Antun Knežević - Antun Knežević

Antun Knežević
Fra. Antun Knežević.png
narozený(1834-01-09)9. ledna 1834
Varcar Vakuf, Bosnia Eyalet, Osmanská říše
Zemřel22. září 1889(1889-09-22) (ve věku 55)
Kotor Varoš, Kondominium Bosny a Hercegoviny, Rakousko-Uhersko
OdpočívadloJajce, Bosna a Hercegovina
obsazeníMnich
JazykBosenské
Státní občanstvíOsmanská, rakousko-uherská
ŽánrSpolečenské vědy, poezie
PředmětHistorie, kultura
Literární hnutíIllyrian
Pozoruhodné práce„Rieč popa Gojka Miroševića svojem Bošnjakom i Hercegovcem“
„Rieč Hodže bosanskog Hadži Muje Mejovića“
„Suze bošnjaka nad grobnicom kralja svoga u Jajcu“
"Krvava knjiga"
„Opet o grobu bosanskom“
„Kratka povjest kralja bosanski“
"Pad Bosne"
"Varica"

Fra Antun Knežević (09.01.1834 - 22.září 1889) byl bosenský Františkánský mnich, historik a spisovatel z Varcar Vakuf, Bosna a Hercegovina.[1] Byl spolehlivým zastáncem bosenské (nebo bosenské) národní identity a byl aktivním členem ilyrského hnutí.

raný život a vzdělávání

Narozen ve Varcar Vakuf (dnes Mrkonjić Grad ) v roce 1834 pocházel jeho otec Anto z města Uskoplje a jeho matkou byla Agata Stipić (rozená Ivekić) z Varcaru Vakufa. Jeho otec zemřel předčasně a byl vychován jeho strýcem z otcovy strany, Fra Grgo Knežević, který byl pohřben ve vesnici Ivanjska.

Fra Antun Knežević studoval v Fojnica, Řím, a Siena a mnichem se stal 26. dubna 1851. Jeho první mše byla 21. září 1856.

Názory, názory a závazky

Antun Knežević byl jedním z hlavních zastánců Bosniak národnosti a tvrdě se zasazoval o bezprostřední hrozbu Chorvatizace bosensko-katolických na jedné straně, stejně jako bezprostřední Srbizace bosensko-ortodoxních lidí na straně druhé, jak je ve své práci nazýval katolickými Bosňáky a pravoslavnými Bosňáky. Jeho postoj a doktrína byla, že všichni Bosňané nebo Bosňané jsou jedním lidem tří vyznání a že do konce 19. století v Bosně a Hercegovině nežili žádní Chorvati a Srbové.[2] Ačkoli Fra Antun Knežević nebyl v tomto smyslu ojedinělým fenoménem, ​​byl rozhodně jedním z nejvíce artikulovaných a měl silný dopad spolu s Fra Ivan Franjo Jukić od koho převzal myšlenku a kdo byl jeho učitelem a mentorem dříve v jeho životě. Od 17. století mnoho dalších členů františkánského řádu v Bosně přijalo myšlenku bosenské identity, rozvíjelo ji v bratrství a přenášelo ji do 18. a 19. století.[3][4][5] Byli to však právě tito dva, Fra Knežević a jeho mentor Fra Jukič, kteří zanechali nejhlubší stopu v bosenské kultuře a historii a zároveň prosazovali názor, že katolíci, pravoslavní a muslimové jsou jeden národ, Bosna a Hercegovina země s hlubokými kulturními a historickými kořeny.[6][7][8] Stejně jako Jukić před ním, i Knežević příliš artikulovaně vyjádřil svůj pocit národní příslušnosti, který vždy a primárně definoval jako Bošnjak (Bosniak) takovým způsobem, aby zahrnoval všechny tři náboženské skupiny obývající Bosnu a Hercegovinu. Jedinou další kulturní identitu, kterou poznal, byl Illyrian, jako kulturní nadidentita všech jižních Slovanů, a proto jeho zájem a aktivita člena Ilyrské hnutí. Byl velkým odpůrcem jakékoli zahraniční okupace Bosny a Hercegoviny, ve své době okupaci krocan a podle Rakousko-Uhersko.

