Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách - Brown coal mining limits in North Bohemia

Zámek Jezeří nad Důlem československé armády v Mostecku

Územní omezení těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou právně závazné podle usnesení č. 444 přijatého v roce 1991 vládou České republiky na základě návrhu předloženého tehdejším ministrem životního prostředí Ivanem Dejmalem. Limity definují oblasti, které lze těžit, a také oblasti, kde byly odepsány zásoby uhlí. Nyní však existuje vyhlídka, že budou překročeny limity a budou uloženy sankce za další zvýšení těžby uhlí, což by zahrnovalo demolici více komunit v rámci aktuálně vymezených limitů, např. Horní Jiřetín a Černice.

• Limity se týkají těchto těžebních lokalit: Důl československé armády, Důl Jana Švermy [cs ], Důl Vršany, Důl Bílina a Důl Nástup - Tušimice.

Tento článek se zaměřuje téměř výhradně na limity, které se vztahují na doly v mosteckém regionu zhruba mezi městy Most a Litvínov provozovanými společností Czech Coal.

Důvod pro stanovení limitů těžby

V průběhu 20. Století Severočeská pánev, oblast přes 1100 km2, byla těžce těžena z Kadaň na Ústí nad Labem pro hnědé uhlí ke spalování ve velkém počtu tepelné elektrárny, elektrické elektrárny a továrny. V sedmdesátých a osmdesátých letech těžba masivně vzrostla a kvůli rozšiřování těžební činnosti celé vesnice, města a dokonce i města (Většina ) byly zbourány kvůli těžbě uhlí, které leželo pod ním;^{[Poznámka 1]} jejich obyvatelé byli přemístěni do nových prefabrikátů panelové bytové domy.

Nízká kvalita technologie použitá při velkém spalování hnědého uhlí vedla k prudkému nárůstu obsahu škodlivých látek oxid siřičitý a aerosoly v atmosféře. Výsledkem bylo rozsáhlé poškození životního prostředí (např. Zánik lesů v Krušné hory z kyselého deště) a lidské zdraví. S ohledem na neudržitelnou situaci se první československá postkomunistická vláda rozhodla situaci vyřešit zavedením odsíření a odstraňování aerosolu z hlavních státních elektráren a stanovením limitů, které by konkrétní doly v budoucnu neměly překračovat. V již těžených oblastech byla podpořena také rekultivace poškozené krajiny. Limity tedy sloužily jako vládní záruka severočeským komunitám, že jejich prostředí se již nebude nadále zhoršovat a že jejich samotná existence má dlouhodobou budoucnost, tj. Stojí za to tam koupit nemovitosti, stavět a rekonstruovat domy, rekonstruovat silnice a veřejné služby, zakládání podniků atd.

Územní limity těžby v severních Čechách, protože ovlivňují těžbu Czech Coal a plány na další těžbu hnědého uhlí nad limity. Zdroj: Kořeny (2012) a Invicta Bohemica (2010, na VŠE 2011)

Podpora pro porušení limitů těžby

Životaschopnost těchto limitů na ně již dlouho pochybovaly těžební společnosti přímo ovlivněné limity, Severočeské doly a Skupina Czech Coal a společnost zabývající se elektrickou energií ČEZ. Zatímco oficiální postoj českého předsedy vlády Petr Nečas^[1] a všechny politické strany zastoupené v českém parlamentu od roku 2012 (kromě Komunistická strana Čech a Moravy^{[Poznámka 2]}) byl pro zachování severočeských těžebních limitů, horníci mají nebo měli podporu alespoň některých jednotlivých národních členů parlamentu. Patří mezi ně prominentní členové hlavního vládního koaličního partnera, občanská demokratická strana, například zástupce vedoucího strany a ministr obchodu a průmyslu Martin Kuba^{[Poznámka 3]} a Jan Bureš.^{[Poznámka 4]}

Na regionální úrovni však Česká sociálně demokratická strana politici v ústeckém regionu, na který se vztahují limity těžby, prolomili řady se svou národní organizací podporou porušení limitů.^{[Poznámka 5]} Po regionálních volbách v roce 2012 se komunisté stali největší regionální stranou v Ústeckém kraji. Komunistická strana získala 25,26% lidového hlasování v regionu, což bylo o více než 9% více než její nejbližší soupeř, Česká sociálně demokratická strana (16,13%).^[2] Její regionální vůdce Oldřich Bubeníček zopakoval potřebu z pohledu své strany porušovat meze pro udržení regionální zaměstnanosti, i když „pouze v případě, že se horníci dohodnou s místními obyvateli a bude existovat řádná kompenzace“.^[3] Jednání mezi komunistickou stranou, českou sociálně demokratickou stranou a Severočeši.cz (Severočeské) o vytvoření koaliční regionální vlády naznačila, že existuje obecná dohoda o porušování těžebních limitů.^[4] Poté, co úspěšně vyjednal koaliční vládu a stal se prvním komunistou hejtman (guvernér) od vzniku samostatných regionálních vlád po sametové revoluci v roce 1989 Bubeníček znovu potvrdil svou podporu zrušení hranic: „Důvodem je udržení stovek pracovních míst“.^[5]

Další důležité zúčastněné strany v oblasti energetické politiky jsou rovněž pro porušení limitů těžby. Vedoucí Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková například podporuje těžbu překračující současné limity, aby snížila ceny energií pro spotřebitele. „Pokud dojde k porušení limitů uhlí, bude topení z uhlí pro zákazníky nejlevnější, to je zřejmé. Jsem pro porušení limitů - tak získáme levnější zdroj energie než plyn a obnovitelné zdroje.“ ^[6]

