРГАНИЗАЦИЯ И ТЕХНОЛОГИЯ ПРОВЕДЕНИЯ ПЕРЕПИСИ НАСЕЛЕНИЯ 2009 ГОДА В АЗЕРБАЙДЖАНСКОЙ РЕСПУБЛИКЕ“ (PDF) (v Rusku).