Bitva o Kolding (1644) - Battle of Kolding (1644)
Bitva o Kolding | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Část Torstensonova válka | |||||||
![]() Robert Douglas, Neznámý autor | |||||||
| |||||||
Bojovníci | |||||||
![]() | ![]() | ||||||
Velitelé a vůdci | |||||||
![]() | ![]() | ||||||
Síla | |||||||
7,000 | 6,000 | ||||||
Ztráty a ztráty | |||||||
200 zabito a zraněno | 500 zabito a zraněno |
The Bitva o Kolding (Slaget ved Kolding) 9. ledna 1644 bylo zahajovací střetnutí Torstensonské války mezi Švédská říše a Dánsko-Norsko. Bitva byla primárně a kavalerie střetnutí mezi švédský a Dánská jízda poblíž dánského přístavu Kolding. Setkání bylo součástí širšího Třicetiletá válka, který viděl těžké boje Střední Evropa. Dánská armáda se postavila na obrannou pozici, jen aby ji překonali postupující Švédové. Pro švédské síly to bylo rozhodující vítězství a do konce ledna Jutský poloostrov byl švédský majetek.[2]
Pozadí
Vztahy mezi švédskou říší a Dánskem-Norskem byly vždy špatné, ale v 17. století se zhoršily. Od roku 1630 byli Švédové ve třicetileté válce ve válce s různými německými státy. Dánsko-Norsko bylo zapojeno do války, ale konflikt opustilo v roce 1629. V té době byla dano-norská vláda otevřená švédské intervenci do konfliktu, ale protože švédská armáda zvítězila za vítězstvím, Dano-Norové se stali stále znepokojenější a nepřátelštější vůči švédské říši. V roce 1643 švédská vláda pod vedením kancléře Axel Oxenstierna rozhodl, že Dánsko-Norsko je ve zranitelném postavení a Švédské císařství by mohlo mít prospěch z vyhlášení války jim. V prosinci 1643 se švédské jednotky přesunuly na Jutský poloostrov a poté postupovaly na tehdejší dánská území Halland a Blekinge. Dano-Norové a jejich král Christian IV byli na válku naprosto nepřipravení. Navzdory této skutečnosti Christian IV nařídil dánské armádě a námořnictvu mobilizovat se, aby čelily švédské hrozbě.[3]
Bitva
Ve městě Kolding ve východním Jutsku se střetly švédská a dánská kavalérie. Cílem dánské kavalérie bylo obtěžovat švédské síly na Jutském poloostrově. Švédskou kavalérii vedl generálporučík Robert Douglas. Dánskou kavalérii vedl Frederik von Buchwald, který patřil k šlechtické rodině, která na Jutském poloostrově vlastnila velké množství půdy. Von Buchwald měl pod jeho velením 6000 jezdců, ale dano-norská armáda byla na válku velmi nepřipravená a od doby, kdy se zapojili do konfliktu, bylo mnoho let. Švédská jízda byla naopak zkušená veteráni třicetileté války. Švédská kavalérie převyšovala dánské síly a bitva trvala poměrně krátkou dobu. Švédská síla zaútočila na dano-norské síly a zapojila je do boje mezi koňmi. Po několika těžkých bojích začala dano-norská kavalérie oponovat a ustoupila od bojiště, takže Švédové zůstávají vítězem.[4]
Následky
Dano-norské síly uprchly na sever do Snoghøj. Tady, Dano-Norové kapituloval 11. ledna Město Kolding bylo vypleněn Švédy a silnice na sever byla otevřená. Bitva byla, jak již bylo zmíněno, hlavně jezdeckou bitvou, takže většina dano-norských vojáků vyvázla bez zranění a ztráty na obou stranách byly docela malé.[5]
Reference
- ^ „Slaget ved Kolding“. koldinghus.dk. Citováno 1. září 2018.
- ^ „Slaget ved Kolding“. koldinghus.dk. Citováno 1. září 2018.
- ^ „Slaget ved Kolding“. koldinghus.dk. Citováno 1. září 2018.
- ^ „Slaget ved Kolding“. koldinghus.dk. Citováno 1. září 2018.
- ^ „Slaget ved Kolding“. koldinghus.dk. Citováno 1. září 2018.
Další zdroje
- Guthrie, William P. (2003) Pozdější třicetiletá válka: Od bitvy u Wittstocku po Vestfálskou smlouvu (Vydavatelé Praeger) ISBN 9780313324086
Související čtení
- Sundberg, Ulf (1998) Švédské války, 1521-1814 (Stockholm: Hjalmarson & Högberg) ISBN 9189080149
- Stiles, Andrina (1992) Švédsko a Baltské moře, 1523–1721 (Hodder & Stoughton) 1992 ISBN 0-340-54644-1
- Lisk, Jill (1967) Boj o nadvládu v Baltském moři: 1600–1725 (New York City: Funk & Wagnalls)
- Frost, Robert I. (2000) Severní války, 1558–1721 (Longman: Harlow Publication) ISBN 0-582-06429-5