Spolumajitel Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná a která je součástí Skupina Czech Coal ), Jan Dienstl, je nejdostupnějším z těžebních operátorů a nikdy se nebránil otevřeně vyzývat ke zrušení limitů těžby. Podle jeho názoru jde o jasnou otázku zachování dodávek elektřiny a tepla pro české obyvatelstvo a stát musí kategoricky uvést, zda chce pro své občany hnědé uhlí nebo ne. "A pokud ne, musí se někdo z vlády postavit a jasně říci, co nahradí uhlí." Uhlí vytápí domy téměř tří milionů lidí a cena za vytápění se pro ně zvýší o polovinu. Je nutné velmi konkrétně uvést, kdo zaměstnává tisíce lidí, kteří v regionu nebudou mít práci. Uhlí dodává levnou elektřinu a topení a zaměstnává lidi, i když to nepotřebuje a nedostává žádné dotace. “^[7]

„Není pochyb o tom ... že veřejná diskuse jde zcela mimo racionální jádro. Hlavním argumentem těžebních odpůrců jsou emoce, polopravdy a někdy bohužel lži. Například Šťovíček a Buřt do svých pozic přišli především na základě toho, že občané Horního Jiřetína budou v budoucnu žít více let v naprosté nejistotě. A pokud těžba přestane, bude to znamenat, že místní lidé budou muset ještě žít nejméně dalších 30 let na okraji dolu, ale bez peněz, které z toho dnes město získá. Z důvodu likvidace [operací v dole Československé armády] zaplatíme Hornímu Jiřetínu méně z těžby uhlí. A je třeba připomenout, že zisk z těžby tvoří téměř polovinu rozpočtu Horního Jiřetína, takže město bude muset hodně utáhnout opasek bez těžby uhlí. “^[7]

Námitka proti demontáži limitů

Podpora udržování limitů a odmítání rozšířených těžebních operací je vedena národní koalicí Nevládní organizace, místní občanská sdružení a volení představitelé měst z měst nejvíce ohrožených zrušením limitů, např. Horní Jiřetín a Litvínov.

Nejvýznamnějším odpůrcem rozšířené těžby z řad místních komunálních politiků je Vladimír Buřt, Starosta města Horní Jiřetín, který je tamním poslancem od roku 2003. Buřt získal místo v ústecké krajské radě jako člen Strany zelených na lístku Hnutí PRO kraj v regionálních volbách 2012.

Starosta Horní Jiřetín Vladimír Buřt

Buřt uvedl přesvědčení, že ve vztahu k Hornímu Jiřetínu zbývá po ukončení těžby uhlí v katastru města na konci 80. let málo uhlí, které intenzivně využívalo hlubinnou těžební technologii, a proto Horní Jiřetín představuje spíše překážku těžby dále do dálky než jako místo spočívající na velkých zásobách uhlí. „Velká část Jiřetína je postavena na svazích Krušných hor. Pokud by horníci chtěli dostat zbytek uhlí přímo pod Jiřetín, museli by těžit nejen zastavěnou oblast, ale také velkou část svahy Krušných hor. Museli by odstraňovat bukové lesy a stráně až dalších sto metrů nad městem. To je samo o sobě neuvěřitelné barbarství a je to samozřejmě z ekonomického hlediska nesmysl. “^[8]

Buřt je v jeho názorech podporován dalšími stejně hlasitými představiteli měst hraničících s těžebními limity. Tyto zahrnují Milan Štovíček, místostarosta města Litvínov (dříve starosta do komunálních voleb v roce 2014), starosta města Hora Svaté Kateřiny Lukáš Pakosta a jeho otec, bývalý starosta Hory Svaté Kateřiny, Petr Pakosta. Lukáš Pakosta dokonce navrhl, že by se jeho město mohlo odtrhnout od České republiky a připojit se k Německu, pokud by byly zrušeny limity těžby kvůli problémům s přístupem do města, které by byly způsobeny rozšířenou těžbou.^[9]

Dalším významným hlasem v táboře pro-limity je Martin Říha, bývalý náměstek ministra životního prostředí v letech 1990–1992 a známý český architekt a odborník na Posouzení vlivů na životní prostředí. Zasloužil se o zrušení plánů na demolici severozápadního města Český Krumlov Duchcov v 80. letech kvůli těžbě uhelných ložisek pod ním a ochraně zámku Jezeří před nebezpečím, které představuje těžba v blízkosti jeho základny. Spolu s Petrem Pakostou a řadou dalších byl zodpovědný za vydání knihy v roce 2005 o historii těžby uhlí v severozápadních Čechách a boji za stanovení hranic.^[10] Novinový rozhovor s Severní energetická spolumajitel Jan Dienstl (viz výše) například vyprovokoval rychlé vyvrácení ze strany Říhy: „Potřeba uhlí na výrobu elektřiny klesá a pokud bychom nevyváželi téměř 20% elektřiny do zahraničí, byla by ještě nižší a také dostatek uhlí v mezích pro výrobu tepla pro obytné a komunální účely. Kromě toho nás mezinárodní závazky v oblasti ochrany klimatu budou tlačit k tomu, abychom snížili produkci CO2, a tím i další snížení množství spáleného uhlí. A nakonec je třeba také vzít v úvahu, zda je rozumné používat uhlí jako palivo a dnes spalovat cenné budoucí zdroje uhlovodíků s účinností 35 - 42% a nenechávat část rezerv v zemi pro další generaci a lepší technologie. Jan Dienstl má pravdu, že dokud v uhelné pánvi převládne prostředí, které je spoluvytvářeno povrchovou těžbou a energetickým odvětvím, bude obtížné nalákat tam další odvětví a další technologie. I proto je třeba likvidovat povrchovou těžbu a energetický průmysl založený na spalování uhlí a postupně je nahrazovat bezemisními, nevyčerpatelnými nebo obnovitelnými zdroji. Je pokrytecké říkat, že horníci podporují místní obyvatele. Ani po roce 1989 nedošlo k žádné změně v praxi, kdy se nevratný zlomek toho, co se z něj odebírá, vrací do regionu. Příspěvek horníků do rozpočtu města na údržbu a opravy památek a na občanský život komunity zasažené důsledky těžby je ve srovnání se zisky horníků hanebně nízký, jen zlomek procenta. Platby městům za těžbu okupovaného území jsou také nízké a platby daní státu se také nevracejí ze státního rozpočtu v odpovídající výši místnímu území za rekultivaci krajiny, obnovu komunit a rekonstrukci dopravy a technickou infrastrukturu, jakou by si region a jeho obyvateli zasloužili.^[11]

