Anna Orochko - Anna Orochko - Wikipedia
Anna Orochko | |
|---|---|
 Anna Orochko v Turandot (1922) | |
| narozený | Anna Alekseyevna Orochko 14. července 1898 |
| Zemřel | 26. prosince 1965 (ve věku 67) |
| obsazení | Herec, režisér, učitel herectví |
Anna Alekseyevna Orochko (ruština: Анна Алексе́евна Оро́чкo) (14 července 1898-26 prosince 1965) byl a sovětský Ruská divadelní a filmová herečka, divadelní režisérka a učitelka herectví.
Život a kariéra
Orochko se narodil ve vesnici Shushenskoye, Yeniseysk Governorate, kam byla její rodina poslána jako političtí exulanti. Anny kmotři byly Vladimir Lenin a jeho manželka Nadežda Krupská, který byl vyhoštěn do stejné vesnice. O několik let později by návštěvníci Orochkova bytu byli zmateni, když uviděli portréty Lenina a Krupské visely mezi náboženskými ikonami.[1]
Jako dcera exulantů měla Orochko za carského režimu zakázáno navštěvovat veřejné školy. Vystudovala soukromou střední školu v Praze Tula v roce 1916. V letech 1916 až 1919 studovala zemědělství v Moskva, zároveň se věnuje kariéře v dramatu. V roce 1917 byla přijata do Studentského dramatického studia[2] pod vedením Jevgenij Vachtangov, pozdější zakladatel Vachtangovské divadlo. Vakhtangov ocenil její schopnosti tragédie a obsadil ji do mnoha tradičně mužských rolí, včetně Horatia a Osada.[2]
Během Velká vlastenecká válka, vystupovala pro vojáky na frontových liniích a byla pojmenována a Lidový umělec ruského SFSR v roce 1947. V roce 1950 obdržela Stalinova cena za její výkon v Virta „Spiknutí odsouzených“.
Orochko je nejlépe připomínán jako učitel herectví a divadelní organizátor.[3] Od roku 1922 učila herectví na škole Vakhtangov, později přejmenované na Boris Shchukin Theatre Institute. Včetně jejích studentů Vladimir Etush, Boris Khmelnitsky, Aleksandr Grave, a Alla Demidová. Byla popsána jako „kmotra“ Divadlo Taganka, protože tolik jejích zakládajících členů byli jejími studenty.[4] Zemřela v Moskvě a byla pohřbena v Novodevichy hřbitov.[5]
Jevištní role
- 1922 – Turandot podle Carlo Gozzi, režie Jevgenij Vachtangov - Adelma
- 1924 – Lev Gurych Sinichkin podle Dmitrij Lensky, režie Ruben Simonov – Surmilova
- 1926 – Marion Delorme podle Victor Hugo, režie Ruben Simonov - Marion Delorme
- 1926 – Zoya's Apartment podle Michail Bulgakov, režie Aleksei Popov - Alla Vadymivna
- 1930 – Intriky a láska podle Friedrich Schiller, režie Pavel Antokolský – Lady Milford
- 1932 – Osada podle William Shakespeare, režie Nikolay Akimov – Gertruda
- 1937 – Vinen bez chyby podle Alexander Ostrovský, režie Iosif Rapoport – Kruchinina
- 1941 – Před východem slunce podle Gerhard Hauptmann, režie Alexandra Remizová - neznámá role
- 1944 – Déšť Alexander Ostrovsky, režie Boris Zakhava – Šílená žena
- 1946 – Electra, režie Yevgeniya Gardt – Electra
- 1949 – Spiknutí odsouzených podle Nikolai Virta, režie Ruben Simonov - Hanna Licht
Jako režisér
- 1930 – Tempo podle Nikolai Pogodin
- 1942 – Nesmrtelný podle Aleksei Arbuzov
- 1942 – Náš dopisovatel podle Izrail Metter
- 1952 – Dva gentlemani z Verony od Shakespeara
Filmové role
- 1918 – Chléb, režie Boris Sushkevich - neznámá role
- 1958 – Sampo, režie Aleksandr Ptushko – Louhi
- 1961 – Scarlet Sails, režie Aleksandr Ptushko - Soused z Longrenu
Reference
- ^ Архивное дело
- ^ A b Сайт театра Вахтангова Archivováno 13. září 2011, v Wayback Machine
- ^ Анна Орочко в энциклопедии «Кругосвет»
- ^ Veniamin Smekhov. Театр моей памяти. Глава «РОЖДЕНИЕ И ДЕТСКИЕ ГОДЫ„ ТАГАНКИ “»
- ^ Анна Алексеевна Орочко в энциклопедии «Кругосвет»
Kontrolní úřad  |
|---|