Fra Antun Knezević v roce 1877 zahájil stavbu Františkánský klášter v Jajce (bez povolení).[9] Ve svém vlastním domě také otevřel první veřejnou školu v Bosně.

Servis

  • farář a učitel ve Varcar Vakuf (Mrkonjić Grad ) 1857
  • kurátor Bugojno 1858
  • farář ve Varcar Vakuf 1864
  • lektor a profesor na Františkánské mládeži v Livno 1861 - 1864
  • lektor teologie v Guča Gora 1864
  • vikář v Dobretićimi 1868
  • duchovní vůdce mládeže v Đakovo 1868
  • vikář v Varcar Vakuf 1873
  • farář v Ivanjské 1873
  • farář v nově postaveném klášteře v Petrićevaci 1875
  • vikář Jajce 1876 - 1879
  • zahájil základy a položil základ klášteru v Jajce 1882, oficiálně otevřen 1886
  • vikář v Liskovici 1884-1886
  • vikář Kotor Varoš 1889

Smrt

Knežević zemřel dne 22. září 1889 v Kotor Varoš při slavení lidové mše. Jeho kosti byly přeneseny do Jajce v roce 1955. Později mniši z kláštera Jajce přesunuli kosti Fra Antun Knežević do nedalekého nového kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jajce.

Bibliografie

  • „Rieč popa Gojka Miroševića svojem Bošnjakom i Hercegovcem“
  • „Rieč Hodže bosanskog Hadži Muje Mejovića“
  • „Mladić bosanski proviđen u svojoj učionici za první Godinu“
  • „Rieč hodže Petrovačkog bratiji Turcima“
  • „Suze bošnjaka nad grobnicom kralja svoga u Jajcu“
  • "Krvava knjiga"
  • „Opet o grobu bosanskom“
  • „Kratka povjest kralja bosanski“
  • "Pad Bosne"
  • „Carsko - turski namjesnici u Bosni i Hercegovini“
  • „Povjesnica novoimenovanog Franjevačkog samostana u Jajcu I-III“
  • "Varica"

Písmena

Viz také

Reference

  1. ^ „Fra Antun Knežević (1834. - 1889.)“ (v chorvatštině). Franjevačka provincija Uzvišenja. Archivovány od originál dne 15. srpna 2011. Citováno 13. ledna 2012.
  2. ^ Truhelka, Ćiro (1. října 1930). „Jedno zanimljivo pismo bosanskog historičara fra Ante Kneževića“. Narodna starina (v bosenštině). hrcak.srce.hr. 9 (22): 227–233. ISSN  1849-1510. Citováno 16. března 2019.
  3. ^ Zemljopis i poviestnica Bosne. Demokratska Zajednica BiH. 1851. Citováno 13. ledna 2012 - přes Internetový archiv.
  4. ^ Zemljopis i poviestnica Bosne od Ivana Frano Jukiće jako Slavoljub Bošnjak, Záhřeb, 1851, MDT 911,3 (497,15)
  5. ^ Putpisi i istorisko-etnografski radovi Ivan Frano Jukić jako Slavoljub Bošnjak ASIN: B004TK99S6
  6. ^ „Kratka povjest kralja bosanskih“. Dobrá knjiga. Archivovány od originál dne 21. října 2013. Citováno 13. ledna 2012.
  7. ^ „Predstavljanje: Kratka povjest kralja bosanskih“. visoko.co.ba.vinet.ba. Archivovány od originál dne 27. července 2012. Citováno 13. ledna 2012.
  8. ^ Kratka povjest kralja bosanskih od Antuna Kneževiće ISBN  978-9958-688-68-3
  9. ^ „Kraljevski grad Jajce“. Crkva Uzvišenja Jajce. Archivovány od originál dne 10. února 2012. Citováno 13. ledna 2012.