Česká kancelář Zelený mír proti demontáži limitů bojuje od roku 2005. Greenpeace provedla velké množství lobbistických a mobilizačních prací na národní i regionální úrovni. Rovněž uspořádal desítky akcí pro zvyšování povědomí veřejnosti - od vytvoření nového venkovního obytného prostoru pro obyvatele Horního Jiřetína až po rozvinutí velkého transparentu s kresleným vyobrazením předsedy vlády Petra Nečase na jednom z lopatových bagrů v důl Československé armády, který ohrožuje Horní Jiřetín, opakované dřepy na střeše a zahradě Úřadu vlády ČR během vládních zasedání.

Místní referenda

Dalším klíčovým odpůrcem nadlimitního dobývání je občanské sdružení Kořeny (anglicky: Roots), které vzniklo s cílem zabránit buldozerům Horního Jiřetína a Černic a ohrožení rozvoje města Litvínova a okolních vesnic v důsledku porušení územní limity těžby. "Ani my, ani naši potomci si nepřejeme, abychom museli žít více než století ve zdevastované krajině a špatném prostředí jen pár metrů od aktivních otevřených dolů," uvádí web Kořeny.^[12]

Kořeny uspořádal 25. února 2005 v Horním Jiřetíně referendum, které obyvatelům položilo dvě otázky:

1. Mělo by město použít všechny zákonné prostředky, aby se ochránilo před demolicí domů a vystěhováním svých obyvatel?

2. Měli by představitelé města prosazovat zachování územních limitů těžby jako účinného prostředku ochrany města jak vůči státním orgánům, tak vůči ústeckým krajským úřadům?

Na referendu se zúčastnilo sedmdesát pět procent obyvatel města s volebními věky a 96% hlasovalo pro zachování svého města a pro zrušení limitů těžby.^[13] O dva roky později a „po masivní kampani Mostecké uhelny a intenzivní„ screeningové fázi “, která měla přesvědčit obyvatele, aby se přestěhovali,“^[12] 75% občanů hlasovalo v komunálních volbách na podporu zachování města. Na tomto základě představitelé obce přijali usnesení, že nebudou s těžební společností vyjednávat o demolici města a podniknou věcné kroky nejen k zajištění jeho zachování, ale především také jeho rozvoje.

Kořeny uspořádal podobné referendum dne 1. prosince 2006 ve městě Litvínov, které by v případě likvidace Horního Jiřetína a Černic čelilo těžbě až 500 metrů od hranice města a ovlivnilo život města na další 100 let. Devadesát pět procent těch, kteří hlasovali, hlasovalo pro zabránění těžbě. Referenda se zúčastnilo více lidí než komunálních voleb (38%), ačkoli referendum bylo vyhlášeno až o pět týdnů později. Výsledek referenda není právně závazný, ale městská rada se zavázala podporovat jeho výsledek. K dosažení tohoto cíle učinili městští radní několik základních kroků: vyzvali vládu k odpisu uhelných zásob nad limity těžby a vyzvali těžební společnosti Mostecká uhelná a Severočeské doly k respektování usnesení vlády a upuštění od plánů pokračovat v těžbě směrem k město.^[12]

Otázka referenda položila následující:

Mělo by město Litvinov aktivně využívat všechny dostupné prostředky k zabránění povrchové těžby v blízkosti Litvinova, která by překročila environmentální limity stanovené nařízením vlády č. 444/1991?

Výsledky byly následující: 38,23% účast (8 285 obyvatel); ano 95,46% (7909); ne 3,47% (288); zdržel se hlasování 1,07% (24).^[12]

Parlament vypouští ustanovení o vyvlastnění ze zákona o těžbě

Příznivci rozšířené těžby hnědého uhlí nad stávající limity zasadili velkou ránu 26. září 2012, kdy parlament schválil změnu horního zákona, která zrušila právo vyvlastnit soukromý majetek pro těžební účely. Novela byla kritizována opozičními stranami v parlamentu: předseda parlamentního hospodářského výboru Milan Urban uvedl, že novela může způsobit tak velké škody, že by ji bylo možné v budoucnu považovat za velezradu, zatímco poslankyně KSČ Kateřina Konečná uvedla, že by mohla „zničit hospodářská politika státu “.^[14]

Prezident Václav Klaus poskytl určitou naději kritikům pozměňovacího návrhu, když využil svého práva vetovat změnu zákona. Klaus své veto odůvodnil tím, že novela připraví zemi o důležitý nástroj energetické politiky a usnadní spekulace s půdou. "Zákon ruší institut vyvlastnění." Na rozdíl od současné verze horního zákona stanoví velmi riskantní a problematický konflikt mezi vlastníky půdy a vlastníkem tohoto nerostného bohatství, kterým je stát, “uvedl Klaus v rámci svého odůvodnění. "Lze očekávat, že pozemky, pod nimiž jsou vklady ve vlastnictví státu a které ve výjimečných případech nebude možné vyvlastnit, budou odkoupeny ze spekulativních důvodů s ohledem na vymáhání velké částky odškodnění od státu." ^[15]

