Ocenění a vyznamenání obdržel Josip Broz Tito - Awards and decorations received by Josip Broz Tito
Následuje úplný seznam Ocenění a vyznamenání obdržel Josip Broz Tito, Jugoslávská prezident a státník, seřazené podle kontinentů a Studená válka blokové dělení. Josip Broz Tito obdržel celkem 119 ocenění a vyznamenání ze 60 zemí světa (59 zemí a Jugoslávie). 21 dekorací bylo z Jugoslávie sám, 18 byl oceněn jednou, a Řád lidového hrdiny třikrát. Z 98 mezinárodních ocenění a vyznamenání bylo 92 obdrženo jednou a tři dvakrát (Řád bílého lva, Polonia Restituta, a Karl Marx ). Nejpozoruhodnější ocenění Sovětský Leninův řád, Japonci Nejvyšší řád chryzantémy, Němec Spolkový kříž za zásluhy a Ital Ordine al Merito della Repubblica Italiana.
Nejvíce bylo oceněno Polskem a Československem šesti; pak Francie, Indonésie a Sovětský svaz po pěti; následován Rumunsko se čtyřmi. Ozdoby se však zobrazovaly jen zřídka. Po rozdělení Tito-Stalina v roce 1948 a jeho inauguraci za prezidenta v roce 1953 měl Tito zřídka uniformu, kromě případů, kdy byl přítomen ve vojenské funkci, při setkání se zahraničními hodnostmi, a poté (se vzácnou výjimkou) nosil jen jugoslávské stužky pro zjevné praktiky důvodů. Ceny byly vystaveny v plném počtu až na jeho pohřbu v roce 1980.[1]Titova reputace jako jednoho z Spojenecké vůdci druhá světová válka, spolu s jeho diplomatickou pozicí jako zakladatel Nezúčastněné hnutí, byla primárně příčinou příznivého mezinárodního uznání.[1]
Evropa
Západní blok
Východní blok
Jugoslávie
Amerika
Cena nebo dekorace | Země | datum | Místo | Poznámka | Čj | |
---|---|---|---|---|---|---|
Velký kříž Řádu kondora Andů | Bolívie | 29. září 1963 | Cochabamba | bolivijský státní zakázka. | [2] | |
Velký kříž národního řádu Jižního kříže | Brazílie | 19. září 1963 | Brasília | Brazílie je nejvyšší hodnota za zásluhy. | [2] | |
Límec řádu za zásluhy Chile | Chile | 24. září 1963 | Santiago | chilský Řád za zásluhy. | [2] | |
Obojek Řádu aztéckého orla | Mexiko | 30. března 1963 | Bělehrad | Nejvyšší vyznamenání udělované cizincům Mexiko. | [2] | |
Medaile nezávislosti | Mexiko | 15. října 1963 | Mexico City | Mexické medaile. | [2] | |
Zlatý obojek řádu Manuela Amadora Guerrera | Panama | 15. března 1976 | město Panama | Nejvyšší čest Panama. | [2] | |
Límec Řádu osvoboditele | Venezuela | 17. března 1976 | Caracas | Nejvyšší venezuelský státní zakázka. | [2] |
Asie
Afrika
Viz také
Reference
- ^ A b Badurina, Berislav; Saračević, Sead; Grobenski, Valent; Eterović, Ivo; Tudor, Mladen (1980). Bilo je časno živé s Titom. Vjesnik. p. 102.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx podle B z ca. cb cc CD ce srov srov ch ci cj ck tř cm cn co str CQ cr cs ct cu životopis cw cx cy cz da db DC dd Bilo je časno živé s Titom. RO Mladost, RO Prosvjeta, Záhřeb, únor 1981. (str. 102)
- ^ Příjemci Řádu slona Archivováno 12. června 2008 v Wayback Machine
- ^ Příjemci Médaille militaire Archivováno 26. srpna 2009 v Wayback Machine
- ^ „Seznam pořadí příjemců vítězství“. Archivovány od originál dne 16. prosince 2004. Citováno 2. září 2009.
- ^ A b C d Řády a vyznamenání Socialistické federativní republiky Jugoslávie, 1945-90 Lukasz Gaszewski 2000, 2003
- ^ A b Standardní časopis: Srbija ponovo dijeli odlikovanja Archivováno 16. července 2011 v Wayback Machine, br.133, 05.12.2008. (v srbochorvatštině)
- ^ „Ctihodní přátelé svobody“. Daily Star. 28. března 2012.