Ali Dashti - Ali Dashti


Ali Dashti (Peršan: علی دشتی, Vyslovováno [æˈliː dæʃˈtiː]; 31 března 1897-16 ledna 1982) byl Íránec racionalista dvacátého století. Dashti byl také Íráncem senátor.
Život
Narozen do a Peršan rodina v Dashti v Provincie Bushehr, Írán dne 31. března 1897. Ali Dashti obdržel a tradiční náboženský vzdělávání. Studoval islámskou teologii, historii, arabština a Peršan gramatika a klasická literatura v madrasy v Karbalá a Najaf (jak V. .. tak v Irák ). Vrátil se do Írán v roce 1918 a žil v Shiraz, Isfahan a nakonec dovnitř Teherán, kde se zapojil do politika dne.
Spíše než se stal klerikem, stal se novinářem a v r vydal noviny (Shafaq-e Sorkh) Teherán od roku 1922 do roku 1935. Byl členem Majlis[1] v různých dobách mezi lety 1928 a 1946.
Jeho kritika umožnění Tudeh strana do kabinetu a ústupky Sověti ho dostal do vězení v roce 1946. Byl jmenován a Senátor v roce 1954 až do islámské revoluce v roce 1979.
V roce 1975 předal podklady ke své knize Bist O Seh Sal (Dvacet tři let) profesorovi perštiny a arabštiny Frankovi RC Bagleymu a požádal ho, aby ji přeložil, ale aby ji publikoval až po jeho smrti. Tuto žádost zopakoval v letech 1977 a 1978. Frank RC Bagley svůj slib splnil a poté, co přeložil a zorganizoval dokumenty Ali Dashti do publikovatelného formátu, byla kniha vytištěna v roce 1985.
Íránské noviny informovaly o smrti Aliho Dashtiho v měsíci Dey íránského roku 1360, tj. Mezi 22. prosincem 1981 a 20. lednem 1982.
Psaní
V knize 23 let: Studie prorocké kariéry Mohameda, Dashti volí rozum nad slepou vírou:
- „Víra může otupit lidský rozum a zdravý rozum, dokonce iu učených učenců. Potřebné je nestrannější studium.“
Dashti důrazně popřel zázraky islámská tradice připisuje Mohamedovi a odmítá muslimský názor, že Korán je slovo Bůh sám. Místo toho dává přednost důkladnému a skeptickému prošetření všech ortodoxní systémy víry. Dashti tvrdí, že Korán neobsahuje nic nového ve smyslu myšlenek, které již ostatní nevyjádřili. Všechny morální předpisy Koránu jsou samozřejmé a obecně uznávané.
Příběhy v něm jsou převzaty ve shodných nebo mírně upravených formách z tradice Židé a Křesťané, jehož rabíni a mniši Mohamed se setkal a konzultoval své cesty do Sýrie a ze vzpomínek uchovaných potomky národů Ad a Thamud.
Mohamed zopakoval principy, které lidstvo již dříve pojalo století a mnoho míst.
- "Konfucius, Buddha, Zoroaster, Socrates, Mojžíš, a Ježíš řekl podobné věci. Mnoho povinností a obřadů islámu je neustálým praktikováním pohanů Arabové adoptoval od Židů. “
Bibliografie
- Dashti na perských klasikách:
Naqshi az Hafez (1936), o básníkovi Hafez (asi 1319-1390).
Seyr-i dar Divan-e Shams, na lyrický verš básníka Mowlavi Jalal od-Din Rumi (1207–1273). Tuto knihu přeložil Sayeh Dashti, Ph.D. z perštiny do angličtiny v roce 2003.
Dar Qalamrow-e Sa'di, básník a prozaik Sa'di (1208?-1292).
Sha'eri dir-ashna (1961), dále Khaqani (1121 / 22-1190), obzvláště obtížný, ale zajímavý básník.
Dami ba Khayyam (1965), spisovatel a matematik čtyřverší Omar Khayyam (1048-1131); přeložil Laurence P. Elwell Sutton, In Search of Omar Khayyam, London 1971.
Negah-i be Sa'eb (1974), o básníkovi Sa'ebovi (1601–1677).
Kakh-e ebda ', andisheha-ye gunagun-e Hafez, o různých myšlenkách vyjádřených Hafez
- O etice, teologii a filozofii:
Parda-ye pendar (1974 a dvakrát dotisk), dále Súfismus (Íránsko-islámský mysticismus ).
Jabr ya ekhtiyar (anonymní a nedatováno, obsah poprvé publikován v periodiku Vahid v roce 1971), dialogy s Sufi o předurčení a svobodná vůle.
Takht-e Pulad (anonymní a nedatováno, obsah poprvé publikován v časopise Khaterat v letech 1971-72), dialogy na historickém hřbitově Takht-e Pulad z Esfahan s naučeným alemem, který se drží písmene Korán a Hadísy.