Parlament však zrušil Klausovo veto a znovu potvrdil svou původní novelu horního zákona, která zrušila vyvlastňovací doložku. Pozměňovací návrh podpořilo 120 poslanců, včetně vládní koalice, šest opozičních sociálních demokratů, všichni Věci veřejné (anglicky: Veřejné záležitosti ) Poslanci a dva nezávislí poslanci.^[16]

Nový prezident, nové ohrožení limitů těžby

S koncem druhého funkčního období prezidenta Klause v lednu 2013 byli oba uchazeči, kteří ho převzali po prvním kole hlasování v nových přímých volbách, v protichůdných pozicích ohledně limitů těžby. Zatímco TOP09 vůdce a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg byl pro zachování limitů,^[17] jeho soupeř, bývalý Česká sociálně demokratická strana vůdce a premiér v letech 1998-2002 Miloš Zeman, se chlubil svým odporem k limitům během prezidentské volební kampaně.^[18]

Miloš Zeman v březnu 2013

Zeman vyhrál prezidentský úřad 55% - 45%. Výsledek byl ještě ohromující v Ústeckém kraji, kde získal Zeman 62% hlasů. I ve volebním okrsku Horní Jiřetín zvítězil Zeman se 60% odevzdaných hlasovacích lístků,^[19] ačkoli tento výsledek byl s největší pravděpodobností výsledkem negativní kampaně proti Schwarzenbergovi, která se ho pokusila potřít jako „rakouského“ obhájce bývalého německého sudetského obyvatelstva z pohraničních regionů připraveného nabídnout náhradu za ztracený majetek a jeho vztah s jeho vysoce nepopulární zástupce vůdce strany, ministr financí Miroslav Kalousek (bulvární noviny Blesk například před druhým a posledním kolem hlasování zveřejnily celostránkový inzerát, v němž se uvádí, že Schwarzenberg je podporován bavorským europoslancem a německým sudetským vůdcem. Berndt Posselt, což bylo nepravdivé).^[20]

Nedlouho po svém povýšení na prezidentský úřad vyjádřil Zeman v otázce limitů těžby výslovnou podporu komunistickému regionálnímu hejtmanovi Oldřichu Bubeníčkovi. Bubeníček ve svém projevu brzy po setkání všech krajských hejtmanů s nově zvoleným prezidentem Zemanem řekl zprávám „Prezident souhlasí s tím, že vzhledem k obtížné situaci v regionu je třeba v těžbě uhlí pokračovat i nadále“ .^[21]

Czech Coal kupuje vlastní elektrárnu s otazníky nad dodávkou uhlí

Kontroverzní majitel Czech Coal, Pavel Tykač, prodal část skupiny Litvínovská uhelná (která provozuje Československý armádní důl hraničící s městy Horní Jiřetín a Černice) svým dvěma kolegům z Czech Coal Jan Dienstl a Tomáš Fohler v březnu 2013. Tykač si ponechal vlastnictví zbytku skupiny. Dohoda proběhla ve stejné době, kdy společnost Czech Coal uzavřela dlouho očekávaný historický kontrakt s polovičním státním dodavatelem energie ČEZ, který garantoval prodej uhlí Czech Coal na příštích 50 let za pevnou cenu.^[22] Česká média okamžitě začala Dienstla a Fohlera označovat za dva nejnovější „uhlí barony“ v České republice.

Elektrárna Chvaletice

Krátce před uzavřením této dohody podepsaly ČEZ a Czech Coal „energetickou dohodu století“ ^[23] když bývalý prodal Chvaletice elektrárna do Litvínovské uhelné za 4,12 miliardy Kč, což navazuje na další obchod s dodávkou uhlí společností Czech Coal do Počerady, která je nejvýkonnější elektrárnou v portfoliu ČEZ. V srpnu 2013 byla Litvínovská uhelná oficiálně přejmenována Severní energetická.^[24]

Počerady elektrárna

Chvaletická dohoda okamžitě vyvolala u ostatních hráčů na trhu obavy, například že by prodej závodu společnosti spravované manažery Czech Coal vedl k zmizení veškerého dostupného uhlí z českého trhu.^[25] Czech Coal navíc čelil obvinění Asociace tepláren, že úmyslně poskytl vládním představitelům, včetně Ministerstva obchodu a průmyslu, podhodnocené zásoby uhlí, které byly následně použity ve strategických vládních dokumentech. „Naše dřívější podezření, že společnost Czech Coal záměrně podcenila příležitosti pro těžbu uhlí, aby tlačila spotřebitele ke zdi a zvýšila cenu, se plně potvrdilo,“ uvedl předseda Asociace tepláren a bývalý premiér Mirek Topolánek.^[23]

V prosinci 2012 uvedl Dienstl v souvislosti s potenciálním nákupem Počerady i Chvaletice: „Počerady jsou naší prioritou, ale nemůžeme těžit dostatek uhlí, abychom zásobili obě elektrárny.^[23] Czech Coal do té doby oficiálně počítal s poklesem těžby československého armádního dolu na dva miliony tun ročně. Takové množství uhlí, pokud by bylo použito pouze pro elektrárnu Chvaletice, by bylo obtížné ospravedlnit dohodnutou kupní cenu zaplacenou společností Czech Coal. Czech Coal navíc na konci roku 2012 tvrdil, že má smluvně garantovaný prodej veškerého uhlí, které mohl těžit v dole československé armády.^[23]

