Milan Kangrga - Milan Kangrga - Wikipedia
Milan Kangrga | |
|---|---|
 Milan Kangrga v roce 2007 | |
| narozený | 1. května 1923 |
| Zemřel | 25. dubna 2008 (ve věku 84) |
| Éra | Filozofie 20. století |
| Kraj | Západní filozofie |
| Škola | Praxis School |
Hlavní zájmy | Etika, marxismus |
Milan Kangrga (1. května 1923 - 25. dubna 2008) byl a chorvatský a Jugoslávská filozof který byl jedním z předních myslitelů v Praxis School myšlenek, které vznikly v 60. letech v Socialistická federativní republika Jugoslávie.
Životopis
Kangrga se narodil v Záhřeb, kde navštěvoval základní školu a gymnázium. V roce 1950 promoval na Filozofická fakulta v Záhřebu, kde zahájil práci asistenta učitele v oborech etika a estetika. V letech 1962 až 1964 studoval v Heidelberg, Německo. Profesorem se stal v roce 1972 a tuto pozici zastával až do svého odchodu do důchodu v roce 1993.
Kangrga zahájil konfrontaci s jugoslávským komunistickým vedením během vysokoškolského studia v únoru 1948, před střetem Joseph Broz Tito s Joseph Stalin. Poté publikoval svůj první filozofický článek s názvem O etice v Studentský seznam (Záhřeb), který Liga komunistů Jugoslávie byrokrati byli provokováni. V roce 1953 se Kangrga stal členem LCY, ale v roce 1954 byl vyloučen ze strany, protože oznámil, že se stal komunistou inspirován dílem Miroslav Krleža, který stále nebyl zcela rehabilitován režimem.
V roce 1964 byl Kangrga jedním ze zakladatelů časopisu praxe. Dohromady s Rudi Supek, založil Letní škola Korčula, které bylo jedinečným místem setkávání filozofů z Východu a Západu v letech 1964 až 1974. Právě kolem těchto dvou institucí se formovala škola Praxis. Charakteristickými rysy školy byly: 1) důraz na spisy mladý Marx; a 2) požadovat svobodu projevu na východě i na západě na základě Marxova naléhání na bezohlednou kritiku všeho, co existuje. Milan Kangrga zdůraznil také kreativitu, ale také chápání lidí jako producentů humanizujících přírodu.
I když kritizoval komunistickou stranu v Jugoslávii, hlavně kvůli neprovedení socialismus samosprávy, odmítl nesocialistické reakce proti SFR Jugoslávie, nejpozoruhodnější z nich je Chorvatské jaro.[1]
Milan Kangrga přednášel v Bonn, Mnichov, Praha, Budapešť, Moskva, a Kyjev mimo jiné města. Jeho články byly publikovány v Německu, Itálii, Spojených státech, Francii, Španělsku, Maďarsku, Československu, Rakousku a Mexiku.
Hlavní díla
Kangrga vydal 15 knih. Nejdůležitější jsou:
- Etický problém v dílech Karla Marxe (1963)
- Etika a svoboda (1966)
- Význam historického (1970)
- Muž a svět (1975)
- Etika nebo revoluce (1983)
- Praxis-Time-World (1984)
- Hegel-Marx: některé základní problémy marxismu (1988)
- Smysl a realita (1989)
- Pašeráci vlastního života (2001)
- Nacionalismus nebo demokracie (2002)
- Etika: základní problémy a tendence (2004)
- Klasický německý idealismus (2008)
Reference
externí odkazy
- Autobiografie (v chorvatštině)
- Marxovo chápání revoluce, článek Kangrga (v chorvatštině)
- Realita a utopie, článek Kangrga (v chorvatštině)
- Hrvatska ljevica rozhovor s Kangrgou na Wayback Machine (archivováno 27. října 2009) (v chorvatštině)
- 2004 Danas rozhovor s Kangrgou (v srbštině)
- 2005 Ohlávka rozhovor s Kangrgou [1], [2] (v chorvatštině)
- Hrvoje Jurić Posmrtně (v chorvatštině)
- Lino Veljak Posmrtně (v chorvatštině)
- Marko Vešligaj Posmrtně (v chorvatštině)
