Bönnschův dialekt - Bönnsch dialect
| Bönnsch | |
|---|---|
| Kraj | Město Bonn a sousední oblasti Okres Rhein-Sieg (Německo ) |
Rodilí mluvčí | (pravděpodobně méně než 50 000 aktivních uživatelů; větší počet lidí s pasivními znalostmi) |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
| Glottolog | Žádný |
Bönnsch je Řečník dialekt Němec, kterým se mluví Bonn a sousední obce.
Bönnsch je velmi podobný severnějším Kölsch z Kolín nad Rýnem a odlišný od druhého pouze v určitých bodech. Lze najít hlavní rozdíl a některé další rysy, které se však nevyskytují u všech řečníků nebo jsou stále více srovnávány vlivem standardní němčiny a také samotného Kölsche (který je více zastoupen v kultuře a vysílání).
V soukromém životě (rodina, přátelé, kluby, místní hospody atd.) Se dialekt v regionu stále používá poměrně často. Na veřejných místech však téměř zmizel jako lidová mluva. Téměř všichni mluvčí Bönnsch používají přizpůsobený druh standardní němčiny, když mluví s lidmi, kteří nepatří do jejich soukromého okruhu známých (viz Porýní regiolect ).
Charakteristické monophthongization
Hlavní charakteristikou Bönnsche ve srovnání s Kölschem je absence slovního interního originálu dvojhlásky.
Starověký germánský au a ai jsou realizovány [oʊ] a [eɪ] v Kölsch (podobně jako samohlásky v angličtině) GÓld a tAke). V Bönnschu splývají s dlouhými samohláskami [Ó] a [E].
| Angličtina | Standardní němčina | Kölsch | Bönnsch |
|---|---|---|---|
| na procházku | laufen [ˈLaʊfn̩] | laufe [ˈLoʊfə] | loofe [ˈLoːfə] |
| oko | Obrovský [ˈAʊgə] | Auch [oʊx] | Ooch [vůl] |
| být volán | heißen [ˈHaɪsn̩] | heiße [ˈHeɪ²sə][co znamená „²“? ] | heeße [ˈHeːsə] |
| jeden | eins [aɪns] | ein [eɪn] | een [eːn] |
Všimněte si, že tyto monofthongy nenastanou slovo-konečně. Tak používají jak Bönnsch, tak Kölsch zwei („dva“) a Dau ("tlačit").
Ve standardní němčině, starogermánské au und ai byly uloženy. Standardní němčina se však později spojila s germánskými ū a ī s těmito dvojhláskami, které se nevyskytovaly ani v Bönnsch, ani v Kölsch. Proto některé standardní německé rýmované cuplety v ripuarských dialektech neexistují. Například standardní heiß ~ weiß vs. Bönnsch heeß ~ wieß (Anglicky „hot“ a „white“); Standard kaufen ~ saufen vs. Bönnsch koofe ~ trpí (Anglicky „buy“ a „drink“).
Naopak Kölsch často uzavírá smlouvy ir a ur do [eː] a [oː]. V tomto případě Bönnsch zachovává dvě dvojhlásky, které vznikly vokalizací r. Tak říká jeden Vierdel [fɪə̯dəl] místo Kölsche Veedel („čtvrtina“) a hä wurd []t] místo Kölsche hä dřevo ("se stal").
Další funkce
Někteří reproduktory Bönnsch nerozlišují gramatické konce -E a -er a vyslovit oba [ə] (jako v angličtině anténaA). Tato zvláštnost ve skutečném použití klesá, ale je stále dobře známá jako typický rys Bönnsch.
Tolik Porýní Při srovnání se standardní němčinou jazykové varianty Bönnsch foneticky rozlišuje mnohem méně fonémy [ç] a [ʃ]. Na rozdíl od Kölsche se oba jeví jako [ç] v Bönnschovi, přinejmenším pro posluchače, kteří nejsou Bönnschovi. Otázka, zda v Bönnsch stále existují dva různé fonémy, které se odlišují přinejmenším domorodci, je otevřenou otázkou.
Pomocné sloveso hřešit („být“) tradičně používá infinitiv pro 1. osobu jednotného čísla přítomného času, tedy: ich sinn pro „Já jsem“. Kölsch používá ich ben, což je blíže ke standardní němčině (zásobník), a proto se stal docela běžným i v Bonnu.
Z historických důvodů má slovník Bönnsch venkovský otisk a některé si zachoval Středně vysoká němčina slova, která v městských Kölsch už dávno vymřela. Navíc je výslovnost Bönnsch považována za měkčí a její intonace je považována za (dokonce) rytmičtější než u Kölsche. Tyto charakteristiky je však obtížné měřit a mohou se u jednotlivých mluvčích velmi lišit.
Nakonec existují různé formy jednotlivých slov, např. Bönnsch att místo Kölsche allt ("již"), donn namísto zatraceně ("dělat"), ühr doot namísto ehr deit („vy [všichni] děláte“), du siss namísto dělat sühs („Vidíš“).
Příklady
v Germanistika, Německé dialekty jsou charakterizovány a navzájem srovnávány pomocí tzv Wenker věty. První tři z těchto čtyřiceti vět jsou vyloženy v Bönnschovi následovně.
- Em Winte fleeje de drüjje Blaade en de Luff eröm. - V zimě letí suché listí ve vzduchu.
- Et hürt jlich op ze schneie, dann wird et Wedde widde besse. - Brzy přestane sněžit, pak se počasí opět zlepší.
- Donn Kolle en de Ovve, datas Mellech baal et Koche aanfängk. - Vložte (kousky) uhlí do trouby, aby mléko brzy začalo vařit.
Literatura
- Herbert Weffer: Von aach bes zwöllef - Ein bönnsches Wörterbuch, Hrsg. Bonner Genealogischer Arbeitskreis, skupina 1, 2. vydání, Bonn 2000.
- Herbert Weffer: Bönnsches Wörterbuch, Pásmo 2. Hrsg. Westdeutsche Gesellschaft für Familienkunde, Bezirksgruppe Bonn, 1. vydání, Bonn 2000.