Nedávno Dienstl uvedl, že dodávky uhlí pro Chvaletice budou pocházet z československého armádního dolu, a dodal: „Obrazně řečeno, uhlí jsme hledali celý minulý týden. V některých částech dolu je uhlí ekvivalentní více než 400 milionům gigajoulů, které jsme schopni těžit. Zatím to nebylo možné extrahovat, protože by to bylo ekonomicky neefektivní. Ale když nyní máme vlastní elektrárnu, pak se mnohem snáze najde účinnost. “ Podle Mladé fronty dnes to znamená, že Czech Coal skutečně úmyslně a úmyslně uvedl v omyl nejen teplárny, ale i vládní správu, včetně ministerstva obchodu a průmyslu, při přípravě Státního energetického plánu a dalších strategických státních dokumentů.^[23]

Kromě toho zásobování Chvaletic přiměřeným množstvím uhlí vyvolává otázku, zda by tyto dodávky musely pocházet zpoza těžebních limitů v dole Československé armády. Část uhlí potřebného pro Chvaletice pocházela z jiného podniku Czech Coal, Vršanské uhelné, zbytek pocházela z bočních svahů československého armádního dolu, který doposud nebylo ekonomické těžit. Začátkem roku 2013 bylo u těžební správy požadováno povolení k těžbě jednoho z východních svahů dolu.^[26]

Začátkem března 2013 podala Litvínovská uhelná u téže správy žádost o zrušení zákazu hlubinné těžby ve dvou „ochranných pilířích“, které chrání proti skluzu přilehlé svahy Krušných hor. Památkově chráněná budova Jezeří zámek stojí na nich, zatímco Horní Jiřetín a Černice leží pod nimi.^[26]

Zámek Jezeří z dolu Československé armády

Odhaduje se, že pod svahem, kde se zámek nachází, leží celkem 20 milionů tun dosud zakázaných zásob uhlí. Toto množství by stačilo na zásobování Chvaletic zhruba na 10 let. S uhlí z hlubinných dolů však nebylo možné počítat ještě několik let. Podle mluvčí Litvínovské uhelné Gabriely Benešové by těžební společnost používala metodu zvanou pilířová těžba, která nenaruší stabilitu pilířů, a tedy ani sklon nad uhelnou slojí.^[26]

Greenpeace vyjádřila záměr zastavit nebo znemožnit schvalovací proces. "Budeme se snažit zajistit, aby se horníci nedostali k ochranným pilířům zajišťujícím stabilitu svahů Krušného vrchu. Pokud se to nepodaří, budeme alespoň chtít, aby obydlené oblasti a jejich okolí zůstaly nedotknutelné hlubinnými doly až vzdálenost 500 m, “uvedl Jan Rovenský z energetické sekce Greenpeace.^[26]

Ministerstvo životního prostředí dalo v polovině listopadu zelenou hlubinné těžbě, i když s 22 podmínkami, díky nimž bude způsob těžby environmentálně přijatelný v dole Československé armády. Podle mluvčího ministerstva Matyáše Vitíka se ministerstvo obrátilo na 16 různých profesních organizací s kompetencí, zda mají hlubinná těžba nějaký vliv na životní prostředí. „Drtivá většina z nich odpověděla, že by nebylo nutné provádět EIA [posouzení dopadů na životní prostředí],“ uvedl Vitík.^[27] Vitík však dodal, že ministerstvo nemohlo povolit nebo zakázat hlubinnou těžbu, pouze stanovilo podmínky týkající se životního prostředí. „Ochrana životního prostředí, včetně zdraví a životů obyvatel, je zaručena.“ Obyvatelé v Horním Jiřetíně se však obávají, že hluboké doly v přilehlých svazích povrchového dolu mohou způsobit další sesuvy půdy. Městský úřad proto zvažuje, zda by měl věc vyřešit se státní banskou správou.

Marketingové kampaně ovlivňující veřejné mínění

Podle spoluvlastníka Litvínovské uhelné Jana Dienstla zrušení limitů těžby ušetří pracovní místa a pomůže rozvoji regionu. Dienstl uvedl, že v dubnu 2013 zbývalo ve slojích 23,2 milionu tun uhlí, které se v současné době těží až k limitům těžby, což bude trvat dalších 10 let, než bude plně těžit, poté bude československý armádní důl uzavřen. "Propustíme 1 000 lidí, což je jedna věc, ale s tím souvisí další dva nebo tři tisíce pracovních míst v regionu." Z regionálního hlediska je to problém, ale z pohledu Mostu je to tragédie, “řekl Dienstl. "Pokud lze limity zrušit, prodloužila by se životnost dolu o 150 let." ^[28]

Kolový bagr v dole Československé armády

Těžařská společnost by se proto pokusila přesvědčit obyvatele regionu, že stojí za to překročit limity. Dienstl však připustil, že zásadním problémem bude demolice Černic a Horní Jiřetíny. Bylo proto nutné dosáhnout konsensu, že uhlí je nadlimitní.

Klíčovým současným problémem podle Dienstla bylo, že lidé z okolí dolu sami z těžby nic neměli. „Pokud se důl zavře, už nebudou mít vůbec nic, protože z toho nebude ani práce ... V dnešní době krize si mnoho lidí uvědomuje, že je velmi důležité, aby tam byli investoři a aby tu byla práce tam, “řekl Dienstl.^[28]Lidé by museli v důsledku rozšířené těžby ztratit své domovy, měli by však také dostat velkorysou nabídku na prodej svých nemovitostí. „Taková nabídka zde dosud nebyla předložena na takové úrovni, aby byla brána vážně a že kdyby s ní někdo souhlasil, dostal by ji. To je klíčový problém,“ řekl Dienstl.^[28]

Společnost Czech Coal zahájila počátkem roku 2013 billboardovou kampaň v celém Ústeckém kraji, která pomohla získat populaci v regionu. V rámci místní populace začaly na místní obyvatele působit obavy z vyšší nezaměstnanosti, pokud by těžařská činnost byla těžce oponována neschopností těžit nad meze. Tématem kampaně byla „bezpečnost pro region“ a představovaly obrazy místních obyvatel v různých profesích, jako je pekař, elektrikář, horník atd., Jejichž živobytí by „bylo ohroženo zpomalením těžby. Postupná omezení provozu a propouštění budou mít také negativní dopad na jejich podnikání, zejména pokud jde o pokles objednávek a prodejů. “^[29] Snímky byly v každém případě doprovázeny titulkem „Mám práci také díky uhlí!“.

