Sdružení pro jugoslávskou demokratickou iniciativu - Association for the Yugoslav Democratic Initiative - Wikipedia
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.září 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Sdružení pro jugoslávskou demokratickou iniciativu Udruženje za jugoslavensku demokratsku inicijativu / Udruženje za jugoslavensku demokratsku inicijativu | |
---|---|
Založený | 2. února 1989 |
Ideologie | Jugoslávský federalismus Sociální liberalismus Proevropanismus Anti-nacionalismus |
Politická pozice | Střed vlevo na levé křídlo |
Evropská příslušnost | Žádný |
Mezinárodní příslušnost | Žádný |
The Sdružení pro jugoslávskou demokratickou iniciativu (Srbochorvatština: Udruženje za jugoslovensku / jugoslavensku demokratsku inicijativu, UJDI) byl politická strana v SFR Jugoslávie. To je široce považováno za první nezávislé all-jugoslávské politické hnutí.[1]
Základní principy UJDI byly transformace státu prostřednictvím demokratizace, svobody myšlení a politické činnosti, včetně svobodných voleb s více stranami, jakož i podpora Jugoslávie jako sjednoceného federálního státu, na rozdíl od centralismu a separatismu.[1]
Dějiny
V lednu 1989 spoluzakladatel UJDI Predrag Matvejević popsal svůj cíl jako „výrobu Socialistická aliance [pracujících v Jugoslávii] do jakési alternativní strany, socialistické, kde by mohla vzniknout alternativní řešení a alternativní kádry, stejně jako náprava všeho o Liga komunistů [Jugoslávie] to nefungovalo a nebylo to dobré ".[2]
UJDI byla založena 2. února 1989 v Záhřeb,[3] skupinou levicových intelektuálů, zejména jejím prvním prezidentem Branko Horvat, byl druhým prezidentem Nebojša Popov, jejím ředitelem byl Žarko Puhovski a členy Predrag Matvejević, Abdulah Sidran, Bogdan Bogdanović, Milan Kangrga, Lev Kreft, Shkëlzen Maliqi, Vesna Pešić, Koča Popović, Milorad Pupovac, Karlo Štajner, Ljubiša Ristić, Božidar Gajo Sekulić, Rudi Supek, Ljubomir Tadić, Dubravka Ugrešić, Tibor Várady, Predrag Vranicki, Nenad Zakošek a Džbán Grizelj.[3]
A slovinský pod vedením sociologa byla také založena pobočka strany Rastko Močnik,[4] ale přestalo fungovat ještě před vícestranovými volbami v roce 1990.
V 1990 srbské parlamentní volby, získala 0,5% a získala 1 křeslo o Tibor Várady.
V 1990 srbské prezidentské volby, Ivan Djurić kandidoval jako společný kandidát UJDI a Unie reformních sil a získal 5,5% hlasů a skončil na třetím místě.
V roce 1992, po rozpad Jugoslávie, její srbská pobočka sloučena do Civilní aliance Srbska.
Reference
- ^ A b Sasso 2014, str. 43.
- ^ Orlić 2011, str. 100–101.
- ^ A b Orlić 2011, str. 101.
- ^ Božo Repe, Slovenci v osmdesetih letih, (Ljubljana 2001), 51.
Bibliografie
- Orlić, Mila (2011). "Od postkomunizma do postjugoslavenstva. Udruženje za jugoslavensku demokratsku inicijativu" [Od postkomunismu k postjugoslávismu. Sdružení pro jugoslávskou demokratickou iniciativu] (PDF). Politička misao (v chorvatštině). Fakulta politických věd, Univerzita v Záhřebu. 48 (4): 98–112. Citováno 24. února 2020.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sasso, Alfredo (2014). „„ Bosenské ticho “? Pokles režimu a občanské alternativy v Bosně a Hercegovině (1989–1990)“ (PDF). Časopis za povijest Zapadne Hrvatske. 9: 27–50. Citováno 24. února 2020.CS1 maint: ref = harv (odkaz)