Oqala bar khelaf-e 'aql (1975 a dvakrát dotisk, revidované verze článků poprvé publikovaných v periodikách Yaghma v roce 1972 a 1973, Vahid v roce 1973 a Rahnoma-ye Ketab v roce 1973, se dvěma dalšími články), o logických rozporech v argumenty používané teologové, zejména Mohammad ol-Ghazzali (1058–1111).
Dar diyar-e Sufiyan (1975), dne Súfismus, pokračování Parda-ye pendar.
Bist o Se Sal بيست و سه سال [římský přepis a perština „dvacet tři let“] 23 let, studie prorocké kariéry Mohameda.
- Romány:
Ali Dashti sympatizoval s touhou vzdělaných íránských žen po svobodě používat svůj mozek a vyjádřit svou osobnost; ale nepředstavuje o nich příliš příznivý obraz ve svých sbírkách novel: Fetna (1943 a 1949), Jadu (1951) a Hendu (1955). Jeho hrdinky se zabývají flirtováním a intrikami bez zjevného motivu kromě chladného výpočtu. Tyto příběhy jsou však velmi čitelné a poskytují živé a bezpochyby částečně přesné záznamy o společenském životě vyšších tříd a psychologických problémech v té době v Teheránu vzdělávaných žen.
- Noviny:
Podařilo se mu založit vlastní noviny v Teheránu Shafaq-e Sorkh (Red Dawn), které trvaly od 1. března 1922 do 18. března 1935. Jeho redaktorem byl do 1. března 1931, kdy převzal vládu Ma'el Tuyserkani.
- Shromážděné články o politických dílech:
Ayyam-e Mahbas (Vězeňské dny) (1922)
Panjah o Panj (Padesát pět) o významných a vlivných politických osobnostech Írán
- Překlady do perština:
Edmond Demolins's Quoi tient La superiorite des AnglosasonsSamuel se usmívá Svépomoc přeložena do perštiny z arabštiny
Kritika
Kritika Aliho Dashtiho sahá až do 40. let 20. století Gholamhossein Mosaheb, zakladatel společnosti Perská encyklopedie, napsal knihu s názvem Děj Aliho Dashtiho. Mosahab má k Dashti další poznámku, kterou zhruba ve stejné době publikoval jako anonymní autor v novinách Shafagh.[2]
Podpora Reza Pahlavi
Podle Mossahaba „od té doby Reza Pahlavi Dashti, který se stal šéfem ministerstva obrany a porušil ústavu, ho podporoval. “Označuje Dashtiho článek v novinách z roku 1930, kdy Dashti oslovuje Reza Pahlaviho jako„ národní symbol “. Dashtiho údajná role v převzetí moci Reza Pahlavi byla tak velká že slavný básník Mohammad-Taqi Bahar zmiňuje své jméno ve své politické básni „Jomhoori Nameh“ (Republikový dopis).
Špionáž pro Brity
Na pátém íránském národním shromáždění Hassan Modarres představil dokumenty ukazující vztahy Dashtiho s britskou vládou a vzájemnou podporu Britů, aby mu pomohl stát se kongresmanem. Dokumenty byly v té době zveřejněny v novinách „Siasat“, kdy britský velvyslanec nařídil některým, aby Dashtimu za jeho službu finančně pomohli. Výsledkem bylo, že Dashtiho žádost o vstup na kongres byla většinou kongresmanů zamítnuta.
Kniha "55"
V roce 1977 napsal Dashti knihu s názvem „The 55“, sympatická zpráva o 55 letech Pahlavi panování rodiny. Rada města Teheránská univerzita nominován Dashti na čestný doktorský titul. Recenze byly polarizovány. Jeden z jeho tvrdších kritiků, Ehsan Tabari, napsal:
- V současné íránské historii existují a byli muži jako: Taghi-zadeh Doktor Rezazadeh Shafagh a samotný pan Ali Dashti, který strávil vše, co kdy vlastnil, sloužením tyranům výměnou za jejich osobní výhody; nebo jak říká básník „zotročili znalosti, svobodu, víru a spravedlnost“; nebo, jak říká přísloví převzaté z učení evangelia, „ušetřil perlu pro prasata“.
Když Íránská revoluce došlo o dva roky později, Dashti vydal knihu s názvem „Faktory pádu“, kritická analýza dynastie Pahlavi, která zkoumala důvody jejího pádu.
Odkazy a poznámky
- ^ Bahman Baktiari (1996). Parlamentní politika v revolučním Íránu: institucionalizace frakční politiky. University Press na Floridě. str. 29. ISBN 978-0-8130-1461-6. Citováno 25. srpna 2010.
- ^ Odkazem na tuto část článku je časopis publikovaný íránským historikem, Abdollah Shahbazi s názvem „Život a časová osa Aliho Dashtiho“ k dispozici tady v Peršan.
Stranícké politické kanceláře | ||
---|---|---|
Volný Strana byla založena | Vůdce Strana spravedlnosti 1941–1946 | Volný Strana rozpuštěna |