V červenci 2013 Litvínovská uhelná najala výzkumnou agenturu STEM, aby provedla průzkum veřejného mínění v Horním Jiřetíně a Černicích v souvislosti se záměrem pokračovat v těžbě uhlí nad limity po roce 2023. Prvotním výzkumem by byla příprava na potenciální přesun obyvatelstva do nové domy.

„Cílem průzkumu je zahájit širší diskusi s obyvateli a získat co nejpravdivější obraz o názorech, požadavcích a názorech občanů Horního Jiřetína a Černic na řešení jejich situace v případě, že současné limity těžby budou zrušeno, “uvedla mluvčí společnosti Gabriela Sáričková-Benešová.^[30] „Místní zkušenosti tam ukazují, že citlivou otázku přesídlení komunit lze pečlivě vyřešit ke spokojenosti všech stran,“ dodala Sáričková-Benešová. STEM má za úkol poskytovat objektivní a komplexní informace o pocitech a názorech místních obyvatel. Společnost Czech Coal tvrdila, že následuje model podobný zahraničním projektům, zejména v Německu, kam byly kvůli těžbě přesunuty tisíce lidí.

Horní Jiřetína náměstek primátora Vladimír Buřt nazval výzkum novou strategií používanou těžební lobby. Řekl, že Czech Coal letos využije informace od respektované agentury STEM k vytváření nových nabídek na nákup nemovitostí. Poté, co Litvínovská uhelná v srpnu 2013 změnila název na Severní energetická, zahájila novou marketingovou kampaň zaměřenou na jednotlivce a malé skupiny lidí v zelených tričkách na pozadí elektrárny nebo bagru doplněnou heslem „Neplať pro slunce [nebo vítr]. Vyberte si českou energii. “^[31] Greenpeace tuto kampaň parodovala tím, že vyzvala své příznivce, aby „kreativně upravili“ severní energetickou plakáty tím, že navrhnou nová hesla. Výsledky zahrnovaly: „Budeme buldozery vaše domy. Vyberte si hnědé uhlí “,„ Neplaťte za slunce, plaťte za měsíční scénu “a„ Plaťte svým životem. Vyberte si českou energii “.^[32]

Pokles vlády poskytuje novou příležitost pro těžební zájmy

Premiér Petr Nečas rezignoval a jeho vláda se zhroutila uprostřed korupčního skandálu v červnu 2013. Prezident Zeman odmítl kandidáta nominovaného ODS, který by nahradil Nečasa a vytvořil nový prozatímní vláda dokud se nemohly konat nové volby. Místo toho se Zeman rozhodl zvolit svého dočasného předsedu vlády, který by sestavil vládu „expertů“. Muž, kterého si vybral, byl Jiří Rusnok, Zemanův osobní ekonomický poradce a bývalý ministr financí v Zemanově vládě 1998-2002. Rusnokova vláda v srpnu ztratila důvěru, což vyvolalo volby koncem října 2013, kdy vyšlo najevo, že žádné seskupení v parlamentu nemůže vyvolat podporu potřebnou pro sestavení nové vlády. Some of the people Rusnok had appointed to his cabinet became candidates for Zeman's political party (The Party of Civic Rights - Zeman's People ) in those elections, resulting in acute embarrassment to them after the party failed to score more than 1.5% of the vote.^{[Poznámka 6]}

Rusnok's government continued to govern in a caretaker capacity until the formation of a new government approved by Zeman. In the meantime, Rusnok promised that his cabinet would not make any decisions about changes to the limits in relation to debating the state's raw materials policy. “We certainly won’t pass any binding decisions to dismantle the limits or introduce new ones” Rusnok said.^[33]

Caretaker Prime Minister Jiří Rusnok

Speaking at a press conference after the vote of no confidence, Rusnok was asked whether his caretaker government was intent on debating the state's raw materials policy in light of an earlier statement that he would not make any fundamental decisions about the state's direction. Rusnok responded by saying he did not know what the points of discussion would be on the next government agenda. “So I wouldn’t have any fears - don’t worry, I'm sure nothing will come up that would be somehow problematic, intractable and too binding on future governments. There is really no need to worry. By the way, as a big ecologist I’m a supporter of preserving the limits, although I say this as Jiří Rusnok, not as the Prime Minister in regard to the mining limits.”^[34] Later maneuvering by Rusnok was to prove highly controversial in light of these comments.

During the following month, President Zeman reiterated his support for dismantling the mining limits. Remarking that the president should not be a “silent Sphinx”, Zeman said that 8,500 jobs would be lost in Mostecko if the limits were not repealed. If the mining boundaries were shifted, the Czech Republic would be fundamentally less dependent on foreign energy sources.^[35]

“I listened to both the opinions of the mining company owners and union representatives. And of course I got know to the opinions of the leadership of the Usti region. The biggest problem of the Usti region is the excessively high rate of unemployment – the highest of all the regions in the Czech Republic. It’s necessary to combat this joblessness and even accept measures which are unpopular in the eyes of some,” said Zeman.^[35] “I believe I’ve been adequately informed about the quality of coal that is to be found for example beneath Horní Jiřetín and other villages.” Zeman added that since the expropriation clause had been removed from the Mining Act, the mining lobby could only purchase property by agreement with the owners and by offering conditions that would be favourable to them.

Responding to Zeman's comments, Strana zelených vůdce Ondřej Liška said: "Miloš Zeman today definitively confirmed that he’s out of it. After supporting the tobacco industry, this is another Zeman excess that confirms he’s primarily the president of various lobby interests to the detriment of people’s health. Support for smoking and burning coal can maybe only be trumped by celebrating land mines."^[35]

Following closely in Zeman's footsteps, Rusnok visited Most in mid-November 2013 and stated while he was there that his government would deal with the issue of the mining limits. He called the 1991 government resolution that established the limits “outmoded and obsolete” and did not rule out re-evaluating them. Asked whether the resolution could be annulled, Rusnok said: “I’m not ruling out any options”.^[36]

Given Rusnok's earlier statement that he personally supported the mining limits and would not make any fundamental political decisions while in office, this new announcement provoked immediate reactions from opponents and supporters alike. The head of the Greenpeace energy campaign, Jan Rovenský, said: “Rusnok just elastically bent his spine 180 degrees. At a government press conference three months ago he claimed that as a big environmentalist he was an opponent of breaching the limits, and now he’s claiming they are vexatious and his government will probably cancel them…Rusnok’s caretaker government has no authority to make irreversible decisions about anything at all, let alone fundamental matters.”^[36]

Former Prime Minister and Social Democrat shadow environment minister, Vladimír Špidla, also weighed into the debate: “By taking this step Jiří Rusnok has clearly exceeded the mandate of his government, which didn’t obtain the confidence of the Chamber of Deputies, and is therefore only a caretaker government according to the Constitution. Rusnok’s government doesn’t have the right to decide on issues of such strategic importance, such as the mining limits, which are also highly sensitive and controversial.”^[36]

The town of Horní Jiřetín also issued a press statement on Rusnok's pronouncement: "We’re sorry that during his visit to Mostecko, Jiří Rusnok didn’t also go to Horní Jiřetín or Litvínov. He’s thus one in a long line of prime ministers and ministers, who after arriving in the region go first to kowtow to the coal barons and for whom [the former coal company] Mostecká uhelná is synonymous with the entire Most area. We would consider it natural if the Prime Minister had also come to hear the opinions and attitudes of the opponents of breaching the limits - people who frequently throughout their lives have to suffer all the negative impacts of opencast coal mining and whose fate the mining boundaries directly affect. He could also find out that Ore Mountain foothills are not just about coal and that the future of the region based on other foundations than only coal and coal-fired power generation is above all realistic and realisable. We'd also like to discuss the issue of employment with the Prime Minister. It would be good for him to hear that annulling the limits would not bring about a positive impact on employment in the region, but rather the contrary."^[37]

The mayor of Litvínov, Milan Štovíček, called Rusnok's statement a “dirty trick” played on the population of the Usti region. “I personally see it as the biggest scam on the people since 1989. This is what only totalitarian governments allowed in the past and which sacrificed this region and the local people for the purpose of making some money."^[36] His municipal colleague from Horní Jiřetín, Vladimír Buřt, agreed the caretaker government had no mandate. “The government, which does not answer to anybody at all apart from Miloše Zeman and various energy and other lobbies, shouldn’t make any such decisions.“^[36] “Thanks to the limits, municipalities lying in protected mineral deposit areas or mining areas can actually do something. They can make zoning plans, they can build and renew.”

Ústi region hejtman, Oldřich Bubeníček, on the other hand, welcomed Rusnok's statement. "I’m glad that the government understands that it’s not only about the employees of the Czechoslovak Army Mine, but also about thousands of other people who depend on mining.“ ^[36]

The Kořeny Civic Association issued a statement saying it was unacceptable that a government that had not been formed on the basis of fair elections and did not have the confidence of the Chamber of Deputies would make decisions over such a fundamental issue. “In addition, Jiří Rusnok has broken his promise that his government would not decide about the mining limits for these very reasons.”

“We have no doubt that the Zemanovci [Zeman’s people] wish to make the situation easier for the miners at the last minute, as Miloš Zeman himself has tried to do. However, it is important to note that the Zemanovci obtained a mere 1.5% on the basis of an election manifesto that included the breaching of the mining limits, and therefore they don’t have even a hypothetical mandate for making this decision. The mining limits as stipulated in the current legislation represent an essential safeguard for local communities from destruction. The question of breaking the limits, bulldozing towns and the further devastation of the Most area is too complex a problem to be hastily decided upon by Rusnok’s current government.”^[38]

Reacting to Rusnok's statement, the expected Prime Minister-in-waiting, Social Democrat leader Bohuslav Sobotka, asked President Zeman that the government that he installed with Rusnok as Prime Minister not make any “fundamental, strategic, long-term” decisions, and cited the mining limits as an example.^[39]

Nearly a week later, on 26 August, supporters of maintaining the limits staged in a demonstration in the regional capital, Usti nad Labem. Approximately one hundred participated in the event while a counter-demonstration was arranged by the mining union, which also attracted roughly the same number. Both sides were divided by a busy street. A mining spokesman expressed satisfaction that the counter-demonstration had been convened so quickly. “So that the politicians don’t think that according to this handful of madmen everyone in the region is for preserving the limits,” he said.^[40]

Former Environment Minister Martin Bursík, attending the demonstration in support of the mining limits, clashed with Communist Party regional hejtman Oldřich Bubeníček. “Why don’t you defend the interests of the citizens of this region? Those interests also include the health of the population and the health of the environment. Unemployment is a result of the mining and the fact that the region is set up on that very basis,” said Bursík. He added that the problem was the way the region was structured and that he [Bubeníček] was unable to offer a different future and work with greater added value.

Bubeníček responded by saying that the government in which Bursík had also been a member had done nothing in that time for the region to find some alternative and stop mining. “It wouldn’t bother me if there was no mining, but nothing had been found in that time,” said Bubeníček.^[40]

Responding to these criticisms, Rusnok insisted that it was perfectly valid for his government to consider repealing the limits and making changes to the Czech Republic's energy plan. “We will still deal with it – we consider it a matter that can’t be delayed. Political governments for reasons that are not completely clear to me have a fear of symbolic issues like the mining limits,” said Rusnok.^[41]

Joining the debate, Green Party leader Ondřej Liška warned that the potential repeal of the limits would open the door to an amendment to the Mining Act that would provide for the re-entry of an expropriation clause. According to Liška, Rusnok's government "wants to take irreversible steps in favour of the breaching of the limits so that the following government can't do anything about it". Referring to Minister of Industry and Trade Jiří Cienciala's proposal for the state to create a join company with miners, Liška said: "This whole state and Severní energetické company is about nothing more than promoting the reinsertion of expropriation into the Mining Act. Naturally, it would be hard for society to swallow expropriation that benefits private mining interests, so it's looking at this trick to get the state involved so that expropriation is in the public interest. It's nothing more than an assassination of the whole region and it has to be stopped."^[42]

Finally, after a meeting between Rusnok and the mayors of the affected towns, it was announced that Rusnok's government would not make any decision regarding the mining limits following such a recommendation by newly elected MPs. Litvínov mayor Milan Šťovíček said the government could not sacrifice the homes of thousands of people and swap them for increased profits of mining company owners. "If the Czechoslovak Army Mine were to come within sight of the Janov housing estate [in Litvinov], and it's planned to within about 500 m, it would naturally mean a significant deterioration in the environment for the town's inhabitants. It would have many consequences, including a fall in property prices...We realise that it's far from decided. But we take it that this government will not decide without commentary proceedings. It's very good that the prime minister finally took such a decision".^[43]

Šťovíček and his fellow mayors from Horní Jiřetín, Háje u Duchcova, and Nová Ves v Horách also held discussions with the incoming prime minister, Bohuslav Sobotka. They asked that the issue of the mining limits be embedded in the next government's programme. Sobotka told them the limits would be dealt with in the coalition agreement: "It's clearly stated in the coalition agreement that the (future) government will focus on the issue of the breaching of the limits in the context of energy and resource policies and make a decision within a two-year horizon.^[44]

New Social Democrat-led government searches for a solution to the limits

Despite Sobotka's pledge that the mining limits issue would be dealt with in the coalition agreement, it was eventually dropped from the final draft. Nově nainstalovaný ANO Minister of Environment, Richard Brabec, explained that this was the result of pressure from other coalition partners, but he was nevertheless confident that the new government would not repeal the limits. "ANO had a clear declaration that it would maintain the limits. A clearer statement dropped out of the government policy statement. It got in there only in the form that is in the coalition agreement, i.e. that repealing the limits will ensue from an update of the state energy plan," Brabec explained. I am convinced that even though it's not in the policy statement, the reality will really be what we have promised - that there will be no breaching of the mining limits. Yes, the Ministry of Environment wanted to have it mentioned there more explicitly. But at the moment it's a compromise between the coalition partners."^[45] Brabec rejected the argument that if there were no immediate decision on lifting the limits there would be no coal for heating plants and thousands of people would lose their jobs. He said that would not happen in the immediate future.

In the immediate wake of Brabec's statement, Greenpeace published survey results it had commissioned on attitudes to the mining limits in the Usti region. They showed that fully 70% in the region rejected the demolition of communities for the purpose of extracting coal. Of this figure, 51% rejected the lifting of the limits outright, while a further 18% favoured maintenance of the limits where towns would be directly affected.^[46]

Meanwhile, Social Democrat Minister of Industry and Trade, Jan Mládek, traveled to the region himself to conduct his own research into the arguments from the opposing camps. Mládek admitted during his visit that postponement of the extensions to the nuclear power plant in Temelín in South Bohemia would play a part in the decision-making over coal and the mining limits. He also did not rule out the possibility of organising a regional referendum to the gauge the attitudes of the local population. He did not take recent surveys conducted by either Greenpeace or mining interests as conclusive. "A survey is one of the inputs into the debate, but on the other hand someone always has to pay", said Mládek.^[47] Mládek added that he would personally prefer a compromise between lifting and not lifting the limits. Whatever the decision would be, the government would not take any fundamental steps in 2014, but a decision would be made within the next two years.

On his return to the region in early 2015, Mládek announced that the state would most likely repeal the limits to permit further extraction around the coal mine near the town of Bílina where no demolition of houses would be required. V případě Czechoslovak Army Mine modification of the limits would be considered without the demolition of Černice a Horní Jiřetín.^[48] The government would focus on the limits in March as part of its evaluation of the state's raw material policy when the minister would also propose a ten-fold increase in payments made to town affected by mining. Mládek added that the lifting of the limits in the case of Bílina had been under preparation for a long time with the cooperation and agreement of the surrounding communities. It would ensure work for a further generation of people from 2030 to 2055 and would guarantee heating for four million people dependent on lignite-fired central heating systems, he said.

According to Environment Minister Brabec, it would have to be clear before any possible lifting of the limits that there was a need for the coal. "We have to be sure that we really need the coal, when we will need it and what we need it for. Using the coal from the North Bohemian mines in a way that we extract it, burn it, produce electricity from it and export it, and all for very little money because prices today are very low, is absolutely the worst way of using this coal," said Brabec, adding that he did not yet know the details of Mládka proposals.^[48]

Poznámky

Reference